Produkce potravin

p>Produkce "kvalitních" potravin se stává dalším limitujícím faktorem, který ovlivňuje další růst populace.

Efektivnější možnosti produkce potravin na planetě

SOLEIN, "elektrické jídlo" nebo nová sci-fi strava, může tato proteinová novinka zachránit planetu od nedostatku potravin? Potravina se vyrábí z mikrobů (kvasinky), vody, oxidu uhličitého a vodíku za pomoci obnovitelné solární energie. Mikroorganismy v kapalině jsou živeny bublinami oxidu uhličitého a vodíku, které se uvolňují z vody pomocí elektrické energie vyráběné a vytváří proteiny, které se suší na prášek. Komerční start výroby proteinu 21. století jménem SOLEIN se předpokládá v roce 2021 ve Finsku. Zajistí SOLEIN potravinovou soběstačnost obyvatel planety, a nahradí alespoň z části konzumaci masa? Může být vhodnou stravou při globálním konfliktu, nedostatku potravin či jiné přírodní katastrofě?

  • Pro produkci nepotřebuje zemědělskou půdu, technologii lze použít i na poušti kde je dostatek sluneční energie, vystačí si s minimem vody, produkce není omezena klimatickými podmínkami ani plochou. Na produkci SOLEINU vystačí až 20 000krát menší plocha než pro pěstování sóji a současně je až stokrát šetrnější k životnímu prostředí než jiné zdroje bílkovin. Na produkci, které uživí současný svět, potřebuje SOLEIN menší plochu, než je stát Ohio.
  • SOLEIN vypadá a chutná jako běžná pšeničná mouka, obsahuje 50 až 60 % proteinů, sacharidy a tuk. můžeme ho přidávat do jogurtů, smoothie, těstovin, chleba a dalších potravin

MANA je funkční práškové jídlo budoucnosti a při jeho výrobě se používají nejvyspělejší technologie současnosti. Výrobek splňuje všechny výživové parametry celosvětového trendu zdravého stravování, který upřednostňuje rostlinnou produkci a omezuje produkci masa. Mana není vhodná pro každodenní konzumaci, ale dá se připravit v rekordním čase. Jde o kvalitní, nutričně kompletní jídlo", které může být alternativou zejména pro mladou generaci, které nevadí beztvará práškovitá hmota, kterou připravují stroje na výrobní lince.

Hydroponie

Hydroponie je způsob pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Oporu pro kořeny poskytuje substrát, nejčastěji se používá expandovaný jíl - keramzit. Pěstovat lze tímto způsobem zeleninu, ale samozřejmě také například okrasné květiny. Voda v systému cirkuluje, je třeba ji filtrovat a doplňovat o živiny. Výhodou je rychlejší růst rostlin a s tím spojená dřívější sklizeň.

AQUAPONIE je název bezodpadové technologie, která spojuje celoroční pěstování ovoce, zeleniny bez půdy s chovem ryb, tím je zajištěna nižší spotřeba vody a není potřeba používat umělá hnojiva. Rostliny jsou neustále v kontaktu s živným roztokem v integrovaném systému bez půdy. Farma vyprodukuje na 1000 m2 stejný objem zeleniny jako na 10 000 m2.a stejné množství ryb jako ve dvacetihektarovém rybníku.

AEROPONIE je forma pěstování rostlin bez zálivky i půdy, kořeny rostlin jsou volně zavěšeny ve vzduchu na neoprenových kroužcích. Tato technologie je určena pro pěstování zeleniny na vesmírných stanicích na Měsíci a pro cesty na Mars, ale možná najde využití pro konvenční zemědělství, kde je nedostatek vody. Rostliny se pěstují ve zvláštním kontrolovaném prostředí s použitím moderních technologií. Slunce je nahrazeno led panely s barevnými složkami, které mění osvětlení a teplotu podle vegetačního cyklu rostliny a díky tomu se zkrátí doba růstu o desítky procent. Aeroponie jsou další možností, jak vyřešit nedostatek potravin v klimatických podmínkách, kde je nedostatek vody a kvalitní půdy.

BYLINKY Z VÝROBNÍ LINKY CELOROČNĚ: už nepotřebujeme půdu, protože až 5 milionů kusů ročně (např. máta, pažitka, oregano, tymián, rozmarýn nebo koriandr) vyprodukuje bylinková automatizovaná výrobní linka. Po zasetí a vyklíčení se umístí rostliny na pěstební pás, kde mají dostatek vzduchu, vody a světla. Bez zásahu lidské ruky na konci pásu sjedou vzrostlé byliny k expedici. Na likvidaci mšic a brouků, požírají nakoupené berušky nebo jiní predátory.

AGROVOLTAIKA kombinuje pěstování potravin a výroby energie. Na půdě pod solárními panely se pěstuje například listová zelenina, bylinky, vinná réva.

MASO Z LABORATOŘE (MASO 2.0): Tony Hunte, odborník na budoucnost jídla, vidí nastupující trend v uměle vyráběném mase, které se již do 5 roků začne prodávat komerčně. %. V současné době nejvíc masa konzumují vyspělé ekonomiky USA, Austrálie, Čína, EU a odborníci předpokládají, že v těchto zemích již v roce 2030 budeme jíst cca 10 % umělého masa a v roce 2040 to bude již 35 %. Důvodem konzumace umělého masa je plánovaná redukce spotřeby masa, protože očekáváme nedostatek vody a půdy na produkci potravin pro stávají a rostoucí populaci.

  • Maso se produkuje laboratorně pomocí kultivace zvířecích buněk (z malého vzorku zvířecích buněk se izolují kmenové buňky a ty rostou 2 až 3 týdny ve fermentorech)
  • Při výrobě masa z laboratoře nám stačí o 95 % méně půdy a 80 % méně vody
  • Umělé maso se dá laboratorně vylepšit tak, že obsahuje omega 3 mastné kyseliny, může mít méně tuků, anebo může být vyrobené tak, aby nezvyšovalo LDL cholesterol
  • Na výrobu umělého masa se zaměřují zatím jen malé technologické start-upy, a proto zatím cena klesá pomalu, do roku 2022 by podle odhadů mělo 120 gramů masa z laboratoře stát cca 5 USD
  • U nepravého masa použijí firmy stejnou strategii, jakou u elektronických cigaret, spotřebitele chtějí "přimět ke změně zvyklostí" Zatím nebylo jasně prokázáno, jestli nepravé maso škodí nebo prospívá zdraví z dlouhodobého hlediska, ale i cena je překážkou jeho šíření v Evropě (pravděpodobně bude pouze pro bohaté).

Zajímavost: pro výrobu jednoho kilogramu hovězího zapotřebí 15 415 litrů vody. 

Udržitelné zemědělství - budoucnost zemědělství: čmeláci přes wifi a zelenina bez pesticidů. Česká rajčata na pultech obchodů v kvalitě bez pesticidů po celý rok. Tuto vizi se povedlo naplnit. Největší skleník v Česku (investice 600 milionů kč na 11 ha v blízkosti tepelné elektrárny, kde čerpají teplo) je nyní díky hi-tech technologiím schopný pěstovat šetrně k půdě i lidskému zdraví. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni (2018) produkuje zeleninu 12 měsíců v roce bez použití pesticidů. Denně se na farmě sklidí cca 30 tun zeleniny.

Agripolis, střešní farmy, zeleninu a ovoce pěstuje na střechách Paříže  

MĚSTSKÉ FARMAŘENÍ: v Nizozemském Rotterdamu experimentují, protože mají nedostatek půdy a hrozím jim povodně, s plovoucími patrovými kravíny. Budou mít až 200 krav a velikost cca 1000 m2 (mají však možnost po lávce přejít na louku), který je umístěn v přístavu na nevyužité ploše a umožňuje místnímu obyvatelstvu získat čerstvé mléko. Kravín je osazen solárními panely, zachytává dešťovou vodu a krmivo doplňují odpadem z místního pivovaru, restaurací a kaváren.

13.12.2020 Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla. Lešení sloužící jako pulty pro pěstování salátů, bylinek a zelí sahá uvnitř průmyslové budovy bez oken od země až skoro ke stropu. Z půdy rostlinám pomáhá umělé osvětlení, které dodává prostoru podivný vzhled, takže má člověk skoro pocit, jako by se díval do útrob jakési vesmírné lodi. Ve skutečnosti právě takto vypadá největší interiérová vertikální farma v Evropě. Vzniká nedaleko dánské Kodaně.

Dánska firma Nordic Harvest buduje vertikálně orientovanou interiérovou farmu v průmyslové hale o ploše 7000 čtverečních metrů nedaleko metropole. Zakladatel společnosti, Anders Riemann, nový způsob zemědělství srovnává s tím tradičním:

"Neničíme životní prostředí a neprodukujeme žádný uhlík. Využíváme ze sta procent větrné mlýny, které jsou z hlediska produkce CO2 neutrální, a protože produkujeme vše ve vnitřních prostorách, nekontaminujeme vodní zdroje hnojivy."

  • Umístění pěstebních ploch fungujících na hydroponickém principu do interiéru umožňuje kromě jiného pěstovat plodiny, jako jsou nejrůznější druhy bylinek, salátů či zelí nepřetržitě po celý rok. To vše v blízkosti, či dokonce uvnitř velkých aglomerací, takže odpadá nutnost nákladné a neekologické přepravy.
  • Na stejné ploše můžete sklízet i patnáctkrát v porovnání s tradičním farmářem, který z jedné plochy sklidí úrodu jen dvakrát do roka. Tou druhou je obrovská úspora vody, a tudíž aplikovatelnost tohoto systému do míst, která trpí akutním nedostatkem vláhy.
  • Prvním cílem pro příští rok je objem produkce 1000 tun. Do dvou let pak chtějí rozšířit nabídku o bobule (rozuměj rajčata apod.), během pěti až deseti dalších let by měli být schopní nabídnout i kořenovou zeleninu.
  • https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/nejvetsi-vertikalni-farma-v-evrope-vznika-nedaleko-kodane-vyprodukuje-az-1000-tun-jidla-40344821#<br>

8.10.2020 Světové ceny potravin v září pokračovaly v růstu, zaznamenaly tak už čtvrtý měsíční růst v řadě. Oznámila to dnes FAO. Její cenový index ukazuje za září u potravin meziroční nárůst o 5 %, zvyšovaly se hlavně ceny obilovin a rostlinných olejů.

FAO uvedla, že letošní sklizeň obilovin bude ve světě zřejmě rekordní, i když o trochu nižší, než činily dosavadní odhady. Cenový index u obilovin se v září proti srpnu zvýšil o 5,1 procenta, meziročně pak vykazuje růst o 13,6 procenta.
"Za růstem jsou vyšší ceny pšenice, k čemuž přispěla svižná obchodní aktivita kvůli obavám kolem vyhlídek produkce na jižní polokouli, stejně jako sucho, které ovlivňuje ozimou pšenici v Evropě," uvádí se ve zprávě FAO. Zvýšily se i ceny kukuřice, čiroku a ječmene, naopak rýže kvůli slabší poptávce o 1,4 procenta zlevnila.
O šest procent se proti srpnu zvýšila cena v kategorii rostlinné oleje, zejména kvůli růstu cen palmového, slunečnicového a sójového oleje. Tato kategorie se ocitla na nejvyšší cenové úrovni za osm měsíců. Naopak index mléčných výrobků se změnil pouze nepatrně, mírný růst zaznamenalo máslo, sýr a odstředěné sušené mléko. Zlevnilo naopak plnotučné sušené mléko.
Průměrná cena cukru za měsíc klesla o 2,6 procenta, což odráží předpoklady, že cukru bude ve světě v nadcházející sezoně 2020/2021 nadprodukce. Index cen masa klesl proti srpnu o 0,9 procenta a meziročně je nižší o 9,4 procenta. Klesla i cena vepřového, kde mělo vliv rozhodnutí Číny zakázat dovoz tohoto masa z Německa, kde se objevil africký mor prasat.
FAO nyní předpokládá, že v letošním roce se v celém světě sklidí rekordních 2,762 miliardy tun obilovin, což by proti loňsku znamenalo nárůst o 2,1 procenta. Organizace ale svůj dosavadní odhad sklizně o 2,5 milionu tun snížila.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4514751/fao-ceny-potravin-v-zari-ctvrtym-mesicem-pokracovaly-v-rustu.html<br>

28.8.2020 Společnost FlyingLeaf s partou mladých podnikatelů z Plzně vyvinula prototyp robotického skleníku, ve kterém rostliny obhospodařuje umělá inteligence. Na bázi strojového učení a neuronových sítí jsou postavené i další projekty start-upu FlyingLeaf - náborový chatbot či aplikace, která na základě velkých dat pomáhá sportovcům vylepšovat výkon. Marek Gajdušek (31) pracoval jsem na ministerstvu zemědělství a mimoděk jsem začal uvažovat o tom, jak produkujeme potraviny. Říkal jsem si, že je nelogické a neekonomické vozit zeleninu přes půlku světa, když se teoreticky dá vyprodukovat za pomoci lokálních zdrojů. A tak jsme s kamarády programátory začali řešit, jak k tomuto účelu využít technologie. Společně vymysleli domácí plně automatizovaný pěstitelský robot a nazvali ho EdenBot. Tvoří ho záhon s půdou, o který se stará robotická ruka se zabudovanou kamerou. Řídí ji výpočetní jednotka založená na strojovém učení a neuronových sítích. "Umělá inteligence sama vyhodnotí, kam je nejvhodnější zasadit semínko dané plodiny. Kamera sleduje, v jakém stadiu rostlina je i jestli není příliš malá nebo suchá. Zařízení měří vlhkost a kyselost půdy a podle těchto parametrů určuje, jak se o rostlinu individuálně starat.

Tvůrci robotického skleníku se přitom snažili, aby byl co nejekologičtější. Využívá tak například jen přírodní hnojiva. "Udržitelné zemědělství je velké téma pro budoucnost. S tím může strojová produkce potravin výrazně pomoci, jelikož nejste závislí na ročním období. Díky tomu můžete více plodin pěstovat lokálně, což se ukazuje důležité i v současné situaci spojené s pandemií nemoci covid-19. Jestliže je stát v tomto ohledu více samostatný, je to nejen finančně výhodně, ale má to i přínos z hlediska národní bezpečnosti.

https://byznys.ihned.cz/c1-66805020-plzensky-start-up-pestuje-rostliny-pomoci-umele-inteligence-vyuziva-ji-i-k-vylepsovani-vykonu-sportovcu

5.7.2020 Mutěnice (Hodonínsko) - Kdo si koupí v českých obchodech kanadské borůvky vypěstované v Česku, bude je mít s velkou pravděpodobností z největší české farmy, která loni vznikla mezi Mutěnicemi a Hovorany na Hodonínsku. Firma Farmarket zde obhospodařuje keříčky na 25 hektarech. Prodává nejen ze dvora, ale také v řetězcích či přes stále oblíbenější internetové obchody, řekl ČTK vedoucí farmy Jakub Láčik.

Letos, tedy ve druhém roce sklizně, by mělo na každé rostlině průměrně vyrůst 1,5 kilogramu borůvek. "Plné plodnosti dosahují po pěti letech a každá by měla dát pět kilo. Rostlin máme 105.000 a šest odrůd, abychom pokryli co nejdelší časové období," řekl Láčík. Lidé borůvky najdou v obchodech pod značkou Čerstvě utrženo, což je odbytové družstvo zajišťující prodej ovoce a zeleniny z několika farem.

Sbírat se letos začalo minulý týden a konec sběru se očekává koncem srpna. "Každá odrůda se sbírá zhruba tři týdny a do zralosti nabíhají dva týdny po sobě. Denně se nyní sklízí zhruba 2,5 tuny. "Ze dvora jsme loni prodali 300 kilo denně a někdy jsme to museli krotit, aby nám zbylo pro obchodníky. Letos bude sklizeň vyšší

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-hodoninsku-vznikla-nejvetsi-boruvkova-farma-sklidi-2-5-t-denne/1909617?

30.6.2020 Mendelova univerzita v Brně investovala do nového kravína. Vyrostl v areálu školního zemědělského podniku (ŠVP) v jihomoravských Žabčicích a podle školy patří k nejmodernějším v ČR. Hlavní devízou stavby za 19,5 milionu Kč je izolace střechy, která v letních měsících nepustí dovnitř horko. "Kravín 21. století" poslouží dalšímu chovu skotu v Žabčicích, kde zemědělci chovají hned 16 plemen.

ŠZP Žabčice hospodaří celkově na 2334 hektarech zemědělské půdy a chová přibližně 1200 kusů skotu. Největší část z nich tvoří 600 kusů mléčného skotu, plemene holštýn, s užitkovostí 11 300 litrů mléka.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/mendelova-univerzita-nechala-postavit-kravin-21-stoleti-40329244#seq_no=5&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=EMZQrIC0KVm-202006301128&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

30.6.2020 Rozšiřování měst zmenšuje množství úrodné půdy, nové způsoby pěstování rostlin jsou tedy vysoce žádoucí. Francouzská firma Agripolis na problém vyzrála zcela ekologickým projektem. Zeleninu a ovoce pěstuje na střechách Paříže.

Střešní farmy fungují na principu uzavřeného vodního oběhu s příměsí živin. Ten brání rostlinám absorbovat těžké kovy ze vzduchu a zvyšuje tak jejich kvalitu. "Systém produkuje nízkou uhlíkovou stopu a minimalizuje plýtvání vodou. Zároveň pětinásobně rozšiřuje množství dostupné úrodné půdy. V sezóně taková farma vyprodukuje až třicet tisíc kusů ovoce a zeleniny, a to bez užití pesticidů. Produkty jsou dostupné v obchodech a restauracích po celém městě. Firma Agripolis nabízí výukové programy a prohlídky, lidé si dokonce na některé ze střech mohou založit vlastní zahrádku.

https://agripolis.eu/

17.6.2020 Bayer zruší projekt na výrobu chemického herbicidu dicamba v USA za téměř 1 mld. USD. Firma se snaží šetřit hotovost na nákladnou právní bitvu v boji proti jeho dalšímu produktu Roundup, který údajně způsobuje rakovinu. Bayer toto tvrzení popírá (Reuters)

14.6.2020 Zahrádky našich předků: jaká zelenina se u nás pěstovala v pravěku a středověku

11.6.2020 Společnost Amazon.com ve středu uvedla, že zavádí jednoleté moratorium na policejní použití svého softwaru pro rozpoznávání obličeje (Reuters). První zemědělci se na naše území dostali přibližně před 7 tisíci lety. Ze své "pravlasti" v oblasti Blízkého východu si přinesli nejenom obilí (konkrétně pšenici a ječmen), ale také luštěniny: hrách a čočku.

https://www.ceskestavby.cz/clanky/zahradky-nasich-predku-jaka-zelenina-se-u-nas-pestovala-v-praveku-a-stredoveku-28238.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=xEyysC6XOtS-202006151700&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

1.6.2020 Udržitelné zemědělství - budoucnost zemědělství: čmeláci přes wifi a zelenina bez pesticidů. Česká rajčata na pultech obchodů v kvalitě bez pesticidů po celý rok. Tuto vizi se povedlo naplnit. Největší skleník v Česku (investice 600 milionů kč na 11 ha v blízkosti tepelné elektrárny, kde čerpají teplo) je nyní díky hi-tech technologiím schopný pěstovat šetrně k půdě i lidskému zdraví. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni (2018) produkuje zeleninu 12 měsíců v roce bez použití pesticidů. Denně se na farmě sklidí cca 30 tun zeleniny. V jednosměnném provozu zde pracuje cca 250 zaměstnanců

  • technologie hydroponického pěstování v kokosovém substrátu (slupky kokosových ořechů) umožňuje vypěstovat 1kg rajčat za využití 15 litrů dešťové vody (v polním zemědělství jsou to stovky litrů vody), které se zachytává ve venkovních nádržích
  • o opýlení rostlin se starají čmeláci, výstup z včelína (letová aktivita čmeláků) je řízena WIFI
  • je zajištěn i odchyt škůdců prostřednictvím přirozených nepřátel klopuška skleníková, mšicovník, savečka oranžová
  • aby bylo Česko soběstačné, musela by se plocha skleníků zvýšit na 200 ha
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/budoucnost-zemedelstvi-cmelaci-pres-wifi-a-zelenina-bez-pesticidu-107971#dop_ab_variant=0&dop_req_id=kpIl0jZMi9w-202006011615&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

28.5.2020 Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Roboti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství.

Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Robotti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství. 

zobrazit více..
Loading...