Irán

regionální mocnost na blízkém východě (90% obyvatelstva Šíité), ovlivňuje politiku Iráku, Sýrie, Jemenu a Libanonu. Počet obyvatel 81 972 000, 18. nejlidnatější země (21.11.2018), plocha: 1 648 195 km2. Zemědělství je založeno na chovu dobytka a pěstování tradičních zemědělských plodin jako je pšenice, ječmen, rýže, brambory, cukrová třtina nebo čaj a také plodin, které jsou hojně exportovány do zahraničí - citrusové plody, ořechy (pistácie, vlašské a lískové ořechy) a sušené ovoce (rozinky, datle, fíky).

Hormuzkým průlivem (v nejužším místě je průliv široký 21 mil) proudí denně 21 miliónů barelů ropy = 21% globální spotřeby, plných 76% ropy a ropných destilátů, které prošly v roce 2018 průlivem skončilo na asijských trzích. 65% skončilo v Číně, Indii, Japonsku, Jižní Korei a Singapuru.  

Írán a jeho současné problémy:

  • odstoupení od tzv. jaderné dohody ze strany USA ze dne 14.7.2015
  • znovuzavedení zavedení sankcí na export ropy a surovin (2019), klíčové exportní komodity
  • sucho a nedostatek vody by vyhnat ze země až 50 milionů ekologických uprchlíků
  • 25% mladých Íránců nemůže najít práci - a to je Írán mimořádně mladá země, 60 % obyvatel je méně než 30 let
  • růst masových nepokojů, zejména chudí a zoufalí lidé (klesající ekonomika, sankce a sucho)
  • nefunkční sociální stát
  • náboženské napětí
  • vodovodní síť Íránu spravují Izraelci (mají velké problémy s nedostatkem vody, rozvodná vodovodní síť má ztráty až 90 %)

Irán a voda:

  • jedna z největších nádrží Urmijské jezero se slanou vodou na světě mizí 
  • o vodovodní síť se mu stará Izrael, ztráty pitné vody ve vodovodní síti činní až 80% a hrozí max. 10 roků kritický nedostatek vody
  • Írán čelí v různé intenzitě suchu už půl století, průměrné srážky klesly o 20 %
  • Suchu budu čelit v roce 2019 na 35 milionů lidí. Více než 17 milionů Íránců spadá do tzv. "červené zóny", kde má být nedostatek vody dramatický. 

Odvetou za útok na těžební zařízení Saudi Aramco, byl tajný kybernetický útok Američanů na Írán poté, co ten napadl Saúdská ropná zařízení. 

Výběr milníků ve vztazích USA s Íránem za posledních 40 let 

(americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí):

Duben 1979 - V Íránu byl svržen Američany podporovaný autokratický režim šáha Rezy Pahlavího, byla vyhlášena islámská republika a moc převzalo islámské duchovenstvo v čele s imámem Chomejním.

Listopad 1979 až leden 1981 - Íránští radikální studenti zajali přes 60 diplomatů a zaměstnanců na americkém velvyslanectví v Teheránu. Protože Írán odmítl rukojmí propustit, přerušily USA s touto zemí diplomatické styky a byl vyhlášen zákaz vývozu všeho zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků. Rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí na oplátku za uvolnění íránských kont a další ústupky.

Listopad 1986 - Vyšla najevo aféra Irangate: vláda Ronalda Reagana navzdory embargu tajně prodala Íránu prostřednictvím Izraele zbraně výměnou za dohodu, že Teherán zprostředkuje propuštění amerických rukojmích držených v Libanonu.

3. července 1988 - Za irácko-íránské války sestřelil americký křižník Vincennes íránský civilní airbus (možná následovala odveta v lookerbee), při neštěstí zemřelo všech 298 lidí na palubě. USA to označily za omyl, Írán za vraždu.

29. ledna 2002 - Americký prezident George Bush zařadil Írán do "osy zla" spolu s Irákem a Severní Koreou.

2003-2013 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na podzim 2003 odhalila, že Írán léta tajně obohacoval uran. Následovalo desetiletí diplomatických vyjednávání a bylo uvaleno několik sérií sankcí ze strany OSN, USA a Evropské unie proti režimu ultrakonzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

2013-2016 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání po svém nástupu v září 2013 telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, jednalo se o první rozhovor mezi oběma státy na nejvyšší úrovni za 30 let. Ženevská jednání šesti mocností (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo) a Íránu v listopadu 2013 vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu. Mocnosti se v červenci 2015 dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí. Írán se zavázal k vyřazení části centrifug, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Iráku. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na osmdesátimilionový íránský trh. MAAE v lednu 2016 uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu. USA a EU následně zrušily sankce vůči Íránu.

2018-2019 - V květnu 2018 americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstupují od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. USA také obnovily proti íránské sankce. V květnu 2019 Írán přestal plnit některé závazky z jaderné dohody, Trump poté vyslal do oblasti americké vojáky. Napětí mezi oběma státy vyvolaly také útoky, při nichž bylo v květnu a červnu 2019 poničeno šest ropných tankerů. USA z incidentů obvinily Írán, ten ale podíl na útocích odmítl. Írán 20. června 2019 sestřelil americký bezpilotní letoun, podle Teheránu byl nad íránským územím, podle USA v mezinárodním prostoru. Trump vzápětí uvedl, že na poslední chvíli zrušil vojenskou odvetu za sestřelený dron.

17.1.2020 "Ve vzdušném prostoru na hranici s Íránem bylo (tou dobou) nejméně šest stíhaček F-35. Tato informace se musí ještě potvrdit, ale chci zdůraznit napětí, které vždy provází takové situace," řekl Lavrov na tiskové konferenci věnované bilanci činnosti ruské diplomacie v uplynulém roce (ČTK) Íránskou protivzdušnou obranu v době před nechtěným sestřelením civilního letadla ukrajinských aerolinií vystrašily zprávy o přítomnosti amerických stíhaček F-35 na hranicích íránského vzdušného prostoru. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (ČTK 

3. ledna 2020 - Americká armáda při nočním raketovém útoku v iráckém Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. USA doporučily svým občanům, aby Irák urychleně opustili.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pri-raketovem-utoku-v-bagdadu-zemrel-sef-iranskych-jednotek-kuds-chamenei-slibuje-odplatu.A200103_065731_ln_zahranici_ele?

Informace u tisku

9.10.2020 USA ve čtvrtek uvalily nové sankce vůči íránskému finančnímu sektoru a zaměřily se na 18 bank ve snaze dále dusit íránské příjmy, když Washington zvyšuje tlak na Teherán týdny před americkými volbami (Reuters)  
20.8.2020 Spojené státy chtějí obnovit prakticky všechny sankce OSN vůči Íránu, které byly pozastaveny na základě jaderné dohody z roku 2015. Na tiskové konferenci to dnes oznámil prezident Donald Trump. Využít hodlají Spojené státy mechanismu z dohody, od které ale v roce 2018 odstoupily (ČTK) 

14.7.2020 Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa izolovat Írán kvůli jeho jaderným ambicím přijde zřejmě vniveč. Dohoda Teheránu s Pekingem o vzájemné spolupráci přinese do Íránu miliardy čínských investic.Írán podepsal vojensko-obchodní dohodu s Čínou, která spojí největší Trumpovy nepřátele. Osmnáctistránkový dokument může změnit poměry na celém Blízkém východě, kde sice islámská republika platí za rostoucí mocnost, zároveň je ale ve stále větší izolaci a čelí zničujícím sankcím. To vše se nyní může změnit.

  • Ropa do Číny, investice do Íránu, Čína pak bude v příštích 25 letech odebírat íránskou ropu, kterou dostane s velkou slevou.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/trumpovi-navzdory-cina-s-iranem-se-dohodly-na-vojenske-spolupraci-112377#
9.7.2020 Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že USA společně se svými partnery v regionu zachytily na konci června loď, jež vezla íránské zbraně šíitským povstalcům v Jemenu. Šéf americké diplomacie proto znovu vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby prodloužila zbrojní embargo na Írán, které má vypršet v říjnu (ČTK) 
28.5.2020 Spojené státy zruší téměř všechny výjimky ze sankcí týkajících se Íránu, uvedla agentura AP. Výjimky dosud umožňovaly ruským, evropským a čínským firmám pokračovat v práci v íránských civilních jaderných zařízeních, aniž by jim za to hrozil postih ze strany USA (ČTK) 

25.5.2020 Írán poskytuje Venezuele 1,53 mil. barelů ropy, což kritizují americké úřady. Oba národy jsou vystaveny sankcím Washingtonu. Vedoucí loď pětičlenné flotily, která nese palivo dodávané Íránem do Venezuely, se přiblížila jednomu z přístavů PDVSA. Prezident Nicolas Maduro v neděli poděkoval Teheránu

5.5.2020 Íránský parlament schválil zákon, který umožňuje vládě škrtnout na bankovkách domácí měny ríjál čtyři nuly. Změna je reakcí na prudký pokles hodnoty měny kvůli americkým sankcím. Oficiální měnou země se pak má nově stát túmán (ČTK)

4.5.2020 Írán odmítl úsilí USA prodloužit zbrojní embargo Rady bezpečnosti OSN na Teherán jako "nelegitimní". "Írán neusiluje o ukončení jaderné dohody z roku 2015 se šesti mocnostmi ... Americký krok je nelegitimní a naše reakce bude přiměřená," řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí

29.4.2020 USA nedovolí Íránu nákup zbraní ani po letošním říjnu, kdy vyprší zákaz prodeje vyhlášený OSN. Na tiskové konferenci ve Washingtonu to dnes oznámil ministr zahraničí Mike Pompeo. Ukončení embarga letos v říjnu plyne z rezoluce OSN z roku 2015, která schvalovala jadernou dohodu s Íránem

24.4.2020 Start íránské rakety, která ve středu poprvé úspěšně dostala na oběžnou dráhu vojenský satelit, je značně znepokojivý a odporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to v pátek prohlásil mluvčí britského ministerstva zahraničí. Vypálení satelitu odsoudily už ve středu také Spojené státy. Teherán však kritiku západních zemí odmítá. Šéf letecké divize íránských revolučních gard přitom prohlásil, že země plánuje brzy další start rakety se satelitem. Tentokrát by měl nosič vyletět na ještě vyšší oběžnou dráhu, údajně kvůli lepší účinnosti.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/britanie-start-iranske-rakety-se-satelitem-je-znacne-znepokojivy.A200424_200614_ln_zahranici_hetom

22.4.2020 Americký prezident Donald Trump vydal námořnictvu pokyn "zničit každou íránskou ozbrojenou loď, která by obtěžovala" Spojené státy. Reagoval na týden starý incident z Perského zálivu, kdy se íránské rychlé čluny přiblížily k cvičícím americkým plavidlům. (Bloomberg) 

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/iranske-cluny-znicte-kdyz-budou-obtezovat-naridil-trump-americkym-lodim-40321427?seq_no=3&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

26.3.2020 USA zavedly nové sankce proti Íránu, oznámilo dnes na twitteru ministerstvo financí USA. Terčem je 5 íránských společností a 15 Íránců spojených se stavebními, obchodními a dopravními firmami (ČTK) 

10.3.2020 Nejmenované zdroje a materiály prozkoumané agenturou Reuters ukazují, že americké protiíránské sankce vyřadily z provozu nejméně čtvrtinu íránských ropných vrtů. Mohlo by to zasadit dlouhodobou ránu íránskému ropnému sektoru (Reuters) 

14.1.2020 Americký prezident Donald Trump rozhodl o likvidaci velitele íránských elitních jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního už před sedmi měsíci, uvedla americká stanice NBC. Její tvrzení ve čtvrtek v Dillí zopakoval íránský ministr zahraničních věcí Džavád Zaríf, který překvapivě řekl, že Teherán nepožaduje stažení amerických sil z oblasti. více

10.1.2020 Americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát na klíčového velitele Kuds v Jemenu. Napsal to v pátek list The Washington Post s odvoláním na informace nejmenovaných amerických činitelů. Velitele Abdarrezu Šahláího, který řídí síly Kuds v Jemenu a financuje je, se podle amerického listu zabít nepodařilo. více

10.1.2020 USA neustále lžou, hrozí válka a útoky i v Evropě, v Afghánistánu a Iráku jsme za okupanty, tvrdí ministr Zaorálek více

USA uvalují sankce na Írán kvůli útoku na americké základny. Sankce uvalují na zpracovatelský průmysl, oděvní průmysl, těžbu a další sektory íránské ekonomiky, stejně jako na Íránce zapojené do úterních útoků (Reuters) 

8.1.2020 Írán zahájil útok na síly pod vedením USA v Iráku, informovala v noci na dnešek americká armáda. Teherán podle ní odpálil více než tucet balistických střel z íránského území na nejméně dvě irácké základny s vojáky koalice vedené Spojenými státy. Pentagon potvrdil, že terčem útoku se staly letecká základna Ajn al-Asad západně od Bagdádu a základna v Irbílu na severu Iráku. Íránské revoluční gardy uvedly, že jde o odplatu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního. Oficiální informace o případných obětech a rozsahu škod způsobených útoky zatím nejsou k dispozici. více

  • Írán odpálil na americké základny v Iráku balistické rakety Fateh-110 a Qiam-1

7.1.2020 Írán schválil návrh zákona, který označuje všechny členy Pentagonu a ty, co měli podíl na zabití Kásima Suljmáního, za členy teroristických skupin. Také údajně zvažuje 13 "scénárů" odplaty vůči USA a i ten nejslabší může způsobit "historickou noční můru". Íránský ministr zahraničí uvedl, že regionální válka se povede po mnoho generací


Spojené státy odmítly vydat vízum šéfovi íránské diplomacie Mohammadovi Džavádovi Zarífovi, který chce ve čtvrtek promluvit před Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) sídlící v New Yorku o smrti generála Kásema Solejmáního. Toho na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek zabila americká armáda. S odkazem na sdělení nejmenovaného amerického činitele to píše agentura Reuters. Podle některých expertů USA neudělením víza porušují mezinárodní dohody 


3.1.2020 Íránský generálmajor Kásim Sulejmání, který zemřel v pátek ráno při americkém útoku na jeho auto na bagdádském letišti, byl jednou z nejvlivnějších postav v Íránu. Stál za řadou úspěchů v bojích v Sýrii i v Iráku, kde pomáhal porazit Islámský stát (IS). Pro šíity byl muž přezdívaný Ajatolláhův meč hrdinou. "Pro Západ je odpovědný za vývoz íránské islámské revoluce, je podporovatelem teroristů, člověkem snažícím se podvracet prozápadní vlády a vedoucím íránské války v zahraničí." Typickou blízkovýchodní nepřehlednost na bitevním poli charakterizuje to, že právě zabitý generálmajor významně přispěl k porážce Islámského státu v Iráku a v Sýrii. Ale na druhou stranu také napomohl rozšířit íránský vliv v regionu. V Sýrii jeho muži pomáhali udržet u moci Bašára Asada. Pomáhal také libanonskému Hizballáhu. více

24.6.2019 Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz k zavedení nových, údajně tvrdých sankcí proti Íránu v reakci na nedávné sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. (Íránského duchovního vůdce nynější sankce zbaví přístupu "ke klíčovým finančním zdrojům)

21.6.2019 Trump v poslední chvíli odvolal odvetný úder na cíle v Íránu. zrušené nálety měly být odvetou za čerstvé sestřelení amerického špionážního dronu íránskými jednotkami.

20.6.2019 Írán sestřelil americký dron RQ-4 Global Hawk (ve vzduchu až 24 hodin bez přerušení a létají ve výšce nad 16 kilometrů). Podle některých hrozí i otevřený konflikt. Íránci 20. června nad Hormuzským průlivem sestřelili vyspělý americký špionážní dron RQ-4 Global Hawk za 140 miliónů dolarů, Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton naléhal, aby odvetou bylo zabití Sulejmáního. "Prezidentovi byla postupně nabízena řada variant,"

zobrazit více..
Loading...