6. globální vymírání druhů

p>Asi nebude náhoda, že se nejstarší stopy po pozemském životě datují do doby před 3,77 miliardy let, tedy zhruba na konec "velkého bombardování".

Během posledních 540 miliónů let byl život na Zemi pětkrát zasažen hromadným vymíráním živočichů, kdy zmizelo minimálně 75% v té době žijících druhů. Na planetě probíhají populační cykly po cca 60 - 90 miliónech let, těmto cyklům ale téměř nerozumíme. 6 globální vymírání druhů by mohlo přijít během 2 až tří desetiletí našeho století. Kdy nastane "bod zlomu" globálního vymírání druhů?

  • Po zhruba 140 milionech let vlády dinosaurů (4. masové vymírání druhů) tak začal věk savců. Zatím trvá 65 milionů let. Jsme na jeho konci? 
  • Před necelými 65 -66 miliony let však i druhohory ukončila katastrofa. Na sklonku období křídy došlo k zatím poslednímu 5. masovému vymírání druhů, hlavní příčinou hromadného vymírání živočišných a rostlinných druhů byl rapidní pokles teplot (o 25 °C po dobu patnácti let, průměrná teplota se dostala pod bod mrazu), který náraz meteoritu způsobil. Pro zajímavost: planetka, která před 66 miliony lety vytvořila Chicxulubský kráter a způsobila mj. vyhynutí neptačích dinosaurů, byla široká nejméně 10 kilometrů.
  • do roku 2020 přijdeme o 67 % všech divokých zvířat v porovnání s rokem 1970
  • v Německu vymřelo podle studie z roku 2018 téměř 60% hmyzu (zdroj David Štorch) -způsobené zejména průmyslovým zemědělstvím (chemizace atd.)
  • Kolem nás vymírají rosliny a živočichové, spustila koronavirová pandemie (2020) i proces vymírání lidského druhu?
  • více
  • studie o 6. globálním vymírání druhů

Co způsobovalo masové vymírání druhů?

  • pád asteroidu
  • sopečná činnost - supervulkány
  • kumulace menších příčin (menší sopky, tsunami, mimozemská tělesa...)
  • činnost člověka? (ničení přirozeného životního prostředí, produkce CO2 a metanu, nadměrný lov, znečištění ovzduší, klimatické změny a zanášení invazivních druhů)

Základní časové dělení předchozích 5 cyklů vymírání druhů (stanovili paleontologové Jack Sepkoski a David M. Raup roku 1982)

  • Vymírání , pravděpodobně gama záření a vulkanická činnost způsobily před 440 až 450 miliony let vymření 57 % všech tehdejších rodů.
  • Vymírání v pozdním devonu před 360 až 375 miliony lety. Jeho příčinami bylo globální ochlazování, vulkanismus nebo i o pádu komety. Důsledkem byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech, kvůli čemuž vyhynulo 70 % všech tehdejších druhů

  • Vymírání perm-trias před 251 miliony lety a jako příčina se jeví masivní vulkanická činnost. Důsledkem bylo silné oteplení zemského povrchu, rapidní pokles kyslíku jak v atmosféře tak v oceánech, dále pokles hladiny moří a vzrůst jejich salinity.

  • Vymírání trias-jura před 205 miliony let a vyhynulo na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Jeho příčiny jsou gradující změny klimatu, fluktuace hladiny moří, vulkanismus nebo asteroid.

  • Vymírání na přelomu křída- paleogén před 65,5 miliony lety.  Vyhynulo 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů a ukončilo vládu dinosaurů na zemi (přežily savci) a všechny druhy ne ptačích dinosaurů vyhynuly. Také vyhynuli všichni pterosauři a amoniti. Jako příčina se nejčastěji uvádí pád asteroidu, dinosauři se potýkali s ekologickou krizí ještě před dopadem asteroidu. 

Zdroj: Wilipedie

mezinárodní únie pro ochranu přírody

Článek: David Storch, jak je to s vymíráním druhů, prosinec 2015

Vymírání druhů, zprávy z tisku:

27.11.2020 V roce 1991 zaujala vědecký svět publikovaná studie amerického paleontologa, který přišel s tvrzením, že odhalil roční období, ve kterém došlo k dopadu planetky Chicxulub. Tato biliony tun těžká skála, jejíž srážka se Zemí měla před 66 miliony let vyhladit i populární dinosaury, prý dorazila začátkem června.

  • Pomiňme nepohodlný fakt, že doba jednoho roku (tedy časový úsek, za který oběhne planeta Země kolem hvězdy Slunce) byla v období pozdní křídy sice stejně dlouhá, ale počet dní se od současného lišil (jelikož se planeta otáčela o trochu rychleji kolem své osy - konkrétně asi o 30 minut každý den). Z toho vyplývá, že dní v roce bylo v období křídy asi 372

  •  Sedimentační situace ukazuje, že zmíněné rostliny zahubila náhlá katastrofa, při které byly jejich rozvětvené oddenky vytrženy ode dna a po jisté době tlení je překryl jemný sediment, v němž zkameněly. 

  • rostliny před fosilizací prošly fází mrznutí - setkaly se s teplotou pod bodem mrazu. Vzhledem k tomu, že se dochovala také fosilizovaná semena a květní části, lze porovnáním se současnými příbuznými těchto rostlin přibližně určit vegetační periodu v dané sezóně, a tak vlastně odhalit, ve kterém období roku ke katastrofě došlo. V době, kdy na lokalitě Teapot Dome údajně začalo mrznout (možný následek již zmíněné "nukleární zimy") Paranymphaea právě kvetla a produkovala semena.

  • Zde je samozřejmě třeba mít na paměti, že svět končící křídy byl mnohem teplejší než ten dnešní. Analýza meteorologických dat pro současné geografické rozšíření lotosů ukazuje, že dospělé květy se objevují asi dva měsíce před tím, než průměrná teplota dosáhne hodnoty 16 °C. 

  • Vzhledem k tomu, že ony pravěké rostliny od těch současných dělí 66 milionů let a za tu dobu se mohly výrazně fyziologicky vyvíjet, je ale pravděpodobné, že zde může být chyba v rozmezí i několika týdnů. V dané vrstvě se objevují také tektity a šokem pozměněné křemeny, které svědčí o časové souvislosti s dopadem velkého mimozemského tělesa.

  • Dobře odlišitelných vrstev v Teapot Dome je několik a jejich rozbor ukazuje, že období "impaktní zimy" trvalo nejméně 1 až 2 týdny a ne více než asi 2 měsíce

  • Ekosystém nebyl dopadem asteroidu zdaleka tak postižen, jak se často uvádí či ukazuje. Ani po odeznění první fáze "nukleární zimy", kdy se průměrné teploty propadly z asi 19 °C na pouhých -5 až -10 °C, totiž nepřestaly růst četné keře a opadavé nahosemenné stromy, některé dokonce po několika týdnech až měsících opět kvetly (resp. vytvářely šištice).

  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/2614-vrazedny-asteroid-ktery-vyhubil-dinosaury-mozna-priletel-zacatkem-cervna.html?

26.11.2020 kdysi dávno, před úsvitem věku dinosaurů, se na superkontinent zvaný Pangea spustil silný déšť. A pršelo neuvěřitelných více než 1 milion let.

Toto epické deštivé období známé jako Karnská fluviální událost (CPE) nastalo zhruba před 233 miliony let a bylo výrazným posunem od typicky suchých podmínek pozdního triasu. Ale bouřlivé nebe nebylo jedinou změnou, které Země čelila. Podle studie zveřejněné 16. září v časopise Science Advances nové fosilní důkazy naznačují, že CPE byla ve skutečnosti způsobená sopečnými erupcemi a změnou klimatu, která vedla k úmrtí jedné třetiny všech mořských druhů plus velkého množství suchozemských rostlin a živočichů.

Tato zapomenutá událost vyhynutí tolika živočichů sice nedosahuje počtu obětí pěti hlavních masových vyhynutí v historii, ale autoři studie tvrdí, že CPE je důležitá především pro to, co pozitivního po ní následovalo. Tuto událost vědci berou spíše jako období obratu, kdy na Zemi vznikly podmínky pro příchod dinosaurů a vývoj mnoha skupin suchozemských zvířat, které se dodnes potulují po Zemi.

"Klíčovým rysem CPE je, že po vyhynutí fauny velmi rychle následoval příchod nových druhů," řekl vedoucí studie Jacopo Dal Corso, profesor geologie na Čínské univerzitě ve Wuhanu. "Řada skupin, které hrají ústřední roli v dnešních ekosystémech, se objevila nebo diverzifikovala poprvé v Karnánu (věk v triasu, který trval před 237-227 miliony let)."

Předchozí studie odhadují, že tyto mohutné erupce vypustily do atmosféry nejméně 5 000 gigatonů uhlíku (to je stokrát více než roční globální emise dnes), což pravděpodobně zahájilo extrémní změnu klimatu, která následovala. Svět se stal výrazně vlhčím, běžné deště se staly normou, oceány se okyselily a celé druhy houfně zahynuly, což připravilo půdu pro to, aby se pomalu začaly objevovat nové druhy rostlin a zvířat. 

https://veda.instory.cz/1453-konec-triasove-doby-zabil-vse-v-morich-a-prinesl-milion-let-destu.html?<br>

20.11.2020 Na místo dopadu vesmírného tělesa, které vyhubilo dinosaury, se už po několika dnech vrátil život. Okolnosti dávné katastrofy poodhalují tajemství vzniku života na Zemi. Naznačují také nové možnosti jeho existence ve vesmíru.

Před 66 miliony let dopadl do oblasti poloostrova Yucatanu asteroid o hmotnosti několika bilionů tun. Vyhloubil jámu sto kilometrů širokou a třicet kilometrů hlubokou. Kolem ní se vyvržené horniny zformovaly do kráteru o průměru sto osmdesát kilometrů. Kolize uvolnila energii odpovídající deseti miliardám explozí atomové bomby shozené na Hirošimu a ta roztavila tolik hornin, že by stačily devětkrát až po okraj naplnit celé údolí Yellowstone.

Asteroid zvedl mohutnou tsunami vysokou až půldruhého kilometru. Její ničivá síla 2600krát převyšovala energii smrtící vlny, jež se po Vánocích roku 2004 přehnala Indickým oceánem a na pobřeží připravila o život čtvrt milionu lidí.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/v-chicxulubu-to-zilo.A201118_101303_ln_veda_ape

14.11.2020 Permské vymírání druhů, ke kterému došlo před 252 miliony let, je dodnes nejrozsáhlejší masové vymírání organismů v dějinách Země. Nejde o dinosaury, které zahubil dopad meteoritu ani krutou dobu ledovou. Jde o období, kdy na Zemi byl život v oceánech i na souši, ale žádný velcí dinosauři ještě neexistovali. Přestože byl život na Zemi nesmírně bohatý a rozvinutý, dostal smrtící úder, ze kterého se málem nevzpamatoval.

Zmizelo 96 procent vodních a 70 procent suchozemských zvířat. Moře byla naprosto pustá, téměř bez života. Na souši se podařilo přežít několika druhům zvířat, které se stáhly do vyšších poloh a na sever, kde nevládly tak vysoké teploty. Trvalo miliony let, než se život na Zemi zase probudil, tentokrát do podoby velkých dinosaurů. 

  • Permské vymírání bylo zřejmě způsobeno součinností několika doložených faktorů. Mluvilo se o nedostatku kyslíku jak v moři, tak v atmosféře, výlevech lávy a dalších faktorech. 
  • v moři se vyskytovalo příliš vysoké pH, tedy kyselost vody. To ukazuje na fakt, že se v atmosféře muselo velmi rychle objevit obrovské množství CO2, tedy oxidu, se kterým se potýkáme i dnes a který může za naše současné problémy. 
  • Mohly za to podle vědců erupce sopek v oblasti dnešní Sibiře, které zcela změnily klima. Nebe se zatáhlo, teplota se zvýšila, kyslík z vody začal mizet, voda se oteplovala a mořští živočichové začali ve velkém vymírat. Nebyli schopní se na tuto změnu adaptovat. Je to vlastně dominový efekt, kdy jedna událost spustí druhou a ty pak mají mnoho dalších dopadů. Je to vůbec poprvé, co někdo spojil erupce sopek s přítomností CO2 v ovzduší a sestavil celý řetězec událostí tak, aby komplexně popsal permské vymírání druhů.  

https://www.extrastory.cz/vedci-odhalili-spoustec-nejvetsiho-vymirani-zivota-v-historii-zeme?<br>

8.11.2020 Již čtyřicet let je známo, že éru druhohor ukončil dopad velkého vesmírného tělesa do oblasti dnešního Mexického zálivu (kráter Chicxulub). Teprve v posledních letech ale začínají vědci zjišťovat detaily a podrobnosti této katastrofické události, která změnila dějiny života na Zemi. Hlavní úlohu má přitom samotný kráter, vzniklý po dopadu onoho asteroidu. a počátku 90. let byl pak objekt definitivně zmapován a uznán jako pozůstatek po obřím impaktu (srážce), který před 66 miliony let změnil směr vývoje života na Zemi. Právě tento dopad z konce druhohorní křídy se totiž stal hlavní příčinou posledního hromadného vymírání, kterému padly za oběť zhruba 3/4 tehdejších druhů. Nejslavnějšími oběťmi katastrofy byli nepochybně proslulí dinosauři, vyhynulo ale také mnoho dalších skupin organismů, od měkkýšů a hmyzu až po ptakoještěry, savce a praptáky.

  • Dnes víme, že jeden z největších známých kráterů na Zemi byl vytvořen dopadem velké planetky (asteroidu) o průměru asi 10 až 15 kilometrů, který narazil v rychlosti zhruba 15 až 25 km/s do oblasti proto-Karibiku (tehdy se zde ještě Mexický záliv nenacházel a v místě dopadu bylo mělké šelfové moře).
  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/2524-zahada-obriho-krateru-vznikleho-po-dopadu-asteroidu-katastroficka-udalost-zmenila-dejiny-zivota-na-zemi.html?

28.8.2020 Jedno z pěti největších vymírání na Zemi patrně způsobil výbuch supernovy. Trvalo to desítky tisíc let a z planety zmizely tři čtvrtiny všeho života. Teď se ukazuje, že za hromadným vymíráním stála hrozba z vesmíru. Na konci devonského období, téměř před 360 miliony let, vymřelo 75 % všech druhů na Zemi. Kameny z této éry uchovávají tisíce spór, které jsou podle všeho spáleny ultrafialovým zářením, což naznačuje, že s naší ochrannou ozonovou vrstvou nebylo všechno v pořádku.

Field ukazuje na radioaktivní izotopy plutonium-244 a samarium-146, které lze nalézt ve skalách a fosiliích z konce devonského období. Žádný z nich se dnes na Zemi přirozeně nevyskytuje, takže jediný způsob, jak se sem mohly dostat, je prostřednictvím kosmických explozí.

https://www.extralife.cz/vesmir/jedno-z-peti-nejvetsich-vymirani-na-zemi-patrne-zpusobil-vybuch-supernovy_50380.html?

2.8.2020 Dopad asteroidu byl jediným důvodem vyhynutí neptačích dinosaurů na zemi před 66 miliony lety, potvrzuje to nový výzkum. Vědci z Velké Británie tvrdí, že planetka široká zhruba 10 kilometrů, která vytvořila Chicxulubský kráter, způsobila vyhynutí dinosaurů bez přispění vulkánů.

Podle studie zveřejněné v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, na kterou upozornila agentura Reuters, tým odborníků nasimuloval nejprve dopad asteroidu Chicxulub na místo poloostrova Yucatán v dnešním Mexickém zálivu, poté tzv. dekkánskou vulkanickou činnost na území dnešní Indie a nakonec kombinaci obojího.

Výsledky naznačují, že samotný dopad vesmírného tělesa byl dostatečně katastrofický na to, aby zlikvidoval populaci dinosaurů.

Pro srovnání: dekkánský vulkamismus by podle modelů zredukoval sluneční záření maximálně o pět procent, zatímco dopad asteroidu by ho snížil o 15 až 20 procent. Tento efekt zaručuje podle odborníků kompletní vymazání nelétavých dinosaurů - a vůbec zhruba tří čtvrtin tehdejších druhů živočichů a rostlin. 

Dekkánské trapy začaly vznikat krátce před koncem křídové periody (na úplném konci druhohorní éry) asi před 66,25 miliony let. Jejich tvorba se časově shoduje také s dopadem planetky Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu. Mezi oběma událostmi může existovat přímá souvislost - největší objem magmatu se vylil na povrch právě po impaktu planetky. Vulkanická činnost pokračovala asi do doby před 63 miliony lety.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/potvrzeno-za-vyhynuti-dinosauru-muze-pouze-asteroid-40331576#

23.5.2020 Při vykopávkách předcházejících stavbu nového letiště v Mexiku nalezli vědci kosti téměř 70 mamutů. Zkamenělé pozůstatky dnes zaniklého bratrance moderních slonů poprvé spatřili v roce 2019 a nyní je ukázali široké veřejnosti.

  • mamuti byli pravděpodobně uloveni neolitickými lidmi před 15 000 lety.  
  • Kolumbijští mamuti měli velmi řídký kožich na rozdíl od svých bratranců, kteří žili v mrazivé tundře. Obři byli až 4,5 metru vysocí, vážili až 9979 kg a měli obrovské kly až 4,8 metru dlouhé. Dožívali se přibližně 65 let. Jsou jednou z posledních linií mamutů, zanikli asi před 12 000 lety. Obývali Severní Ameriku od severu Spojených států až po jižní část Kostariky.  

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2078-vedci-objevili-kosti-obrich-mamutu-ktere-ulovili-lovci-v-mexiku-pred-15-000-lety.html?

6.5.2020 Před 540 miliony let došlo na Zemi k prvnímu masovému vymírání druhů. V té době byl život na naší planetě přítomen jen ve formě jednoduchých organismů žijících v moři - tzv. ediakaranskou faunou (Nebyly to rostliny ani živočichové v pravém slova smyslu. Byly to první složitější mnohobuněčné organismy). Proč ale tito tvorové vymřeli? vymřeli kvůli nástupu složitějších organismů | zdroj: bionic.sk, prapředci dnešních medúz, bezobratlých, plžů a mlžů. Vědci jim říkají inženýři ekosystému, protože mají schopnost radikálně měnit své okolní prostředí. V prostředí zamořeném těmito novými tvory bylo pro původní ediakaranskou faunu obtížné přežít. Obě skupiny existovaly nějakou dobu paralelně vedle sebe, než ediakaranští v konkurenčním boji velmi rychle podlehli. Je zde velmi silná analogie mezi prvním masovým vymíráním na Zemi a tím, co se děje nyní. Vývoj nových druhů může radikálně proměnit ekosystém celé planety. Nyní jsme my lidé nejmocnější ekoinženýři na planetě. A znovu způsobujeme masové vymírání," říká profesor Simon Darroch z Vanderbiltovy univerzity. Zatímco dinosaury vyhladil meteorit a ediakranskou faunu první skuteční živočichové, nyní vyhlazuje všechno kolem jediný živočišný druh - Homo sapiens nebo homo technologicus?

https://www.extrastory.cz/prvni-masove-vymirani-druhu-meli-na-svedomi-inzenyri-ekosystemu.html?

19.4.2020 DINOSAURY VYHUBILO MNOŽSTVÍ OXIDU UHLIČITÉHO V ATMOSFÉŘE, KTERÝ VYPOUŠTĚLY SOPKY. Vědci našli důkazy o bublinách oxidu uhličitého zachyceného v sopečných horninách z konce triasu. Podporuje to teorii o tom, že sopečná činnost zásadně přispěla k ničivým změnám klimatu na konci triasu před 201 miliony let. Tedy v období, kdy vymizela z povrchu zemského zhruba polovina žijících druhů. Znepokojivou informací je to, že množství oxidu uhličitého z vulkanických erupcí, které bylo uvolněno do atmosféry, je srovnatelné s množstvím oxidu uhličitého, které vypouští lidstvo do ovzduší ve 21. století. Na základě analýzy zachovalých hornin tým odhaduje, že množství emisí uvolněných v jediné erupci - tato erupce je srovnatelná se 100 000 kilometrů čtverečních lávy, která se vylila za 500 let - je s velkou pravděpodobností ekvivalentní celkovému množství, které člověk v současnosti vyprodukuje s předpokladem zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia nad úroveň před industrializací.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2003-dinosaury-vyhubilo-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere-ktery-vypoustely-sopky.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

28.3.2020 Přes 99 % všech organismů, které kdy žily na Zemi, už vymřelo. A to hned pětkrát během 500 milionů roků.

Zdroj: https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/vymrelo-99-procent-vsech-organismu?

20.1.2009 Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Této události byli svědky lidé na severoamerickém kontinentu, pro něž měla událost rovněž dalekosáhlé důsledky. Vědci jsou přesvědčeni, že exploze komety nad zemským povrchem vedla k vyhynutí mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat včetně savců, kteří se pohybovali na území Severní Ameriky. 

Hroty šípů a další artefakty z období tzv. indiánské kultury Clovis (kultura označovaná podle místa archeologických nálezů) - z počátků společnosti lovců a sběračů - rovněž vymizely po vytvoření černé vrstvičky před 13 000 roky. Vrcholné období rozvoje indiánské kultury Clovis se datuje do období před 13 200 až 12 900 roky.

Počátkem ledna 2009 publikoval vědecký tým zprávu, podle níž byly nalezeny miliardy diamantů o velikosti několika nanometrů, koncentrované v tenké vrstvě sedimentů, a to na šesti lokalitách USA a Kanady. Nové informace o objevu nanodiamantů ve stejné vrstvě jsou dalším důkazem kosmické katastrofy. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.

  • taveného skla, nanodiamantů, mikrokuliček a uhlíků byli nalezeny v Severní Americe a Tell Abu Hureyra (Sýrie), mohla to být však i návštěva mimozemské civilizace spojené s odvozem zlata (mladší dryas období před 12 900 roky)
  • Vědci doposud věděli pouze o dvou vrstvách, ve kterých byla nalezena více než jedna identifikace nanodiamantů: YDB před 12 800 lety a známá hranice křídového a terciárního prostředí před 65 miliony let, která je poznamenána masovým vyhynutím dinosaurů , amonity a mnoho dalších skupin. 

Jako odpověď na obvyklou kritiku kometární teorie - že nebyl nalezen žádný kráter po předpokládaném impaktu - Allen West říká: "Kometa nemusí ve skutečnosti narazit do povrchu Země, ale může explodovat v atmosféře a rozpadnout se na drobné fragmenty někde nad zemským povrchem." K podobné události došlo například v červnu 1908 v oblasti Podkamennaja Tunguzka na Sibiři, avšak ne s tak dalekosáhlými důsledky.

Vysoký tlak a uvolněné teplo mohlo vést k roztavení části ledovců v oblasti Grónska, což vedlo ke změně proudění a způsobilo rovněž změny klimatu. Mikroskopické diamanty se nacházejí pouze v sedimentech vrstvy, která se váže k období označovanému jako mladší dryas - nejsou ani pod ani nad touto vrstvou. Vše napovídá tomu, že před 12 900 roky se Země srazila s kometou nebo velkým meteoritem, tzv. uhlíkatým

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-vyhubila-mamuty-a-savlozube-tygry.html 

Zobrazit více Zabalit
Loading...