Richard Brabec

Richard Brabec

Ing. Richard Brabec (5. července 1966, má dva syny) ministrem životního prostředí v novodobé historii Česka. Resort vede už od ledna 2014 , kdy se stal ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ministrem životního prostředí se stal i po volbách v roce 2017, a to v první i druhé vládě Andreje Babiše. V letech 1991 až 1992 byl analytikem v oddělení rozvoje ČSA, a.s. Od roku 1992 do 1997 působil jako ředitel Českomoravské komoditní burzy Kladno. V letech 1997 až 2003 pracoval v UNIPETROL, a.s. Před rokem 2013 byl ředitelem společnosti Lovochemie, která patří do holdingu Agrofert. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jako student se podílel na sametové revoluci a byl jedním ze zakládajících členů Občanského fóra v Kladně, odkud pochází.

  • spoluzakladatel strany ANO (legitimace č. 2)

Richard Brabec, názory, teze, postoje:

3.8.2021

  • I když Česko po letech prožilo normální zimu a jaro a zbavilo se nejhoršího sucha, ve spodních vrstvách sucho neskončilo. Rychlé a ničivé povodně pak ukazují na extrémní počasí, na něž si musíme zvyknout.
  • Na jižní Moravě tornádo, v Německu nebývalé ničivé povodně. Nenaplňují se scénáře klimatologů, že se i náš klidný region bude měnit částečně ve vyprahlou zem bičovanou bouřemi, zkrátka že přijdou extrémní výkyvy počasí? Ano, je to tady, extremizace počasí. Jisté je, že čím více se zvyšuje průměrná teplota, tím roste schopnost atmosféry jímat vodu, která může naráz vypršet, a vzrůstá energie v atmosféře, což se projevuje v rostoucí síle bouří. 

  • Má to souvislost i se změnou tzv. tryskového proudění ve velkých výškách. Lidově řečeno, tlaková níže by normálně pokračovala dále, ale ona se někam nasune a tam zůstane delší dobu. To se právě stalo v Německu. Klima rychle do normálu nevrátíme, ani kdybychom zítra přestali topit, jezdit, svítit, vyrábět. Má setrvačnost mnoho desítek let. Nezbývá než se adaptovat. 

  • Na základě toho, co mi říkají odborníci, se domnívám, že pravděpodobnost návratu tak ničivého tornáda do ČR v dalších letech je velmi nízká. Moravské tornádo, kde se vír točil rychlostí přes 300 km/h, je v evropském prostoru opravdu unikátní. 

  • Sucho se může opakovat. A pak klidně během pár dní naprší to, co jindy třeba za půl roku. Prostě ty extrémy budou pravděpodobně pokračovat. A mimochodem, ve spodních vrstvách sucho ještě neskončilo. To jsou právě ty extrémy: povodně a sucho jdou ruku v ruce.

  • V Evropě se ročně vytěží zhruba 700 milionů kubíků dřeva, v ČR se v normálním roce těžilo kolem šestnácti, osmnácti milionů kubíků. Částečně se vyvezlo, částečně zpracovalo u nás na pilách. Jejich kapacita je ale necelých 10 milionů kubíků ročně, a to se například nedávno dostavoval velký dřevozpracující závod ve Štětí. Najednou ovšem hynulo 30 až 50 milionů kubíků dřeva ročně. Bylo s tím třeba něco udělat, protože tak obrovské množství dřeva nešlo u nás zpracovat ani dlouhodobě uskladnit. Proto se muselo vyvážet. Cena kůrovcového dřeva šla extrémně dolů. Ovšem do toho přišel covid, prudce narostla spotřeba dřeva v USA, kde se začalo mohutně stavět, a cena řeziva tam vyskočila na čtyřnásobek. A dřevo stále dováží ve velkém Čína. Takže se vývoj úplně obrátil a cena dřeva stále stoupá. 

  • Bezbřehé zabírání zemědělské půdy se v posledních letech zpomalilo. Legislativní ochrana zemědělské půdy se posílila. Vyjmout nejkvalitnější půdu ze zemědělského půdního fondu lze jedině, když je stavba ve vyšším veřejném zájmu, mezi něž například nepatří supermarket nebo sklad. 

  • V roce 2020 bylo zastavěno 10,7 procenta území a poslední informace o rozdrobenosti území máme z roku 2016, kdy 60,6 procenta území bylo nefragmentováno.  

  • Obecně vzato jsem velmi proti tomu, aby se stanovilo hezké kulaté datum a k němu nějaký cíl (konec výroby aut se spalovacím motorem 2035), který je nutno splnit, i kdyby čert na koze jezdil, bez ohledu na jeho technickou realizovatelnost, náklady a dopad na společnost. 

  • S ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jsme místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi nedávno říkali, že se může stát, že na elektromobily mnozí lidé nebudou mít peníze a o to déle budou jezdit starými auty. A další věc, když se podíváme na uhlíkovou stopu, která vznikne při výrobě elektromobilu, a na potřebu vzácných kovů třeba na výrobu baterií nebo na problémy s jejich recyklací, tak jsme na tom srovnatelně s moderními auty na spalovací motor. A u bateriových elektromobilů je stopa vyšší než u aut na vodík.

  • Když tu nedávno byl na návštěvě místopředseda Timmermans, říkali jsme mu, že už k roku 2025 si Komise stanovila normu Euro 7, která je tak ostrá, že podle ní by vlastně už nikdo pro Evropu nemohl vyrábět žádné konvenční motory, jen hybridy. Mluvíme o roce 2035, a přitom si to vytyčili už k roku 2025. Postrádá to logiku, vždyť nejde jen o uhlík, ale o celkové znečištění. Ať jsou motory čistější, ale stanovujme si reálné cíle.

  • Evropa se na světových emisích uhlíku podílí devíti procenty. I kdyby Evropa emise snížila na půlku, tak je to marné bez Číny, Indie, USA, Ruska, Brazílie. Ale výroba v těchto superstátech bude levnější i proto, že nebude ekologická. EU se pak sice sebemrskačsky ureguluje div ne k smrti, ale svět to nezachrání.

  • Kotlíkové dotace: Celkově to bude 105 tisíc kotlů za suma sumárum 11,8 miliardy korun. A vyměněno už bylo na 85 tisíc kotlů.  

  • https://www.novinky.cz/domaci/clanek/brabec-povodne-a-sucho-ted-budou-chodit-ruku-v-ruce-40367923#

29.4.2020

  • Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická. Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché. Kvůli kumulaci srážkového deficitu a zvyšující se teplotě jde o situaci, kterou předchozí generace nezažily.
  • Situace je o to horší, že je teprve duben, kdy v minulosti tál sníh na horách a toky byly plné vody. Nyní je ve Vltavě v Praze 22 procent měsíčního průměru, v Labi v Ústí nad Labem pak bylo 28 procent průměru. Na Dyji v Ladné na Břeclavsku ale pouze 18 procent průměru, na řece Moravě ve Strážnici na Hodonínsku pak 23 procent. Parametry jsou tak horší než ve velmi suchém roce 2018.
  • Zatímco zemědělské sucho může zmizet rychle, půda se nasytí po kratším období dešťů, do spodních pater půdy a hlouběji se voda bude naplňovat dlouho. "V některých krajích nám kumulativně za posledních šest let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 % ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezoně
  • Vodu nesmíme nechat rychle odtéct pryč z republiky, ale všechno co naprší, musíme zachytit, a to za každou cenu. Každé město, obec, zemědělec, podnikatel i občan by měl v rámci svých možností zachytávat srážkovou vodu, se kterou pak bude moci hospodařit, popřípadě ji zasakovat do podzemí.  
  • https://domaci.ihned.cz/c1-66756910-sucho-bylo-v-dubnu-vsude-situace-je-katastroficka-mini-ministr-zivotniho-prostredi-brabec

27.4.2020

  • Pokud se jako lidstvo nepoučíme, přijdou další a další pandemie a mezi nimi dřív nebo později přijde i taková, proti které bude Covid-19 ještě legrace.
  • Proti suchu není žádná vakcína ani zázračný lék, pokud se tedy počasí nevrátí k normálu. A na to se fakt spolehnout nemůžeme. Pomohou jen tisíce projektů na zadržení vody v krajině a ty už šest let intenzivně děláme a dělat budeme dál, jen teď musíme ještě rychleji. 
  • Největší kůrovcová kalamita v historii českých zemí zásadně mění tvářnost naší krajiny, bude jiná, než jsme byli zvyklí posledních minimálně tři sta let 
  • Nechce nám třeba příroda tou pandemií něco říct? Na rovinu? Myslím, že nám chce dost důrazně říct, že už nás má plné zuby.

  • Miliardy lidí posuzují míru svého štěstí a kvality života podle toho, kolik věcí vlastní, kolik zemí procestovali. A to samozřejmě plundruje zdroje planety více a rychleji, než se ony zdroje stačí obnovovat. To nejde donekonečna, ta spirála se točí čím dál rychleji a dnes už to jasně vidíme 

  • Letos budeme opět čelit velkému suchu. A asi už jen málokdo si dneska myslí, že je to jen shoda náhod. Není. Dopady klimatické změny na naši zemi jsou prostě překvapivě silné a rychlé nejen pro laiky, ale i pro odborníky. Naplňují se scénáře, které byly očekávány až za pětadvacet třicet let. 

  • https://www.flowee.cz/planeta/7887-richard-brabec-priroda-nam-chce-durazne-rict-ze-uz-nas-ma-plne-zuby?

29.2.2020

  • Kalamita kůrovce by mohla skončit za 3 až 5 let. Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. "Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být," dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.
  • Kůrovec letos způsobí škody za 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohrožené smrky za 600 miliard

17.7.2019 

  • Za uplynulé století lidé na českém území vysušili milion hektarů mokřadů a rybníků. "Abychom mohli využívat zemědělskou půdu, vybetonovali jsme koryta řek, aby voda rychleji odtékala. Celková délka říční sítě se zkrátila o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 %, rybníků od 17. století ubylo o 70 %" 
zobrazit více..
Loading...