Prof. Jan Švejnar

Prof. Jan Švejnar, M.A., Ph.D., dr. h. c. mult. (2.10.1952 Praha) , profesor Kolumbijské univerzity, kde působí jako ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku. Do USA emigroval v mládí, kde v roce 1981 získal americké občanství. Po pádu komunismu založil při Univerzitě Karlově centrum pro postgraduální studium ekonomie CERGE-EI, z něhož vzešla řada českých ekonomů. Je ředitelem myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI, se stal vedoucím týmu ekonomů (duben 2020), kteří budou radit Ústřednímu krizovému štábu s reakcí na krizi, s pomocí firmám a obnovou ekonomiky.  V roce 2008 kandidoval na post českého prezidenta, nakonec zvítězil Václav Klaus. Letos na jaře vedl tým ekonomů, který radil vládou zřízenému Ústřednímu krizovému štábu s reakcí na krizi vyvolanou opatřeními na ochranu zdraví během koronavirové pandemie.

  • V roce 2005 získal čestný doktorát Západočeské univerzity v Plzni a následně v roce 2009 i Vysokého učení technického v Brně. 
  • V roce 2008 kandidoval na post prezidenta České republiky. 
  • začátkem dubna 2020 se stal Prof. Švejnar šéfem ekonomického týmu (Jan Švejnar, Michal Mejstřík, Jan Drahokoupil, Daniel Munich, Martin Fassmann, Jan Mládek, Danuše Nerudová, Štěpán Jurajda, Filip Matějka, Ilona Švihlíková, Petr Zahradník) pod Ústředním krizovým štábem, kterému šéfuje ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD 
  • Ústřední krizový štáb ukončil činnost 11. června 2020

Prof. Jan Švejnar, jeho názory, vize, doporučení:

16.12.2020

  • Pokud se koronavirová pandemie nevymkne neočekávaně z rukou, měl by už během příštích dvou až tří čtvrtletí přijít hospodářský růst založený na proočkování velké části světového obyvatelstva. 
  • Budeme také svědky dvou protichůdných tendencí týkajících se globalizace. Na jedné straně povede zkušenost s pandemií k odklonu propojení ekonomik napříč zeměmi, protože mnohé podniky budou chtít mít své dodavatele blíže. Proti tomu ale půjde trend prohloubení globalizace díky větší digitalizaci a častějšímu využívání on-line nástrojů.
  • Lepší předpoklady k rychlému pokrizovému oživení ve srovnání USA vs. Evropa mají mít Spojené státy. "V Americe stejně jako v době recese před 12 lety po velké finanční krizi nasadí rázná opatření a udělají to, co bude potřeba, aby se ekonomika dostala zpět do rychlého chodu. O Evropu mám ale trochu obavy.
  • Při situaci jako je pandemie, je potřeba přijímat opatření, která jsou do určité míry sjednocující. A v tomto ohledu Evropa zvláště po ekonomické stránce pořád ještě pokulhává 
  • Unijní fond obnovy, z něhož budou moci členské státy vyčerpat 750 miliard eur na oživení svých ekonomik, lze považovat za velký krok k federalizaci Evropy.
  • Ani vysoké zadlužení na úrovni kolem 100 procent HDP ale nové americké administrativě prezidenta Joea Bidena nezabrání v tom, aby v porovnání s érou Donalda Trumpa ještě posílila expanzivní fiskální politiku.  
  • Už nyní tak demokraté a republikáni jednají o dalším velkém rozpočtovém balíčku o objemu téměř jednoho bilionu dolarů. Obecně také očekávám větší důraz na přerozdělování příjmů a bohatství. Hlavní poradci a členové kabinetu, který se právě formuje, se budou snažit daňovým způsobem pomoci chudším vrstvám.
  • Ačkoli bude politika Joea Bidena méně zaměřená na bohaté lidi a podnikovou sféru, mohla by silnější fiskální expanze než za Trumpa pomoci dostat ekonomiku do poměrně silné konjunktury. Hospodářský růst by pak mohl přispět k tomu, že dluh v poměru k HDP nebude dál narůstat.
  • Na poli zahraniční politiky se bude Biden snažit znovu vytvořit spojenecké vazby s Evropou, posílit vztahy s rozvojovými zeměmi a otevřít svět opět konkurenci a volnému obchodu.
  • Biden se bude snažit spolupracovat ve všech ohledech s Evropou, protože Evropa a Amerika dohromady stále ještě tvoří přes 40 % světového HDP. To je váha a síla, se kterou by Čína potom musela vážně počítat.
  • Nyní klíčové, aby stát chytře použil peníze, které si je možné na finančních trzích levně půjčit, a předešel krachům perspektivních podniků. "Podnik může zkrachovat přes noc. Je to rychlé a velmi devastující. Naopak založit podnik, vypiplat ho a udělat z něj opravdu silnou společnost, ať už jakéhokoliv rozsahu, je nákladné, dlouhodobé a těžko uskutečnitelné. Stát má v tomto ohledu odpovědnost a může si podporu dovolit," 
  • Kromě záchrany podniků je podle něj navíc vhodná doba na výstavbu infrastruktury, kterou Česko potřebuje.  
  • https://www.e15.cz/rozhovory/usa-se-s-hospodarskymi-dopady-pandemie-vyporadaji-o-evropu-mam-obavy-rika-svejnar-1376329

14.10.2020

  • Dokud se nepodaří dostat epidemii koronaviru pod kontrolu, nelze očekávat ekonomické oživení. Na konferenci Forum 2000 to dnes řekl americký ekonom Jeffrey Sachs. Český ekonom Jan Švejnar v debatě se Sachsem vyjádřil přesvědčení, že vlády by se měly po odeznění epidemie zaměřit na nastartování ekonomiky. Obavy ze zvýšení zadluženosti států považuje Švejnar v současné situaci za druhořadé 

2.9.2020

  • Zrušení superhrubé mzdy teď není špatně, ale šlo by to udělat daleko lépe. Musí přijít reformy, včetně té důchodové. Místo zrušení superhrubé mzdy by taky bylo lepší snížit odvody.
  • Vláda se na koronavirový podzim dost nepřipravila, jsme v daleko větší krizi, než si většina lidí připouští, je to nejhorší situace od světové války, není vůbec jisté, že se ekonomiky jednotlivých států rychle vrátí na předkrizovou úroveň. 
  • Epidemie může zhatit šance na znovuzvolení Donalda Trumpa, paradoxně mu ale teď pomáhají rasové protesty a nepokoje. V neprospěch demokratického kandidáta Joea Bidena taky může působit jeho věk.
  • https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/102685/ekonom-svejnar-jsme-v-daleko-vetsi-krizi-nez-si-myslite-vlada-se-dost-nepripravila-a-dalsi-kroky-rozhodnou.html?

25.7.2020

  • Na silnou druhou vlnu nejsme připravení. Přijde-li, budeme na tom mnohem hůř. Varovali jsme, že je potřeba se mezi první a druhou vlnou připravit, stát toho ale v oblasti epidemiologické a zdravotní politiky nebyl schopen
  • Česko by si podle něj mohlo dovolit vyšší schodek rozpočtu než 500 miliard, peníze by ale musela vláda utratit chytře (infrastrukturní investice, vzdělání, školství, vědy). Zaplatí to budoucí generace, které budou bohatší (a je jedno kdy, protože je nulový úrok). Ekonomická pomoc je ale strašně pomalá. Schodek 1 bilion korun by nebyl nerozumný v případě, že bychom měli silný šok (investice, které zajistí zaměstnanost, kde je pozitivní produktivita a s půjčením za nulu, které tu nikdy v moderní historii nebylo, je to výhodné). Soukromí sektor by měl být hlavní hybnou silou, důraz na vytváření nových podniků a start-upů s mladými lidmi a moderními technologiemi. Komentář: existuje nějaký stát na světě (příklad) po roce 2000, který podporuje nové technologické start-upy jak popisuje pan prof. a splácí své současné dluhy nejen úroky a potvrdil by tuto tezi??
  • Nejvíce je zasažen sektor akutní spotřeby, dále kde byli úplně zavřeny provozy (restaurace, hotely, cestovní kanceláře, turismus, mezinárodní doprava atd.)
  • Další zavírání ekonomiky je nepravděpodobné (nelze to ale vyloučit při velmi silné 2 vlně), pokles české ekonomiky očekávám v roce 2020 7,5 - 10 %, ale v příštím roce by se mohla propadat dále
  • https://www.hlidacstatu.cz/report/27 
  • https://domaci.ihned.cz/c1-66794820-na-silnou-druhou-vlnu-nejsme-pripraveni-prijde-li-budeme-na-tom-mnohem-hur-rika-ekonom-svejnar

24.6.2020

  • Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit 7,5 až8 % HDP, pokles může být ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel
  • Mám ale obavy, že se globální ekonomika tak rychle na nohy nepostaví, vzestup bude, ale všechny ekonomiky budou slabší, než byly loni před koronavirem
  • Programy jako kurzarbeit sehrávají podle něj svoji roli, protože nezaměstnanost zatím tolik nestoupá. Avšak varuje, že k podstatnému vzestupu nezaměstnanosti dojde 
  • Pro podporu malých a středních podnikům je žádoucí odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění místo jejich odložení 
  • Rozpočtová politika ČR může být díky nízké zadluženosti razantnější než v jiných zemích. "Můžeme si dovolit 'chytře' utratit větší část peněz 
  • Rada NERV by se měla v dlouhodobé perspektivě zaměřit na přípravu přechodu země na digitální a znalostní ekonomiku 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svejnar-ceska-ekonomika-letos-propadne-o-75-az-osm-procent-hdp-110440

15.5.2020

  • RECESE BUDE VÁŽNÁ, BEZ PRÁCE BUDE PŘES PŮL MILIONU LIDÍ, šlo toho udělat víc a rychleji

  • odkladu plateb za sociální a zdravotní pojištění (rychlejší a efektivnější cesta jak do podniku likviditu). To bylo jedno z našich hlavních doporučení, ale shoda se na něm našla až nedávno. Od počátku byl problém, jak zajistit, že podniky budou mít během náběhu krize dost prostředků, likvidity. 
  •  ekonomický šok je tak velký, že by se vyplatilo dočasné odpuštění plateb za sociální a zdravotní pojištění
  • navrhujeme vládě výrazně zvýšit podporu v nezaměstnanosti na několik měsíců, která je u nás stále ještě velmi nízká

3.4.2020

  • Radí, aby Česká národní banka podobně jako americký Fed stáhla úrokové sazby na nulu. A stát by podle něho měl být také připraven na možné dočasné převzetí krachujících firem. 

1.4.2020

  • Česko se nemá bát půjčovat si, deficit ve výši 10 % HDP není problém. Klíčové je nyní přesvědčit firmy a živnostníky, že je stát nenechá padnout 
  • Optimální ekonomický přístup k dnešní krizi Covid-19 bych rozdělil do tří fází. V první fázi musí mít primát zdravotnický sektor a ekonomika se přizpůsobit. Zde je první ekonomický bod obratu - organizovaný útlum části ekonomiky. V této fázi jde zkrátka o to, že se musí společnost uskromnit, aby bylo možné nákazu snížit a ideálně eliminovat.
  • Je nutné udržet společnost pohromadě, umožnit jí dál fungovat, než přejdeme ke druhému ekonomickému bodu obratu - přechodu do fáze aktivace ekonomiky. Když budou opatření rozumná a bude dobrá souhra fiskální a monetární politiky, tedy spolupráce vlády a centrální banky, tak negativní dopad v první a druhé fázi nemusí byt zničující. 
  • Třetí ekonomický bod obratu bude vytvoření nového normálu. Budou se využívat nové technologie, globální ekonomika bude mít jiné parametry - pravděpodobně bude mnohem méně globální. Přijdou také nové formy a zaměření vzdělávání.
  • ČNB by měla jednat podobně jako evropská centrální banka nebo americký Fed, které spustily úrokovou míru k nule. Kromě toho, že to pomáhá ohroženým firmám, nulový úrok zjednodušuje hodně věcí. 
  • A když se někdy říká, že je problémem odliv dividend bank do zahraničí, tak za podmínek nulové sazby mají banky daleko nižší zisk, a peníze tak zůstávají více v Česku. 
  • Nulová sazba také de facto eliminuje mezigenerační rozdíly. Nulovou sazbou dostává ve finančních rozhodnutích budoucí generace stejnou váhu jako generace dnešní. Nulový úrok je dočasně správnou cestou. 
  • Nyní máme dluh necelých 30 % HDP. I kdyby se zvýšeným deficitem zdvojnásobil na šedesát procent, tak by se nic zásadního nestalo. Pořád na tom budeme lépe, než většina ostatních zemí
  • Babičky říkaly, že dluh je zlý", tak ho často instinktivně odmítáme. Místo toho, abychom se na něj dívali pozitivně, jako všude na světě. Je to kredit. Celá světová ekonomika jede do velké míry na "kredit". Bez něj by se neuvěřitelně zcvrkla.  
  • Jako extrémní a dobře promyšlené opatření bych pak doporučil přímý vstup vlády do vlastnictví podniků. Nemělo by jít o žádné znárodňování, žádné ideologické převzetí, ale o čistý pragmatismus.  
  • Zkušenosti ze Spojených států například ukazují, že v době poslední krize vláda převzala do určité míry akcie General Motors, pojišťovny AIG a dalších podniků. A postupně, když se firmy postavily na nohy, vláda zase svoje akcie prodala a daňoví poplatníci o nic nepřišli. 
  • Pokud ale udržíme ekonomiku do zmíněného druhého ekonomického bodu obratu, tedy do chvíle, kdy budeme ekonomiku opět aktivovat, a neroztrhají se příliš vztahy mezi zaměstnanci a firmami, tak návrat zpět bude poměrně rychlý. 
  • Vláda by současně měla realizovat připravené investiční projekty, především do infrastruktury. 
  •  Je ale důležité si uvědomit, že kurz je nástroj, a ne cíl sám o sobě. Určité snížení kurzu koruny nemusí být negativní. Pomůže to vývozu a bude to stimulovat podniky, které doma konkurují dovozu. Pokud oslabení koruny pomůže udržet zaměstnanost, bude to též pozitivní efekt. 
  • Nová rovnováha, která nastane, bude jiná. Čína bude mít náskok, protože krizí prošla první, pravděpodobně dále posílí. Ale když se podaří krizi utlumit, stále bych čekal, že po určitou dobu to budou Spojené státy, které budou nadále hlavním motorem světové ekonomiky. 
  • Současná krize je příležitost k zamyšlení, jak přestavět zdravotnictví, abychom byli lépe připraveni na nákazy, které přijdou v budoucnu. V ekonomické oblasti bychom měli zhodnotit, do jaké míry je nynější struktura fungování vlády a centrální banky optimální. Například jak zlepšit e-government a zjednodušit administrativu.
zobrazit více..
Loading...