Simon Mág

p>Šimon Mág (1. století), označovaný též jako Šimon z Gitty, byl mýtický zakladatel gnóze, jenž je ztotožňovaný se samařským kouzelníkem, o němž se zmiňují novozákonní Skutky apoštolů. Tento čarodějník zprvu přijal víru v Ježíše Krista skrze jáhna Filipa a nechal se pokřtít, později se však dopustil svatokupectví, za což byl pokárán apoštolem Petrem. V novozákonní zprávě nejsou další zmínky o jeho osudu. Pozdější církevní tradice však uvádí, že nejenže nečinil pokání, ale stal se zapřísáhlým odpůrcem křesťanství, navrátil se zpět k provozování magie a stal se vůdcem gnostické sekty, jež byla označována jako Šimonovci. Jeho žákem byl údajně gnostický učitel Menandros z Kapparatea.

Podle křesťanského apologeta a mučedníka Justina se Šimon Mág narodil v samařské vesničce Gittě, kde i působil za vlády císaře Claudia. Své pole činnosti však rozšířil až do Říma, kde mu byla údajně postavena socha s nápisem Simoni Deo Sancto ("Šimonovi, svatému bohu"). Svými stoupenci byl prý uctíván jako "první bůh". Měla ho doprovázet jistá Helena, prostitutka, kterou vykoupil ve městě Týru. Tu prezentoval jako matku všech lidí a první myšlenku, která vyšla z "prvního boha". Když z onoho "prvního boha" vyšla, sestoupila do dolních oblastí, kde stvořila anděly a mocnosti. Tito andělé a mocnosti poté nejenže stvořili hmotný svět, ale "také ze závisti zajali Helenu, aby jí přivodili všemožnou hanbu" a znemožnili jí návrat ke svému původnímu zdroji. Po dlouhou dobu byla Helena skrze reinkarnace uzavřena v různých lidských tělech, mimo jiné i v těle trojské Heleny, dokud se neocitla v nevěstinci, z něhož ji osvobodil Šimon Mág coby nepoznaný spasitel. Tím se podstata Šimonova učení zcela rozcházela nejen se základním učením judaismu o stvoření, jak je popsáno v knize Genesis, ale i se základním učením křesťanství o Ježíši Kristu coby spasiteli světa. Ve svém učení se navíc necítil být vázán žádnými etickými zásadami Tóry, takže vykazovalo libertinský ráz. 

O učení Šimonovců se zmiňují i další apoštolští a církevní otcové, jako například Ignác z Antiochie, Irenej z Lyonu, Hippolyt Římský či Epifan ze Salaminy. Poměrně obsáhlou legendu o Šimonovi Mágovi obsahuje novozákonní apokryfní spis označovaný jako "Skutky Petrovy".

Šimon Mág je mytickým zakladatelem gnóze a měl být současníkem Ježíše Krista. Objevuje se už v Novém zákoně, v Skutcích apoštolů, kde chtěl od apoštola Petra koupit moc konat zázraky. Pocházel ze Samaří. Podle Justina Mučedníka existovala skupina Šimona Mága, která ho uctívala jako Boha. Podle legendy v apokryfních Skutcích Petrových spolu Petr a Šimon Mág bojovali a oba působili divy. Hippolytos Římský píše, že Šimon Mág se nechal zahrabat do země s tím, že vstane z mrtvých, ale nepodařilo se mu to. Jeho družkou měla být bývalá nevěstka Helena, která se prohlásila za Ennoiu a spolu s Šimonem kázali po Palestině.

Šimonovým žákem měl být Menandros, který se prohlásil za spasitele. Jeho křest měl zaručit nesmrtelnost duše.Dalším Šimonovým žákem byl údajně Satornilos, který působil ve druhém století v Antiochii. Podle něj skupiny - dobří lidé s božskou jiskrou a zlí lidé, kteří božskou jiskru nemají a budou zatraceni. Je docela možné, že tito učitelé neměli k Šimonu Mágovi žádnou vazbu a byli s ním propojeni pouze s polemickým záměrem.

Významným gnostickým učitelem byl Basileidés, který působil v první polovině druhého století v Alexandrii. Byl to plodný autor, ale velká část jeho díla se nezachovala. Démiurga nazval Abraxasem, což je jedno ze jmen židovského Boha.Vyznával doketickou christologii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gnosticismus 

zobrazit více..
Loading...