Změny klimatu

p>V současnosti řešíme minimálně tři krize, které jsou vzájemně propojené: klimatická krize, ztráta biologické rozmanitosti krajiny a chudobu. Na dveře klepe ekonomická a geopolitická krize.

V současné době jsou známy čtyři teorie, které se pokoušejí vysvětlit současné problémy lidstva - náhlou klimatickou změnu, která se projevuje růstem globálního oteplování, rychlým nárůstem koncentrace CO2 v atmosféře, doprovázené celou řadou lokálních či regionálních výkyvů počasí jako jsou ničivé záplavy, extrémně silné bouře i údery sucha.

  • Antropogenní vliv CO2 
  • Přirozené změny klimatu, způsobené cyklickými změnami souvisejícími s pohybem planety Země po její orbitě v Sluneční soustavě, vlivy gravitačního působení dalších těles soustavy a proměnlivosti solární konstanty 
  • Rozsáhlá lidská těžba fosilní energie vede k poškození tepelně odolného těsnění zemské kůry, ke zvýšení terestriálního tepelného a nepřiměřeně přenáší vnitřní teplo Země na zemský povrch. To způsobuje nárůst teploty povrchu země a teploty moře, což vede ke globálnímu oteplování. Důvod oteplování klimatu není způsoben expanzí skleníkových plynů, ale širokým využíváním fosilní energie, která zničila tepelnou izolaci zemské kůry, aby se více tepla z vnitřku Země uvolnilo do atmosféry. Na základě principu zachování energie je měřeno zvýšení průměrné globální teploty, které bylo způsobeno zvýšením toku zemského tepla od průmyslové revoluce, v souladu se zjištěnými údaji (2013, čínští vědci Yao Mu a Xinzhi Mu). více: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10962247.2012.739501 
  • Prof. Gorshkov teorie bitické pumpy: za našimi problémy stojí nechtěná likvidace přirozeného autoregulačního biotického planetárního systému, který se zde vyvíjel miliony let a který vyladil životní podmínky na Zemi do podoby, kterou dnes známe, ale kterou bohužel svoji činností výrazně zeslabujeme. Nedojde-li v nejbližší době k zásadní korekci našeho jednání, dojde k "přetlačení" této přirozené regulace klimatu člověkem do astabilního stavu. Ten má pouze dvě možnosti - buď přivede planetu Zemi do období trvalého chladu s teplotami kolem -90 °C, anebo - a k této možnosti se přiklání více -, nás přivede do stavu skleníkového pekla s teplotami kolem 500 °C a zánikem hydrosféry. Obdobně jak je na tom dnes Venuše. "Zvýšení tepelného toku způsobuje nárůst teploty povrchu a teploty moře, což vede ke změnám klimatu, různým změnám životního prostředí a geologickým katastrofám," a v závěru již bez ostychu uvedli: "Radiační energie slunce a geotermální tok tepla jsou hlavními faktory, které udržují normální teplotu zemského povrchu. V důsledku ničení tepelně izolačních těsnění zemské kůry, způsobného lidskou těžbou fosilní energie, je zvýšená část pozemního tepelného toku hlavním zdrojem tepla a vede v důsledku ke změně klimatu za posledních sto let."
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-vinkler-klimaticka-zmena-globalni-oteplovani-a-teorie-bioticke-pumpy-i?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu 

Podle poslední klimatologické konference OSN žijeme v současnosti kvůli nadměrnému čerpání přírodních zdrojů na dluh. Novým trendem je takzvaná "cirkulární ekonomika" se snaží lineární model zdroj-produkt-odpad přeměnit na uzavřený koloběh, ve kterém se odpad stává zdrojem pro výrobu jiného produktu, ale podobně to musíme chápat také v přírodě (je nutná homeostáza a pochopení jejich principů).

  • Od roku 1975 se zmenšily himálajské ledovce (nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve) o více než čtvrtinu ( o proti roku 1975) příčinou je rostoucí teplota. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, podle studie navíc každoročně ztratí 7,5 miliard tun ledu, což je znatelně více v porovnání se 3,9 miliardami ročních ztrát v letech 1975 až 2000. důsledkem bude nedostatek vody pro miliony lidí v regionu
  •  "Od nástupu Bolsonara (Brazílie) k moci se odlesňování Amazonie více než zdvojnásobilo. Každý den zničí více než 400 hektarů původního lesa. Víme, že každý vykácený hektar lesa znamená 450 tun oxidu uhličitého do atmosféry. To je klimatická bomba."  (info.cz 3.7.2019)
  • Amazonské pralesy (produkují cca 5 % světového kyslíků) jsou bohaté a unikátní zejména proto že téměř nehoří (jen nízko u země, sice pravidelně, ale déšť je většinou brzy uhasí. Současné umělé vypalování člověkem je může nenávratně zničit, pokud to nastane a lidé zasadí biliony stromů na ploše o rozloze celé Brazílie, rozmanitost a vzájemná provázanost ekosystému, která je pro Amazonský prales unikátní se "nevrátí ani za deset milionů let." 
  • Jak WMO dodala, pokud jde o sesbíraná data, asi nejvíce zneklidňující jsou informace o zvyšování hladin moří. Od roku 1993 stoupla jejich hladina průměrně o 3,2 milimetrů za rok. Od května 2014 do roku 2019 to ale bylo již pět milimetrů za rok.
  • Nedávná Zpráva o změně klimatu a půdě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 25 - 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů připadá na potravinový systém.
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy    

"Archeologie nám ukazuje, že žádná civilizace netrvá věčně. Společnosti se musejí umět klimatickým změnám přizpůsobit, zmírnit jejich dopady; můžeme se z minulých případů poučit," řekl prof. Dorian Fuller, přední světový archeobotanik, z britské University College London

Žití na dluh planety

"Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů v Česku o 15%, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnil architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser (20.4.2019)

Jan Pokorný z firmy ENKI říká: A pokud jde o klima a o vysychání, nesmyslně jsme se soustředili na to, že klima určuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Navýšení koncentrace skleníkových plynů od roku 1750 zvýšilo údajně skleníkový efekt o jeden až tři watty na metr čtvereční, zatímco dole, na zemi, zacházíme se stovkami wattů na metr čtvereční. Navíc, efekt zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na klima nelze měřit, jsou to vypočtené hodnoty, kterým se musí věřit, je to vůbec věda?

  • strom je klimatizační zařízení (klimatizovaný výkon dosahuje cca dvaceti až třiceti kilowattů), které je na sluneční pohon je tiché, je z recyklovatelných materiálů, váže oxid uhličitý, vytváří kyslík, má minimální údržbu a náklady, nepotřebuji k tomu ani výrobní podniky, komunikace ani obchody. Navíc poskytuje útočiště různým živočichům. Když je zdravý, vylučuje volatilní organické látky, terpenoidy, a ty působí antidepresivně
  • klimatické změny jsou problémem číslo 1 (oteplování probíhá asi 100 x rychleji než se předpokládalo) hnutí Cesta prostřednictvím Antonína Baudyše (12.5.2019) navrhuje z pohledu České republiky sázet stromy (k zastavení klimatických změn je potřeba vysázet celosvětově miliardu stromů.....komentář: nevím kdo ty stromy bude zalévat a do té doby, než vyrostou už může být velmi pozdě - prosté sázení stromů pravděpodobně není klíčovým řešením, protože neřeší příčinu problémů. dále doporučuje omezit živočišnou výrobu (producent CO2), šetřit s pitnou vodou a neužívat ji na splachování, pravděpodobně bude muset skončit lodní kontejnerová doprava (alternativou bude železniční hedvábná stezka)

Nejúčinnější způsoby dle CNN, jak omezit změnu klimatu, některé vás mohou překvapit

  • Naše jídlo - kompostujte odpad 

  • Jak se pohybují lidi a zboží - elektrická auta

  • Naše domy a města - zelené střechy a více parků a pěších cest

  • Jak používáme naši půdu - návrat k původnímu zemědělství

  • Využití elektřiny - Jaderná energetika, obnovitelné zdroje

  • Materiály a nakládání s odpady - zvyšte recyklaci domácností a podniků až na 100%  a snižte spotřebu

  • Materiály a nakládání s odpady - jezte více rostlin a méně masa, snižte tak odpad

  • více

Dezertifikace (změna na poušť) Řecka

Zhruba třetině řeckého území hrozí, že se z něj v následujících desetiletích stane poušť (desertifikace je postupná přeměna krajiny na poušť ), pokud budou stejným tempem pokračovat klimatické změny a budou převažovat vzorce počasí s vysokými teplotami a nízkými srážkami

  • půda ztratí plodnost a odumře
  • Nejvíce je podle něj ohrožen východ Peloponéského poloostrova, východ a severovýchod Řecka, Egejské ostrovy a část Kréty.
  • člověk je zodpovědný za klimatické změny ze 30 až 35 procent. "Pokud něco neuděláme, bude ten podíl 70 až 80 procent,"

Oba řečtí klimatologové s odkazem na data OSN uvedli, že asi 1,8 miliardě lidí (20 % populace) na Zemi hrozí do roku 2025 nedostatek vody a asi 135 milionů lidí bude muset do roku 2045 kvůli desertifikaci opustit své domovy. více

Dezertifikace je také v Africe a Číně, řeší to zalesňováním Velká zelená zeď.

Je zalesňování cesta na snížení emisí skleníkových plynů v Česku a ve světě?

Zalesňování je dle některých vědců (švýcarský institut ETH Zürich) způsob, jak zmírnit, zpomalit a omezit vliv klimatických změn způsobených člověkem za posledních 200 roků. Bylo by nutné ale vysázet cca 1 bilión stromů na území velké jako jsou Spojené státy Americké. Není tento návrh pouze počítačovým modelem, které může jako celek splnit cíle klimatické dohody z Paříže?

  • cílem je udržení globálního oteplování pod 1,5 ° C. 

V současné době nemáme dost času, zalesňování je dlouhodobý proces, který nemusí mít dostatečný efekt (jsou zde zásadní překážky v plošné realizaci: legislativa, vlastnictví půdy, péče a údržba, financování, časový faktor, kvalita půdy, dostatek vody atd.)

obecně řečeno je matematický model zalesňování řešením klimatické změny pouze tehdy, pokud je pečlivě a citlivě vnímána rozmanitost prostředí a etnika, které zde žije. V praxi je situace dle mého názoru podstatně složitější. Vyžaduje komplexnější opatření:

  • radikální dekarbonizace ekonomiky (odstavení fosilních paliv)
  • systematické pozvolné a citlivé obnovení biologické rozmanitosti v krajině (fauna a flóra v souladu s přírodou) na úkor současného způsobu využívání krajiny (intenzivní zemědělství a lesnictví) a s ohledem na místní obyvatelstvo, jejich zvyky, terénní a další hlediska.
  • obnovení ekosystémů v krajině
  • změna současného modelu Společnosti, která je orientovaná na zisk
  • omezení spotřeby všeho (zboží, služby, odpad, nespotřebované potraviny, vody atd.)
  • z pohledu České legislativy, vyžaduje zalesnění pozemků poplatek za vynětí z půdního fondu, schvalovací kolečko atd. proces na 5 -10 roků, pokud do toho vstoupí stát nebo EU je proces promyšleného a komplexního zalesňování plán na desítky roků (myslím tím realizaci) - jinými slovy nerealizovatelné, neefektivní a drahé (příroda má lepší zahradníky, než je člověk, stačí ji dát prostor a realizaci bude naplňovat sama).

Změny klimatu zprávy z tisku:

8.7.2020 Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let, sucho ustupuje i z hlubších vrstev půdy. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

https://domaci.ihned.cz/c1-66788270-sucho-ustupuje-i-z-hlubsich-vrstev-pudy-letosni-cerven-byl-nejdestivejsim-za-poslednich-60-let

7.7.2020 Konec věčnosti na Sibiři: Permafrost taje a přináší zkázu. Půda odpradávna zmrzlá  

ustupuje globálnímu oteplování. Činí tak na obrovské ploše, s dramatickými efekty a s dalekosáhlými následky.

Města se mohou proslavit ledasčím: krásou, velikostí, historií, význačnými rodáky. Verchojansk je známý díky svému klimatu. Je to nejchladnější trvale obydlené místo na Zemi. Jenže letos v první letní den tamní teploměry naměřily osmatřicet stupňů. Nad nulou.

Tající permafrost také uvolňuje skleníkové plyny - oxid uhličitý a hlavně metan. Ten je v podobě zemního plynu (není náhodou, že právě v Arktidě se ho těží tolik) velmi užitečný, ale využít metan ze spontánních úniků není možné.

Přibývání skleníkových plynů v atmosféře je dalším zpětnovazebním mechanismem, jenž přispívá k rychlejšímu oteplování. A nejen k němu - výskyt metanu také napomáhá vzniku rozsáhlých požárů. V tomto případě nehoří jen vegetace, ale sama půda, tvořená hořlavou rašelinou. Takový oheň může pod povrchem doutnat celé roky a vzdorovat všem pokusům o uhašení - kdyby byl vůbec někdo, kdo by se tak beznadějnou činností zabýval.

https://denikn.cz/387471/konec-vecnosti-na-sibiri-permafrost-taje-a-prinasi-zkazu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=TTQNElkJUzz-202007071243&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

30.6.2020 Evropská kosmická agentura (ESA), americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a japonská národní kosmická agentura JAXA využily data ze sedmnácti satelitů a využily je pro unikátní projekt. Vytvořily webovou stránku, s jejíž pomocí lze sledovat, jak pandemie koronaviru ovlivnila naši planetu.
  • https://eodashboard.org/  
11.6.2020 Sibiř, pokládaná za jedno z nejchladnější míst planety, se otepluje nevídaným tempem. Teploty se tam během května pohybovaly deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem. Evropská monitorovací služba Copernicus na svém webu píše, že letošní květen byl celosvětově o 0,63 stupně nad průměrem z let 1981 až 2010. Nadprůměrné teploty byly naměřeny nejvíce na částech Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky a Antarktidy.

Teploty na Sibiři se svým růstem ze zmíněného průměru vymykají. Vysoce nadprůměrné jsou přitom už několik měsíců. "Velké anomálie tam začaly už v lednu, od té doby přetrvávají," Abnormálně vysoké teploty byly naměřeny zejména v oblastech řek Ob a Jenisej, kde začal předčasně tát led.

18.5.2020 Od poloviny čtyřicátých do začátku šedesátých let minulého století otřásaly planetou pozemní a atmosférické výbuchy atomových bomb, radioaktivita z výbuchů měnila klima a vyvolávala deště. V letech 1962 a 1963 ještě velmoci atmosférické a pozemní jaderné testy prováděly. Na podzim 1963 však začala platit smlouva zakazující jakékoli zkoušky atomových bomb mimo podzemních. Od této doby zaznamenávala měření nižší hodnoty radioaktivního stroncia. Zesláblo elektrické pole a také - změnilo se počasí. Proti éře jaderných testů ubylo dešťových srážek. Byl to vrchol éry, které se říkalo Mutual Assured Destruction (Vzájemně zajištěné zničení), anebo častěji jen výstižnou zkratkou MAD (šílené). Ve skladbě Nuclear ji popisuje Mike Oldfield (ve videu).

Američané a Rusové během něj shromáždili takové množství zbraní, které by několikrát zničilo planetu. Základem obranného systému byla strategie odstrašení, která platí dodnes.

https://nedd.tiscali.cz/vybuchy-atomovych-bomb-menily-pocasi-i-v-ceskoslovensku-489680?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

 
15.5.2020 Během studené války, tedy mezi léty 1947 a 1991, proběhly stovky a tisíce testů jaderných zbraní. Celkový počet těchto testů odborníci odhadují na více než dva tisíce. Během studené války, tedy mezi léty 1947 a 1991, proběhly stovky a tisíce testů jaderných zbraní. Celkový počet těchto testů odborníci odhadují na více než dva tisíce. testy jaderných bomb za studené války zřejmě vedly ke zvýšení dešťových srážek, po dobu nejméně dvou let. Vlivem působení radioaktivního záření v atmosféře vznikaly hustší dešťové mraky, z nichž pak víc pršelo. Harrison a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že bychom v budoucnu mohli geoinženýrskými zásahy s využitím elektřiny v atmosféře v případě potřeby měnit množství srážek, ať už kvůli suchu nebo naopak kvůli záplavám. 

https://www.stoplusjednicka.cz/testy-jadernych-bomb-behem-studene-valky-menily-atmosferu-i-pocasi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

9.5.2020 Permafrost, na němž dřív obyvatelé farmařili, dnes taje natolik, že se terén pokrývá bažinami, jezery a obecně oblastmi, které nejsou člověku nijak k užitkuPro 5,4 milionu lidí žijících v ruských zónách permafrostu znamená oteplování odklon od běžného způsobu existence. Hladiny řek i jejich průtok rostou a voda pohlcuje celá sousedství. Půda vhodná k farmaření se smrskla na polovinu: V roce 2017 zůstalo použitelných jen 485 km2. O pětinu klesly také stavy dobytka a sobů, v důsledku ztráty pastvin. Sibiřané odjakživa vyrůstali ve spojení s přírodou a dnes oblast opouštějí, neboť si s "novým" klimatem jednoduše nedovedou poradit. Z venkova míří do měst, což představuje jednu z největších - a nejvíc přehlížených - migrací obyvatelstva motivovanou změnou podnebí. Například populace Jakutska se za poslední dekádu rozrostla o pětinu na víc než 300 tisíc lidí.

Permafrost taje a na vzduchu se rozkládají relikty zvířat i rostlin, jež v něm zůstávaly po tisíce let zamrzlé. Do atmosféry se tím navíc uvolňuje oxid uhličitý a dál globální oteplování urychluje. 

Pak se začala měnit krajina. Zimy, ačkoliv na běžné evropské poměry pořád kruté, se zmírnily. Řeky napájené stále rychlejším táním permafrostu se častěji vylévaly z koryt. Některé komunity tak zůstávaly měsíce odříznuté od zbytku světa, jiné voda zcela semlela a doslova jim vzala půdu pod nohama. 

Jako první zareagovali na změnu klimatu ptáci. Během posledních několika desetiletí se na severovýchodě Sibiře objevily druhy, o nichž tamní obyvatelé nikdy předtím neslyšeli. Mimo jiné se jednalo o divoké kachny a vlaštovky obecné, které za normálních okolností žily na jihu. U nich však nezůstalo: Podle studie ornitologa Romana Desjatkina se v posledním půlstoletí vyskytlo v oblasti 48 nových druhů, a ptačí diverzita tak vzrostla o 20 %.  

V létě se severskými lesy Sibiře prohnaly masivní požáry a do atmosféry se dostalo obrovské množství uhlíku. Někteří vědci se přitom obávají, že se na zrychleném odtávání permafrostu podepsalo i zhoršování lesních ohňů. O šest časových pásem dál, ale stále na Sibiři, se na poloostrově Jamal uprostřed tundry objevily rozsáhlé krátery. Podle odborníků se zřejmě jedná o následky explozí metanu, který se pod zemí hromadí v důsledku tání půdy. Kdysi prosperující farma nedaleko Zyrjanky se proměnila v místo plné louží, kopců a výmolů. "Země se pomalu propadá," 

Oteplování se dokonce odráží v místních tradicích: Podle starého proroctví jakutský lid Sacha "přežije až do dne, kdy se rozpustí Arktida". Stařešinům přitom předpověď vytanula na mysli již v roce 2005, kdy oblast postihly katastrofické povodně. 

za posledních 50 let se zvedala teplota v oblasti 2-3krát rychleji než ve zbytku světa. Například Zyrjanka se mezi roky 1966 a 2016 ohřála o 2 °C. Nicméně analýza The Washington Post s využitím dat výzkumné organizace Berkeley Earth šla ještě dál do minulosti a odhalila, že se okolí Zyrjanky o rozloze 5 180 km2 ve srovnání s koncem 19. století oteplilo o víc než 3 °C.

Na většině území republiky Sacha je však jiný: Vědci ho nazývají jedoma, přičemž vznikl v poslední době ledové, která skončila zhruba před 11 700 lety. Jedoma sestává ze silných vrstev zeminy natěsnaných kolem gigantických kusů ledu. A právě proto, že zahrnuje tak obrovskou zmrzlou složku, může relativně rychle odtát a změnit ráz krajiny.  

V 70. letech 20. století se zemina severně od Zyrjanky každé léto rozpouštěla zhruba do hloubky 60 cm. Dnes se rozbahňuje téměř na 1 m, což znamená, že se z každého kilometru čtverečního uvolňuje do okolí o milion litrů vody víc.   

Ačkoliv mamuti zmizeli ze Sibiře před deseti tisíci lety, tamní vláda předpokládá, že se v permafrostu stále nachází zhruba 500 000 tun klů. Zásoby i poptávka jsou přitom ohromné, a někteří tak zmíněný materiál těží skoro s industriálním nasazením: Pomocí vysokotlakých čerpadel s hadicemi "odmývají" říční břehy a najímají si k tomu celé týmy lidí. Ceny klesly z přepočtených 13 000 Kč za 0,5 kg nejlepších klů před pěti lety na současné 4 600 Kč. 

Podle tradice lidu Sacha ovšem dolování klů narušuje posvátnou půdu a přivolává neštěstí. Někteří Sibiřané se dál obávají, že hon na mamutovinu stahuje mládež do podsvětí napojeného na organizovaný zločin. "Mám strach, že tahle mafie, jak tady tomu říkáme, získává v našich vesnicích moc, 

https://www.stoplusjednicka.cz/zeme-tajici-pod-nohama-sibirsky-permafrost-taje-hrozi-katastrofou?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

9.3.2020 Letošní zima v Česku byla s průměrem 2,0 stupně Celsia druhá nejteplejší od začátku počítání průměrů v roce 1961. Teplejší bylo období od začátku prosince do konce února pouze v zimě 2006/2007, kdy se průměr dostal na 2,7 stupně (ČTK)

6.3.2020 Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia (ČTK)

14.2.2020 Teplota v Antarktidě přesáhla 20 stupňů Celsia. Je to rekord dosavadního měření, říkají vědci. Podle expertů podílejících se na brazilském projektu je to zřejmě způsobeno klimatickým jevem El Niňo a změnami mořských proudů. více

16.1.2020 Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC. V posledních pěti letech byla podle nashromážděných dat průměrná světová teplota o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než v době před průmyslovou revolucí (ČTK)

23. 8.2019 V posledních měsících přichází jedna špatná zpráva za druhou. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro celé lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud se tedy v příštích 30 letech nenastolí nutná opatření, planeta se oteplí o tři stupně Celsia. To povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

8.7.2019 Ministr životního prostředí Brabec chce bojovat s vedrem s suchem třemi hlavními způsoby - výsadbou stromů (10 milionů stromů), budováním umělých jezer a rybníků a regulací v zákonech. více ...stromy si vyrostou za pár desítek roků, ale možná to stihneme a příští rok zase vymyslíme něco jiného (nové dotace a zákony)! Nějaké komplexnější řešení ani nepotřebujeme.

23.4.2019 Pokud se budeme chtít trochu odvrátit od klima skeptiků, měli bychom více myslet na ekologii života, která zahrnuje nejen třídění odpadu, rozumné nakládání s energiemi, prodlužování života nábytku či oblečení, ale důležité je přemýšlet i o místě, kde chceme bydlet nebo pracovat - příkladem může být výstavba energeticky soběstačných budov .

"Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů v Česku o 15%, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnilarchitekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser (20.4.2019)

Loading...