Zelenina

 
 

Tři sestry

kukuřice, fazole a tykve (dýně), fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že jistou roli v potlačování plevelů sehrává i alelopatický účinek tykví. Kukuřice vytváří oporu pro pnoucí fazole a svými kořeny vylučuje do půdy cukry, které představují ideální výživu pro dusík fixující bakterie žijící v kořenových hlízkách fazolí.

Výhodou této polykultury je nejen skutečnost, že rostliny si vzájemně prospívají a vytvářejí užitečné vztahy, ale také to, že dokáže efektivněji než většina monokultur využít zdroj světla nezbytný pro fotosyntézu. Využívá totiž hned tři různé polohy pro zachycení solární energie: přízemní (tykve, dýně), pnoucí (fazole) a vysokou (kukuřice).

Pěstování rajčat na slámě:

  • rajčata vyžahují slunné stanoviště s dostatečnou zálivkou a velmi kvalitní půdu s dostakem živin
  • jako podporu rajčat zvolíme dřevěnou oporu např. pyramidového, může být i trojnožka nebo oválného tvaruPěstování rajčat
  • do rohu pyramidy zasadíme sazeničky rajčat
  • zamulčuje vrstvou slámy cca 15-20cm (sláma udržuje vlhkost a chrání rajčata před plísní
  • pro snadnější zálivku ke každé rostlině dáme trubičku min. na výšku slámy
  • zálivka postačí1-2 týdně
  • rajčata vyžadují dostatek živin, proto v průběhu vegetace použite bylinkové jíchy (kostival) s dostatečnou závlahou
  • proti zamezení hnití a usychání listů rajčat se někdy používá malý trik, tenkým měděným drátkem propíchneme jednotlivé rostliny
  • prostor pod rajčaty můžeme využít pro pěstování dalších plodin)
  • více
Pro úspěšné pěstování rajčat je potřeba dostatek slunce, vody a živin. Rajčata jsou bohužel náchylná na houbová onemocnění. Rajčatům svědčí sousedství pórku, cibule, petržele (odpuzuje škůdce), celeru, zelí fazolí i  ředkviček ..
 

Pěstování brambor v trávě

Mohlo by se zdát, že jde o nějaký novodobý výmysl, ale není to tak. Pěstování brambor v posečené trávě není žádnou novinkou, spíše naopak. Jedná se o starší a bohužel i zapomenutý způsob, který se hodí i pro pěstování brambor ve vyšších nadmořských výškách (až 1000 m nad mořem).
Možná jde trochu o běh na dlouhou trať, ale na druhou stranu, alespoň budete vědět, že se posečené trávy nemusíte hned zbavovat. Celý trik tkví v jejím postupném navážení (ideálně do výšky 1,3 m) na vybrané stanoviště a do řádků, které by měly být široké asi 1 m. Takto navezená čerstvě posečená tráva se začne sama zahřívat, tedy tlít, díky čemuž se mimo jiné zbaví semen plevelů. Do příštího jara si slehne a ustálí se, takže bude připravena pro výsadbu brambor.
Ještě před tím, než se pustíte do samotného sázení hlíz, nezapomeňte uleženou trávu trochu prohrábnout. Pak už jen stačí mírně naklíčené brambory umístit do jamky o hloubce přibližně 10 cm a zasypat. Jednotlivé hlízy by od sebe měly být vzdáleny 30 cm a vhodným výsadbovým sponem je trojspon, který vám umožní efektivní využití celé šíře řádku.
Péče o takovou výsadbu brambor je jednoduchá – téměř žádná. Vzhledem k tomu, že se semena plevelů rozkladem trávy ničí, odpadává odplevelování. Jediné, co budete muset pro bohatou úrodu udělat, je občasné přisypání posečené trávy. Do středové osy, která má tendenci se odkrývat, sypejte suchou trávu. K úpatí řádku můžete přidat zase čerstvou. Začátkem podzimu se pak vrhněte na sklizeň. Nejprve se zbavte nadzemní části, následně rozhrňte travnatý „substrát“ a vybírejte krásně čisté hlízy brambor.
 

BALÍKY SLÁMY MÍSTO ZÁHONU I KONTEJNERU

Pěstování, především zeleniny, na balících slámy začíná být v posledních letech čím dál oblíbenějším způsobem se spoustou výhod. Sláma má totiž skvělé absorpční schopnosti, což znamená, že umí zadržet velké množství vody. Ta z takového pěstebního prostředí vůbec nevytéká, ale vypařuje se, takže ho udržuje stabilně vlhké.

Zjednodušeně jde o „přírodní nádobu“, kterou můžete umístit opravdu kamkoliv, a to třeba i na zpevněný povrch, stanoviště by však mělo být primárně slunečné. Rovněž se vyplatí pod balík slámy, pokud jej nebudete zrovna situovat na opravdu kvalitní zeminu, rozložit alespoň karton či geotextilii. Poté už následuje dvanáctidenní proces přípravy slámy na zahradničení, který spočívá ve vyhnojování a prolévání balíku odstátou vodou. To má za cíl oživit slámu prospěšnými organismy a bakteriemi, aby se v ní rostlinám dařilo.

Po dvanácti dnech je balík připraven pro výsadbu, ve které nehledejte žádnou vědu. Jde jen o vložení sazenice do předem vyhloubené jamky a zalití. V případě výsevu semen stačí na slámu nasypat menší vrstvu substrátu a do ní vložit semínka. Mezi vhodné druhy pro takové pěstování zeleniny se řadí například mrkev, ředkvičky, rajčata, papriky, fazole, cibule, špenát i brambory či meloun a spoustu dalších.

 
 
zobrazit více..
Loading...