Metan

Metan

Metan je produkován zejména tzv. metanogeny, tedy mikroorganismy (prokaryotickými archebakteriemi), které za nepřítomnosti vzduchu rozkládají polysacharid celulózu, jež je základním stavebním kamenem buněčných stěn rostlin.

  • Metan by se měl ve větším množství vyskytovat v trávicím traktu býložravých druhů organismů. K největším producentům metanu mezi hmyzem patří především všekazi (termiti), kteří mají ve střevech symbiotické prvoky i prokaryota, napomáhající s trávením celulózy.
  • Velkými producenty metanu jsou i příbuzní všekazů, švábi, ale také třeba brouci zlatohlávci. Na druhou stranu však existuje řada skupin hmyzu, kteří se živí rostlinnou potravou a podle měření neprodukují praktiky žádný metan.
  • Metan ohřívá planetu 28krát intenzivněji než oxid uhličitý. Ve vzduchu však zůstává kratší dobu. Rozpadá se do devíti let, zatímco oxid uhličitý může vydržet až celá staletí. Kromě toho, podíl metanu v atmosféře je dvěstěkrát menší než podíl oxidu uhličitého. Jeho skutečný vliv na globální teplotu je tak zhruba desetkrát nižší. 
  • Metan na Zemi vylučují mikroorganismy v prostředí bez kyslíku. Vzniká také v rýžových polích, v trávicím traktu dobytka a uniká ze skládek. Podstatná část tohoto plynu v ovzduší - zhruba třetina - pochází z ropného průmyslu a z uhelných dolů.

  • Na koncentraci metanu ve vzduchu se podílejí také sopky i tající permafrost, tedy 'věčně' zmrzlá půda, ve které se plyn unikající ze zemského jádra nastřádal. 

V chladných polárních a subpolárních oblastech s permafrostem neboli věčně zmrzlou půdou se vyskytují zvláštní kopce, nazývané pingo. Některé jsou až 60 metrů vysoké, 300 metrů široké a často vznikly v místech rozsáhlých jezer, která časem vyschla. V podloží však voda mnohdy zůstala a postupně se - působením permafrostu zezdola, půdy shora a při teplotě pod bodem mrazu - proměnila v ohromné ledové koule. A ty se vlivem tlaku okolních hornin zvedají do výše.

Pokud se v důsledku tání led v pingu rozpustí, hrozí útvaru kolaps - asi jako když promáčknete prázdnou skořápku. Může to být nebezpečné? Ano, ale nestojíte-li přímo na zmíněném kopci, nic vám nehrozí. Problém nastane, když se do hry zapojí metan.  

Arktická krajina ukrývá v zamrzlé půdě jeden z největších přírodních rezervoárů organického uhlíku. Jakmile země ovšem roztaje, mohou půdní mikrobi v permafrostu proměnit uhlík na skleníkové plyny oxid uhličitý a metan, jež pak pronikají na povrch v tzv. metanových kapsách. Ty bývají spíš menší, ale pokud se utvoří pod odtávajícím pingem, může se v něm nahromadit obrovské množství plynů a začne připomínat papiňák. Ne každé pingo přitom skrz průduchy či trhliny najde svůj "bezpečnostní ventil" k jejich uvolnění.  

  • Fenomén vybuchujících vrcholků pingo se objevil až v posledních letech a mohou za to globální klimatické změny.

Exploze metanu s sebou nese několikeré nebezpečí, a to i v opuštěných oblastech. Při výbuchu totiž unikají do atmosféry metanové emise a mají vliv na ohřívání planety. Jde přitom o začarovaný kruh: Skleníkové plyny mohou za oteplování, to pak vede k uvolňování metanu z půdy do ovzduší, a tak stále dokola. A pokud zmíněné kapsy vybuchnou například pod plynovými vrty a plynovody či poblíž průmyslových zařízení na výrobu zemního plynu, může to mít dalekosáhlé následky.  

Metan zprávy z tisku:

24.6.2021 Z rozvodných sítí zemního plynu v Evropské unii uniká do atmosféry velké množství metanu, který jako skleníkový plyn významně přispívá ke globálnímu oteplování. Vyplývá to ze studie neziskové organizace Clean Air Task Force (CATF), o níž dnes informovala agentura Reuters. Odborníci letos měřili úniky metanu pomocí infračervené kamery ve více než dvou stovkách plynárenských zařízení v Česku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem a je minimálně dvacetkrát účinnější než oxid uhličiý.


25.4.2021 Množství metanu - plynu, který otepluje Zemi intenzivněji než oxid uhličitý - se v ovzduší rychle zvyšuje. Vědce to znepokojuje. Nemají pro nárůst jasné vysvětlení.

V ovzduší Země je nejvíc metanu od doby, kdy se začala měřit jeho koncentrace. Hladina plynu, k jehož koncentraci přispívá průmysl, je zhruba na 260 % předprůmyslové úrovně. A byť podstatná část světové populace strávila rok 2020 v karanténách a lockdownech, úroveň metanu ve vzduchu se výrazně zvýšila.

Americká Národní agentura pro oceány a atmosféru (NOAA) ve své nové zprávě píše, že globální množství atmosférického metanu vzrostlo na 1892,3 částic na miliardu (ppb). Z dat Global Monitoring Laboratory, která spadá pod NOAA, vyplývá, že během roku 2020 se jeho koncentrace zvýšila o 14,7 ppb, což je největší roční nárůst. V roce 2018 metanu přibylo o 8,5 ppb a v roce 2019 o 10,7 ppb.

Z dat NOAA vyplývá, že nejvíc znečišťují ovzduší metanem Čína, následuje zbytek Asie a Afrika. Dohromady vypustí do ovzduší 40 milionů tun metanu rok co rok. Spojené státy ho mají na svědomí čtyři až pět milionů tun, Evropa necelé čtyři miliony tun. 

"Neočekávali jsme, že emise metanu tak prudce vzrostou," cituje deník Financial Times klimatoložku Lori Bruhwilerovou z NOAA. "Loni to byl pro nás překvapivý a znepokojivý skok."

https://nedd.tiscali.cz/metanu-v-ovzdusi-pribyva-cim-dal-rychleji-vedci-nevi-proc-509406?

5.12.2020 Metan jako vedlejší produkt trávicího procesu hovězího dobytka je významným skleníkovým plynem. Do dvou let se má na evropský trh dostat aditivum do krmiva, od kterého se očekává snížení emisí metanu v trávicím traktu o třicet procent, píše Bloomberg.

Přídavek Bovaer do krmných směsí pro dobytek vyvinula nizozemská firma Royal DSM. Prošel jejími interními zkouškami a teď čeká na schválení v institucích Evropské unie. "Proces jednání s regulátory je sice poněkud dlouhý, ale na jeho pozadí si všímáme rostoucí podpory pro přípravky jako Bovaer," uvedla Geraldine Matchettová, jedna z ředitelek DSM.

Chov skotu na mléko a maso má patnáctiprocentní podíl na globálních emisích skleníkových plynů. Metan, který vzniká v trávicím traktu hovězího dobytka a uvolňuje se do okolí, je totiž třicetinásobně účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, se kterým si lidé zpravidla spojují globální změny klimatu.

https://www.e15.cz/byznys/potraviny/nizozemci-nasli-recept-na-snizovani-emisi-kravam-davaji-specialni-krmivo-1375964?<br>

Vědci zkoušejí různá řešení. Někteří šlechtí nová plemena skotu, jiní vyvíjejí masky pro krávy, které by unikající metan zachycovaly. Zkouší je britská firma Zelp, která očekává snížení emisí metanu z chovu skotu o šedesát procent.

30.7.2020 Místo na mořském dně, kde vědci objevili unikající metan, se nachází v oblasti Antarktidy. Přítomnost bakterií, které běžně metan využívají, je naopak velmi řídká, a tak dochází k jeho úniku do atmosféry. Podle dostupných informací se pod mořským v oblasti Antarktidy nachází velké množství metanu, který by mohl v důsledku oteplení oceánů, ke kterému dochází v souvislosti se změnami klimatu, začít unikat. Tento možný scénář považují vědci za značně znepokojující.

https://udrzitelnyzivot.cz/v-antarktide-se-objevilo-prvni-misto-kde-z-morskeho-dna-unika-do-atmosfery-metan/?

27.7.2020 Nová mezinárodní studie zveřejněná v žurnálu Copernicus zjistila, že emise metanu se v poslední dekádě zvýšily o 10 %, oproti předindustriální době je tohoto skleníkového plynu v atmosféře téměř dvaapůlkrát víc.

To je alarmující poznatek, protože metan ohřívá planetu 28krát víc než oxid uhličitý.

Do ovzduší ho uvolňují živé bytosti, zemské jádro, aktivní sopky i tající permafrost, tedy 'věčně' zmrzlá půda, ve které se plyn unikající z jádra nastřádá.

To vše jsou zdroje přirozené. K nim ale musíme připočíst metan z lidské činnosti. Kolem 60 procent ho pochází ze zemědělství a skládek. U prvního se nejčastěji skloňuje krkající skot. Významné jsou však i rozkladné procesy v odpadu. Zhruba 22 metanu procent pochází z ropného průmyslu, 11 procent z úniků metanu v uhelných dolech.

Patří se upozornit, že největšími metanovými znečišťovatel jsou Čína, zbytek Asie a Afrika. Každý z nich vyprodukuje 10 až 15 milionů tun metanu rok co rok. Spojené státy znečišťují méně, také jejich emise metanu ale narůstají - ročně vypustí 4 až 5 milionů tun. Jedinou oblastí, kde emise klesají, je Evropa s dvěma až čtyřmi miliony tun ročně.

Zvyšující se teploty však můžou přivodit stav, kdy nastane poměrně rychlé uvolnění dalších milionů tun metanu uvězněných v permafrostu a pod zamrzlým mořským dnem. Metan uskladněný v půdě se však může dostat do ovzduší také důsledkem jiných jevů, o který jsme dosud neměli tušení. 

Podle vědců se neuvolňuje v důsledku oteplování. Příčinou je rozklad řas, uvězněných pod dnem. Mikroby na mořském dně mohou metan konzumovat, a tak zabránit jeho cestě do ovzduší.

Pod mořským ledem v oblastí pólů jsou přitom obrovské zásoby metanu. To navozuje otázku, zda se neblížíme k bodu zvratu, ze kterého není cesta zpátky. 

https://essd.copernicus.org/articles/12/1561/2020/ 

https://nedd.tiscali.cz/nezvratny-bod-zlomu-metanu-unika-do-ovzdusi-cim-dal-vic-493392?

25.7.2020 Katastrofu už možná nezvrátíme. Vědci našli obrovský únik metanu pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy. Permafrost daleko na severní polokouli Země totiž pod ledem ukrývá miliony tun metanu, který při tání půdy samovolně uniká do ovzduší, čímž opět přispívá k ohřívání atmosféry a celý proces tak v zásadě akceleruje i bez přispění člověka. Původ úniku zatím není jasný, dokonce vůbec nemusí souviset s oteplováním oceánů. Možná jde spíše o aktivní vulkán. "Nejsou to dobré zprávy. Trvalo více než pět let, než se zde metan pohlcující mikroby začaly objevovat a dokonce i tak metan stále rapidně uniká z mořského dna

  • Metan z permafrostu, ale nyní i z podmořské hladiny tak přispívá k oteplování planety i bez toho, aby se o další emise musel starat sám člověk
  • Podle vědců se klima v případě zdvojnásobení objemu CO2 na Zemi oproti dnešku může oteplit o 2,6 až 3,9 °C, což by v příštích desetiletích udělalo mnohé oblasti neobyvatelnými, roztálo ještě více ledovců a uvolnilo další množství metanu.
  • Existují tedy obavy, že zpomalení oteplování už nemusí být zvratitelné ani při extrémním snížení lidmi produkovaných emisí. Museli bychom přistoupit k mnohem kreativnějším řešením, jako je recyklace plynů nebo stínění oblohy.
  • https://refresher.cz/86962-Katastrofu-uz-mozna-nezvratime-Vedci-nasli-obrovsky-unik-metanu-pod-morskym-dnem-ktery-take-prispiva-ke-globalnimu-oteplovani?

28.6.2020 Obzvláště metan hraje zásadní roli při oteplování planety. Produkují ho například i hospodářská zvířata, skládky nebo ropný a plynárenský průmysl. Podle některých modelů je metan odpovědný až za čtvrtinu oteplování způsobeného člověkem, uvádí Reuters. Mezi lety 2013 a 2018 se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 50 procent oproti předcházejícím pěti rokům.

V zahřáté a vlhké půdě se přemnožují mikroby, které metan produkují, a emitují více plynu do ovzduší. Přestože produkci metanu způsobuje i průmysl, jedněmi z jeho největších zdrojů jsou podle vědců pravděpodobně mokřady v Africe a Jižní Americe. Z dlouhodobého hlediska může být Arktida stejně riziková. Když permafrost roztaje, dosud zamrzlí mikroby se ocitnou v teplých a vlhkých podmínkách a budou tak moci produkovat tolik metanu jako ty, které se vyskytují v tropech.

Přestože je metanu v atmosféře mnohem méně než oxidu uhličitého, molekula metanu může ve srovnání s molekulou CO2 způsobit až osmdesátkrát víc oteplování. Teplejší počasí pak přispívá k tání permafrostu a k dalšímu uvolňování metanu. Jedná se tak o cyklus, který prakticky nemá konce.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66783530-za-polarnim-kruhem-zuri-pozary-a-taje-permafrost-na-sibiri-se-propadaji-kusy-zeme

zobrazit více..
Loading...