Tišnov

ul>
  • Přemyslovci, Porta Coeli
  • Středověký Tišnov a podoba městské zástavby ve 13. století

    První písemná zmínka o vsi jménem Tušnovice (či Tušenovice nebo Tušoňovice) pochází z roku 1233, kdy je zmiňována v souvislosti se založením nedalekého kláštera Porta coeli. Byla to tehdy poměrně malá a nevýznamná osada ležící na libické obchodní stezce směřující z Moravy do Prahy. Teprve založení kláštera předznamenalo její značný rozvoj - Tišnov se záhy stal centrem klášterního panství a během 13. století se postupně proměnil v trhovou a později významnou městskou obec.

    Ze středověkého Tišnova se do současnosti mnoho nedochovalo - výjimku představuje mimo jiné síť tehdejších městských ulic, která si v nejstarších částech města zachovala svoji podobu dodnes. Samotné centrum původní středověké osady se nacházelo v prostoru mezi dnešním náměstím Komenského a Mlýnskou ulicí. Jednalo se tehdy jen o pár dřevěných stavení vinoucích se podél obchodní stezky. Tato původní dispozice se v 1. polovině 13. století rozšířila nejprve o tzv. malý nebo obilní rynk (pozdější Dolní náměstí, dnešní náměstí Komenského), který rozděloval dosavadní cestu na ulice Brněnská a Klášterská (dnes Jungmannova). Nejpozději ve druhém desetiletí 13. století byl u vsi vybudován také dřevěný farní kostel sv. Václava. Dle všeho byl od počátku situován na stejném místě jako kostel dnešní, stál tedy asi 200 metrů východně od středu tehdejšího osídlení.

    Malý rynk se záhy ukázal jako nedostatečný, poněvadž Tišnov rostl na významu. Mezi rynkem a kostelem bylo proto vyměřeno nové Horní náměstí (dnešní náměstí Míru). Toto náměstí na severu uzavírala Dubova ulička, později nazývaná Linhartova podle majitelů zde stojících gruntů (dnes ulice Riegrova). Spodní stranu náměstí pak v 16. století jasně ohraničila výstavba budovy radnice. Z formujícího náměstí se rozbíhala také ulička vedoucí k faře a k opevněnému kostelu (již v polovině 15. století přestavěnému z kamene).

    Na opačném konci Tišnova se začali usazovat řemeslníci, především hrnčíři a bečváři, kteří svými příbytky a dílnami prodloužili Klášterskou ulici. U mlýnského náhonu se usadili jircháři, jejichž řemeslo vyžadovalo stálý přístup k vodě, a dali tak vzniknout dnešní Jirchářské ulici, jedné ze tří dochovaných středověkých uliček. Vodu potřebovali také koželuzi, usídlili se proto nedaleko jirchářů, jak dodnes dosvědčuje ulice Koželužská. Poslední dochovanou středověkou uličkou je ulice Ševcovská, která dnes již není značená, ale nachází se v těsné blízkosti
    obou předchozích.

    Soukeníci a kramáři, kteří se tradičně mohli usazovat přímo v centrech středověkých měst, protože na rozdíl od jiných jejich povolání neprovázel nepříjemný zápach nebo nebezpečí ohně, začali své krámky budovat v ulici Nad Masnými krámy (dnešní Dvořáčkově ulici), která vznikla jako přirozená spojnice Dolního a Horního náměstí. Tkalci a další drobní řemeslníci se pak usídlili také na nedaleké Dolní Kukýrně (dnešní náměstí 28. října) nebo podél náhonu k prostřednímu, tj. Korábovu mlýnu.

    Ještě před koncem 13. století byl Tišnov rozšířen o dva důležité celky - Horní Kukýrnu a dvorec Věž (dnešní restaurace na Humpolce). Horní Kukýrna byla založena z podnětu klášterní vrchnosti, která zde potřebovala usídlit některé své podsedníky - obyvatelé Horní Kukýrny tak nebyli plnoprávnými tišnovskými měšťany. Humpolka pak vznikla jako opevněný dvorec při jihovýchodním okraji města na samém konci
    Brněnské ulice, kde byla důležitá křižovatka cest na Brno, Deblín a Lomnici. Ani tento dvorec nebyl přímou součástí města, ale v užívání jej měla střídavě klášterní vrchnost a měšťanské rodiny z Tišnova.

    Středověký půdorys Tišnova naznačuje, že zástavba vznikající v průběhu 13. století byla účelně promyšlená a organizovaná a významně podpořila přeměnu někdejší vsi v městskou obec. Původní půdorys města zůstal bez větších změn zachován až do nedávna - teprve na přelomu 19. a 20. století jej výrazněji narušila vilová a později také sídlištní výstavba.

    Použitá literatura:
    Doležel, Jiří - Lacina, Jan - Zacpal, Josef a kol.: Tišnov. Příroda, dějiny, památky, lidé. Tišnov 2013.
    Fic, Karel - Lacina, Jan: Tišnov a Tišnovsko. Tišnov 2004.
    Lacina, Jan - Zacpal, Josef: Předklášteří a Tišnov na dobových fotografiích. Tišnov 2008
    Oharek, Václav: Tišnovský okres. Brno 2007 (reprint původního vydání z roku 1923).

    Použité fotografie byly převzaty z citovaných publikací, archivu Podhoráckého muzea a archivu Tišnovských novin.

    Matěj Ott

    https://tisnovskenoviny.cz/2019/12/04/stredoveky-tisnov-a-podoba-mestske-zastavby-ve-13-stoleti/

    Foto: Prastaré masné krámy na dnešním náměstí Komenského.

    Uvažovaná vodní nádrž Kuřimské Jestřábí

    PŘEHRADA NAD DOLNÍMI LOUČKAMI
    Vážení občané Dolních Louček a okolních obcí, dovolujeme si Vás touto cestou informovat o pokračování přípravy přehrady na říčce Libochovka. Toto vodní dílo je plánováno již přes 30 let a znovu se stává aktuálním. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) v rámci kraje vymezují 10 ploch územních rezerv pro akumulaci povrchových vod. Jedou z nich je i lokalita RLAPV03 Kuřimské Jestřabí.
    Výstavba této přehrady se v poslední době díky vzrůstajícímu suchu prezentuje jako jediné správné a možné řešení. Státní správa uskutečňuje postupné kroky vedoucí k jeho realizaci, ačkoliv tato přehrada není a nemůže být řešením problémů, které nás čekají kvůli postupujícím změnám klimatu. Vodu v naší zemi je potřeba zadržovat systematicky, šetrnějším hospodařením v krajině, a nikoliv v několika přehradách, které navíc zničí další zbytky zachovalé přírody. Přehrada na Libochovce navíc není vhodná ani jako budoucí zdroj pitné vody. Aktuálně je připravena ke schválení Změna č.1 územního plánu Dolní Loučky, jejíž povinností je převzít upravenou polohu chystané přehrady.
    Veřejné projednání tohoto dokumentu proběhne ve středu 14. 10. od 17h na Obecním úřadě v Dolních Loučkách. Námitky mohou podávat pouze vlastníci pozemků dotčených touto změnou, ale nesouhlas mohou projevit všichni - i díky tomu budeme mít šanci odstranit plánovanou přehradu z plánů na úrovni kraje a České republiky.
    Jsme přesvědčeni, že takto významný zásah do našeho nejbližšího okolí není možno provést bez informování veřejnosti a nesouhlasíme s udržováním lokality v seznamu záměrů pro výstavbu přehrad.
    Vzhledem k nouzovému stavu sledujte informace ke konání veřejného projednání na Facebooku @sdruzenilucka nebo na webových stránkách www.sdruzenilucka.cz
    Sdružení Lúčka

    https://www.sdruzenilucka.cz/lucka/

    zobrazit více..
    Loading...