Zelené listy, květy a natě

skončila zima a jaro je tady, vše se zelená. To je ta pravá chvíle utrhnout si něco ze zelené lékarničky v přírodě. Lidové rčení „Komu se nelení, tomu se zelení“ můžeme lehce změnit na „Komu se zelení, ten je plný zdraví“. Čestvé zelené natě,výhonky, pupeny květy, listy...to vše je zdroj jarní energie, vitamínů a minerálů.
  • listy pampelišky, rebarbory, potočnice, kopřivy, medvědího česneku, tuřínu,mladé listy břízy, lípy a buku
  • výhonky pažitky, petržele, řeřichy
  • květy sedmikrásek, hlohu, trnky, podbělu, černého bezu, lípy velkokvěté, třezalky tečkované, divizny, mateřídoušky, šalvěje lékařské
  • naklíčená semena (čočka, fazole mungo a adzuki, řeřicha, ředvička, mladý ječmen, červená řepa)
Zelené natě a listy jsou plné vitamínu C, kyseliny listové,  draslíku, antioxidačně působících látek. Je v nich i hodně železa a vápníku. Semena jsou bohatým zdrojem minerálních látek, vitamínů, enzymů, stopových prvků a rostlinných bílkovin. „Klíčením se v semínku zvyšuje obsah vitamínů a dalších prospěšných látek, některé studie uvádějí až o dvě stě procent,“
 
  •  květy sbírejte v poledne do papírového pytlíčku nebo látkovém vaku, ideálně z přírodních vláken (černý bez, lípa velkokvětá, třezalka tečkovaná divizna, mateřídouška, šalvěj lékařská)
 

Co najdete koncem dubna a začátkem května v přírodě?

  • kopřiva dvojdomá (upravovuje hladinu krevního cukru, působí mírně močopudně, protizánětlivě, podporuje krvetvorbu), dá se použit do salátů nebo jako alternativa špenátu
  • potočnice lékařská, roste kolem potoků (posilují imunitní systém, doporučuje se při zánětlivých onemocněních, chudokrevnosti, působí močopudně, stimuluje vylučování žluči, pročišťuje játra)
  • pampeliškové listy - sbírat hned zjara, kdy jsou křehké a jen nepatrně hořké ( upravují trávení, hladinu cukru v krvi, stimulují tvorbu žluči a pomáhají regenerovat játra, podle bylinkářů pomáhají i pacientům s ledvinovými kaménky)
  • květy sedmikrásek můžeme přidat na chleba s máslem nebo do polévky (usnadňují trávení, působí močopudně, proti otokům a chronickým onemocněním dýchacích cest
  • březové listy - nejlépe čerstvé mladé lísty přímo konzumovat nebo čaj (tři lžíce listů zalijte 250 ml vody a nechte louhovat 10 minut) - vhodné při onemocnění močových cest, mají dezinfekční účinky, revmatismu, podporují metabolismus
  • lipové listy - můžeme konzumovat přímo ze stromu (duben, květen) kdy jsou ještě křehké, můžete obohatit zeleninové saláty, na chleba s máslem nebo do polévky místo pažitky. Lipové listy pomáhají při žaludečních problémech, nechutenství či pálení žáhy.
  • mladé bukové listy jsou kyselejší a tužší než lipové listy, ale také brzy z jara stojí zato
  • orobincový květ - v mladé nerozvité fázi velmi chutný, jako mladá kukuřice. Orobincové mladé výhonky jsou výživné, orobincové rhizomy (ztlustlé kořeny) nahradí brambory
 
  • listy tuřínu jsou bohaté na vlákninu a vápník a dají se připravit stejně jako špenát

Co můžete pěstovat na jaře a v létě na vaší zahrádce na zpestření zdravého jídelníčku?

  •  asijské listové hořčice – vynikající zpestření jarních salátů, koktejlů a vařených jídel (sortiment viz Semo a Reinsaat (české zastoupení na www.permaland.cz)
  • artyčoky - jedí se nerozvitá poupata
  • batolka prorostlá a sibiřská - neboli zimní portulák a sibiřský portulák, semínka jako u asijských zelenin
  • bohyšky (hosty) – mají jedlé rašící srolované listy, pak jsou jedlé i květy
  • brokolice Quarantina – málo známa odrůda výhonkové brokolice, která je velmi raná
  • brutnák lékařský
  • cibule altajská - trvalková cibule na listy
  • čechřice vonná - spíše do jedlého lesa, rozrůstá se
  • černucha setá, damašská - semena=koření
  • denivky - mají jedlé květy a mladé listy
  • dobromysl - oregano
  • hrášek - má jedlé výhonky i květy
  • chřest
  • jablečník
  • jahodový špenát - jedlé má listy a plody; ty skutečně vypadají jako jahody a jsou jedlé, sladké ale nejsou (semena prodává např. Reinsaat)
  • kardy - podobné artyčokům, jedí se nerozvitá poupata
  • kerblík třebule
  • kmín - mladé listy do salátu, semena jako naše nejběžnější koření
  • kopr
  • koriandr
  • kostival lékařský - spíše do jedlého lesa, rozrůstá se
  • kozlíček polníček
  • křen selský - spíše do jedlého lesa, rozrůstá se
  • laskavec (amarant) - spíše už letní zelenina, má rád teplo
  • levandule
  • libeček
  • lichořeřišnice (kapucínka)
  • majoránka
  • kopretina maří list - hořké a velmi balzámově aromatické listy
  • mařinka vonná - spíše do jedlého lesa, rozrůstá se
  • mateřídouška - více druhů
  • máty - spíše do jedlého lesa, rozrůstají se silně!
  • meduňka
  • merlík všedobr 
  • měsíček lékařský
  • mrkev - do smooties jsou skvělé i mladé natě většiny kultivarů mrkví
  • pastiňák
  • pelyněk brotan a kozalec (estragon)
  • petržel
  • pískavice řecké seno - mladé listy, semena=koření, například součást kari směsí a na klíčení
  • reveně (rebarbory) – krom řapíků mají i jedlé nerozvinuté květy, které trochu připomínají brokolici – napařené jsou excelentní kyselá pochoutka :-)
  • routa - s ní opatrně
  • rukola, roketa (Eruca sativa) a divoká rukola neboli křez úzkolistý (Diplotaxis tenuifolia)
  • ředkvičky - mají jedlé i mladé listy
  • řeřicha setá
  • salát
  • saturejka zahradní (letnička!) a horská (trvalka)
  • šalvěj lékařská
  • šťovík zahradní
  • šrucha zeleninová (Portulaca oleracea)
  • třapatka nachová
  • tuřín
  • tymián obecný
  • vojtěška - mladé výhonky a semeno na klíčení
  • yzop lékařský

 Mladé lístky, výhonky či kvítky vhodné pro úpravy za syrova a/nebo vařením

  • andělika lékařská (Angelica officinalis) – lístky i výhonky
  • bedrníky: větší a obecný (Pimpinella major a saxifraga)
  • bolševník obecný, lze vařit mladé rašící listy (neplést název s bolševníkem velkolepým, který je ten obří, invazivní a jedovatý!)
  • bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) - výrazná kořeněná chuť i vůně, malé mladé lístky syrové, větší jsou skvělé dochucení jarní zeleninové polévky, omáčky, špenátu, doporučuji ochutnávat postupně a s mírou, je výrazná
  • česnáček lékařský (Alliaria petiolata) - ml. vrcholky, listy i semena, koření
  • česneky: medvědí, hadí i mladé lístky zahradního česneku (Allium sp.)
  • divoké jahodníky „lesní jahody“ (Fragaria sp.) - zahradní nejsou vhodné, listy nejsou tak dobré
  • fialky (Viola sp.) - mladé listy i květy
  • chmel otáčivý - mladé výhonky jako chřest
  • jetele (Trifolium sp.) - mladé lístky a květy
  • jitrocele: kopinatý větší, prostřední (Plantago sp. ) - jsou přirozeně nahořklé
  • kmín luční (Carum carvi) – nemusíme čekat na semena, abychom si na kmínu pochutnali :-)
  • kontryhele: obecný a žlutý (Alchemilla vulgaris a xantochlora ) - mladé lístky do salátů (jemně nasekat, jsou tužší), nebo do špenátů. Okrasné kontryhely mají moc tuhé listy.
  • kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) - skvělé na velmi čistící jarní „špenát“ s nahořklou chutí, do polévek, mladé lístky lze srulovat, zmuchlat, promačkat mezi prsty a jíst syrové, pak nežahají
  • kostival lékařský (Symphytum officinale) – mladé rašící lístky, kořen je vynikající hojivý prostředek na zlomeniny, podvrknutí i pohmožděniny všeho typu, starší listy ani kořen nejíme
  • kozlíček polní – polníček (Valerianella locusta) – běžně dostupný jako zelenina
  • krvavec menší (Sanguisorba minor) - chutná výborně po okurkách
  • křen selský (Armoracia rusticana) - jí se nejenom kořen, ale i mladé listy a květy
  • lebeda zahradní (Atriplex hortensis) – mladé listy a výhonky, vynikající jsou červenolisté a žlutozelenolisté zahradní odrůdy, celé mladé rostliny jsou skvělá alternativa ke špenátu
  • lopuchy (Arctium sp.) - lze jíst kořen, smaží se tradičně nastrouhaný s mrkví (kimpira), vnitřek mladého květního stvolu po oloupání chutná za syrova jako kedlubna
  • lžičník lékařský (Cochlearia officinalis)
  • maliníky a ostružiníky (Rubus sp.) - mladé listy
  • merlíky: bílý (Chenopodium album) a všedobr (Ch. bonus-henricus) - merlík bílý, typický jednoletý záhonový plevel nazývaný též lebeda, je zajímavý i tím, že neobsahuje kys. šťavelovou jako ostatní příbuzní a např. špenát. Merlík všedobr je hezká trvalka. Celé mladé rostliny jsou skvělá alternativa ke špenátu.
  • netřesk střešní (Sempervivum tectorum) – spíše jako koření a léčivo
  • orobinec - alias „doutníky“, bahenní rostlina, mladé květní výhony chutnají jako kukuřice, kořeny lze využít jako brambory
  • pampelišky (smetanky) (Taraxacum officinale) – rostlinu lze sníst úplně celou, hořká avšak léčivá :-)
  • pažitka (Allium schoenoprasum)
  • pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)
  • pelyněk pravý (Artemisia absinthum) – spíše jako koření a léčivo na zažívání, pozor, hodně výrazný
  • pilát lékařský (Anchusa officinalis)
  • plicníky (Pulmonaria sp.)
  • podběl (Tusilago farfara) - listy až na začátku léta, na jaře hlavně žluté květy III-IV
  • popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) - výrazná kořeněná chuť i vůně
  • potočnice lékařská (Nastrutium officinale) – další dobrá „hořčina“ s příchutí řeřichy
  • ptačinec žabinec (Stellaria media) - jemný chutný plevel, do salátů i ve větším množství
  • puškvorec - bahenní rostlina, léčivé kořeny a výhonky, jen v malém množství, výrazná vůněrdesna: peprník (Polygonum hydropiper) - častý zahradní „plevel“, ale i skvělé koření, rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta či Bistorta major) - listy na špenáty
  • řebříček obecný (Achillea millefolium) - mladé lístky do salátů
  • rybíz černý (Ribes nigrum) - mladé listy
  • sedmikráska (Bellis perenis) - kvítky
  • šťovík kyselý neboli kyseláč luční (Rumex acetosa) - doporučuje se spíše jako koření do salátů a pouze před květem, má vysoký obsah kys. šťavelové
  • šťovík menší neboli kyselka obecná (Rumex acetosella či Acetosella vulgaris) - doporučuje se spíše jako koření do salátů a pouze před květem, má vysoký obsah kys. šťavelové
  • vinná réva (Vitis sp.) - listy, nejíst stříkané z běžných vinohradů!!!
  • vrbka úzkolistá (Epillobium angustifolium) - jedlé mladé jarní výhonky, dle ruského receptu se z fermentovaných listů dělá vynikající Ivan-čaj, připomínající opravdový čaj, viz Herbář Janča Zentrich
  • zvonek řepka (Campanula rapunculoides), všechny zvonky mají jedlé listy i květy, ale musí to být opravdu zvonky, neplést s jedovatým náprstníkem a podobnými druhy!

Zdroj ekozahrady.

 
zobrazit více..
Loading...