Sahara

Sahara

Zelený pás "Velká zelená zeď"

Plán spolupráce jednadvaceti zemí, jehož výsledkem má být 15 kilometrů široký a 7500 kilometrů dlouhý pás stromů vedoucí z Dakaru (Senegal) do Džibuti a který má zamezit šíření pouště.  Nejambicióznější projekt zalesnění na světě - africkou Velkou zelenou zeď - se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby. Cílem iniciativy je vytvořit do roku 2030 bariéru proti rozšiřující se Sahaře (září 2020).

  • Téměř dvě desítky afrických národů se nyní zavázaly vybudovat a udržovat "Velkou zelenou zeď", řetězec lesů a lesů šířící se po celém kontinentu na jižním okraji pouště Sahary v oblasti známé jako Sahel. 
  • K iniciativě, kterou původně zahájilo v roce 2007 11 zemí, se nyní připojilo dalších deset. 
  • Cílem projektu je řešit mnoho hlavních výzev kontinentu najednou. Je to hradba proti poušti má zlepšit život obyvatel jednoho z nejchudších světových regionů, pohlcovat oxid uhličitý, snížit četnost konfliktů, teroristických útoků a míru migrace
  • Poskytuje fyzickou bariéru, která brání šíření Sahary. Sahara se po tisíciletí pohybuje postupně na jih, zasahuje a narušuje místní živobytí.  
  • Do roku 2030 má být osázeno plánovaných 100 milionů hektarů plochy, po investicích přesahujících 200 milionů dolarů (asi 4,5 miliard korun) se zatím podařilo osázet čtyři miliony hektarů, což znamená, že od nynějška by bylo zapotřebí každoročně zvládnout minimálně dvakrát tolik.
  • https://iskconnews.org/21-african-countries-are-joining-together-to-build-a-4750-mile-wall-of-trees,7406

Sahara

Nyní se Sahara může opět zazelenat, do 200 roků díky změně proudění monzunů (před cca 12 800 př.n.l. byla poušť - 6 200 př.n.l ochladilo se, zazelenala se a 2000 roků opět vysychala - 2100 n.l.) - určitá spojitost s precesním rokem a Sfingou, která je symbolem přechodu věku Panny do věku Lva a počátkem ZEP TEPI. Cyklus monzunů může být spojen s věkem Býka 4460-2 300 př. n. l. a věkem Blíženců 6 620-4 460 př. n. l.

  • Sahara byla tropickou stepí ještě před 12 800 př.n.l. díky vydatným monzunovým dešťům
  • Zelená Sahara byla před cca 5 - 11 tisíci roky, byli zde řeky, které ústili do Atlantického oceánu, bylo zde velké jezero ČAD, které mělo cca 390 000km2, a podle vědců každých 20 000 roků (ale může to být každých cca 13 000 roků) se mění klima Sahary společně se změnou zemské osy (Milankovičovy cykly) a monzuny
  • Pylové záznamy z této oblasti však ukazují, že po většinu času mezi 14 500 až 5 000 lety převládal "zelený" stav. Přes Saharu se rozšířila stepní vegetace a Sahel byl pokryt savanou. více
  • mladší dryas výrazné ochlazení (konec plestocénu 9 600 - 10 800 př.n.l.)
  • Písek ze Sahary je zdrojem živin (fosfor, rybí kosti) pro Amaronské pralesy v roce 6 200 př.n.l. došlo k velkému globálnímu ochlazení (Event 8200) - možná Enki (mimozemská civilizace)
  • Z fosilních záznamů totiž vyplývá, že oblast v období raného i středního holocénu bývala poměrně bohatou na vodu.
  • Období před 8 200 až 6 000 lety na Sahaře patřilo 90 % živočišného materiálu rybám
  • Sahara byla zelená, podobná savaně (přesto před cca 13 000 roky byla pouští stejně jako dnes, doba meziledová, přišlo oteplení 10 800 - 12 700př.n.l.), ze savany na vyprahlou pustinu se Sahara začala postupně přeměňovat asi 5 400 př.n.l., vysýchala cca 2 tisíce roků díky slábnutí monzunů (některé zdroje uvádí až 4 000 roků)
  • V holocénském klimatickém optimu (bylo dvoufázové) bylo ještě tepleji, Sahara nebyla poušť, ale savana s mělkými jezery a celou řadou řek, které směřovali z tropů, nyní je tam pouze Nil, k vyschnutí došlo postupně před cca 4 000 př. nl.l. (při ochlazení z holocénského klimatického optima a změně proudění monzunu), doc. Petr Pokorný 2019, to dokládá i v poklesu podílu rybích kostí, který dramaticky klesá od 3900 až 2650 př.n.l., kdy to bylo už pouze 48 % živočišného materiálu patřící rybám, podíl rybích kostí tak dramaticky klesá
  • každý ze tří základních Milankovičových parametrů. Např. hladiny jezer na Sahaře nejvíc reagují na precesní cyklus přibližně 21 tisíc let, zatímco severský ledovec je řízen nejdelším cyklem. (Václav Cílek 1995)
  • Sahara ovlivňuje počasí a ekosystémy po celém světě směrem na sever a západ (Jižní a Severní Amerika, Evropa) a při změně monzunů naopak

Jaká tajemství jsou kryta pod pískem Sahary?

  • Tři soustředné kruhy v Mauretánii o průměru cca 50 km 
  • Mauretánie - Richat Struktre (Sahara), rozměry může odpovídat hlavní městu Atlantidy, vnější kruh má 23,5 km a je lemován horami na severní straně ve vzdálenosti 35 - 50 km
  • Změnilo se proudění monzunů a hlavní město se utopilo v písku, podle vědců se každých 20 000 roků (ale může to být každých cca 13 000 roků) mění klima Sahary společně se změnou zemské osy (Milankovičovy cykly) 

Zelená Sahara byla před cca 5 - 11 tisíci roky, byli zde řeky, které ústili do Atlantického oceánu, bylo zde velké jezero ČAD, které mělo cca 390 000km2, a podle vědců každých 20 000 roků (ale může to být každých cca 13 000 roků) se mění klima Sahary společně se změnou zemské osy (Milankovičovy cykly) a monzuny 

V Mauretánii jsou v krajině 3 soustředné kruhy, které mají průměr 50km (vznikly pravděpodobně vlivem eroze): https://mapy.cz/zakladni?x=-11.0092918&y=20.5726235&z=8&base=ophoto

Sahara, zprávy z tisku:

10.6.2021 Přes Atlantský oceán se v těchto dnech přesouvá obrovský mrak částic prachu a písku ze Sahary. Už dorazil do Karibiku, kde několik dní zůstane, než začátkem příštího týdne zamíří k Floridě. Ukazují to satelitní snímky a předpovědní animace americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA).

Takto velké mraky se odborně označují "saharská vrstva vzduchu". Jedná se o hmotu velmi suchého, prašného vzduchu, která se nad Saharskou pouští vytvoří zpravidla během pozdního jara, v létě či začátkem podzimu.

"Silná prachová bouře nad Saharou vynesla části prachu do vyšších vrstev atmosféry a velký saharský oblak se dostal přes Atlantik až do Karibiku a počátkem příštího týdne - v úterý doputuje až na Floridu. Přinesl by tam sušší vzduch, krásné barevné západy Slunce, ale i opar," uvedla pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová.

  • Saharská vrstva vzduchu je teplá, stabilní a velmi suchá. Je o 50 procent méně vlhká než typická tropická atmosféra. To je patrné z jasně růžové až červené barvy u analýzy vlhkosti.
  • Velký oblak saharského prachu na Floridě ale není zase tak raritní - naposledy byl pozorován vloni v červnu. Prach ze Sahary nad Atlantik se dostává často - v období hurikánové sezóny může zabránit vzniku tropických bouří svým suchým vzduchem .
  • Železem plné částice, které jsou uvnitř těchto prachových bouří, umí odrážet sluneční světlo, čímž ochlazují atmosféru. Tyto jemné částice také snižují množství slunečního světla dopadajícího na oceán, což následně způsobuje nižší zahřívání povrchu oceánu, nad nímž písečný mrak putuje.

https://www.novinky.cz/pocasi/clanek/sahara-se-stehuje-do-ameriky-40362964#

8.3.2021 Koloniální historie spojená s jadernými testy se teď poněkud strašidelným způsobem navrátila do Francie. Do některých částech Evropy, Francii nevyjímaje, proniklo množství jemných částeček prachu ze Sahary. Přístroje ukázaly, že tento saharský prach je mírně radioaktivní. Úroveň radioaktivity je sice velmi nízká a nijak nebezpečná, nicméně měřitelná.

Podle neziskové organizace ACRO (Association for Control of Radioactivity in the West) je tento radioaktivní prach pravděpodobně spojený s francouzskými jadernými testy v období Studené války. Potvrzují to testy prachu, který vědci získali z předních skel zasněžených automobilů. Vzorky obsahovaly radioaktivní izotop cesium-137, který se v saharském písku a prachu přirozeně nevyskytuje. Vzniká ve velkých množstvích při štěpných reakcích po výbuchu jaderné pumy.

Francie uskutečnila své počáteční jaderné testy v pouštních oblastech Alžírska, když ještě bylo francouzskou kolonií. Jako první se odehrály v letech 1960 a 1961 čtyři nadzemní jaderné testy série Reggane, poblíž stejnojmenného alžírského města, v oblasti obývané především Berbery. Zejména tyto exploze se postaraly o atomy radioaktivní izotopu cesia-137, které se dodnes vyskytují na saharském písku.

https://www.stoplusjednicka.cz/radioaktivni-prach-z-jadernych-pokusu-na-sahare-se-vratil-do-francie 

5.11.2020 Se zalesňováním Afriky musíme opatrně, varují badatelé. Plán spolupráce jednadvaceti zemí, jehož výsledkem má být 15 kilometrů široký a 7500 kilometrů dlouhý pás stromů vedoucí z Dakaru do Džibuti a který má zamezit šíření pouště. 6000 hektarů lesa vysazeného v Ugandě. V jednorázové výsadbě milionové rekordy trhající Ghana a Rwanda, zeleň v Tanzanii, Kongu, Středoafrické republice. 158 000 nových stromů v Etiopii a plán na vysazení 4 miliard dalších. Jen namátkovou obhlídkou zpravodajství o vysazování stromů se dá říct, že v Africe to s vysazováním stromů berou vážně. Ne vždy je to ale to nejlepší možné řešení.

  • Savany potřebují pravidelné požáry ke své regeneraci. Výsadba stromů zde, stejně jako snaha pak tento nový les chránit před ohněm, by mohla mít výrazné nežádoucí dopady. 
  • Předtím, než se pustíte do masivního vysazování stromů, je třeba vzít potaz stav původního ekosystému." Zvlášť důrazně to doporučuje u všech států "na jih od Sahary", které spolu s kolegy v posledních letech zkoumala. "Biomy regionu se v zásadě rozpadají do dvou množin. Přes 70 % plochy tu tvoří savany, zbytek připadá na tropické lesy. A v tomto uspořádání tu existují více než 2000 let.
  • Snaha šířit pralesní druhy dřevin do savany by byla podle ní velkou ekologickou chybou. 
  • Akácie nebo celtisy nejsou rozhodně univerzálními druhy a široce propagovaná výsadba rychle rostoucích eukalyptů je už úplně špatně. Mohlo by také dojít k přečerpání zdrojů podzemní vody a touha po svěží zeleni by mohla vyvolat kontinentální sucho. 
  • https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/se-zalesnovanim-afriky-musime-opatrne-varuji-badatele?

23.10.2020 Pouště vnímáme jako pustá místa s minimem zeleně. Skutečnost je ale taková, že na Sahaře a Sahelu, jejím jižním okraji, je 1,8 miliardy stromů. Byly spočítány díky podrobným satelitním snímkům a umělé inteligenci. Výzkum, na němž se podílel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA)

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2483-na-sahare-byly-objeveny-miliony-stromu-spocitala-je-umela-inteligence.html?

21.3.2020 Před tisíci lety byla Sahara úplně jiným místem než dnes. Bylo to místo zalesněné, plné řek a bažin, bohaté na faunu i flóru. Uprostřed toho všeho se nacházelo gigantické jezero větší než Kaspické moře, s rozlohou 400 tisíc čtverečných kilometrů. Jeho pozůstatkem je dnešní Čadské jezero. Maga Čad byl ve své době největším jezerem v Africe. Se změnou klimatu začal vysychat, až z něj zbylo jen Čadské jezero, a i to se velmi zmenšilo. Za posledních 1000 let se dostalo do stavu, že téměř vyschlo, naposledy něco takového hrozilo v letních obdobích let 1908 a 1984. Současná rozloha jezera je menší než 1 500 km čtverečných

29.2.2020 V nočních a brzkých ranních hodinách napadlo zhruba čtyři a půl centimetru sněhu, pod bílou vrstvou dva a půl centimetrů jsou dva centimetry nažloutlého sněhu s prachem. Písek pochází ze západní Sahary, z území Maroka. Vítr tam písek nasál a zamířil na sever k Azorským ostrovům a Španělsku. Zároveň ze západu mířila teplá fronta, která písek přenesla. Ten se pak s frontou dostal nad Krušné hory, kde spadl ve formě sněhových srážek. V oblasti Sahary, ale také v Povolží, k podobnému jevu dochází poměrně často mezi březnem a květnem. Písek se dostane až do výšky tří až pěti kilometrů, následně padá, ale ne vždy ve formě srážek.

  • tento jev, který se opakuje zhruba jednou až dvakrát do roka

Vzdušné proudy šíří písek z jednoho z nejnehostinnějších míst na světě - z africké pouště Sahary (písek z prohlubně Bodelé v Čadu) až do Amazonie, která je naopak plná života. Podle výsledků se každý rok ze Sahary vznese průměrně 182 miliónů tun písečného prachu, který cestuje vzduchem přes Atlantik a do Amazonie spadne asi 27,7 miliónu tun prachu, do Karibiku dalších 43 miliónů.

  • Fosfor ze Sahary pomáhá vegetaci v Amazonii, do půdy pralesů takto ročně dostane asi 22 000 tun fosforu

  • množství přenášeného písku se meziročně mění, podle vědců roli hraje množství srážek v oblasti Sahelu, oblasti stepí pod Saharou s velmi suchým podnebím

Zdroj: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/satelit-zmapoval-fascinujici-pohyb-pisku-ze-sahary-do-amazonie-281599

Kde všude ovlivňuje Sahara počasí v současnosti
Kde všude ovlivňuje Sahara počasí v současnosti
Sahara před cca 66 miliony roků, 5. vymírání živočišných druhů
Sahara před cca 66 miliony roků, 5. vymírání živočišných druhů
zobrazit více..
Loading...