Project Syndicate

ul>
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/archiv/project-syndicate.html
  • 14.12.2020 Podle nových odhadů dnes Čína financuje zahraniční rozvoj na zhruba stejné úrovni jako Světová banka. Jelikož země v současnosti vynakládají mnoho sil na zápas s covidem-19, ochranu zranitelných a rozbíhání zeleného a inkluzívního zotavení, tento podstatný vzestup globálních rozvojových prostředků by světovému hospodářství potenciálně mohl přinést významný prospěch.

    Tak jako každý velký příval kapitálu do rozvojového světa však s sebou čínská finanční pomoc nese také značná rizika - týkající se především dluhové tísně, ztráty druhové pestrosti a změny klimatu.

    Nová interaktivní datová sada, vytvořená Centrem globální rozvojové politiky Bostonské univerzity, sleduje zahraniční suverénní úvěrové závazky dvou bank Číny zaměřených na globální politiku - Čínské rozvojové banky a Čínské exportní a importní banky. Mezi roky 2008 a 2019 dosáhlo čínské globální financování celkem 462 miliard dolarů, o pouhých pět miliard méně než úhrn suverénních závazků Světové banky během téhož období.

    Čína, její dlužníci a mezinárodní společenství musí maximalizovat přínosy a minimalizovat rizika těchto tolik potřebných globálních rozvojových financí. V průběhu roku 2021 bude mít Čína tři významné příležitosti postavit se do čela tohoto úsilí.

    V rámci G20 už je Čína největším účastníkem DSSI, neboť pozastavila dluhovou službu v hodnotě převyšující 1,9 miliard dolarů. Lídři G20 na svém listopadovém summitu přijali rámec, který jde za pozastavení dluhů a mohl by nejchudším zemím přinést skutečné odlehčení dluhů. Čína by se mohla ujmout vedení a požadovat, aby země, jimž umazání dluhů prospěje, využily svého nově získaného fiskálního prostoru k prosazování cílů zeleného rozvoje.

    Konečně na listopadovém summitu OSN ke změně klimatu COP 26 v Glasgow by Čína mohla přislíbit, že svůj nedávný závazek stát se uhlíkově neutrální do roku 2060 rozšíří i na své financování zahraničního rozvoje. Čína je už dnes globálním lídrem ve financování a rozšiřování domácí sluneční a větrné energetiky; změnou orientace svého rozvojového financování by tyto technologie mohla rychle rozšířit po celém světě.

    Čína jde v čele poskytování dodatečných zdrojů rozvojovým zemím, jichž se dlouho domáhaly od Západu.

    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4562724/project-syndicate-cina-se-ujima-vedeni-ve-financovani-rozvoje.html<br>

    12.12.2020 Lídři EU musí ubránit zelenou linii

    • Historici se za rokem 2020 budou nepochybně ohlížet jako za zlomovým bodem pro Evropskou unii. Který ze dvou soupeřících titulků však tento rozhodující okamžik popíše?
      Na jedné straně by letošek mohly vystihovat sváry a dezintegrace: odchod Spojeného království z EU, spory nad přístupy k migraci, blokace rozpočtu EU a fondu zotavení z covidu-19 ze strany Maďarska a Polska kvůli nové podmíněnosti výplat unijních fondů vládou práva. Na druhé straně by rok 2020 mohl do dějin vejít jako doba, kdy se Evropa konečně rozhodla usilovat o zelenou, dekarbonizovanou ekonomiku, obnovený smysl pro solidaritu a hlubší integraci s cílem formovat své hospodářské oživení.
    • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4563808/project-syndicate-lidri-eu-musi-ubranit-zelenou-linii.html

    1.12.2020 Účinná odpověď na fiskální ochromení Evropy podle George Sorose

    • O vhodnosti toho, aby Evropská unie vydala věčné dluhopisy, jsem už napsal mnoho. Dnes však navrhuji, že by tak měly učinit jednotlivé členské státy.
      EU by právě teď vydat věčné dluhopisy nedokázala, protože členské státy jsou příliš nejednotné. Polsko a Maďarsko vetovaly příští rozpočet EU a fond na podporu zotavení z covidu-19 a takzvaná "šetrná pětka" (Rakousko, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko) má větší zájem šetřit peníze než přispět ke společnému dobru. Investoři věčné dluhopisy koupí jen od subjektu, u něhož budou věřit, že bude v předvídatelné budoucnosti existovat. To platilo pro Británii osmnáctého století (kdy vydala "konsolidované dluhopisy") a pro Spojené státy devatenáctého století (kdy konsolidovaly dluhy jednotlivých států). Pro EU to dnes bohužel neplatí.
    • Ukazuje se, že existuje snadný způsob jak veto překonat: využít takzvaného postupu posílené spolupráce. Formální podobu mu dala Lisabonská smlouva s výslovným záměrem vytvořit právní základ pro další integraci eurozóny, přesto za tím účelem nikdy využit nebyl. Jeho obrovskou výhodou je, že jej lze využít k fiskálním účelům. Podmnožina členských států si může stanovit rozpočet a dohodnout se na jeho financování - řekněme prostřednictvím společného dluhopisu.
    • V tomto bodě by se mohly velice hodit věčné dluhopisy. Emitovaly by je členské státy, jejichž setrvalou existenci by dlouhodobí investoři jako životní pojišťovny ochotně akceptovali.
    • Věčné dluhopisy nabízejí úžasnou výhodu v tom, že jistinu není nikdy nutné splatit; splatný je jen každoroční úrok. Diskontovaná současná hodnota budoucích splátek úroků časem klesá - bude se blížit nule, byť jí nikdy nedosáhne. Určitá suma finančních prostředků - řekněme aktuálně plánovaných 1,8 bilionu eur - by přinesla několikanásobně víc, kdyby jí bylo využito k vydání věčných dluhopisů, oproti těm běžným. To by do velké míry vyřešilo finanční problémy Evropy.
    • Kdyby věčné dluhopisy vydala jedna země, mělo by to tu přidanou výhodu, že by další evropské země viděly příklad hodný následování. Obzvlášť přitažlivými by věčné dluhopisy měla shledat šetrná pětka. Vždyť její členové rádi šetří peníze.
    • V Evropě je spousta neuspokojené poptávky po dlouhodobých dluhopisech ze strany pojišťoven a dalších dlouhodobých investorů. Zprvu budou možná za věčné dluhopisy požadovat přirážku, protože s tímto instrumentem nemají zkušenost. Jakmile se s ním ale obeznámí, přirážka se pravděpodobně vytratí.
    • Itálie nepatří k zemím, které mají to štěstí, že mohou vydat věčné dluhopisy na své jméno; jejich přínosy však potřebuje víc než ostatní. Itálie je přitom třetí největší ekonomikou EU - čím by EU byla bez ní?
    • Bylo by nádherným gestem solidarity, kdyby se země prodávající věčné dluhopisy na své jméno zaručily také za jejich emisi ze strany Itálie. Posílilo by to EU, a tedy i jim by to nepřímo prospělo. Nakonec by EU mohla růst dostatečně rychle na to, aby věčné dluhopisy vydala i na své jméno. To je meta, o jejíž dosažení stojí za to usilovat.
    • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4554324/ucinna-odpoved-na-fiskalni-ochromeni-evropy-podle-george-sorose.html<br>

    14.11.2020 Joe Biden přežil vysilující volební kampaň i napínavé volby. Nyní musí odrazit právní překážky, které mu klade volební tým amerického prezidenta Donalda Trumpa. A i když s největší pravděpodobností vstoupí 20. ledna 2021 do Bílého domu, dost možná si tam položí otázku, zda meta, o kterou tak dlouho usiloval, není jen otráveným ovocem.

    Až prezident Biden nastoupí do úřadu, bude se potýkat s rozsáhlou hospodářskou krizí, sezonní eskalací smrtící pandemie a brutálním mezinárodním prostředím. Tyto výzvy by byly zkouškou i pro nejostřílenějšího lídra. Bidenovu situaci však budou dále komplikovat rozštěpená vládní moc, nepřátelsky naladěný soudní systém, oslabená federální správa a přetrvávající trumpovský populismus v řadách veřejnosti.
    V minulosti mohl nově zvolený prezident očekávat při schvalování legislativních návrhů jistou spolupráci druhé strany. Biden by nic podobného čekat neměl. Republikánští kongresmani ve volbách do značné míry překonali očekávání a nebudou vidět důvod ke kompromisu. Udrží-li si republikáni většinu v Senátu, mohou a budou se pokoušet Bidenovu administrativu podkopávat, aby si připravili půdu pro odvetu demokratům ve volbách v roce 2022. Pokrokové návrhy zákonů budou předem mrtvé a bolestně potřebné ústavní reformy sboru volitelů, volebních zákonů a prezidentského působení nenastanou. Pravděpodobnější je, že Američané budou muset snášet sporadické výpadky státní správy ve vřavě studené občanské války, která zachová dosavadní paralýzu - v nejlepším případě.

    A konečně je zde neuchopitelná otázka veřejného mínění. Biden sice vyhrál všelidové hlasování, avšak americký elektorát zůstává hluboce rozdělený. Trumpovy žaloby na volební podvod pravděpodobně neuspějí, avšak jeho snaha přesvědčit republikánské voliče, že demokraté volby ukradli, bude mít pravděpodobně trvalý efekt. Podaří-li se Trumpovi delegitimizovat výsledek v očích dostatečného počtu voličů, bude mít Biden ještě větší potíže se zajišťováním podpory pro svou politiku u odcizených republikánů a jimi zvolených přestavitelů. Navíc se Biden bude potýkat i s rozdrobenou demokratickou koalicí, která může v kterémkoliv okamžiku explodovat v bitvu mezi levičáky, umírněnci a protitrumpovskými nezávislými.

     https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4540710/project-syndicate-bidenovo-vratke-vitezstvi.html

    4.6.2020 V důsledku pandemie COVID-19 se zhroutila produkce, a tak si mnozí kladou otázku, kam až lze na podporu ekonomiky napnout měnovou politiku. Pro Federální rezervní systém USA zřejmě představují účinnou mez záporné úrokové sazby, nejen proto, že je taková politika technicky neproveditelná, ale i proto, že by byla politicky nepřijatelná. Přesto se zdá, že pro Evropskou centrální banku (ECB) a její protějšky v Británii (BOE) a Japonsku (BOJ) žádná mez neexistuje.

    • Proslulý slib bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho, že na podporu eura udělá, "cokoli bude zapotřebí," se teď stal mantrou všech tvůrců politik zápasících se současnou krizí. Nebylo by ale lepší tento závazek splnit rozšířením fiskální politiky? Budeme-li parafrázovat předsedu Fedu Jeroma Powella, centrální banky mají výpůjční, ne kupní sílu - a zapotřebí jsou výdaje, tedy kupní síla.
    • Fiskální expanze by měla mít dva prvořadé cíle. Zaprvé musí pomoci jednotlivcům, domácnostem a firmám přestát krizi. V tomto ohledu jsou fiskální opatření zavedená v USA a dalších vyspělých ekonomikách trefou do černého.
    • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4419736/meze-extremni-koronavirove-menove-politiky.html

    28.4.2020

    Tváří v tvář bezprecedentní hospodářské krizi v důsledku pandemie COVID-19 zvolili tvůrci politik v bohatých zemích přístup udělat na záchranu svých ekonomik "cokoli bude zapotřebí". Po konfrontaci s ještě horší krizí ve zbytku světa však opakují prohlášení administrativy amerického prezidenta Herberta Hoovera z počátku Velké hospodářské krize a v zásadě říkají, že nic víc se nedá dělat. Výsledkem jsou záchranné balíčky pro vyspělé ekonomiky za biliony dolarů a drobky pro všechny ostatní.

    Jestliže Mezinárodní olympijský výbor a Japonsko dokázaly odložit Olympiádu 2020, zvládne jistě skupina G20 zorganizovat pozastavení splátek soukromého suverénního dluhu, aby držela globální ekonomiku při životě, než nastanou lepší časy. 

    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4393867/project-syndicate-smysluplne-globalni-pozastaveni-splatek-je-nezbytne.html

    25.3.2020

    Na globální hospodářské krize se musí reagovat multilaterální strategií, existuje riziko, že zdravotní krize vyvolá i globální recesi a finanční krizi. Bojácné, nekoordinované či jednostranné kroky jednotlivých zemí budou přinejlepším neúčinné a mohly by vést k sestupné spirále a politice typu "ožebrač bližního svého".

    • Skupina G20 je jednoznačným kandidátem na roli globálního koordinátora (členové vytvářejí přibližně 90% globálního HDP), je naléhavě zapotřebí, aby G20 přijala plán řešení zdravotnické krize, podpořila globální ekonomiku a obnovila důvěru.
    • V současné krizi se hraje ještě o víc, protože jsou v ohrožení miliony životů. Kdyby měl virus COVID-19 konečnou smrtnost 1%, celkový počet obětí by byl srovnatelný s druhou světovou válkou.
    • V rozvinutých ekonomikách hrozí, že se v důsledku prudkého růstu počtu případů COVID-19 zhroutí zdravotnické systémy, sílí tlak na zásobovací řetězce ztíží obstarávání základního zboží včetně lékařského vybavení

    Stejně jako v roce 2008 a následném období vyžaduje i současná krize rozsáhlý přístup "bez ohledu na náklady" a vyžaduje ho ihned. Jedině mezinárodní koordinace může odvrátit nejhorší scénář. Lidé a firmy z celého světa prožívají hluboké znepokojení - ne-li přímo paniku - a potřebují ujištění. Je zapotřebí, aby vedoucí světoví představitelé odhodili stranou úzkoprsý nacionalismus a postavili se do čela.

    1. lídři skupiny G20 by se měli plně přihlásit k principu "virtuality" tím, že zruší zbytek osobních setkání plánovaných na letošní rok. Přechodem na internet a odvoláním osobních setkání, která nejsou zcela nezbytná, například Business 20 a dalších akčních skupin, může dát G20 dobrý příklad všem státům a komunitám, které si ještě neuvědomily naléhavost omezování nákazy prostřednictvím "sociální distance".
    2. skupina G20 by měla založit fond na podporu úsilí WHO o monitorování a hlášení vývoje krize a o koordinaci dodávek základního vybavení, jako jsou testovací sady a respirátory. Stejně jako v roce 2009 je důležité ukázat světu, že u kormidla stojí schopní a kvalifikovaní profesionálové.
    3. G20 by měla poskytnout WHO formální místo u jednacího stolu, podobně jako to už učinila v případě Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a OECD. Globální zdraví bylo pro G20 vždy druhotným tématem a skupina měla sklon zaměřovat se pouze na otázky typu přístupu k péči a potravinám či bezpečnosti vody. Jak ovšem ukazuje současná krize, systémový dopad pandemií a obecněji vliv veřejného zdraví na ekonomické podmínky by měly být rovněž prvořadým tématem.
    4. členské státy G20 musí být připraveny pomoci nízkopříjmovým zemím, které postrádají infrastrukturu, lékařské vybavení, znalosti a personál potřebné ke zvládnutí nákazy. Koordinovaná činnost vlád, regionálních rozvojových bank, Rozvojového programu Organizace spojených národů a dalších orgánů je v tomto směru klíčová.
    5. skupina G20 by měla schválit krizový balík určený k odvrácení úplného kolapsu globální ekonomiky. Naléhavě zde vyvstává potřeba fiskálního stimulu, opatření na udržení činnosti globálních nabídkových řetězců, závazků neuchylovat se k protekcionistickým opatřením ani jednostrannému devalvování měn a kroků vedoucích k zajištění dostatečné likvidity v globální měnové a finanční soustavě.

    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4369387/project-syndicate-co-skupina-g20-musi-udelat.html

    Zobrazit více Zabalit
    Loading...