Vysokorychlostní železnice

Vysokorychlostní železnice

Národní investiční plán zahrnuje podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

  • Největší část peněz by v případě realizace směřovala na železnici, konkrétně 646 miliard korun na běžné tratě a 404 miliard korun na rychlá spojení
  • Na dostavbu dálnic by ministerstvo chtělo do konce roku 2030 vynaložit až 515 miliard korun, dalších 300 miliard korun pak na obchvaty na silnicích první třídy.

Trendy v EU

  • V Evropě na vzdálenosti 300 až 800 km vlaky postupně nahradí letadla i díky interoperabilitě, tedy schopnosti jednotlivých národních železnic vzájemně spolupracovat (podle Mezinárodní železniční unie ((UIC), podílí se vlaky na přepravě cestujících 7,6 % a 17,6 % na nákladní dopravě, to vše vytváří pouze 0,5 % dopravních emisí)  
  • koronavirová krize ovlivňuje i procesy, které probíhají v dopravě, krize leteckých dopravců otevírá prostor pro rozvoj vysokorychlostní železnice, ale také mění zvyklosti v cestování (komunikace se přesouvá více do digitální a virtuální podoby), tím klesá potřeba cestovat
  • "Není pochyb o tom, že železniční doprava přináší obrovské výhody ve většině oblastí: v trvalé udržitelnosti, bezpečnosti, a dokonce i rychlosti, pokud je organizovaná a řízená podle principů 21. století," napsala při této příležitosti rumunská eurokomisařka, červen 2020

Japonsko:  Stávající šestnáctivozová souprava šinkansenu pojme asi 1300 cestujících a jízdenka pro dospělého na trati mezi Ósakou a Tokiem vyjde přibližně na 3000 českých korun. první trať rychlovlaku šinkansen otevřeli už v roce 1964. Japonská rychlá budoucnost má ale jiné jméno: maglev. 603 kilometrů za hodinu je rekordní rychlost japonského maglevu. Dosáhl jí 21. dubna 2015 maglev L01 se 49 pasažéry v testovacím korytě prefektury Jamanaši. více

Železniční trať
Železniční trať

Vysokorychlostní železnice VTR

do roku 2030 plánuje vybudovat některé úseky vysokorychlostní železnice. "Stavba vysokorychlostních tratí není jen dopravní projekt. Je to projekt zaměřený na budoucnost celé země," říká prof. McNaughton, britský expert na železnici.  Věřím, že za 30 až 40 let budou lidé cestovat jen kvůli tomu, aby někoho potkali. Ať už to bude kvůli byznysu, kamarádům či vztahu. Abych se s někým mohl potkat jednoduše, musí být maximálně hodinu cesty ode mě, říká prof. McNaughton. A také proto budujeme vysokorychlostní železnice za stovky miliard kč, když 20% lidí žije na hranici chudoby??!!

  • páteřní síť spojující Prahu s Brnem (náklady se odhadují zhruba na 120 miliard korun) a navazující na zahraniční tratě v Německu přes Drážďany a Mnichov, v Polsku přes Katowice a Wroclaw a na jihu přes Břeclav do rakouské Vídně a slovenské Bratislavy by měla vyjít podle předběžných odhadů na 650 miliard korun.
  • Cesta z Prahy do Brna po vysokorychlostní trati by měla trvat maximálně hodinu. Každý den by tak mohlo cestovat až 50 tisíc lidí.  
  • spojení mezi Prahou a Drážďany pak vyjde včetně obřího tunelu zhruba na 135 miliard korun, zde by rychlost měla dosahovat až 350 kilometrů v hodině
  • např. čas z Drážďan do Prahy se zkrátí pod jednu hodinu z nynějších 137 minut
  • Rychlostí přes 300 kilometrů v hodině však vlaky nebudou jezdit na všech úsecích. Plán počítá například s úsekem Brno-Přerov, kde se se mají pohybovat rychlostí do 200 kilometrů
  • 5.9.2018 Státy visegrádské skupiny (V4) se dohodly, že je propojí rychlostní železnice. Povede z Budapešti přes Bratislavu a Brno do Waršavy a mělo by být možné po ní jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu.
  • Projekt těchto tratí schválila vláda v roce 2017, stavět by se mělo začít v roce 2025 a se zprovozněním celé sítě se počítá v roce 2035. "Jsou rozpracované studie proveditelnosti, v prosinci byla schválena 1. etapa studie proveditelnosti na trasu Praha-Brno-Břeclav," říká Martin Švehlík, vedoucí oddělení přípravy VRT na Správě železnic. 
  • první pilotní úseky rychlotratí se měly začít stavět okolo roku 2025 (22.4.2019) 
  • více

Jaké bude mít výstavba vysokorychlostní železnice důsledky pro českou ekonomiku?

  • extrémní zadlužení a zatížení českého rozpočtu na desítky roků, je vizionářsky i ekonomicky prozíravé??
  • dnes nemáme v rozpočtu peníze na to, abychom dokončili dálniční siť (cca 500 miliard kč, už nyní musíme začít využívat financování pomocí PPP projektů, protože rozpočet na takový objem investic nemá zdroje v rozpočtu)
  • zastavení investic do dalších liniových staveb v důsledku vyčerpání disponibilních prostředků, které unese ekonomika (dotace z EU již nebudou v takové výši)
  • další zábor zemědělské půdy s negaticvním důsledkem pro krajinu (rozdělení území, oddělené korydory, které protnou a rozdělí znovu naše území
  • diskutabilní efekt pro celou ekonomiku a hlavně obyvatelstvo (bude využitelná toto vysokorychlostní železnice pro obyvatelskvo, které necestuje do těchto okolní metropolí)
  • vysokorychlostní železnice zrychlí pouze dálkovou dopravu mezi jednotlivými velkoměsty, lokální regionální tratě budou časově omezené dále (nebudou investice na její zrychlení a efektivitu)
  • při příchodu krize, možný kolaps České ekonomiky v důsledku této investice (vysokorychlostní železnice)
  • je pro nás důležitější budování nových zdrojů energie nebo vysokorychlostní železnice, která zkrátí časovou dostupnost okolních velkoměst (Mnichov, Drážďany, Vídeň, Wroclaw atd...) a napojí se na evropskou vysokorychlostní síť železnic - potřebuje většinové obyvatelstvo takovou službu či komfort za takové peníze (stojí to nyní 800 miliard, a jak to známe skončíme min. na 1 000 miliardách kč - známe naše kreativní hospodáře....to se opravdu protáčí panenky)???
  • budeme v budoucnu za 20 - 40 roků potřebovat tento druh spojení, nebudou v budoucnu nějaké technologicky i finančně efektivnější možnosti spojení, které bude dostupné pro všechny vrstvy obyvatelstva i regiony v Česku??
  • Naruší tato liniová stavba koloběh přírody, hospodaření a zásoby vody v ČR, známe důsledky této stavby??

Ekonomické ukazatele stavby vysokorychlostní železnice?

  • Je spočítána finanční efektivita této investice a její návratnost?
  • Bude tato investice mít významný vliv na růst HDP  a zaměstnanost v Česku i v budoucnu? A jaký?
  • Jaká se plánuje vytíženost (obsazenost) těchto vlaků?
  • Jak ovlivní tato investice činnost a hospodaření ČD a v jakém procentu ji budou využívat vzhledem k liberalizaci trhu železniní přepravy?
  • Za jakých podmínek budou moci tito zahraniční přepravci využívat tuto VRŽ? Podíl českých firem na tomto projektu (nemáme vlastní technologii, nakupujeme ji ve Francii) bude asi neustále klesat a tím pádem i příjem státu?
  • Bude se za tranzitní dopravu VRŽ přes naše území vybírat nějaké mýtné, které půjde přímo do rozpočtu??
  • Z pohledu evropského rozměru vysokorychlostní železnice (VRŽ) se dá předpokládat, že většinově bude využívána VRŽ zahraničními cestujícími a jejich vlakovými soupravami (tudíž přes naše území budou jezdit vlaky mezinárodních přepravců)
  • jaký % podíl bude mít doprava na VRŽ z celkového objemu dopravy přes naše území vůči objemu dopravy pouze v rámci Česka? Známe tento poměr u dálniční sítě??
  • Budou se na výstavbě podílet stavební firmy a dodavatelé technologií s českým kapitálem a v jaké výši?
  • Obsahují uváděné investice do vysokorychlostní železnice všechny náklady spojené se stavbou? A jaké je konečná suma výstavby a v jakém časovém horizontů?
  • Kdo bude investorem a provozovatelem vysokorychlostních tratí a vlaků (stát, soukromí investoři...?
  • Jaké budou roční provozní náklady a náklady na údržbu sítě vysokorychlostních železnic?
  • Kolik bude stát jízdenka pro běžného občana co dojíždí z Prahy do Brna a zpět?
  • Nezpůsobí tato investice další nerovnováhu na dopravním trhu (přeprava osob)?

Čína

Délka všech rychlotratí v Číně v roce 2019 překonala 35 tisíc kilometrů. Další dva tisíce dokončí příští rok. 

  • podle dat Mezinárodní železniční unie bylo roce2019 ve výstavbě v Číně celkem 7200 kilometrů vysokorychlostních železnic, tedy více než ve všech ostatních zemích světa dohromady. Mimo Čínu loni probíhala stavba 5680 kilometrů rychlotratí. Do těchto statistik se započítávají i dosud nedokončené úseky. 
  • Podle studie Světové banky se pohybují průměrné náklady na jeden kilometr vysokorychlostní trati v Číně v přepočtu mezi 383 a 474 miliony korun. V Evropě se podle stejné studie staví jeden kilometr za 564 až 880 milionů korun. více

Maglev může v Číně jezdit až 1000km/h

První maglev začal jezdit v roce 2002 v Šanghaji na 30kilometrové trase spojující letiště a město. Trasu urazí za osm minut, standardní rychlost je 431 km/h. více

příští rok začne v Číně s výstavbou dráhy pro elektromagnetický vlak v délce tisíc kilometrů. Vlaky mají jezdit rychlostí 600 kilometrů v hodině, trať bude ale postavena pro rychlost až 1000 km/h.  Rychlost vlaku bude přesahovat 600 kilometrů za hodinu, teoretické maximum je dokonce 1000 kilometrů za hodinu. Cesta vlakem se má z deseti hodin zkrátit na pouhé dvě hodiny.

16.12.2019 Evropská komise schválila podporu 223 milionů eur na nákup vlaků pro rychlostní železnici na jižní Moravě. Za dotaci z fondu soudržnosti pořídí kraj 36 elektrických souprav o celkové kapacitě přes 10 000 míst. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák ČTK řekl, že schválení je důležitá informace. S penězi lze počítat, a projekt už tak podle něj nemůže nikdo zhatit (ČTK) 

12.4.2019 Vlaky na vysokorychlostních tratích v ČR by měly jezdit podle norem francouzského TGV. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) koupí na základě memoranda francouzské technické předpisy pro vysokorychlostní tratě (VRT). Memorandum dnes zástupci společností podepsali na Železniční konferenci v Dříteči (ČTK)

Loading...