Koloběh vody

Voda na planetě je rezervoár energie (skupenské teplo vody je ohromné Doc. P. Pokorný), vodní pára přenáší hodně energie (energie z moře se odfoukne doprostřed kontinentu, kondenzuje voda a uvolňuje teplo, naopak odparem teplo do vody vstoupí)
Oceány hrají klíčovou roli v CO2 a jeho pohlcování a ukládání.

Velký vodní cyklus - úplný koloběh vody

na souvislými lesními plochami (smíšený les s podrostem druhově rozmanitým) je půda chladnější než voda a snáze tak pronik do půdy, doplní spodní vodu (hladiny spodní vody roste) regeneruje se zvýší svoji hustotu při teplotě cca 4 stupně a vrátí se zpět na zemský povrch. Potom se znovu odpaří, vytvoří mraky a opět vyprší

ve sníšeném lese je půda s vrstvou humusu, která je dobrou zásobárnou vody- zadrží až 90% dopadených srážek, snižuje tak výrazně riziko eroze a záplav. Zdravý smíšený les dokáže pojmout až 6 x více vody než otevřená krajina.
pro vodní tok je také důležitý chladící účinek stínu stromů, pokud do toho člověk nezasahuje vyrostou stromy podél břehů sami od sebe

Tento úplný koloběh vody je stále více narušený např. odlesňováním, lesními monokultůrami a půdní erozí. Bez stínu stromů je půda teplejší jako dopadající srážková voda, která tak vůbec nevnikne do půdy a klouže rychle po povrchu do potoků a řek a může tak způsobit povodně!! V tomto případě však hladina sposní vody klesá!!!

V létě se povrchová voda často velmi rychle vypaří na místě, vytvoří další oblaka a to způsobí další deště. Jedna povodeň vytvoří další.. Na teplém asfaktu rozpálených komunikací můžeme sledovat, jak se kapky vody od ní odráží - je tak zapečetěná přírodní plocha...

V současnosti, až na vyjímky, vídíme v přírodě pouze poloviční vodní cyklus, voda nemá možnost vniknout do půdy, zůstat v ní a regenerovat se.

Výtrusy hub (velikost je řádově v tisícinách milimetru), které slouží pro rozmnožování, jsou vystřelovány do okolí neuvěřitelnou rychlostí, která nemá na planetě asi obdobu (jde o reakci výtrusů, vodu a cukru, kdy vzniká pulz)
Většina vody, která tvoří srážky u nás pochází z oceánu, úvahy o posílení malého hydrologického cyklu, ale reálné analýzy nepotvrzují, tak jsem pochopil jako laik tvrzení bioklimatologa prof. Miroslava Trnky
koloběh vody na oceány, probíhá pouze nad oceány nebo pouze nad bezodtokovými oblastmi pevniny (je přirozený stav krajiny, která je v homeostázi)
koloběh vody na oceány a pevninou, dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou díky pulzování lesní pumpy a monzunům.
koloběh vody pod zemí, probíhá velmi pomalu i tisíce roků (jde o zásoby, které nemají být nikdy použity na dluh, tedy nad přirozenou obnovu)
v interglaciálu je větší vlhko a telo a v glaciálu je chladno a sucho

Koloběh vody (vodní cyklus)

Malý vodní cyklus například spouští vznik nízké oblačnosti (mlhy), nyní je mlh výrazně méně než v 19. a 20. století

malý koloběh vody (malý vodní cyklus)- probíhá pouze nad oceány nebo pouze nad bezodtokovými oblastmi pevniny (je přirozený stav krajiny, která je v homeostázi)
velký koloběh vody (velký vodní cyklus)- dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou.
koloběh vody pod zemí - probíhá velmi pomalu i tisíce roků

Pokud by fungoval malý vodní cyklus - voda se přes den odpaří, ale v noci (nebo obecně v chladnější době) zase zkondenzuje. Potíž je, že žijeme v době klimatických změn a k nim patří i změna malého vodního cyklu na velký cyklus, kdy větší množství energie v atmosféře vede k přesunu vodních mas vysoko do atmosféry a pak s větry někam úplně jinam. Takže hrozí, že to, co se u nás vypaří, spadne v podobě prudkých srážek jinde. V takovém případě by se mohlo ukázat, že vysazování stromů je z hlediska bilance vody v naší krajině vysloveně kontraproduktivní. Máme nějakou jistotu, že toto se nestane a že malý vodní cyklus a schopnost vegetace "přitahovat vodu" nás spasí? říká Prof. David Storch

Malý a velký vodní cyklus

Kyselé deště:

zdrojem znečištění těchto dešťů jsou uhelné elektrárny a průmyslové podniky,které produkují oxid siřičitý a dále výfukové zprodiny z automobilů a kondenzační pásy z motorů dálkových letadel (mají přímý vliv na chaotičnost počasí). Po revoluci bylo investováno mnoho prostředků do odsíření elektráren a zavedli se v automobilech katalizátory. Tak se výrazně snížil výskyt kyselých dešťů.

kyselé deště jsou jednou z příčin poklesu minerálů v půdě (demineralizace)

Co má vliv chaotičnost počasí, narůstající postupně od 60 tých roků?

globální oteplování
kondenzační pásy z letadel (vodní páry, krystalky ledu) - tzv. trojské mraky (chemtrails?, geoinženýring) - kondenzační pás přetrvává celé hodiny na obloze (obsahuje hliník, stroncium a bárium), tyto projevy jsou sledované od roku 1990 - zdroj
nárůst zastavě plochy na území ČR po roce 1990 se zvýšil o 20%
meliorace, regulace potoků likvidace, mokřad, atd.
úbytek zeleně a stromů
eroze půdy
u většiny domu se nezadržuje dešťová voda a odvádí se přímo do kanalizace
snižování hladiny podzemní vody
zhutněná pole od strojů a mechanizace bez živočichů a žížal (žížaly zvýší nasákavost půdy až o 40%)
posun v počasí, krátké jaro a podzim, mírná zima bez sněhu, teplé léto s teplotami přesahujícími 30 stupnů

Při spalování paliva v motorových letadlech vzniká zejména oxid uhličitý, vodní pára, oxidy dusíku, saze a následně krystalky ledu (když je vzduch dostatečně studený cca - 40 stupNů celsia). Bežné kondenzační pásy by se měly rozplynout do několika minut...

Největší sucho v Československu v 1947 roce a následně byla tzv. Únorová revoluce 1948 - převrat

Lyndon B.Johnson, prezident USA 1963-69: Ovládat vesmír znamená ovládat svět. Z vesmíru máme nadvládu nad počasím, dokážeme vyvolat sucha a záplavy, změnit příliv a odliv, zvýšit hladinu moře. Přesměrovat Golfský proud a schladit atmosféru.

Příčiny vymírání lesů - lesní hospodářství

monokultůry (vyčerpání, překyselení půdy, ztráta minerálů a jiných živin, vysíchání, napadání škůdci, sázení velkých ploch ve stejnou dobu) - monokultůrní zalesňování
narušená mykorhiza, chybí lesní stařešina a duch lesa
velké mícené plochy lesa způsobují vznik tzv. tepelných ostrovů
kyselé deště
snižování hladin podzemní vody (meliorace atd.)
regulace potoků a řek
nevhodně umístěné a nové lesní cesty, které zvyšují erozy půdy a snižují přirození zasakování vody
těžká technika, který posledních letech pracují v lesích tzv. harvestory
přemnožená lesní zvěř
jsou narušené cesty přirozené migrace lesů

Když se udělá v lese průsek, najednou jsou stromy, které stály uprostřed, na kraji. Najednou jsou tyto stromy vystaveny plnému slunečnímu záření (jejich kůra dostane tzv, spálu) a vázně se tak poškodí. A co navíc, půda v tomto průseku je nyní vysušená a petrá vegetace strádá !!!

Koloběh (cyklování) - funguje podle společných principů

koloběh přírody
koloběh života
koloběh na zemi
koloběh ročních období
koloběh času
koloběh vody, kyslíku, uhlíku, válníku
koloběh krve
koloběh peněz
koloběh válek
koloběh úspěchu a neúspěchu
koloběh zalednění a odlednění pólů

více v knize Cesta v desetiletí metamorfózy

zobrazit více..