Fytoterapie

Fytoterapie (bylinkářství, bylinoznalství) je druh alternativní medicíny, termín je složen z řeckých slov fyton, tj. rostlina a therapeuein, tj. pečovat, léčit, která se v současné do stává velmi populárním a modním směrem, protože řada průmyslově vyráběných léčiv při dlouhodobém užívání ztrácí účinnost a některé jsou i zdraví škodlivé. Je zajímavou signaturou, že řada i modelních bylinkářů v sobě svoje schopnosti objevily až po svém osobním samovyléčení z neléčitelné (tzv. iniciační nemoci, které se téměř žádný léčitel nevyhne) nemoci (Marie Treben, Sebastian Kneipp, Johann Kunzle, Vincenc Priessnitz, Pavel Šíma Heřmánek, Vladimír Vytásek a další). S termínem fytoterapie přišel poprvé francouzský lékař Henri Leclerc (1870-1955), který publikoval řadu článků o účincích a využití léčivých bylinek.

• světová zdravatnická organizace (WHO) odhaduje, že 80 procent obyvatel některých asijských a afrických zemí v současné době využívá bylinné léky pro péči o zdraví
• vycházky za léčivými bylinkami, pozorování, vnímání, jejich sběr, vaření s láskou a pojídání s chutí mohou vytvořit základ pro schopnost komunikovat s okolní přírodou
• bylinky pracují pomaleji než konvenční léky, účinné látky v nich totiž nejsou tak koncentrované
• každá bylinka je užitečná, ty nejjemnější nejskromnější a "největší plevele" mají často nejsilnější účinky
• p. Bažant je pokračovatelem před listopadové psychoenergetické labořatoře Doc. prof. Kahudy, která sdružovala léčitele, kteří pracují i s bylinkami (Dr. Eva Moučková je také členem)
• Hippokrates, aforismus - "Příroda uzdravuje, lékař léčí" a jeho parafráze "Bylinky pomáhají, tělo se uzdravuje"
• panacea - univerzální všelék na všechny nemoci, který hledali alchymisté ve středověku

• Ruský filosof Alexander Ivanovič Gercen: starého je si potřeba vážit a ne odvrhovat, protože na starém vyrůstá nové, a tak se postupně rozšiřuje lidské poznání... (jako koloběh života v přírodě)

• kurzy bylinek (fytoterapie)
• herbář bylin

Zahrada léčivých rostlin při Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy (FaF UK) v Hradci Králové (byla založena v roce 1972) pěstuje na ploše 20 000m2 přes 1000 druhů (v botanické části je 300 léčivých rostlin seřazených podle čeledí a ve fytoterapeutickém přes 180 rostlin podle léčebného využití)., včetně více než 300 tropických. Zahrada se používá k výuce budoucích farmaceutů, ale v sezóně (4-10) je otevřena i veřejnosti.

Historie fytoterapie:

• historie léčení bylinkami (zelinami) sahá až do doby Neandrtálců a možná ještě před příchod rodu homo sapiens (min. 60 000 roků podle archeologických důkazů)
• asi první písemná zmínka o léčivých bylinách pochází od starých Sumerů (3 000 let př. n. l.), kteří popsali vcelku uspokojivé použití vavřínu, kmínu a tymiánu
• další historické údaje o bylinách a jejich použití najdeme ve starých textech Ajurvédy, TČM a Tibetské medicíny
• fytoterapie je v podstatě nejstarší alternativní terapii a její základy můžeme vysledovat v evropských a řecko-římských tradicích

Mezi hlavní představitele fytoterapie ve starověku a středověku patřili:

• Imhotep, egyptský architekt, kněz, věštec, mudrc, lékař, velkovezír a vysoce postavený hodnostář
• král Šalamoun (cca 10 století před n.l.)
• Hippokratés (460 - 370 př.n.l.), nejslavnější lékař starověku a otec medicíny, která byla založena na "léčivé síle přírody"
• Galén (129 - 210 n.l.), jeden z nejznámějších lékařů starověku a významný filozof, jenž byl dvorním lékařem římského císaře Marka Aurelia
• Pedanius Dioscorides (40 - 90 n.l.), řecký lékař, lékárník a botanik, autor pětidílné encyklopedie o bylinném lékařství De Materia Medica
• Charaka, tzv. Indický Hippokratés, byl jedním z hlavních přispěvatelů k Ayurvedě , systému medicíny a životního stylu vyvinutého ve starověké Indii (je zastáncem doktríny "prevence je lépší než léčba")
• Šen - nung (čísař Šen Non)
• Ibn síná (Avicena), (asi 980 u Buchary–1037)
• Hildegarga z Bringenu, (16. září 1098 – 17. září 1179),  středověký fytoterapeut
• Anežka Česká a Zdislava z Lemberka
• klášterní zahrady (kde mniši pěstovali například fenykl, kmín, řecké seno, mátu, růže, rozmarýn, routu, šalvěj, saturejku nebo řeřichu)
• Jan Černý (1456 - 1530) ,lékař z Litomyšli, jeho herbář Kniha lékařská - Herbář nebo Zelinář z roku 1517 jako první v české řeči
• Paracelsus (10. 11. 1493 - 24. 9. 1541), představitel středověké fytoterapie
• Pietro Andrea Gregorio Matthioli nebo také Petr Ondřej Mattioli (1501 - 1577), italský lékař a přírodovědec evropského formátu , působil také v Praze jako osobní lékař Ferdinanda Tyrolského, v roce 1562 vydal Herbář neboli bylinkář, přeložený Tadeášem Hájkem z Hájku, v roce  1596 byl opět herbář přeložen Adamem Hubertem z Riesenpachu, osobní lékař Rudolfa II. - toto vydání bylo doplněno o kaktusy a konopí.
• italský lékař Prosper Alpinus (1553-1617)
• a další zapomenutí a bezejmení, z hlediska historie.... kořenáři, bylinkáři a bylinkářky

Představitelé léčitelství a fytoterapie v Česku a Evropě:

„Léčitelství stálo vždy na hraně zákona. Stát minimálně od dob Marie Terezie kriminalizoval a potlačoval lidi, kteří léčili bez medicínského vzdělání“. Významní čeští bylinkáří, léčitelé a diagnostici Janča, Zentrich, Havelka a Váňa již nežijí, kdo bude jejich novodobý nástupce, pokračovatel v 21. století a kdo pozvedne tradici přírodního bylinkářství a navrátí mu oprávněné místo a zapomenutou tisíciletou tradici v synergii se současnou západní medicínou?

Ruský filosof Alexander Ivanovič Gercen: starého je si potřeba vážit a ne odvrhovat, protože na starém vyrůstá nové, a tak se postupně rozšiřuje lidské poznání...  (jako koloběh života v přírodě)

• Marie Treben, (27.9.1907 - 26.7.1991), bylinkářka původem z Československa
• Emil Havelka, (1944 - 26.4.2018), léčitel, astrolog, spisovatel
• Wolf-Dieter Storl  (1942 -   ), fytoterapeut, etnobotanik, kulturní antropolog, autor mnoha knih o léčivých bylinkách
• Vincentz Priessnitz (4.10.1799 - 28.11.1851), přírodní léčitel z Jeseníku, léčil teplou, studenou vodou, zábaly, stravou a prací (mezi léčebné faktory patřily voda, slunce, vzduch, dieta, pohyb a klid)
• Sebastian (Šebestián) Kneipp,(17. května 1821 – 17. června 1897),  bavorský farář, který obnovil zašlou slávu vodoléčby společně s českým protějškem Vincencem Priesnitzem, Kneipp k léčbě vodou, prací, stravou připojil ještě léčivé bylinky
• Johann Kunzle (1857 - 1945), švýcarský farář, bylinkář, léčitel
• páter František Ferda ze Sušice (31.3.1915 - 7.8.1991), léčitel, fytoterapeut, používal cca 20 léčivých bylinek a léčitelství se plně věnoval od roku 1978
• Edward Bach, bachova květová terapie

• Milan Calábek (1940), léčitel, založil esoterické centrum Mandala, spolupracovat s prof. Kahudou v Psychoenergetické laboratoři a stal se víceprezidentem Filipínského léčitelského kruhu

• Jindřich Paseka (1928 - 7.7.2005), ze Svratouchu na Vysočině, léčitel, perfektní diagnostik, poradce životosprávy
• Bohumil Černík (17.4.1924 - 21.12.2011), bylinkář, kronikář Vysočiny, spisovatel
• Bohumil Jukl (22. září 1950 -   ) ze Sádku u Poličky, bylinkář, diagnostik, léčitel, žák Jindřicha Paseky, dívá se i na mimiku klienta, kořeny se sbírá za deště, doporučuje jejich maceraci 96% alkoholu a potom ředit, čaj který můžete pít stále celoročně je nejlepší ve směsi jahodník, maliník, ostružiník, nejoblíbenější léčivou bylinkou je pampeliška
• Břetislav Nový (20. února 1953 -    ), Dědek Kořenář" je odborníkem ve světě bylinek, čajových koncentrátů a koření, učil se léčitelů Josefa Prouzy nebo Jindřicha Paseky
• Linda Mahelová
• Aneta Benediktová (13.5.1966 - ), terapeutka v oboru fytoterapie, irisdiagnostiky, čínské medicíny a výživy, provádí odborné poradenství a je spolumajitelkou ve společnosti Serafin byliny

• Ladislav Kříž, fytodiagnostik, bylinkář a jeho rodová bylinkářská linie, (spolupracuje s centrem Mandala (Univerzita nové doby) Milana Calábka

• Mgr. Ivana Paukertová, bylinkářka, pořádá bylinkové kurzy v Brně a Praze, specializuje se na jedlé rostliny v přírodě
• Ivana Tischlerová (1964 -  ), bylinkářka, léčitelka, majitelka botanické zahrady s více jak 250 léčivými bylinkami, autorka knih a pořadatelka kurzů o léčivých bylinkách
• Pavel Šíma Heřmánek, bylinkář, léčitel z Kamenice nedaleko Prahy, diagnózu stanovuje pomocí irisdiagnostiky
• Václav Větvička RNDr. (13.1.1938 - ), významný botanik, znalec bylinek, spisovatel (např. Herbář pod polštář), nyní působí na štiřínském zámku
• Milota Marvanová (1.1.   - ), bylinkářka, léčitelka, Milota symbolizuje snahu se nikdy nevzdávat, mít silnou vůli, dostatek empatie a energie života pro to Milovat své okolí

• Jarmila Podhorná, česká bylinkářka, představitelka gemmoterapie, vyrábí bylinné tinktury

• Vanda Vrlová (29.8.1943 -  ), bylinkářka z Valašska, spisovatelka, čerpá ze zkušenosti našich předků
• Eva Francová (12.12.1968 -  ), bylinářka, autorka foodblogu Kuchařka ze Svatojánku, spisovatelka, její nejoblíbenější bylinky jsou černý bez, třezalka a cibule, léčivé bylinky si sama pěstuje na téměř hektarové zahradě, inspirací ji byly i knihy od Vladimíra Megre, Anastásie
• Vladislava Mlada Jirásková, bylinářka, pravidelně publikuje v Regeneraci, inspiraci hledá v divoké přírodě
• Evžen Brhel, bylinkář, léčitel a pořadatel kurzů o bylinkách z Uherského Hradiště
• Monika Golasovská, provozuje Školu tradičního bylinkaření a používá ve své praxi TČM, inspirovala se významnými českými bylinkáři J.A. Zentrichem a J. Jančou
• Hanka Sekaninová, bylinkářka, kombinuje TČM s českými bylinkami, pořádá kurzy bylinek

• Mudr. Eva Moučková, (1936 -    ), léčitelka a bylinkářka, specializuje se mimo jiné na plodnost u mužů a žen

• Břetislav Kafka (14. května 1891,- 27. srpna 1967) parapsycholog a léčitel z Červeného Kostelce na Náchodsku, věnoval se především experimentům s hypnózou
• Jan Mikolášek (7.4.1887 - 29.12.1973), patřil mezi nejvýznamnější léčitele své doby a byl také znalec bylinek, vydal knihu: Vzpomínky přírodního léčitele, po vyučení zahradníkem se setkal s vyhlášenými léčiteli - lékařem Valentinem Zeileisem a léčitelkou paní Mühlbacherovou, která rozpoznala Mikoláškův mimořádný talent a naučila ho diagnostikovat choroby prostřednictvím pohledu na moč pacientů. Byl„prostý bylinář“, jak se Mikolášek označoval a podle vlastního odhadu léčil pět až pět a půl milionu lidí
• František Jindřich Kabelák, (8. listopadu 1902 - 13.srpna 1969) byl český hermetik, mág a kabalista, vydal knihu Herbář hermetikův, havní část knihy je tvořena botanickým a farmakologickým popisem několika stovek léčivých rostlin a jejich použití
• Simona Tancerová (1974 -   ), popularizátorka bylinek v České televizi v pořadu "Kouzelné bylinky", majitelka permakulturní a bylinkové zahrady v Českém Krumlově, které pořádá i kurzy o léčivých bylinkách
• Kateřina Winterová, herečka, provozovatelka blogu CULINA BOTANICA -Culina (kuchyně) Botanica (věda o bylinách), několik sezón uvádí televizní pořad Herbář a vydala několik knih o vaření s bylinkami
• Radmina Malinovská, bylinkářka Gaudí, bylinkám se věnuje od roku 1995, je přispěvatelkou do časopisu Regenerace na téma bylinky a tradiční medicína, má schopnost vidět vnitřním zrakem stav jednotlivých orgánů a částí těla
• Adriana Kašparová
• Valdemar Grešík, bylinkář, výrobce bylinných směsí a přípravků, vydavatel knih o bylinkách
• Pavel Váňa,(1947 - 3..6.2012), bylinkář, léčitel, spisovatel, popularizátor bylinek a hub
• Květoslava Patočková, léčitelka, bylinkářka tzv. „semilská bába“, učitelka Pavla Váni
• Božena Kamenická (7.8.1898-5.9.1996) z Radnic na Rokycansku (přezdívaná „Bába Radnická“ nebo „Bába Kamenická“), hluboce věřící žena, lidová bylinkářka měla schopnost tzv. jasnovidné diagnostiky
• Anna Brejchalová, "Mrtnická bába" nebo její snacha Marie Brejchalová
• Ing. Jiří Janča, CSc (1924 - 2005), vydavatel herbářů, bylinkář
• J. A. Zentrich (1941-2012) - bylinkář, vydavatel velmi oblíbených Herbářů léčivých rostlin společně s Jančou
• Vladimír Vytásek, (1961 -  ) léčitel, bylinkář, spolupracoval s Pavlem Váňou a josefem Zentrichem, spolupořádá kurzy o bylinkách
• Valerie Pelikánová, bylinkářka, šíří svoje bylinné výrobky LC rosa z Ostrova nad Oslavou
• Radka Svatošová z Pardubic
• Petr Hába, bylinkář z Vizovic, majitel permakulturní zahrady
• Jaroslava Divílková bylinkářka z Vizovic, zkušenosti s bylinkami si lidé předávají z generace na generaci, učiteli jí byli Josef Zentrich a Jiří Janča
• Hana Urbáková bylinkářka původem z Brna, nyní provozuje Rodinnou farmu Sedmikráska v pronajatých prostorách evangelické fary ve Sněžném u Nového Města na Moravě
• Radomír Wojnar, bylinkář a léčitel, pokračovatel svého otce Ervina Wojnara (1921 - 1992) autor knihy Na loukách roste zdraví, používá irisdiagnostiku, v  roce 1992 absolvoval studium na fakultě Farmacie vysoké školy University Karlovy v Hradci Králové, obor ,,Léčivé rostliny". V současné době léčí ve své ordinaci v obci LUČINA THEACOMPLEX,, okr. Frýdek-Místek a na svých pobočkách: v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Zlíně, Přerově, Kroměříži, Opavě a Novém Jičíně
• Prof. ing. Pavel Valíček,  DrCs, (13.5.1939 - ), botanik, agronom, bylinkář (odborník na léčivé rostliny), autor desítek knih a publikací
• Žítkovské bohyně a jejich přírodní tradice spojené s bohyńováním a léčením zelinami
• Michaela Maťhová, bylinkářka, propagátorka bylinek, vydavatelka ebooků o bylinkách a koření
• Marie Pestrová, poslední "babka kořenářka", mlynářka ze Ždárce na Vysočině, potok Libochůvka, nejvíce si vážila kostivalu (používala také kombinaci kostivalu, křenu a piešťanského bahna na revmatické obtíže)
• Jiří Bělčák "železný dědek", recept na osvěžující a posilňující čaj: dvě hrsti lipového květu a po hrsti řebříčku, jitrocele listí jahodníku, maliníku, a černého rybízu, půl hrsti mateřídoušky, mařinky vonné, máty peprné, květů divizny, heřmánku a nakonec hrst šípků a hrst slupek z jablek - vše se promíchá a uzavře do vzduchotěsné nádoby, v případě potřeby se jedna polévková lžíce zalije 250ml vřelé vody
• Rudolf Franěc, vybudoval systém nazvaný " komplexní přírodní léčba", zakladatel gemmoterapie v Československu
• PhMr. Josef Čižmář (19.4.1868 - 22.12.1965), vydal knihu Lidové léčitelství v Československu
• Jozef Ĺudevít Holuby (1836 - 1923), nadšený botanik a autor herbářů, studoval léčivé bylinky, zachytil mnoho postřehu z lidových tradic
  juraj Fándly (21.10.1750 - 7.3.1811), kněz, bylinkář, obrozenecký spisovatel, autor bible slovenských bylinářů Zeľinkár, popisuje zde cca 480 druhů léčivých rostlin
• Fraňo Madva (14.9.1786 - 20.8.1852), léčitel, buditel, využíval fytoterapii, irisdiagnostiku, chirurgii, hydroterapii a měl velkou intuici
• Ludmila Turzová (21.2.1881 - 3.1.1971), prováděla individualizovanou léčbu s pomocí bylinek, působením vody a jiných přírodních způsobů léčby, je autorkou "stromečkové" a "thurzovské " masti
• Grigorij Jefimovič Rasputin (21.1.1869 - 30.12.1916), sibiřský mužik, léčitel a mystik, léčil následníka ruského trůnu Alexeje Nikolajeviče
• Stefan Falimirz, Marcin z Urzedowa, Szymon Syreniusz v 16. -17. století v Polsku
• Jova Mijatovič, Peter Dimkov (2.3.1886-1982)
• ruska Elena Zajceva, sbírala 25 druhů kořenů, propagovala kořen lopuchu, pýru a pampelišky
• Rudolf Fritz Weiss (28.7.1895 - 27.11.1991), lékař, fytoterapeut evropského formátu, pokračovatel tradice Sebastiana Kneippa
• Maurice Mességue (14.prosince 1921 - 16. června 2017), pionýr francouzské novodobé fytoterapie "bylinkový papež", propagator osmotického léčení

• Sergej Nikolajevič Lazarev (4.9.1952  -  ), léčitel, filosof, spisovatel, parapsycholog a badatel, zabývá se zkoumáním zákonů duchovního života člověka a jejich vlivu na zdraví a osud.

• Melissa Saayman Krige, šamanka a léčitelka z Jižní Afriky
• Edgar Cayce "Spící prorok", (18.3.1877 - 3. ledna 1945) USA, jasnovidec, léčitel, diagnózu prováděl pomocí speciálního transu pro konkrétní osobu
• Karel Kožíšek, Brno nám. 28. října (znal se s Dr. Josefem Staňkem), chtěl vybudovat sanatorium v přírodě (kde se bude cvičit a nabíjet), kde pod postelemi měli být včely (mají energetické vyzařování), vzduch od včel měl proudit do pokoje.
• Mudr. Mikuláš Štefan, propagátor zdravého ducha v zdravém těle. lékař, spisovatel a motivátor, autor knihy Slunečnice

Fytoterapie, jaké části rostlin se používají:

• bylinky (kořen, květ, latex, listy-nať, pupeny, plody, květy...)a nechám 25 min. louhovat, popíjíme nalačno jehce přislazené medem
• polokeře a keře (květy, kůra, míza, pryskyřice)
• stromy (květy, kůra, dřevo, míza, listy, pryskyřice, atd.)
• houby (plodnice)

Proč některé bylinky nemají takový účinek, jak uváděli bylinkáří v minulosti?

názory se různí, ale mají jednu společnou niť...... tito bylinkáři (např. Marie Treben, W.D. Storl, Paracelsus, Pavel Váňa, Emil Havelka, páter Ferda, Vladimír Vytásek a další) měli schopnost se propojit s léčivou bylinkou, porozumět její řeči, signatuře (komunikovat s ní, požádat ji, poděkovat ji, přistupovali k ní s láskou a pokorou), či měli ještě další schopnosti, které zesilovali účinek těchto bylinek pro konkrétního člověka (např. Marie Treben). A právě kombinace znalostí (může se naučit téměř každý), pozorování a dalších individuálních dovedností a schopnosti bylinkáře mohou být klíčem k pochopení působení synergie mezi člověkem, léčivou rostlinou a jejím účinkem.

• další důležitý vztah mající zásadní vliv na účinnosti léčivé bylinky je přijímající osoba, která v účinky bylinek má důvěru (víru)
• proto mnohdy nestačí pouze používat průmyslově pěstované bylinky, bylinné směsi, tinktury a masti...... byť důkladně připravené podle receptur slavných a významných bylinkářů a léčitelů
• mění se klima na našem území, mění se i obsah minerálů, výživných látek a také se mění druhová skladba bylinek (nové invazivní druhy, některé přirozeně vymizí), které u nás najdeme - tudíž nemůžeme očekávat, že bylinky budou mít stejné účinky jako před 50, 100 nebo 1000 roky
• napojení bylinkáře na léčivou bylinku a jeho schopnost zkoncentrovat účinek a sílu bylinky pro potřebu přijímané osoby je základním předpokladem úspěchu přírodního fytoterapeuta (bylinkáře)

Podle některých bylinkářů (fytoterapeutů) už i sběr, komunikace s bylinkou a její příprava mají velký léčebný význam pro osobu, které je používá i jako prevenci (Wolf Dieter Storl, Vladimír Vytásek)

Signatura bylinkáře: iniciační neléčitelné nemoci, probuzení komunikce, schopností a naciťování, schopnost pozorovat přírodu, otevření a rozvoj mimosmyslového vnímání, pokora, víra, trpělivost a dar přírody ("dar od boha")

Zdroje: internet, Věčně zelené naděje (J.A. Zentrich), Herbář aneb od anděliky k žindavě (Jaroslava Bednářová)