Neandrtálci

Neandrtálci

Moderní lidé se v Evropě objevili nejméně před 45 000 lety a neandertálci z ní zmizeli asi před 40 000 lety. Překryv zhruba 5 000 let byl však dost velký na to, aby se tyto rozličné druhy člověka mohly potkat a dokonce se vzájemně mísily. 

  • Neandertálci, Výška: 1,5-1,6 m , Hmotnost: 54-65 kg, Průměrná velikost mozku: 1 420 cm³,(Homo neanderthalensis, v genech Evropanů zastoupeny 1 - 2 %), kteří vyhynuli asi před 40 000 lety, poté, co začala velká migrace moderních lidí z Afriky. Nejasné ale zůstávají důvody jejich vymření a zda na tom měli nějaký podíl naši předci. Vydutá mozkovna Homo neanderthalensis poskytovala prostor pro obrovský mozek. Obličej se vyznačoval velkými nadočnicovými oblouky, vysedlými lícními kostmi a velkým nosem. Mohutný hrudník nálevkovitého tvaru a krátké, příkře stoupající boky - tento druh se vyznačoval kratším a silnějším trupem, než máme my. Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo.
  • Neandertálec není přímým předchůdcem člověka, jak se občas lze mylně dočíst, ale samostatná vývojová větev. 

Co mohlo být příčinou vymření Neandrtálců

Evropané mají s neandertálci společná dvě procenta genů. Ten, díky kterému je dnes naše obranyschopnost silnější, ovlivňuje schopnost těla přetvářet tuk z potravy. Nevýhodou je, že součástí jeho dědictví je i riziko autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza a cukrovka prvního typu. Před 54 tisíci lety byl ale genetický typ spíše výhodou, snižovalo se s ním riziko, že by člověk zemřel hlady.

Neandrtálci byli větší, silnější, pro tehdejší Evropu optimálně vyvinutí a pro Homo sapiens sapiens to byli silným konkurentem. Soužití obou druhů bylo komplikované. Roztroušené archeologické nálezy naznačují, že mezi sebou bojovaly. Potom záhadně zmizeli zhruba před 40 000 lety. Zčásti vymřeli, zčásti je absorbovala populace Homo sapiens sapiens.

  • Byly to zejména převládající malé neandertálské kmeny, které byly náchylnější na genetické poruchy.
  • Pravděpodobně k tomu přispěl i incest, příbuzenské rozmnožování (Vaesenova studie).
  • Chladná perioda, která neandrtálcům vyhovovala, v posledních desítkách tisíc let ustupovala, až se proměnila v nám příznivé podmínky na přelomu paleolitu a neolitu.
  • Výbuch sopky Campi Flegrei (Flegreiská pole) leží asi 35 kilometrů jižně od Vesuvu, stopy první velké erupce v této oblasti jsou staré 47 tisíc let, svou hvězdnou hodinu ale Campi Flegrei zažila před 39 tisíci lety - vrstvy sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě (právě tehdy začal pro neandertálce ústup ze slávy), definitivně sice neandertálci vymřeli až později, ale katastrofa, která nejvíc postihla právě oblasti, kde žili, nejspíš zasadila jejich populaci první velkou ránu, neandertálci vymřeli až později, ale katastrofa, která nejvíc postihla právě oblasti, kde žili, nejspíš zasadila jejich populaci první velkou ránu.
  • Před 39 280 roky Campi Flegrei (VEI 7), Neapol, Itálie, sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, výbuch nepochybně měl dalekosáhlé následky v podobě dlouhodobých klimatických změn, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě. Probíhala Laschamp Event, došlo na Zemi k výrazným klimatickým změnám, na jihu nynější Itálie explodoval supervulkán Campi Flegrei a vyhynuli neandertálci. Podle nové analýzy však zkameněliny z jeskyně Spy posouvají ještě mnohem dál do historie a to do doby před 44 200 až 40 600 lety (10.3.2021).


Neandrtálci, zprávy z tisku:

26.6.2021 Izraelští archeologové ve čtvrtek ohlásili objev dosud neznámého předka člověka. Dospěli k tomu zkoumáním kosterních pozůstatků starých kolem 130 tisíc let, které našli na pozemku cementárny ve středním Izraeli. Jde o části lebky a dolní čelisti se zuby. Lebka podle vědců mohla patřit předkovi člověka neandertálského, napsal izraelský deník Ha'arec. Dali mu jméno Homo Nešer Ramla.

  • Objev nového typu člověka má velký vědecký význam. Dává nový smysl dříve nalezeným lidským fosiliím, umožňuje přidat další díl k poznání lidské evoluce a pochopit způsob migrace lidí pravěkým světem.
  • Podle vědců mohl žít Homo Nešer Ramla více než 100 tisíc let souběžně s Homo sapiens, tedy člověkem moudrým, který je dnes jediným žijícím druhem rodu Homo. Mohli žít i společně. 
  • https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/izraelsti-vedci-ohlasili-objev-noveho-typu-pracloveka-40364448# 

15.6.2021 Moderní lidé se v Evropě objevili nejméně před 45 000 lety a neandertálci z ní zmizeli asi před 40 000 lety. Překryv zhruba 5 000 let byl však dost velký na to, aby se tyto rozličné druhy člověka mohly potkat a dokonce se vzájemně mísily. Potvrzují to i nová vědecká zjištění. Jeden z nejprestižnějších odborných časopisů Nature Ecology & Evolution uveřejnil studii 12 autorů, kteří analyzovali genom z lebky 45 000 let staré ženy, která žila v lokalitě Zlatý kůň v České republice. Detailní analýza ukázala zajímavé výsledky zkoumaného vzorku: "Její genom nese zhruba 3% stopu neandertálských předků, podobně jako u jiných horopaleolitických lovců a sběračů. Avšak délky neandertálských segmentů jsou delší než ty, které byly pozorovány v aktuálně nejstarším moderním lidském genomu asi 45 000 let starého Ust'-Ishimova jedince ze Sibiře, což naznačuje, že tento jedinec ze Zlatého koně je jedním z prvních euroasijských obyvatel po expanzi z Afriky."

  • Délka "neandertálských" částí genomu jasně dokládá, že muselo docházet k úspěšnému sexuálnímu styku s dalším vývojovým článkem člověka. 
  • Žena tmavou pleť i oči, což by odpovídalo africkému původu našeho druhu, nicméně DNA ukazuje na nejbližší příbuzné směrem na východní Sibiř, odkud putovali zástupci člověka přes tehdy existující pevninský most do Severní Ameriky.
  • Neandertálec není přímým předchůdcem člověka, jak se občas lze mylně dočíst, ale samostatná vývojová větev. Máme sice společného předka, ale nevycházíme jeden z druhého. Diskutovaná DNA je důkazem, že se předkové ženy s neandertálci potkali a křížili. Lebka z Česka se tak stala nejen nejstarší analyzovanou DNA našeho druhu, ale i nejstarším důkazem o tom, že neandertálci a současní lidé mohli počít potomka.  

https://zoommagazin.iprima.cz/historie/krizeni-cloveka-a-neandrtalce?

23.3.2021 Před 42 000 lety mohla vzniknout živelná pohroma zvaná kataklyzma, která kromě neandertálců vyhubila i australskou megafaunu. Změnu magnetických pólů Země podle odborníků posílila i změna solární aktivity.

Vyhubení neandrtálců před tisíci lety

Portál The Guardian informuje o tom, že před 42 000 lety došlo k výraznému poklesu solární aktivity a společně s přepólováním magnetických pólů Země to mohlo způsobit vyhubení megafauny i neandertálců. Magnetické pole Země působí jako ochranný štít proti kosmickému záření. V době, kdy dochází k přepólování, je ale ochranná funkce magnetického pole výrazně oslabena.

Exkurze Laschamp

Geomagentická událost je známá pod názvem exkurze Laschamp a trvala více než 1 000 let. Během výzkumů se nepodařilo najít jasné důkazy pro to, že by událost ovlivnila život na Zemi. Nyní se ale vědci domnívají, že nízká solární aktivita společně s přepólováním mohli k výrazným změnám přispět. Podle studie publikované v časopise Science Mag si tehdejší obyvatelé Země mysleli, že nastal konec světa.

https://www.mix24.cz/neandertalce-mohla-vyhubit-zmena-magnetickych-polu-zeme-ceka-nas-stejny-osud/<br>

10.3.2021 Neandrtálci z Evropy vymizeli o tisíce let dříve, než se předpokládalo. Potvrdil to mezinárodní tým vědců z Belgie, Německa a Velké Británie na základě opětovně přezkoumaných fosilií posledních žijících neandrtálců v západní Eurasii.

Jeskyně Spy, která se nachází v provincii Namur v Belgii, je klasifikována jako nejdůležitější památka valonského regionu. Patří mezi nejvýznamnější paleolitické archeologické naleziště v Evropě. Jeskyně je tvořena mnoha malými komorami a chodbami. A právě tam byly objeveny tyto zkamenělé ostatky neandrtálců.

Předchozí radiokarbonové datování je umístilo do doby zhruba před 24 tisíci lety. Nové analýza však zkameněliny posouvá ještě mnohem dál do historie, do doby před 44 200 až 40 600 lety. Podle Thibauta Deviese, spoluautora studie z Oxfordské univerzity a Univerzity Aix-Marseille, byla k datování využita vylepšená metoda pro zpracování vzorků.

Nyní vědci hledali stavební kameny kolagenu. Zejména se zaměřili na konkrétní jednotlivé aminokyseliny, o nichž si byli jisti, že jsou součástí kolagenu.Takto byly datovány i jiné vzorky neandrtálců z dalších dvou lokalit v Belgii. A sice z jeskyně Fonds-de-Foret a lokality Engis. Věkem se shodovaly s fosiliemi z jeskyně Spy.

Je tu ale komplikace. Určité kamenné nástroje a způsob jejich užívání byly přisuzovány neandrtálcům a vědci je interpretovali jako známku jejich kognitivního vývoje. Když se ale jejich časová osa posouvá ještě o tisíce let nazpět, měly by být tyto paleolitické artefakty přezkoumány. Teď totiž není jisté, že skutečně dílem neandrtálců jsou.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2977-archeologove-prezkoumali-fosilie-patrici-poslednim-neandrtalcum-v-evrope-a-nestacili-se-divit.html

4.3.2021 Neandrtálci představují jednu z nejbližších vývojových větví moderních lidí. I přesto, že o nich víme celkem dost, doposud nebylo přesně jasné, jakým způsobem se dorozumívají. Již dříve bylo prokázáno, že neandrtálci disponovali genem FOXP2, který je u moderních lidí spojený se schopností dorozumívat se pomocí řeči. Další jasné důkazy však chyběly.

Vědcům se navíc podařilo vypočítat rozsah frekvence maximální sensitivity (tzv. okupované pásmo) u každého ze zkoumaných druhů. Šíře okupovaného pásma, ve kterém systém těchto druhů funguje, pak ukazuje, jaké zvuky je schopen jedinec rozeznat. Čím širší toto pásmo je, tím více specifických akustických signálů může být použito v komunikaci. Zde vykazují neandrtálci mnohem lepší schopnosti než jejich předchůdci.

"Přítomnost podobných sluchových schopností je klíčem k poznání řečových schopností neandrtálců. Dokazuje, že neandrtálci měli komplexní řečový systém, kterým se dorozumívali," říká vedoucí studie Mercedes Conde-Valverde z Universidad de Alcalá.

"Dalším ze zajímavých výsledků studie je hypotéza, která říká, že řeč neandrtálců obsahovala poměrně velké množství souhlásek. Dřívější studie se v souvislosti s neandrtálci zaměřovaly hlavně na samohlásky. Na základě našeho výzkumu si však myslíme, že řeč neandrtálců byla mnohem komplexnější a použitím souhlásek se více odlišovala od komunikace jejich předků.

https://www.czechsight.cz/neandrtalci-pouzivali-rec-tvrdi-nova-studie/?

18.2.2021 K masovému vyhynutí mohlo přispět obrácení magnetického pole před 42 000 lety. Nová studie naznačuje, že klopný obvod magnetických pólů Země před 42 000 až 41 000 lety krátce, ale dramaticky zmenšil sílu magnetického pole - a mohl vyvolat kaskádu ekologických krizí na Zemi.

S pomocí nového, přesného datování uhlíku získaného ze starých fosilií stromů vědci korelovali posuny v klimatických vzorcích, vyhynutí velkých savců a dokonce i změny v lidském chování těsně před a během Laschampsovy exkurze, krátké obrácení magnetických pólů, které trvalo méně než tisíc let.

https://www.sciencenews.org/article/earth-magnetic-field-reversal-mass-extinctions-environment-crisis?

zobrazit více..
Loading...