Viktor Schauberger

BÖNISMUS je předbuddhistické animistické náboženství Tibetu. Uctívání přírodních elementů a věštění prostřednictvím snů má základ v bönu. Odtud vychází i symbolika modlitebních praporků lungta. Po příchodu buddhismu do Tibetu (7. století) spolu náboženství soupeří a navzájem se inspirují. 

Hlavní bonské písemné památky jsou ozděleny na čtvery dveře a pět pokladů. Základem bönismu je tibetský šamanismus ovlivněný čínským taoismem. Bön byl pravděpodobně jediným náboženstvím Tibeťanů od dob předhistorických až do 7. století, kdy začal ustupovat buddhismu. 

Bönismus výrazně ovlivnil buddhismus Tibetu. Založil jej Shenrab Miboche, kterého ve 13 letech unesl démon a držel jej 13 let v zajetí. Ve 26 letech zjistil své mimořádné schopnosti. Dokázal věštit a zaříkávat duchy, zahánět zlo a zdolávat démony. Bönismus rozděluje vesmír na tři světy: Nebe, Zemi a Podzemí. Během rituálů používá různá zaříkávadla. Obličej se potírá červenou barvou... 


Bönisté dělí své učení na devět vozů a ty jsou rozděleny na dvě skupiny:

  • prvním čtyřem vozům říkají příčinné
  • dalším pěti výsledné

První vůz se věnuje vytváření soch potřebných pro věštecké rituály, druhý vůz souvisí s exorcismem, třetí vůz se zabývá tím, jak čelit vlivu démonských bytostí, čtvrtý vůz popisuje péči o živé i zemřelé, chrání životní sílu žijících bytostí a přivádí zpět mrtvé, celkově první čtyři vozy obsahují praktiky tibetského lidového náboženství. Pátý a šestý vůz se týkají asketických praktik laiků a obyvatel klášterů a svastikového bönu. Sedmý vůz obsahuje praktiky bílého písmene A, soustřeďuje se na tajné mantry a tantrické meditace. Do osmého vozu patří sexuální jógy. Devátý vůz obsahuje učení bönismu o Velké dokonalosti odpovídající v tibetském buddhismu učení školy Ňingma.

  • Vlastni´ rigpa je za´kladem vsˇeho.
  • Cesta je prˇirozeneˇ dokonala´, prˇekracˇuji´ci´ u´sili´ a pokrok.
  • Plod je prˇirozeneˇ dokonaly´ ve sve´m vlastni´m stavu.
  • Z hlediska prave´ho vy´znamu neni´ trˇeba udrzˇovat zˇa´dny´ na´hled.
  • Z hlediska prave´ho vy´znamu neni´ o cˇem meditovat.
  • Z hlediska skutecˇne´ho vy´znamu neni´ trˇeba osvojit si zˇa´dne´ jedna´ni´.
  • Prˇi´kladem mysli je prostor.
  • Charakteristicky´m znakem mysli je prˇirozenost mysli.
  • Vy´znamem mysli je konecˇna´ podstata jevu°.

~ Sˇenrab Miwocˇe

V bönských textech o velké dokonalosti je svět emanací zářivé mysli. Všechny vnímané jevy jsou její iluzorní projekcí, jejich existence je v samotné této mysli. Mysl je zase součástí prvopočáteční podstaty veškeré reality zvané bönská přirozenost. Ta existuje v podobě světla mnoha barev a prostupuje veškerou skutečnost, která je pouze jejím projevem. Mysl je původně čirá entita shodná s bönskou přirozeností, vším prostupující realita, kterou mohou vnímat jedině ti, kteří se zbavili náhodných negativních emocí a realizovali zářivou vnitřní sílu mysli. Ti, kdo dosáhnou probuzení, transformují sebe sama v pestrobarevné světlo v podobě duhového těla, načež se jejich fyzická forma rozplyne a nezůstane po ní nic. Jak cyklická existence, tak nirvána jsou mysl a jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že ti, kdo dosáhli nirvány, zlikvidovali iluzorní negativní emoce, takže se jejich proud poznávání manifestuje jako jasné světlo, kdežto bytosti polapené v koloběhu životů nepoznaly zářivou přirozenost mysli, a proto je nadále trýzní iluzorní výtvory.

Bönský kánon tvoří asi třista svazků, jež byl kolem poloviny 19. století vyryty do dřevěných bloků a uloženy v Thoču ve východním Tibetu. Kopie kánonu byly tištěny až do padesátých let dvacátého století, během kulturní revoluce byly ale bloky zničeny. Nelze vyloučit, že byly ukryté v Tibetu nebo odnesené do Indie.

Nejdůležitější božsto bönu Shiwa Ökar před stromem útočiště 

https://www.buddhismus.cz/bonismus.html 

Loading...