Zvířata, invazivní druhy
Zvířata invazivní druhy
Nepůvodními druhy se rozumí rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Mnohé z nich se pak nekontrolovaně šíří, přičemž mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.
- Počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 000. (červen 2020).
Asijské berušky zamořují Česko. Úkryt hledají v domácnostech.
Jelen sika byl v Čechách uměle vysazen na přelomu 19. a 20. století. Původem je z Asie - konkrétně z Japonska, Thajska, Vietnamu nebo Koreje. Nejprve se choval pouze v oborách, po 2. světové válce, kdy bylo oplocení obor značně poškozeno, se pak jelen sika rozšířil i do volné přírody. Problém nastává ve chvíli, kdy se začne intenzivně lovit. Tím pak vznikají právě škody na těch starších porostech. Zvěř totiž jednak nemá co žrát, a jednak se bojí vylézt na místa, kde by mohla být ulovena, takže se zdržuje v lesích. Tam samozřejmě pod vlivem toho, že je stresovaná, dochází k překyselení žaludku a předžaludku a dojde k tomu, že začnou ohryzávat kůru tak, aby si to pH doplnili," zmiňuje Hart důvod, proč se zvěř uchyluje k ničení stromů. V lese je jelen schopný okousat stromy až do výšky 160 cm, takže stromy uhynou, protože okouše kůru. A to nejenom u mladých stromů, ale i u těch starých. A to jsou 80 let staré stromy, které jsou okousané tím, jak má zvěř hlad,"
Invazivní druhy rostlin
- bolševník velkolepý
- křídlatka japonská
- netýkavka žláznatá, netýkavka malokvětá
- zlatobýl kanadský
- turan roční
- pajasan žláznatý
- akát, kořeny vypouštějí tekutinu, která brání konkurenci
- Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)
7.10.2020 Německo řeší kromě koronaviru nový problém. Na severu země se totiž přemnožil nelétavý pták nandu pampový (váha až 25kg, výška 150cm), který zde v hejnech ničí řepková pole. Zvíře, které je původem z Jižní Ameriky, se v Německu šíří posledních dvacet let. Pták podobný pštrosu vážící přes 20 kilogramů řádí ve spolkových republikách Meklenbursko-Přední Pomořansko a Šlesvicko-Holštýnsko. Nanduové byli kvůli nárůstu jejich populace v roce 2015 označeni za potencionálně invazivní druh. V roce 2017 bylo podle oficiálních statistik napočítáno 244 kusů tohoto zvířete, o rok později už to bylo 566. Úřady tak po letech dohadů schválily redukci přemoženého zvířete pomocí aktivního lovu, či ničením vajec. To se stalo loni, a počet ptáků klesl na 456.
- Celou kauzu ještě více umocňují tvrzení přírodovědců a dalších odborníků. Odborný časopis Audubon uvedl, že prostředí na severu Německa je pro nanduy daleko vhodnější než v místě jejich původu Jižní Americe, kde jejich počty velmi rychle ubývají. V Německu totiž kromě člověka nemají žádného přirozeného predátora, a tak mohou žít v relativním klidu a bezpečí.
- Odborníci navíc vyzdvihují i poměrně vysokou inteligenci zvířete, díky které mohou měnit své chování, stávat se obezřetnějšími a stranit se lidí. Hrozí i to, že by se mohli přesunout i do jiné oblasti Německa, čímž by se problém s ničením úrody znásobil.
- Aby problémů nebylo málo, přichystal si nandu další "eso v rukávu". Podle německých zákonů je totiž každý druh, který se jakýmkoliv způsobem uchytí v tamní přírodě, brán jako původní. Tudíž nesmí být omezováno jeho případné šíření do okolních spolkových republik.
Nanduové jsou od přírody vybaveni velmi silnými nohami, které jim umožňují vyvinout vysokou rychlost. Další předností zvířete je i fakt, že dokáže urazit dlouhé vzdálenosti. Zvěř žije z velké většiny ve skupinách, které čítají i několik desítek kusů a také se dokáží velmi rychle množit. Samice snáší i několik vajec najednou, o vylíhlá ptáčata se poté stará samec.
https://www.e15.cz/zahranicni/na-severu-nemecka-se-premnozili-nanduove-ptaci-podobni-pstrosum-nici-repkova-pole-1373909?
1.10.2020 Invazivní skákající červi poškozují půdu USA a ohrožují lesy. Tito žížaly se krouží po celých Spojených státech, žravě pohlcují ochranný lesní vrh listů a zanechávají za sebou holou, obnaženou půdu. Vytlačují další žížaly, stonožky, mloky a ptáky hnízdící na zemi a narušují lesní potravní řetězce. Mohou za jeden rok napadnout více než pět hektarů a měnit tak půdní chemii a mikrobiální společenstva, jak ukazují nové výzkumy. A nepotřebují ani kamarády k reprodukci.
Endemicky v Japonsku a na Korejském poloostrově jsou tři invazivní druhy těchto červů - Amynthas agrestis, A. tokioensis a Metaphire hilgendorfi - ve Spojených státech již více než sto let. Ale právě za posledních 15 let se začaly široce šířit ( SNS: 10/7/16 ). Společně známí jako asijští skákající červi, blázniví červi, hadí červi nebo alabamští skokani, stali se dobře zavedenými v jižním a středním Atlantiku a dosáhli částí severovýchodu, horního středozápadu a západu.
Ve srovnání s červy Lumbricus skákající červi rostou rychleji a rychleji se reprodukují - a bez partnera, takže jeden červ může vytvořit celou invazi. Skákací červi také spotřebovávají více živin než jiné žížaly a přeměňují půdu na suché granulované pelety, které připomínají kávovou sedlinu nebo mleté hovězí maso - Henshue tomu říká "taco maso". Díky tomu může být půda nehostinná pro původní rostliny a sazenice stromů a je mnohem pravděpodobnější, že eroduje.
https://www.sciencenews.org/article/invasive-jumping-worms-damage-soil-threaten-forests?
30.6.2020 Vědci z celého světa varují v nové studii před rostoucí hrozbou související s invazními druhy rostlin a živočichů. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky, které budou předcházet jejich šíření. Měli bychom se vyhledat a udržet pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR. S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí.
Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem.
Studie v časopise Biological Reviews je součástí celosvětové iniciativy Varování světových vědců lidstvu: Druhá výzva, jež volá po rychlé změně našeho přístupu k planetě Zemi a životu na ní. Autoři zdůrazňují, že biologické invaze je možné do určité míry zvládat a zmírňovat jejich dopady. Poukazují na fungující přístupy uplatňované ve světě a dávají konkrétní doporučení pro lepší zvládání situace. Jedná se například o přísnější kontroly na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů. Díky tomuto přístupu se například na Novém Zélandu daří trvale snižovat objem importovaných rostlinných patogenních plísní.