Amazonie

p>Amazonie leží na území devíti států. Její rozloha představuje 5,5 milionu kilometrů čtverečních . Více než třetinu z toho tvoří indiánská území. Nebezpečí při kontaktu je ale oboustranné. Kmeny často nechtějí na svém způsobu života nic měnit.

Amazonský prales jen omezenou míru regenerace - a především tvorby vody. Velikost pralesa totiž způsobuje, že je schopen vytvářet si vlastní klima a vlastní vodu. Tato vlastnost ale funguje jen při určité velikosti lesa - pokud se zmenší, nastane "bod zlomu" a bude prakticky nemožné původní stav vrátit. Podle řady biologů by mohl bod zlomu nastat za 5-15 let (prales postihuje od roku 2010 nevídané sucho), protože vymírá nejvíce druhů, které jsou vázané na intenzivní vlhkost a bažinaté prostředí. Pokud mizí tato zvířata, je logické, že umírá i jejich ekosystém.

  • V Brazílii zabírají indiánská teritoria zhruba 15 % celkové rozlohy, v těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí,
  • Za prvních sedm měsíců letošního roku zmizelo v Brazílii více než 3400 kilometrů čtverečních lesa (rozloha zhruba jako Karlovarský kraj).
  • Nekontaktovaných domorodých kmenů žije v Amazonii asi 70 až 80 (celkový počet je cca 100)
  • Klimatologové totiž spočítali, že pokud by zmizel celý Amazonský prales (v současné době již nenávratně zmizelo 17 % tamního deštného pralesa ), dopadalo by na jižní státy USA až o 35 procent méně srážek než v současnosti.  
  • Amazonský prales má klíčový vliv na klima a zásobování vodou pro velkou část jižní polokoule
  • "Zahradní města" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008, jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety

Vyprodukuje cca 5 -20 % světového kyslíku přes den a většinu kyslíku (probíhá koloběh) co vytvoří přes noc opět vstřebá. Amazonský deštný (podle prof. Bárty existuje cca 1500 roků) prales leží ze 60 % na území Brazílie a je mylně označován za "zelené plíce" planety.

  • koloběh usazenin, které z pevniny putují do Moře, kde vyživují vodní plankton a tím jeho růst, vodní květ vypouští kyslíkovou vlnu (50 % kyslíku na zemi, plíce Země, je z produkce planktonu a plankton roste díky koloběhu usazenin)
  • Fytoplankton udržuje křehkou rovnováhu vzduchu a koloběhu života
  • lesní požáry (působení ohně) jsou nutným článkem koloběhu a výměny v Amazonii i na planetě
  • když se půda vypálí, rostou tam rychleji rostliny

Amazonský prales vznikl v oblastech savany, kde existovali významné kultury, amazonský prales (je starý 500 - 1500 roků) není schopen vytvořit ani miligram černozemě, přesto se tam objevily mocné vrstvy černozemě TERRA PRETA, zdroj: Konference GIS Esri v ČR 2019 Voda a civilizace - prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr 6- 7.11.2019 (živiny pro vznik Amazonského pralesa se dostali z písků Sahary, která obsahovala mikroorganismy s živinami)

Tropické pralesy nasávají oxid uhličitý z atmosféry a uhlík ukládají do svých kmenů, větví a kořenů. Při kácení se oxid uhličitý opět dostává do atmosféry, čímž se skleníkový efekt prohlubuje. Nová studie ukázala, že tropické pralesy jsou tak poničené (odlesňování, klimatické změny, zemědělství), trpí "ekologickou rakovinou" a stávají se spíš zdrojem než úložištěm oxidu uhličitého (2017). více

  • "Stromy stejně jako vždycky odstraňují uhlík z atmosféry, ale velikost lesů už není dostatečná, aby kompenzovala ztráty. Už nefunguje jako 'houba',
  • Pralesy dnes vypouštějí 425 megatun uhlíku ročně. Množství uhlíku, které uvolní pralesy v oblasti Jižní Ameriky, Afriky a Asie je tedy větší, než kolik vyprodukovala všechna auta ve Spojených státech za rok 2015. více

Koloběh života

  • oheň a požáry (rozklad lesa zkrátí proces rozkladu mrtvého lesa) a oheň vše recykluje a vrací minerály zpět do půdy (proces regenerace a znovuzrození), za požárem následuje čilý ruch nového růstu a tím udržují zdraví přírodních biotopů (místo stagnaci bez požárů dochází díky divokým požárům k regeneraci)
  • koloběh usazenin a růstu fytoplanktonu
  • oheň, počasí, voda a led se propojují a udržují tak koloběh života, vše je vzájemně propojené v dynamické rovnováze

Myšlenka: kůrovec připraví les na regeneraci a zrychlený rozklad dřeva (biologicky nebo požárem)

Kyslík a jeho obsah ve vzduchu má vliv na velikost živočichů a rostlin

Země reaguje na vnější vlivy zejména Slunce (otočí se za 24 hodin), je to odpověď na neuvěřitelnou sluneční energii

  • Ze Slunce každý den dopadá na povrch země 170 milionů gigawatů, je to 7000 x více energie, než vyprodukuje lidstvo 
  • Za úsvitu startuje fotosyntéza (rostliny a plankton), která produkuje cukry a škroby, které jsou zdrojem potravinového řetězce a zdrojem energie téměř všech živých organismů
  • sluncem se řídí vítr a počasí na celé zeměkouli (když se vzduch ochladí, spustí se déšť na většině částí země)
  • Energie pocházející ze slunce (elektromagnetické záření, výron koronální plazmy)
  • Země je chráněna magnetosférou a atmosférou tvořenou z kyslíku a dusíku
  • Ionosféra je tvořena plynným vodíkem a héliem (chová se jako elektrický vodič, přenáší náboj po celé zeměkouli
  • Globální elektrický okruh, bez kterého by neexistoval žádný život

Amazonie, zprávy z tisku:

25.12.2020 Brazilská federální policie zadržela v amazonském pralese rekordní množství nelegálně vytěženého dřeva. Obří nezákonnou dodávku o objemu tisíců nákladních vozů policejní úředníci nalezli v severobrazilském státě Pará na hranici se státem Amazonas, informovala agentura DPA.

Brazilští úředníci v pondělí večer informovali, že zadrželi více než 131 tisíc metrů krychlových dřeva. Takový objem odpovídá zhruba 6 243 naloženým nákladním vozům, uvedla v prohlášení federální policie. Nikdy předtím nebylo zabaveno tak obrovské množství nelegálně pokáceného dřeva najednou. Hodnotu objeveného dřeva úřady vyčíslily na více než deset milionů dolarů (přes 215 milionů korun).

https://cnn.iprima.cz/v-amazonii-zadrzeli-rekordni-objem-nelegalne-pokaceneho-dreva-15788?<br>

12.12.2020 S pomocí laserových skenerů upevněných k vrtulníku archeologové nahlédli pod zelenou klenbu amazonského pralesa. Zjistili, že rozvržení starověkých indiánských vesnic odpovídá ciferníku hodin.

Osady, které byly postaveny v letech 1300 až 1700 našeho letopočtu, byly vnitřně uspořádány tak, aby představovaly velmi specifické sociální modely bez zřejmé hierarchie. "Jednotné prostorové uspořádání vesnic pravděpodobně bude představovat fyzickou reprezentaci indiánského kosmu," vysvětluje José Iriarte, archeolog z Exeterské univerzity v Británii.

Na každém území, kde kdysi stála vesnice, archeologové označili 3 až 32 vyvýšených ploch. V některých případech byly tři metry vysoké a až dvacet metrů dlouhé. Budoucí výzkumy se mají zaměřit na to, k čemu tyto vyvýšené oblasti sloužily. Od budov až po hřbitovy. LIDAR prozradil dlouhé vedlejší a hlavní silnice, které leží pod úrovní terénu. Z každé vesnice vyčnívají jako paprsky Slunce nebo ručičky na ciferníku hodin. Na každém takovém ciferníku byly odhaleny dvě ručičky, jedna ukazuje k severu, druhá k jihu.

Celkem bylo studováno 36 vesnic, které od sebe ležely ve vzdálenosti pouhých 2,5 kilometrů. Postaveny byly v kruhových a elipsovitých tvarech. Některé ale připomínaly dokonce i obdélník. Co se historie této části amazonského deštného pralesa týče, výzkum vyplňuje některé naše znalostní mezery. Jihovýchodní oblast ve státě Acre v Brazílii byla považována za řídce osídlenou, a to po celá staletí. 

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2681-ukryta-sit-starovekych-vesnicek-v-amazonii-pripomina-ciferniky-hodin.html?<br>

3.12.2020 Archeologové prozkoumali patrně největší naleziště prehistorického skalního umění na světě. Monumentální dílo, které za sebou zanechala neznámá civilizace před 12 500 lety, tvoří desítky tisíc skalních maleb.

Úchvatný soubor maleb se rozkládá na dvanácti kilometrech skal v národním parku Chiribiquete v kolumbijské části Amazonie. Badatelé ho nazvali Sixtinskou kaplí doby ledové. Vzhledem k jeho rozloze a rozsahu témat, které zobrazuje, to je výstižný název.

Malby v terakotové barvě zobrazují rostliny, pravěká zvířata, z nichž mnohá už vyhynula, a postavy lidí. Někteří lidé jsou zobrazeni v maskách při rituálních tancích, jiní skáčou z podivných dřevěných věží, jako kdyby se bavili bungee jumpingem.

Z maleb je patrné, jak se proměnila fauna i flóra oblasti. "Z těch maleb jsme si uvědomili, že Amazonie vypadala jinak. Ne vždy tam byl deštný prales. Když se na podíváte na obrázky koně nebo mastodonta, je jasné, že taková zvířata nemohla žít v hustém lese. Jsou příliš veliká. Kresby vyhynulých zvířat nám dávají vodítko pro to, abychom určili, kdy lidé, kteří vytvořili tak úžasné malby, žili a napovídají, jak tamní prostředí vypadalo. Patrně bylo podobné savaně," 

https://nedd.tiscali.cz/prales-vydal-ohromujici-dilo-civilizace-z-doby-ledove-500751?<br>

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/amazonsky-prales-odhalil-dalsi-tajemstvi-sixtinskou-kapli-pravekeho-umeni-40344261#<br>

30.11.2020 Odlesnění brazilského amazonského deštného pralesa dosáhlo v letošním roce 12letého maxima, informuje dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC

18.11.2020 Světová záhada v Amazonii: V řece se vaří voda, vědci neznají příčinu. V peruánském pralese se skrývá řeka Šanaj-Timpiška, která je sice dlouhá pouhých 6 kilometrů, ale přesto přilákala pozornost vědeckého světa. Teplota vody v tomto toku dosahuje na některých místech téměř bodu varu, přestože nejbližší vulkány jsou od místa vzdáleny přes 700 km.

Zkoumání řeky se už téměř deset let věnuje geofyzik Andrés Ruzo, jemuž o ní pověděl dědeček. Ruzo s údivem zjistil, že teplota vody v toku se pohybuje mezi 45 a 95°C a na snesitelnou úroveň klesá jen v období velkých dešťů. Řeka je na některých místech široká až 25 m a její hloubka se blíží šesti metrům, takže je vyloučeno, že by ji dokázaly ohřát sluneční paprsky. Jediným vysvětlením podivného jevu uprostřed Amazonie mohly být termální prameny. Jenže v oblasti nebyla zaznamenána žádná sopečná aktivita. 

https://www.dotyk.cz/magazin/varici-reka-amazonie-30001103.html?utm_source=www.seznam.cz<br>

2.11.2020 V brazilské Amazonii opět vzrostl počet lesních požárů, minulý měsíc jich tam zaznamenali víc než dvojnásobek proti loňskému říjnu. Za deset měsíců letošního roku se počet požárů v této oblasti, označované za "zelené plíce planety", zvýšil proti loňsku o čtvrtinu. Loňský rok byl přitom pro amazonský deštný prales v tomto ohledu nejhorší za deset let. Nejnovější údaje zveřejnil v neděli brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). (ČTK) 

5.10.2020 Dvěma pětinám pralesních porostů v Amazonii hrozí, že se do konce století změní v travnatou savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

  • Na 40%  plochy amazonského pralesa jsou srážky tak nízké, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany
  • Přeměna na savanu může nastat v případě, že úhrn srážek bude dál klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisím skleníkových plynů. 
  • Kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales prostřednictvím odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa. 
  • Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů.
  • V příštích desetiletích, hrozí přeměna na savanu i Konžskému deštnému pralesu. Méně náchylné se zdají být pralesy v Indonésii a Malajsii, jelikož tamní úhrn srážek je méně závislý na odpařování vody. 

https://www.e15.cz/zahranicni/amazonsky-prales-vysycha-meni-se-v-savanu-varuji-vedci-1373848

17.6.2020 Amazonie vydává svá tajemství: Koruny stromů zakrývají obří obrazce. Objekty mají různé tvary: kruh, čtverec, kosočtverec, někdy i mnohoúhelníky.

Kácení amazonských pralesů patří mezi nejpalčivější ekologické problémy dneška. Způsobuje nejen vyhlazování vzácných dřevin, ale také úbytek unikátních druhů rostlin či zvířat a je nebezpečné i z hlediska okysličování planety.

Překvapivě ale i tato devastace životního prostředí může být k něčemu prospěšná. Jsou odhalovány travnaté plochy, dříve ukryté pod košatými korunami stromů a na světlo světa vyplouvají pradávná tajemství - ohromující a záhadné geoglyfy! V brazilském regionu na hranici s Bolívií objevují badatelé na konci roku 2009 téměř 300 obrazců, jejichž původ musí prokazatelně sahat hluboko do historie. Tento šťavnatý archeologický úlovek vzbuzuje mnoho otázek. Geoglyfy jsou hluboké 1 až 2 metry, jejich příkopy dosahují šíře neuvěřitelných 11 metrů a rozloha objektu se pohybuje mezi 90-300 metry v průměru.

  • geoglyfy mohou souviset s takzvanými "zahradními městy" z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008. Jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400-1500 lety
  • jisté geoglyfy mohly mít rituální význam, zatímco jiné fungovaly například jako prostředky obrany 
  • Geoglyfy zcela jistě boří mýty o tzv. panenské Amazonii. Je evidentní, že v této oblasti kdysi dávno sídlila jakási civilizace. 
  • badatelé se domnívají, že geoglyfy mohli vytvářet zdejší obyvatelé od období před 2000 lety až po 13. století našeho letopočtu 

https://enigmaplus.cz/amazonie-vydava-sva-tajemstvi-koruny-stromu-zakryvaji-obri-obrazce/?

28.3.2020 Podle studie zveřejněné 10. března tohoto roku hrozí zánik amazonského deštného pralesa do roku 2070. V případě amazonského deštného lesa bychom mohli být do 50 let svědky dosažení tzv. bodu zvratu, z něhož již není návratu, a původní ekosystém deštného lesa by se mohl postupně začít měnit v savanu s roztroušenými stromy a travními společenstvy. Je pravděpodobné, že by společně s touto přeměnou došlo ke snížení produkce kyslíku i ke snížení pojímání oxidu uhličitého, které v současné době zajišťují rozsáhlé deštné lesy.

  • Ekosystémy, v nichž žije velké množství rostlinných a živočišných druhů ve vzájemných vazbách, odolnější vůči nenadálým změnám. Naopak ekosystémy s jedním nebo dvěma vůdčími druhy jsou ke změnám a zničení mnohem náchylnější (např. afričtí sloni, kteří jsou významnými přenašeči semen na dlouhé vzdálenosti. Hrají roli i v rozšiřování jiných živočišných druhů a během svých dlouhých migračních poutí utváří krajinu. Pokud by tato zvířata vymřela, bude to mít na podobu africké krajiny nevídaný dopad v relativně krátkém čase). Naopak v ekosystémech s bohatou druhovou diverzitou, v nichž organismy žijí ve vzájemně propojených vztazích, nemusí mít nutně ztráta jeho druhu fatální následky. Na jeho místo totiž může nastoupit druh jiný a zaplnit tak vzniklou mezeru v již fungujících potravních vztazích. Pravděpodobnost, že se takový ekosystém dostane do tzv. bodu zlomu, je výrazně nižší.
  • Požár, který zachvátil Amazonii, zničil 906 000 hektarů lesa. Podobně tomu tak bylo i v Austrálii na přelomu roku, kdy rozsáhlé požáry zničily jednu pětinu všech australských lesů a zabily přes miliardu zvířat.
  • Vědci se obávají, že se velké lesní ekosystémy mohou nacházet na pokraji kolapsu nebo těsně před pomyslným bodem zvratu, po jehož překročení už nemusí být návratu. Požáry a kácení deštných lesů nenávratně ničí původní lesní stanoviště a výrazným způsobem snižují i druhovou diverzitu. Pokud nezačneme konat, mohou i ty největší a nejvýznamnější ekosystémy doznat destruktivních a nenávratných změn v horizontu několika málo desetiletí.
  • https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/zkaza-amazonsky-destny-prales?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

20.3.2020 Elke Weber z Princeton University "Arktida bude zřejmě bez ledu již za dvacet let a amazonské pralesy se mohou proměnit v savanu do padesáti let".  

10.3.2020 Amazonský prales rychle ztrácí svou absorpční schopnost, dokonce s větší intenzitou než v případě tropických lesů v subsaharské Africe. Potvrdil to tým desítek afrických a evropských vědců, který sledoval údaje o úmrtnosti i růstu stromů napříč jedenácti africkými zeměmi. Své údaje pak porovnali s daty, která byla získána díky podobným měřením v 50 oblastech Amazonského deštného pralesa. Stromům se daří díky zvýšenému obsahu CO2 v ovzduší, protože rychleji rostou v oblastech bohatých na uhlík. Bohužel díky suchu a požárům stromů ubývá rychleji, než jak stačí dorůstat. Modely lesů v Africe pro příštích 20 let ukázaly, že do roku 2030 tamní lesy prořídnou o 14 procent.

  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/1907-amazonsky-prales-nebude-jiz-za-15-let-schopen-cistit-ovzdusi.html?

19.11.2019 Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 %, a bylo tak nejrychlejší za 11 let (9800km2). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský INPE. Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik více


Nitrát na Zemi dopadá současně s deštěm, je důležitý pro všechny formy života na zemi ( i fotosyntézu)

https://www.youtube.com/watch?v=fH6Ym2X1_2Q&t=2744s

Zobrazit více Zabalit
Loading...