Čím je způsoben nedostatek vody?

Čím je způsoben nedostatek vody?

Už dnes se ve světě spotřebovává více vody, než je příroda schopna doplnit (včetně podzemních zdrojů vody).  V Česku denně bez náhrady ztrácíme 12 - 15 hektarů půdy díky nové zástavbě (1 m3 zeminy zadrží cca 100 -500 litrů vody), tj cca 15 - 75 000 m3 vody za den, co nezadržíme!!!). Při ztrátě cca 21 miliónů tun ornice za rok, zanikne schopnost krajiny zadržet vodu v objemu cca 6 milionů m3 /rok. 

  • Za poslední desetiletí jsme v Česku přišli půdní erozí o 100 miliard kč (z polí se ročně spláchne 21 milionů tun úrodné půdy za 10 miliard), tomuto riziku je podle Modré zprávy ministerstva zemědělství vystavena více než polovina zemědělské plochy (2020).

Paradox: Voda v mořích se zvedá a voda v naší krajině chybí (2020). A také, jak se koncentruje populace do velkých měst (do roku 2050 bude až 75 % populace žít ve městech), populace není rovnoměrně rozptýlena (voda z krajiny se odvádí do velkých aglomerací), tím dochází k dalšímu řetězení nerovnováh, podobný stav nám zrcadlí příroda v různých podobách. Srážky jsou teritoriálně velmi koncentrované a mají extrémní podobu, které někde působí dlouhodobá sucha a jinde zase prudké lokální povodně. Obojí má negativní důsledky pro krajinu i člověka.

Současná rozloha rybníků v Česku je zhruba 50 tisíc hektarů - o více než třetinu méně, než v osmdesátých letech 18. století.(77 tisíc hektarů), ale v roce 1840 to bylo jen pouze 35 tisíc (zdroj Václav Makrlík), přehrad máme nyní 165 a mají plochu cca 30 000 ha.

Rozlišujeme tzv. klimatické sucho (nedostatek srážek, rostoucí teplota vzduchu, tzv. záporná vláhová bilance, které nastává, když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar)tzv. hydrologické sucho (pokles průtoků v řekách a snižování stavu podzemních vod) a dále tzv. půdní, zemědělské sucho (pokles půdní vlhkosti).

V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. (zemědělství potřebuje zatím pouze 3% vody).
  • Zásoby podzemní vody se nedoplňují díky omezené schopnosti krajiny (půdy) vodu zadržovat.

Česká krajina zadrží o cca tři miliardy (3 000 miliónů) kubíků vody méně, než by mohla, pokud by se hospodařilo "zdravě". Všechny nově plánované přehrady DOHROMADY zadrží při maximálním stavu 200 mil. kubíků (12.5.2020, Jiří Hlavenka)

  • Půda je také vodní nádrží, jen v ní voda není vidět, 1 ha kvalitní černozemě dokáže zadržet až 3 500 m3 vody. Stav půdy ovlivňuje její absorpční (vsakovací) schopnost, na Jižní Moravě půda na mnoha místech ztratila retenční schopnost, stává se z ní poušť (půda ztratila agregátní soudržnost, fragmentuje se na jednotlivé agregáty).
Potok Libochovka, Kutiny léto 2018, Vysočina
Potok Libochovka, Kutiny léto 2018, Vysočina

Příčiny nedostatku vody:

Naše společnost je nemocná a nemocná společnost včetně nemocných lidí nemůže vybudovat zdravou společnost (zdravý systém), proto se musíme nejprve uzdravit a vyčistit sebe (začínáme u sebe, procházíme transformací na cestě k vědomému člověku, probouzíme se), abychom mohli postavit prostřednictvím zdravých probuzených lidí pevné základy nové společnosti.

  • Vše co je kolem nás měříme pouze prostřednictvím peněz.

Každý člověk může začít u sebe v každodenních věcech (omezení nadměrné spotřeby, zvažovat nákupy spotřebního zboží, nepotřebného oblečení, přestože máte plný šatník, omezení produkce odpadu, třídění odpadu, nákup českých výrobků, omezení spotřeby masa, nevyhazování potravin...atd. ) každý dle svých možností a chuti, to není povinnost, to je volba. Společnost léčíme svojí volbou ke spotřebě všeho, co ji nadměrně zatěžuje...

  • Nedostatek srážek v některých částech planety (mění se distribuce srážek jak z pohledu času, tak i z pohledu lokality).
  • Za posledních 10 roků vzrostla spotřeba vody celosvětově 4 x (vyšší spotřeba, vyšší počet obyvatel).
  • Podpora dotace technických plodin (řepka, kukuřice atd.) v řádu miliard ročně a následná náprava v krajině (zadržování vody, eroze, smrkové monokultury, obnova života v půdě a přírodě atd.) za desítky miliard ročně  ...pěkný koloběh peněz??? Pícniny zmizely z osevních plánů, přestože vylepšují kvalitu půdy a tím zvyšují její retenční schopnost (prof. Trnka).
  • Chybí tzv. půdní mikrobiom (stručně řečeno život v půdě. humus, mikroorganismy, bakterie, minerály, mykorhiza, fagocytóza...atd.), který podobně jako u člověka zásadně ovlivňuje jeho zdraví a emoce, zajišťující půdě její schopnost nasávat (zadržovat) vodu jako houba, zadržovat a v případě potřeby ji pozvolna uvolňovat - jde o přírodní proces, který nestojí miliardy v podobě přehrad, poldrů atd.
  • Průmysl, energetika, doprava, stavebnictví, lesnictví, turistika a intenzivní zemědělství.
  • Růst populace (do roku 2050 až na 9- 12 miliard), dobrovolné či řízené omezení populace
    Roste zastavěná plocha průmyslovými objekty, skladovacími a montážními halami či parkovacími plochami, které neumožňují vsakování vody do půdy (často jde o nejúrodnější půdu pro produkci potravin, která je nově zastavěna) a voda je přímo odkanalizována do vodních toků, současně průmyslové objekty spotřebovávají násobně více vody než běžná rodinná výstavba.
  • Trvale udržitelný ekonomický růst - cíl Evropské unie, společnosti, jednotlivců a firem bez ohledu na důsledky pro přírodu a populaci lidí jako celku, Zisku je podřízeno vše i sám člověk a příroda...
  • Plýtvání vodou a potravinami, až 30% se jich vyhazuje.
  • Půda obsahuje malé množství humusu (Biohmoty) a jeho obsah se stále snižuje (humus a další biosložky zadrží v půdě na 1 m3 100 -500 litrů vody) i díky rozorání mezí s remízky (zvýšila se vodní a větrná eroze).
  • Odlesňování, lesní monokultury, rušení remízků, odvoz dřevní hmoty z lesů (dřevní hmota se nemůže rozkládat a sloužit jako potrava pro organismy a také jako zdroj živin pro nové stromy) a přehřívání pevniny (vybetonované plochy skladů, silnic, obytné výstavby bez zeleně, růst globální teploty) - pokles diverzity krajiny.
  • V krajině ubývá přirozených trvalých luk, převažují jen občasné louky v osevním cyklu a jsou pouze průmyslově obhospodařované.
  • Zvětšuje se odpar vody (díky rostoucím teplotám) - evaporace (půda) a transpirace (rostliny) díky rostoucí teplotě, roční úhrn srážek neklesá a tím dochází k většímu vysušování krajiny (podporuje to i degradace půdy, reliéf krajiny, narušený malý vodní cyklus, kůrovcová kalamita atd.). Souvislé rostlinné porosty transpirací vyrovnávají teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Proto jsou na územích bez vegetace (např. pouště) velké rozdíly mezi denní a noční teplotou.
  • Rychlý odvod vody ze střech, průmyslových areálů, veřejných ploch, cyklostezek a silnic přímo do kanalizace (v procesu cyklu je vynechána půda, která akumuluje vodu). Rychlý růst plochy takto odváděné vody ze zastavěného území (zastavěná plocha), vysoká teploty těchto ploch vzhledem k zeleným plochám zvyšuje okolní teplotu a urychluje se výpar vody, aniž by se přirozeně ochladily tyto plochy a okolní vzduch vlivem srážek.
  • Ztráta vody v rozvodné síti dosahují až 10 - 50%, nejsou reinvestice do obnovy vodovodního řadu, který stárne, netěsní a platíme to my zákazníci (přestože šetříme s vodou, cena vody stále stoupá).
  • Spotřební způsob života, civilizace potřebuje stále více vody pro (výrobu masa, pěstování potravin, průmysl, atd.). Růst spotřeby masa na osobu, který je navíc spojený s růstem populace, která bohatne a chce konzumovat maso (vodní stopa masa).
  • Přelidněné velké aglomerace (téměř 50% světové populace žije ve městech a do roku 2050 to bude až 75 %) - koncentrace obyvatel do měst.
  • Nerespektování zásad a poznání našich předků (koloběh přírody a vody v dlouhodobých cyklech), chybí rovnováha mezi dáváním a braním (pouze bereme, těžíme, spotřebováváme atd.  NEVRACÍME ZPĚT KRAJINĚ).
  • Umělé zásahy do přírody (regulace toků, budování přehrad, kanalizace, odlesňování, meliorace, budování asfaltovaných silnic a kanalizací i v lesních porostech, vysušování bažin a mokřin atd.) S rovnáním koryt řek a potoků se navíc začalo už na konci 19. století, i když absurdních rozměrů dosáhlo až v 70. letech toho minulého.
  • Narušení přírodních cyklů bez jejich poznání, pochopení a způsobených důsledků -  přírodní cykly zajišťují v dlouhodobém horizontu rovnováhu v koloběhu přírody a vody.
  • Změna tryskové proudění neboli jet stream (ve vrchní vrstvě atmosféry) od západu k východu a změna jeho meandrovitého proudění.
  • Intenzívnější deště - větší kapky a více vody, která spadne naráz má také výrazně vyšší erozní charakter (ze svahů polí odtéká úrodná vrstva půdy) a také odteče větší množství vody (nestihne se zachytit, vsáknout do hlubších vrstev v místě dopadu).  
  • Dramatický pokles hladiny podzemní vody a vysychání studní způsobený také dlouhodobou nevhodnou péči o vodu a krajinu s cílem maximalizovat zisk - pouze bereme.
  • Půda je náchylná k erozi, nemá dost organické hmoty (např. humus, mykorhiza, mikrobiom, atd.) a zemědělci pěstují omezené portfolio plodin - pokud na takovou půdu zaprší, voda se nevsákne, ale rychle odteče.
  • Vypařování srážkové vody kvůli kácení stromů, pěstování nevhodných plodin (technické plodiny, které podporují erozi půdy a potřebují chemizaci), velkým půdním monokulturním blokům a špatnému zemědělství.
  • Podívejte se na solární panely, na biopaliva, přišli jsme o spoustu půdy, kde se dnes pěstuje řepka nebo kukuřice nebo tam stojí fotovoltaika. Pak se nemůžeme divit, že máme problém s vodou, říká klimatolog Pretel.
  • Zvyšuje počet tropických dní (teplota vzduchu je vyšší jak 30 °C) a také se zvyšuje plocha tepelných ostrovů (plocha bez zeleně, zejména velká města, komunikace, solární elektrárny, skladové haly, lomy atd. - teplota plochy dosahu je 50 °C i více).
  • V půdě se vytvořila vrstvička (ztrátou soudržnosti půdních agregátů, např. prach, mikrobiální tmely, houbová vlákna, písek), která nedovolí zasakování vody do větších hloubek, důvodem je kapilární bariéra, která má původ (nikoliv ve zhutnění povrchové půdy) v absenci půdního života (rostliny jsou stimulovány dusíkem, rychleji rostou a tím není dostatek potravy pro pudní mikroorganismy - vytvořil se umělý cyklus, který narušuje vnitřní regeneraci půdy).
  • Narušená kapilární síť v půdě (těžkou technikou, stavebnictvím dopravou, intenzivním zemědělstvím a dlouhodobým suchem), jak na polích, tak v lesích (kůrovcová kalamita).
  • Je narušený malý vodní cyklus vody - půda se silně ohřívá, protože je bez vegetace (chybí např. meze, mokřady, tůně a remízky) a tím se voda rychle odpařuje, pokud ale tento stav změníme vodními plochami a vegetací včetně stro a tak když začne svítit slunce, voda se začne točit, tedy vypařovat a vracet zpět v drobných srážkách a časem se pak dostane voda i do podzemí, protože bude víc pršet.
  • Například Španělsko začalo vysychat už s Kolumbem (1492), když začaly zámořské plavby. Zlikvidovali třeba i 500 až tisíc hektarů dubového lesa na jednu loď, dubové lesy padly a už se neobnovily. Španělé mají slušnou zemědělskou produkci, protože mají dotované zavlažování. Kdyby ho neměli, tak mají smůlu. Francie má menší zemědělská hospodářství a je tam více zemědělců, ale i tam jsou ohromné vysychající lány.
  • Slunce, vegetace, zvířata a voda zajišťují homeostázu přírody, Bez sluneční energie by teplota Země klesla asi o 280 stupňů a bez vody by nebyl život, takže poctivé studium klimatu a přírody říká biolog Jan Pokorný majitel firmy ENKI.
  • Klimatické změny (cyklický proces na planetě), zvyšování průměrné teploty vzduchu i půdy (dochází k tání ledovců), a tím dochází v některých lokalitách a období k nedostatku srážek,  tzv. vláhová bilance je záporná zejména ve vegetačním období (množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar). 
  • Zvýšený odpar vody způsobený růstem teplot (od roku 2015, zvyšuje se počet dní, kdy teplota vzduchu je vyšší jak 30 °C) a kůrovcovou kalamitou (na vykácených nechráněných plochách vegetací se zvyšuje teploty půdy, tím se vytváří tepelné ostrovy a to dále zvětšuje vysušování krajiny).
  • Překyselené půdy v lesích (zejména smrkové monokultury), jejich důsledkem je i kůrovec, jsou důsledkem narušení přirozených koloběhu požárů v lesích, který udržoval rovnováhu. Dříve v lesích také byli zastoupené ovocné dřeviny (třešně, hrušky, jabloně atd.), bobulové keře, lísky a ořešáky. To podporovalo diverzitu a současně bylo více potravy pro zvěř v lesích.
  • Za posledních 80 let jsme odvodnili milion hektarů mokřadů, což je moc, když máme 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Vodu do krajiny teď musíme vrátit. V tuto chvíli je až 70 % území České republiky ve stadiu silného nebo mimořádného sucha, což je obrovské číslo a mělké vrty do třiceti metrů k vodě nedosáhnou, říká ministr životního prostředí Richard Brabec (30. července 2018).

Klíčová otázka spojená s vodou je: rozumíme procesům, které probíhají Přírodě, dokážeme je pozorovat, pochopit a napodobovat? Příkladem může být přístup Viktora Schaubergera...pochop a zkopíruj (K & K - kapieren und kopieren - pochopit a napodobit).

Prof. Miroslav Trnka: nemůžeme to brát tak, že když změníme krajinu, nebudeme mít problémy se suchem. Když se podíváme na dopady sucha v Rakousku, Belgii nebo Nizozemsku, jsou dost podobné jako u nás. Ani ta pestrá krajina suchu nezabrání. Důvod sucha je ve změně klimatu. (15.5.2020) 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-hruska-je-to-tak-tezke-pochopit?

Důsledky nedostatku vody:

  • Stěhování národů a občanské či jiné války - sociální, ekonomické a geopolitické důsledky.
  • Nárůst znečištění vody (vyšší koncentrace toxických a jiných látek - např. antibiotika, léky, chemie, prací prostředky, atd.).
  • Nedostatek potravin a jejich zdražování (díky suchu, pandemii a změnám klimatu).
  • Pokles a omezení zemědělské, průmyslové produkce a dalších oblastí lidské společnosti (včetně poklesu HDP),  nedostatek vody se projeví ve všech vrstvách o oblastech společnosti, důsledky tohoto stavu nedokážeme v plné míře domyslet (některé odpovědi můžeme najít v historii).
  • Narušení homeostázy přírody s důsledky na faunu a flóru.
  • Kromě kůrovce u smrků a jeho následné usychání (kůrovcová kalamita), tento proces pokračuje i u borovic a také u listnatých stromů (bříza, javor atd.), které schnou a jsou napadáni houbami a jinými škůdci s přímým důsledkem na zadržování vody v lese a jeho další vysušování. Kůrovec a další škůdci způsobují vynucené kácení lesů, a tím další narušení a vymírání fauny a flóry (pokles diverzity a tím narušení celistvosti, hrozí 6. globální vymírání druhů).
  • Předčasné porážení dobytka pro nedostatek potravy a vody.
  • Devastace přírody, změna rázu krajiny, vymizení vegetace a fauny atd. (pokles diverzity způsobené suchem).
  • Nárůst extrémních projevů země a přírody (povodně, zemětřesení, sucho, sopky, záplavy, atd.) je důsledek nerovnováh, ale současně jako důsledek vývoje na planetě.
  • Pokles lidské populace (války, epidemie, choroby klimatické změny, nedostatek potravin atd.).
  • Dlouhodobý negativní dopad na budoucí generace obyvatel (narušená rovnováha přírody - homeostáza).
  • Hloubí se hlubší studny a tím se situace z dlouhodobého hlediska ještě zhoršuje (klesá ještě více hladina podzemních vod, narušují se zádržné vrstvy podzemního úložiště spodní vody).
  • Příroda se dostává do dlouhodobé nerovnováhy (žijeme na dluh přírody) a je jen otázka času kdy....... přírodní síly nastolí rovnovážný stav (vymření přemnoženého druhu) - homeostáza.
  • Tepelné, vodní a jaderné elektrárny díky nedostatku a vyšší teplotě vody omezují provoz (klesá výroba elektrické energie, protože nedostatek a teplota vody neumožňuje dostatečné chlazení).
  • A další seznam je poměrně dlouhý....můžete přemýšlet....

V čem spočívá nedostatek vody?

  • Cyklické klimatické změny (oteplování, posun klimatických pásem, střídání glaciálu a interglaciálu, Milankovičovy cykly).
  • Ve způsobu života a myšlení člověka, který je orientovaný na zisk (kapitalismus 21. století) a nevnímá, že musí být "rovnováha dávání a brání" - drancování vede pouze a vždy ke kolapsu civilizací...říká prof. Miroslav Bárta.
  • Celkový objem ročních srážek zůstává zhruba stejný na planetě, ale srážky se koncentrují do menšího počtu dní a jsou intenzivnější, střídané dlouhým obdobím sucha.
  • Už dnes se ve světě spotřebovává více vody, než je příroda schopna doplnit (žijeme na dluh a to platí nejenom o vodě)
  • Deště jsou intenzívnější (půda se není schopna absorbovat do půdy - narušený půdní mikrobiom a voda odtéká do kanalizací, toků a z území pryč) a současně se prodlužuje období sucha mezi jednotlivými srážkami.
  • Mění se teritoriální spad srážek, na Jižní Moravě srážek ubývá a např. na Vysočině přibývá (průměr je téměř stejný), globální spad srážek zůstává stejný, nebo jen velmi mírně roste,,říká doc. Václav Cílek.
  • Rychlost suchých period, které nastupují, jsou 2-3× rychlejší, než jsme čekali v roce 2002.
  • Narušený malý a podzemní vodní cyklus, mykorhiza, reliéf a pestrost krajiny, mizí fauna i flóra.
  • Podrobné informace o úrovni sucha v ČR,  zdroj tým Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
  • Z nádrží bere vodu jen zhruba polovina obyvatel Česka, zbytek je závislý na vodě podzemní (vrty se musí stále prohlubovat a hrozí vyschnutí) .

Řešení sucha v Česku (2019):

  • Jiný přístup k zemědělské a lesní půdě a zabránění jejich odvodňování. 
  • Restrukturalizace krajiny, musíme ji adaptovat na větší zadržení vody. Poslední století jsme žili ve vodním blahobytu a až nadbytku. Máme tu jeden a čtvrt milionu zemědělských pozemků s melioracemi, které vodu z krajiny odvádějí (29.4.2020 Jakub Hruška, odborník na ochranu přírody, který působí v České geologické službě a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR).
  • V boji má se suchem klíčovou roli ministerstvo zemědělství, které na něj rozděluje nejvíce peněz. Jen náklady na navržená propojení vodárenských soustav a skupinových vodovodů nyní vyčíslilo na 22,6 miliardy korun. Loni do omezení následků sucha investovalo téměř 14 miliard (29.4.2020 Richard Brabec).
  • Půda má malý obsah organické hmoty, ta na sebe váže největší množství vody. Ministerstvo proto chystá zvýšenou podporu chovu prasat či slepic (chybí zákon, který by povinný podíl organické hmoty v půdě stanovil).
  • Do tří let plánuje ministerstvo zemědělství opravit, rekonstruovat či odbahnit 750 rybníků a malých vodních nádrží, dalších 100 postaví nových. Lesy ČR ve stejném období připravují 73 nových vodních nádrží a dalších 292 obnoví či opraví (29.4.2020).
  • Omezení rozlohy jednodruhových polí na maximálně 30 hektarů, od ledna 2020 se to týká erozně ohrožených půd, tedy přibližně 2300 zemědělských podniků a 600 tisíc hektarů polí a od roku 2021 by se toto nařízení mělo týkat i všech ostatních polí v Česku.
  • Budování přírodních rezervoárů podzemních vod (Kárané).
  • Rekultivace regulovaných toků, zadržování srážkové vody a její absorpce do půdy (obytné a průmyslové objekty a také liniové stavby.
  • Zvýšení absorpce vody v lesích (rekultivace lesních cest, obnova přirozené lesní diverzity, omezení eroze půdy, obnova mykorhizy, omezení pojezdu těžkou technikou a odvodňovacích soustav).
  • Hmyz, ptáky i vodu do krajiny vrátí tůně a mokřady - vzhledem ke svým rozdílným podmínkám (stín/osvětlení, vegetace v okolí, pokrytí hladiny rostlinami, materiálem břehů) umožňují postupný rozvoj různých populací druhů hmyzu, které dospívají v odlišných týdnech a měsících. Ptáci tedy nevyloví vše nad jedním komínem, ale přesouvají se mezi nimi. Chcete do zemědělské krajiny vrátit vodu, hmyz, zajímavé rostliny, ptáky? "Začněte kopat nebo obnovovat tůně," (více).

Žebříček zemí, které trpí nedostatkem vody, zdroj Institut světových zdrojů (WRI, 2018)

Na prvních 17 příčkách se umístily státy, ve kterých zemědělství, průmysl a města vyčerpají každoročně přes 80 % svých sladkovodních zásob na rok. V dalších je to 40 %. 

  • Kuatar (Katar)
  • Israel (Izrael)
  • Libanon
  • Irán
  • Jordán
  • Libye
  • Kuwajt
  • Saudská Arábie
  • Eritrea
  • Spojené Arabské Emiráty
  • San Marino
  • Bahrain
  • Indie
  • Pakistán
  • Turkmenistán
  • Omán
  • Botswana
  • více

Jak chtějí vědci řešit problém sucha v ČR:

Povodně a sucho, rub a líc jedné mince

Možná vědci ještě nepochopily komplexnost tohoto problému...vše souvisí se vším....současná věda řeší jen důsledky nikoliv také příčiny, příčina je u samotného člověka a jeho myšlení založeném na rostoucí spotřebě čehokoli, zisku, ovládání atd.... 

  • Klíčové je zásadní snížení spotřeby lidstva ve všech oblastech...důsledky této změny však nebudou viditelné rychle (příroda má nějakou setrvačnost).
  • Změna nastavení společnosti, která je nyní nastavena na trvale udržitelný ekonomický růst, na "obnovení homeostáze člověka a přírody", pokud tak učiníme uvidíme některé změny hned jiné až za desítky roků...
  • Sucho je nutné vědecky zkoumat, monitorovat a předpovídat. 
  • Obnova mokřadu a odstranění regulace toků (obnova meandrů).
  • Výstavba retenčních nádrží pro zadržování vody při větších průtocích, na protierozní opatření.
  • Revitalizace lesních cest a budování polních cest.
  • Revitalizace potoků a řek, retenční vlastnosti meandrující říčky jsou přitom stejné a možná i lepší než v případě rybníka.
  • Inspirovat se v zahraničí, např. závlahové systémy (inspirace v Izraeli - kapénkové závlahy, šetření s vodou, nové technologie).
  • Nové plodiny - proso nebo čirok, které jsou suchovzdorné, zvýšení podílu pícnin.
  • Přehrady na zadržování vody s obnovou remízků, travnatých ploch, se snahou dát krajinu do podoby, v níž hospodařili naši dědové.
  • Genetická modifikace plodin (GMO), pěstování plodin, které jsou odolné suchu.
  • V níže položených oblastech uvažovat o zalesnění lehčích písčitých půd. 
  • Vodní koridory, umělé přehrady a inteligentní sítě regulující výrobu a spotřebu elektřiny (navrhuje architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser).
  • Pestrá a terénními prvky členěná krajina je samozřejmě vůči suchu i různým škůdcům odolnější, stejně jako pestrý a členitý les.
  • Obnova a ochrana lužních lesu zejména na Jižní Moravě.

Co způsobí sucho v Česku?

Největší sucha v Česku

Vsakování jako v Karaném

Z přírodních podzemních rezervoárů se trvale ztrácí voda a podzemní hladiny průběžně klesají. Hledá se proto řešení, jak těmto životně důležitým "jezerům" pomoct. Ve státní koncepci, po dle níž chtějí čeští politici bojovat se suchem, se jako vzorový příklad uvádí dílo v Káraném. Více 

  • Hlavním zádrhelem ale bude najít vhodné lokality s přirozeným štěrkovým podložím, kudy by voda mohla stékat. A samozřejmě zajistit, aby na povrchu byly dostatečné zásoby životodárné tekutiny, aby vůbec mělo co podložím protékat.
  • Tento model je v podstatě nepřenosný a je nutné vždy hledat řešení v souladu s místními poměry, nejvhodnější je obnova původního stavu.

Co nás reálně čeká na polích? 

Příkladem je např. Španělsko, pěstují pšenici v podstatě v podmínkách, které nás nejspíše čekají a výnos je na naše poměry nízký: 2-3 tuny z hektaru. Předpokládá se, že do roku 2050 přibydou na světě dvě miliardy lidí. Na základě dosavadních trendů bude potřeba vyprodukovat o 60 % více potravin než dnes, podle jiných i více než dvojnásobek. Procento orné půdy se však nezmění a nebo spíše klesne díky i stavební činnosti!!!.

  • Pozitivně strukturovaná voda má vliv na zrání, velikost úrody, obsah minerálů a vitamínů a potřebujeme ji až o 20% méně.

Těžba štěrkopísku u Uherského Ostrohu ohrožuje zdroje pitné vody v okolí Bzence (pro cca 140 000 lidí -  je 5 tým největším zdrojem pitné vody v Česku).

Lidé šetří ve spotřebě vody

  • Ještě v roce 1960 byla průměrná spotřeba vody v republice na obyvatele a den 235 litrů. V roce 2014 byla ale realita překvapivá - 130 litrů na osobu a den, nyní v roce 2019 je to kolem 90 litrů (v devadesátých letech to bylo cca 140 litrů) na osobu a den.
  • Česká republika za posledních 15 let snížila spotřebu vody na obyvatele o polovinu. Na jednoho člověka je průměrná spotřeba zhruba 86 litrů na den (zdroj MŽP Richard Brabec 29.8.2018).
  • Témata z oblasti životního prostředí, https://www.facebook.com/ENVIDATA/ 

Zprávy z tisku:

29.4.2020 Jediné, co nám v boji se suchem opravdu pomůže, je restrukturalizace krajiny. Musíme ji adaptovat na větší zadržení vody. Poslední století jsme žili ve vodním blahobytu a až nadbytku. Máme tu jeden a čtvrt milionu zemědělských pozemků s melioracemi, které vodu z krajiny odvádějí," upozorňuje Hruška, odborník na ochranu přírody, který působí v České geologické službě a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. 

29.4.2020 Ministr životního prostředí Richard Brabec: Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém ČR, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 % zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická (ČTK) .

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Voda pro půdu a půda pro vodu

Základní poslání půdy je hluboká zásobárna dešťové vody. V půdě probíhá vnitřní (mikrobiálních aktivit v půdě) a vnější regenerační proces, podobně jako na planetě nebo v člověku.

  • V půdě se vytvořila vrstvička, která nedovolí zasakování vody do větších hloubek, důvodem je kapilární bariéra, která má původ (nikoliv ve zhutnění povrchové půdy) v absenci půdního života (nejsou regenerovány půdní chodbičky, rozpadají se půdní agregáty - segmentují se a narušují půdní skelet). Nejjemnější částečky půdy jsou zadržování právě na rozhraní ornice a podornice, tím vytváří bariéru pro zasakování srážkové vody.
  • Ztrátu soudržnosti půdních agregátů (jednotlivé části půdy prach, mikrobiální tmely, houbová vlákna, písek atd. se separují) zajišťují mikrobiální tmely a houbová vlákna (pokud prorůstají půdou tak produkují lepivé látky na bázi glomalinu). Půdní mikroagregáty se tak shlukují do větších a větších částí. Rozhraní mezi světem mikroorganismů a světem půdy je velmi ostré a prorůstají je houbová vlákna.

Proč je půda úrodná a schopna zachovávat bohatství živin i pro následující plodiny? Je důležité pochopit strukturu a svět uvnitř agregátů. V půdě jsou dva světy, svět, který se spouští na nabídku rychle dostupných hlavně cukerných látek od rostlinných kořenů, který způsobí explozi mikrobiálních aktivit, kterou nejsme schopni současnou technikou postihnout. A potom je to svět velmi úsporných aktivit, spících mikroorganismů (který jsou připraveni na nějaký klimatický náraz).  

Běžně srážková voda zatéká mezi půdními agregáty hluboko do půdy, rostliny tak mohou s touto vodou hospodařit v kritických obdobích sucha. Pokud půdní agregáty nedovolí, aby voda zatékala a je uvězněna ve svrchních 3 -10 cm mrtvé půdy (kde je prostor na jímání vody, ale trvá to dlouho, než se ta voda vsákne). Tato vrstva půdy (3 -10cm) pro rostliny není zajímavá, klíčící rostlina musí jenom touto vrstvou proniknout. Je to extrémní prostředí, buď extrémně provlhčené bez kyslíku a nebo je to úplně suché prostředí.

Rozdíl infiltrace vody (vsakování) mezi neoranou loukou a oranou půdou.

  • Louka, napršená voda zasakuje do půdy 30 - 40 litrů na m2 a je prostor, kam může voda zasakovat.
  • Orná půda, napršená voda nezasakuje do půdy a stéká po povrchu (kapilární póry se uzavřeli), kapacita infiltrace je zlomková je maximálně třetinová.

Nejjemnější částečky půdy klesají dolů a shromažďují se v kapilární bariéře. Kořeny, které narazí ta tuto vrstvu se deformují (kořeny dýchají) a ve srážkové vodě, která doputuje do tohoto rozhraní (rozhraní ornice a podornice), tak je prostor, aby se CO2 transformoval do podoby kyseliny uhličité a společně s migrujícími ionty vápníku a hořčíku vytvářelo cementační tmely, které ještě více zpevňují povrch zhutnělého odorničí. Zemědělec hnojí umělými hnojivy více než je potřeba a trvá půdním organismům déle, než jej zpracují na nitráty. Ty jsou připraveny v přírodních systémech na to, aby homogenizovali nabídku dusíkatých látek po prvním dešti se distribuují do půdy. Ale v systému, kde chybí půdní agregáty a jsou volné kladné ionty, tak nitrátový aniont váže na vápník a hořčík a postupně je posouvá směrem dolů. Tím dochází v půdě acidifikaci a měl by pomoci půdě tím, že aplikuje dolomitický vápenec. 

Na grafu je vidět trend posledních 25 roků a propad hnojení fosforem a draslíkem.

Současně je vidět, jak se ztratil zájem zemědělců o aplikaci organických látek (hnojiv) do půdy a to nám dává do ruky argument, že v podstatě úrodnost půdy v podstatě není závislá na její kvalitě. Aplikace organické hmoty do půdy má význam pouze, pokud jsou zachované funkční staré zbytky humusových látek. Pokud dojde k rozpadu a degradaci orniční vrstvy do jednotlivých minerálů (frakcí) a půda je mrtvá, potom aplikace organické hmoty do půdy ztrácí na významu. 

Kořenovými výměšky je regenerována půdní hmota. Toto je pohon mikrobiálních aktivit v půdě. 

Pokud chceme aby byla rostlina (nadzemní biomasa) větší, použijeme dusíkatá hnojiva, ale platíme za to daň, kořenová biomasa může být stejná nebo menší, ale co je dramaticky menší (klesá z 30 % na jednotky procent) jsou mikrobiální aktivity (díky kořenovým výměškům na špičce kořene) a selhává proces regenerace půdy zevnitř (selhává krmení mikrobu a vše je přesměrováno na růst rostliny). Díky dodávce dusíkatých hnojiv nedodává rostlina výživu prostřednictvím kořenových výměšků půdní organické hmotě (nepotřebuje tak živiny z půdy, narušila se vzájemná symbióza rostliny a půdních mikroorganismu - mykorhiza) a uměle získaný dusík použije na svůj růst. Zmenšuje se také Priming efekt (dodatečné získávání N), je i menší výdej CO2 z půdy a menší kapitalizace CO2, klesá dramaticky mikrobiální aktivita a také rozklad organické hmoty. 

Mikroorganismy pomáhají především sobě, ale zprostředkovaně i rostlině. Kořenové výměšky vznikají na špičkách kořenů. Na obrázku je vidět stimulace rostlinné výživy

Levý kruh je rozdělen svislou osou na levou nadzemní část (nadzemní sklizená biomasa a sklizený podíl v podobě plodů, semen) a pravou podzemní část, která se dále dělí na biomasu kořenů a na množství kořenových výměšků. Každý z dílů má cca 25 %. Pravý kruh přestavuje rostlinu, která roste v narušených půdách, které se musí dohnojovat, kde se aplikují průmyslová dusíkatá hnojiva. Z obrázku vidíme, že produkce dusíkatých výměšků (exsudate) ztratila na významu a není potřeba (není v půdě funkční organická hmota) a kořenová biomasa (WSM) je také znatelně menší. Větší je to o co má hospodář zájem (nadzemní biomasa a plody). 

  • Produkce kořenových výměšků není ve všech fázích roku stejná, za závisí na vývoji nadzemní listové části a vrcholí ve fázi nasazování klasu (kukuřice), kdy dosahuje 60 - 70%). S produkcí kořenových výměšků v současných modelech, které mapují osudy uhlíku a dusíku není počítáno. A když se bavíme o tom, jak významně ovlivňuje aplikace dusíkatých hnojiv redukci této uhlíkaté energetické pumpy do půdy, tak pracujeme přesně s nepřesnými čísly v bilancích v modelech. Při formování klasu se situace dramaticky obrací, jako kdyby rostlina byla fyziologicky hospodařit s látkami, které absorbovala do své nadzemní a podzemní biomasy a už ztrácí zájem o půdu. To je okamžik (bod zlomu), který by měl sloužit hospodáři ke zpozornění, aby se staral i o meziřadí (až 75 cm) kukuřice (meziplodiny, např. jetelovina). 
  • Všude kolem sebe vidíme, že selhává biologie půdy a vodní režim a stačí použít meziplodiny.  
  • Bilance fosforu v půdě je u nás záporná. Minerální fosfor se k nám dováží z Maroka, kde je kontaminovaná kadmiem a uranem, které mohou kontaminovat podzemní vody. 
  • Stabilita půdních agregátu (její zvětšení) jde v ruku v ruce s tím, že ta půda řekla ne, já to rostlinám nepustím, já to bohatství (fosforu, síry, dusíku) uzavřu do podoby prostorových útvarů a vy budete chodit s prosíkem a já budu mít jistotu, že se zevnitř bude regenerovat  půdní organická hmota. Zásoba nahnojení fosforem by vystačila na 690 roků. Pokud omezíme dusíkaté minerální hnojení a připočteme (vezmeme do hry 35 - 36 %), tak by nám to stačilo na dobu větší než 1000 roků. 
  • Když je nedostatek nějakého prvku, tak se aktivuje nějaká komunikační dráha mezi kořeny rostliny a okolní mikroflórou proto, aby vše do sebe zapadlo tak, aby profitovala rostlina s kořeny i půdní mikroflóra. Pro hospodáře je to pozitivní v tom, že se zvýší podíl cukerných látek a energie, které jsou do půdy. Zatím co tam, kde se aplikuje fosfor a dusík do půdy je to přesně naopak. Ten klíč k pochopení se ukrývá na povrchu kořene (tam probíhá koloběh dusíkatých a fosforečných látek, nutí rostlinu a celý systém, aby docházelo k regeneraci půdní organické hmoty zevnitř). Toho dosahuje použitím meziplodin. 
  • Pokud nevstupuje do půdy jejím narušením (orbou nebo železným nářadím), tak se aktivizují vzdálenější místa promocí přátelských vláken.  

Závěrem: pokud budeme pěstovat v osevním sledu bohaté více druhé meziplodinové směsky (nakrmíme -li půdu vícedruhovými meziplodinami a kořenovými výměšky, tak nás půda nejen nasytí, ale i napojí) a tyto  ponechávat na povrchu půdy, tak se v podstatě budeme starat o setrvalou úrodnost půdy. Nasytíme tak nejen sebe a půdu, ale umožníme také zatékání dešťových srážek hluboko do půdy a tím se budeme také starat o významný zdroj pitné vody. 

zobrazit více..
Loading...