Hnojení

Rdesno sachalinské je vhodné pro detoxikaci půdy od těžkých kovů. Rozrazil polní, bodláky (pcháč a ostropestřec mariánský), heřmánek, řebříček obecný a přeslička rolní jsou vhodné pro překyselené a vyčerpané půdy.
 

Druhy organického hnojiva:

  • drůbeží trus - je  považován za jeden z nejúčinnějších přírodních hnojiv, obsahuje vysoké množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů. Můžete ho přidávat k zahradním i balkonovým květinám, ale pouze v nepatrných dávkách.Nikdy jej však nepoužívejte v čerstvé formě, protože rostlinám spálíte kořeny, které následně uhynou. Slepičince nechte odležet aspoň jeden nebo dva měsíce, aby se jejich účinek zredukoval, teprve potom je využívejte. Vhodné jsou i pro přípravu zákvasu.
  • kravský hnůj - mírný a vyvážený hnůj, obsahuje všechny důležité živiny, lze použít k hnojení všech druhů rostlin. Kravský hnůj vždy přidejte k zemině, nebo ho s ní smíchejte a rostliny rázem rychleji porostou, jelikož budou mít mnoho živin. Po několikatýdenním uležení se z něj stane univerzální činitel s vysokým obsahem dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu i dalších prvků a můžete jej využít pro přímé hnojení záhonů, ovocných stromků i keřů.
  • koňský hnůj - tzv. výhřevný hnůj, lze s ním velmi snadno „vytápět“ pařeniště. Obsah výživných látek je podobný jako u kravského hnoje. Obě hnojiva mohou být v kompostéru společně. Koňský hnůj je výborným doplňkem výživy pro náročné rostliny.
  • prasečí hnůj - tzv. studený hnůj, obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník. Nehodí se ke všem druhům rostlin. Kompostovaným prasečím hnojem ale prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům
  • kozí, ovčí a kraličí hnůj - rychle se rozkládající hnojivo, příliš mnoho dusíku může způsobit nepřiměřeně bujný růst, je dobré vždy kompostovat, ať už samostatně, nebo ve směsi s jiným druhem hnoje, v syrovém stavu může způsobit spálení rostlin, hnoje jsou vhodné především pro druhy zeleniny s vysokými nároky na živiny
  • kachní a holubí trus - výkaly se vyznačují rychlým rozkladem a následně uvolněním velkého množství dusíku, vhodné do kompostů a nebo přípravy zákvasu
  • kompostovaný hnůj -  čerstvý hnůj je vhodné nejprve zkompostovat a potom teprve zarýt do půdy, zničí se tím případné choroboplodné zárodky
  • ptačí nebo netopýří trus (Guano), je dusíku, fosforu, zinku i draslíku a obsahem organických látek, je vhodný jej použít na začátku vegetaci (asi tak 0,7 kg na 10 metrů čtverečních) v podobě zákvasu, ředí se 1 : 50 s vodou

Způsoby obohacování půdy živinami a pomocníci pro zadržování vody:

  • hnůj
  • hnojení kompostem
  • humus
  • tekuté hnojení: jícha - zákvas
  • zelené hnojení (svazenka, pohanka, jetel, peluška, řepka olejka atd.)
  • slepičince (vložte je do nádoby, zalíjte vodou a nechat zkvasit. Takto připravené hnojivo následně nařeďte vodou, a to v poměru asi 1 díl výluhu na 10 dílů vody) - vhodná pro muškáty, rajčata nebo jahody
  • skořicový prášek - vynikajícím hnojivem a stimulantem růstu rostlin (posypeme listy, nebo půdu)
  • šungitový prášek nebo šungitová drť
  • alunit a zeolit - podporují zadržování vody v půdě
  • epsomská sůl, zalévejte rajčata vodou s rozpuštěnou epsomskou solí (2 polévkové lžíce na 1 litr vody) každé 2 týdny.  Papriky mívají, stejně jako rajčata, více plodů na rostlině, proto k většímu výnosu potřebují hnojení hořčíkem každé dva týdny  Smíchejte 2 polévkové lžíce epsomské soli v 5 litrech vody a aplikujte přímo na ovocné a stromy a ořechy, keře a vinné révy. Zvýšíte tak energii uvnitř rostlinných buněk, tudíž bude rostlina produkovat více cukru, a vy se budete těšit z větší produkce sladkých a šťavnatých plodů. 

Popel

Popel raději uskladňujte, abyste ho měli dost na sezónu. Je totiž mimořádně užitečný, jelikož se jedná se o univerzální hnojivo vhodné pro všechny plodiny. Nese s sebou několik předností, díky kterým ho jistě oceníte a začnete v zahrádce používat taky. Kvalita popela se časem nijak nezhoršuje. Popel obsahuje velkou dávku vápníku, draslíku, hořčíku i fosforu, a proto bychom si ho měli opravdu cenit. Popel v zahrádce:

  • Zvyšuje úrodnost půdy,
  • zlepšuje odolnost rostlin vůči chorobám,
  • zlepšuje chuť ovoce a zeleniny.

Obecně platí, že popel se zapravuje do zryté půdy na podzim, případně brzy na jaře. Důležité je, aby se do půdy dostal alespoň dva týdny před výsadbou. Ideální množství je zhruba 50 gramů popela na metr čtvereční. Při práci na zahradě můžete popel kombinovat s rašelinou, humusem a kompostem. Jediné, co se nedoporučuje, je jeho kombinace s čerstvým hnojem. Popelem se nemusíte bát posypat celou zahradu, od cibulovin až po ovocné stromy. Jediné, čemu je třeba se vyhnout, jsou rostliny milující kyselé prostředí, jako třeba borůvky. Popelovou péči ocení i samotný trávník, který díky popelovému poprašku bude na jaře ještě zelenější a taky o něco zdravější.

https://bydlimeutulne.cz/popel-je-poklad-ktery-skvele-poslouzi-na-zahrade-zkuseni-pestitel-prozradil-kde-ho-lze-vyuzit/

Česnek a zahrada

Stimulace pro rostliny

Pokud je chcete stimulovat v růstu, a zároveň dezinfikovat půdu a tím eliminovat bakterie, plísně a viry, použijte česnek. Dobře se hodí třeba na vaše brambory. Základní směs je celkem jednoduchá, jelikož budete potřebovat 1 kg česneku na 10 litrů vody. Česnek prolisujete, smícháte s vodou a do té následně namočíte na pár hodit sazenice. Zbytkem dané vody zalijete své záhony. Uvidíte, jak to vašemu zahradničení prospěje.

Ochrana před škůdci

Česnek umí také velmi dobře chránit před škůdci. Hlavně, pokud pěstujete rajčata. Jestliže chcete, aby se jim škůdci vyhýbaly, vezměte 50 g prolisovaného česneku a smíchejte ho s kbelíkem vody. Tuto směs nalijte do rozstřikovače a poté aplikujte přímo na vaše rajčata. A to na celou plodinu. Česnek ji dokáže ochránit před nezvanými hosty.

Zlepšení úrody

I tady je česnek velmi dobrým pomocníkem. Hlavně v případě, kdy pěstujete ředkvičky, které budou o poznání větší, než tomu bylo dříve. Stejně jako v předchozím případě, i tady smíchejte 50 g česneku s kbelíkem vody.

Dále přidejte i trochu soli. Vznikne roztok, kterým vaše ředkvičky lokálně zalévejte, a to vždy několik centimetrů od místa, kde mají plod. Stejným postupem je možné zlepšit také úrodu řepy a dalších plodin.

https://svetkreativity.cz/cesnek-nalezne-sve-uplatneni-take-jako-prirodni-hnojivo-pro-rostliny/?

Jak připravit česnekovou vodu pro rostliny?

Postup přípravy je jednoduchý. Vezmete dva stroužky česneku, který prolisujete a vložíte je do nádoby. Potom je zalijete litrem vody a nádobu zavíčkujete. Takto necháte při pokojové teplotě po dobu 24 hodin louhovat. Občas s nádobou zatřepete, aby se obsah promíchal. 

  • 2 stroužky česneku
  • 1 litr vody
  • Sklenici s víkem

Aplikace: Po 24 hodinách jste připraveni k samotné aplikaci, která vás přesvědčí o své celkové jednoduchosti. Obsah nádoby stačí jednoduše jenom přelít do rozstřikovače a potom můžete začít s aplikací na své květiny. Vždy se snažte, aby byly česnekovou vodou postříkány rovnoměrně, na všech částech. Aplikujte pravidelně a uvidíte, jak se rostlina začíná probouzet k životu. A co ze zbývající vodou? Tou lze v případě potřeby vaši pokojové rostliny také zalévat.

Nedostatek dusíku

se projevuje slabým růstem a především světlezelenou barvou, která je nejvýraznější na níže položených (starších) listech. Příznaky nedostatku dusíku se vyskytují zvláště na jaře a to zejména na lehkých půdách a za chladného počasí.

Nadbytek dusíku

má za následek tmavozelenou barvu listů a nadměrnou tvorbu zelené hmoty na úkor květů a plodů.

  • Rostlinná pletiva jsou náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovým poškozením.
  • Zelí při přehnojení dusíkem má nižší obsah cukrů a proto hůře kvasí, cibule je hůře skladovatelná, lusky papriky špatně vyzrávají a u celerových bulev dochází k tmavnutí dužniny.
  • Zcela specificky reagují na nadbytek dusíku okurky, u nichž okraje listů žloutnou a postupně zasychají. Hlízy brambor jsou náchylnější k mechanickému poškození.

Přehnojení dusíkem se projevuje i nižším obsahem vitaminu C. 

Nedostatek draslíku

Typický příznak nedostatku draslíku se výstižně nazývá okrajovou (též káliovou) spálou, resp. nekrózou.

Žloutnutí a postupné zasychání listů, které začíná na špičkách listů a rozšiřuje se po okrajích listů směrem k řapíkům a při silnějších příznacích i mezi žilnatinu, to jsou příznaky nedostatku draslíku. Uvedené příznaky se vyskytují nejprve na spodních listech a až později přecházejí i na listy mladší, umístěné výše.

  • Bramborové hlízy jsou náchylnější k šednutí dužniny, a to především po uvaření.

Někdy se nedostatek draslíku projevuje i vadnutím rostlin nebo svěšením listů, a to i v případě dostatku vody v půdě, předčasným opadem listů i květů, sníženou mrazuvzdorností, tvorbou drobných a špatně vybarvených plodů a tvorbou semen se špatnými osivovými hodnotami.

  • Nedostatek draslíku je příčinou řídkých a měkkých hlávek zelí a kapusty.
  • U rajčat pak nedostatek draslíku podporuje praskání a rovněž nerovnoměrné dozrávání plodů (nevyzrávání stopkové části) a u okurek deformace plodů.

Rostliny s nedostatkem draslíku jsou všeobecně náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovému poškození.

Nadbytek draslíku

se nepřímo projevuje omezením příjmu vápníku a hořčíku, ale i zinku a manganu.

Nedostatek fosforu

má především za následek nedostatečnou tvorbu květů a plodů (např. rajčat a jádrovin) a červenání až fialovění (antokyanizaci) zelených částí rostlin.

  • Luskoviny mají menší počet semen v luscích.

Silnější příznaky jsou na lehkých a kyselých půdách, na půdách s nadbytkem dusíku a za chladného počasí.

Nedostatek hořčíku

Nejtypičtějším příznakem nedostatku hořčíku je ztráta chlorofylu (chloróza) listů, při které zůstávají zelená pletiva pouze v blízkosti žilnatiny (nervatury). Poškozené listy předčasně opadávají. Porucha se objevuje nejprve na spodních listech a až později postupuje směrem nahoru.

  • U révy vinné je nedostatek hořčíku též příčinou odumíráním třapiny, ke kterému dochází na začátku zrání bobulí.

Nedostatek železa i zinku

Vizuálně velice podobné příznaky jako při chybějícím hořčíku však mohou být i při nedostatku zinku.

Jestliže se příznaky obdobné projevům nedostatku hořčíku objevují nejprve na nejmladších listech, jedná se o nedostatek železa. Tento typ vrcholové chlorózy se někdy nazývá kalciózou, protože ji podporuje vysoký obsah vápníku v půdě a to především ve vlhkých jílovitých půdách a za vyšších teplot.

  • Na nedostatek železa jsou citlivé broskvoně a réva vinná, ale i např. jabloně, hrušně, slivoně, maliník, jahodník a réva vinná.

Nedostatek boru

je příčinou kaménkovitosti hrušek, vnitřního korkovatění jablek a hrušek (křenčení), srdéčkové hniloby bulvového celeru, řepy salátové, tuřínu a vodnice, u košťálové zeleniny dutostí a vnitřní hniloby košťálů a u květáku a brokolice i propadáním a dutostí růžic.

  • U jahodníku tato deficience může být jednou z příčin deformace plodů.

Nedostatek síry

se projevuje obdobně jako nedostatek dusíku, ale příznaky postupují od vrcholu rostlin a žilnatina zůstává zelená. Při nízkém obsahu síry se v rostlinách zvyšuje koncentrace nežádoucích nitrátů. Výrazné snížení síry v ovzduší a omezené používání hnojiv obsahujících síru má za následek stále častější projevy nedostatku síry i v našich podmínkách, zvláště na lehkých půdách.

  • Nejnáchylnější na nedostatek síry jsou všechny brukvovité a cibulovité druhy zeleniny, kde síra je nezbytná pro jejich typickou štiplavost.

Nedostatek molybdenu

V případě slabších příznaků se růžice květáku či brokolice sice vytvoří, ale jsou menší a méně kompaktní.

U květáku a brokolice se nedostatek molybdenu projevuje nejčastěji a to tak, že se nevytvářejí růžice (vyslepnou) nebo se růžice deformují.

Od vyslepnutí způsobeného jinými příčinami se vyslepnutí způsobené nedostatkem molybdenu odlišuje silnou deformací listů, které se může vyskytovat i u jiných brukvovitých druhů zeleniny, především u hlávkového zelí, kedlubnů a dokonce i u salátu a rajčat.

  • Většinou je celá jedna podélná polovina listu zakrnělá a druhá polovina je v různém stupni redukována, zprohýbána a celkově deformována. Při silnějších příznacích jsou nejmladší listy redukovány často až na hlavní nerv, který je v horní části většinou zahnutý, takže celý list je přeměněn na útvar, který připomíná háček.

U ostatních brukvovitých rostlin se nedostatek molybdenu projevuje tvorbou lžícovitě (člunkovitě) prohnutých listů.

Prevence

Pro předcházení všem nutričním poruchám platí vyvážená výživa uzpůsobená požadavkům jednotlivých plodin. Při nedostatku mikroprvků se používají speciální hnojiva, jejichž sortiment se stále mění.

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/vyziva-rostlin/poznat-rostlinach-ktere-vyzivne-latky-chybeji/?

Zobrazit více Zabalit
Loading...