Zviřata

p>Během posledních 540 miliónů let byl život na Zemi pětkrát zasažen hromadným vymíráním živočichů, kdy zmizelo minimálně 75% v té době žijících druhů. Na planetě probíhají populační cykly po cca 60 - 90 miliónech let, těmto cyklům ale téměř nerozumíme.  6 globální vymírání druhů (vymírání rostlin, hmyzu i dalších živočichů) by mohlo přijít během dvou až tří desetiletí a poprvé je způsobeno asi i činností člověka. Kdy nastane bod zlomu globálního vymírání druhů?
  • zvířata a vegetace jsou články, která nám umožňují přežití na planetě

"Příroda přispívá kulturně i duchovně k blahobytu člověka, stejně jako prostřednictvím kritické produkce potravin, čisté vody a energie a prostřednictvím regulace klimatu, znečištění, opylování a povodní na Zemi," řekl profesor Bob Watson

  • nová studie amerických vědců tvrdí (2019), že během následujících 100 - 300 let zmizí tři čtvrtiny živočišných druhů, které dnes existují.  
  • život mizel ze Země v celých vlnách: po rostlinách následovali býložravci, za nimi predátoři a nakonec mrchožrouti
  • pokud vyhyne hmyz, tak zmizí zvířata i rostliny
  • hmyz je zásadní složkou ekosystémů, živí se jím mnoho ptáků i spousta savců, je to základ potravních řetězců. Když ubude hmyzu na zlomek původního počtu, ovlivní to i další složky říká prof. David Storch
  • člověk svým potřebám přizpůsobil tři čtvrtiny suchozemské plochy, více než třetinu světového povrchu a přibližně 75 % sladkovodních zdrojů spolyká pěstování plodin nebo chov zvířat. 
  • půda je mrtvá (zemědělsky obhospodařovaná půda) , důsledkem je, že z krajiny mizí hmyz - opylovači a potrava pro ptáky (je narušený potravinový řetězec), krajina přestává zadržovat vodu
  • na konci 20. století se tempo, kterým mizí živočišné druhy se zrychlilo - drasticky ubývá obojživelníků i většina savců
  • zhruba před 250 miliony let, vymizeli na souši skoro všichni do té doby převládající savcovití plazi - zástupci a předkové savčí (tedy i naší) vývojové linie. S nimi vyhynulo tehdy 95 procent druhů zvířat plovoucích v moři a zhruba 80 procent tvorů obývajících zemi - za toto permské vymírání mohla sopečná činnost v oblasti dnešní Sibiře
  • současná situace se dá nazvat dlouhodobou válkou člověka s přírodou jako celkem a nepochopením přírodních cyklů a zákonů
  • analýza o 6 vymírání druhů
  • "Svět musí změnit způsob, jakým produkuje potraviny,"  (Sánchez-Bayo)
  • "V okamžiku, kdy omezíme přírodu na málo druhů, začne se chovat dramaticky, přijdou různé lokální katastrofy," dodává profesor Storch. Krásně to podle něj lze vidět na aktuální kůrovcové kalamitě.
  • Oceány již trpí zvýšenou kyselostí a nižší úrovní kyslíku v důsledku změny klimatu. To má závažný důsledek v poklesu  populace v mořích.
  • za posledních čtyřicet let zmizelo z řek téměř 90 % všech velkých sladkovodních zvířat (většina velkých ryb, savců a ptáků), mezi roky 1970 a 2012 ubylo až 80 % těchto tvorů 
  • Říční ekosystémy, jezera a řeky pokrývají pouze jednu setinu povrchu Země, ale jsou domovem třetiny všech obratlovců.  
  • Půstové hospodářství má být nahrazeno udržitelným. "Lidé si musí uvědomit, že to není legrace. Budeme muset honbu za penězi nahradit honbou za přežitím přírody, pro který ona nepotřebuje nás, ale my ji k přežití ano," říká Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd v reakci na zprávu OSN, která byla zveřejněna 6.5.2019 ve které vědci a biologové varují hromadným vymíráním živočišných a rostlinných druhu, snižuje se biodiverzita. více
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy    

Living Planet Index (LPI) 2018, definice Living Planet Index

Co je příčinou vymírání druhů?

  • klíčové je zničení přírodních stanovišť, z nichž většina vytváří zemědělskou půdu, která tvoří 75% všech pozemků na zemi 
  • zabíjení
  • chemické znečištění
  • kácení pralesu Střední a Jižní Amerika, Amazonie má největší biodiverzitu
  • ničení biotopů (jezera, řeky) - přehrady, zavlažování zemědělství
  • dominance jednoho živočišného druhu, člověka
  • více

Podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti v roce 2020 

Tanya Steele, výkonná ředitelka WWF, řekla: "Jsme první generace, která ví, že ničí naši planetu a poslední, která s tím může dělat cokoliv." 

Ptactvo

Podle odborníků je velikost ptačí populace nejlepším ukazatelem stavu přírody. Globálně je vyhynutím ohrožen každý osmý ptačí druh. To je celkem 1300 druhů napříč všemi kontinenty! Britští ekologové z University of Exeter zjistili, že za poslední tři dekády se snížilo celkové množství ptáků o 421 milionů!

  • od 80 let pokles počet Čejky chocholaté v ČR o 82% (pták žil převážně na mokřadech)
  • Vrabec domácí, v posledních letech na řadě míst vymizel... 60% pokles
  • Špaček pokles o 54%
  • Křivan polní a obecný o 500 000 za posledních 30 roků 45% pokles
  • další ohrožené druhy: Konopka obecná, Linduška luční, Strnad obecný, Vrabec polní, Špaček obecný

  • od roku 1980 v Evropské unii poklesly populace polních druhů ptáků o 52 procent, což odpovídá vymizení přibližně 300 milionů ptáků

  • mírně se zvyšuje počet některých chráněných druhů a dravců

  • podle vědců se blíží 6. masové vymírání druhů, alarmující je ale rychlost tohoto procesu!!!

  • více

Proč ubývá ptactvo:

  • obrovské monokultury polí bez plevelů - přes 390 tisíc ha zemědělské půdy. oseto řepkou, před 70 lety to bylo pouze 15 tisíc ha
  • louky sečené ve stejném časovém období či parky se sterilními trávníky vedou k postupnému zániku mnoha druhů hmyzu (nemá vodu a pyl) 
  • na polích a v parcích se používají chemická hnojiva a pesticidy
  • hmyz hraje klíčovou roli v potravinovém řetězci zvířat, pokud není dostatek hmyzu hladoví
  • "zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady, remízky a další přirozená místa, kde hmyz žil a rozmnožoval se", chybí neobdělané plochy a remízky, které rozdělovaly nekonečné lány polí
  • hmyz mizí díky klimatickým změnám a intenzivnímu zemědělství (nová třída pesticidů za posledních 20 let)  
  • tzv. "anglické trávníky" hmyzu neprospívají 
  • živočišné druhy se nedokážou přizpůsobit tak rychlým změnám podmínek v přírodě a polích (kterou ovlivňuje negativně člověk)
  • vymírání hmyzu a ptactva je způsobeno mimo jiné světelným, chemickým i hlukovým smogem a ztrátou biodiverzity krajiny 

Co je příčinou poklesu populace a biodiverzity ptactva ve světě?

  • zintenzivnění zemědělství, lesnictví, průmyslu, turistiky ničí a degraduje stanoviště ptáků
  • nedostatečně řízený rybolov, stále se rozšiřující infrastruktura, invazivní cizí druhy
  • znečištění vody, vysušování krajiny a nadměrné využívání vody
  • průmyslové používání chemických látek (pesticidů, fungicidů a dalších)
  • změna klimatu
  • úbytek pestrosti flóry
  • myšlení orientované pouze na krátkodobý zisk
  • nedostatek potravy
  • vytlačování živočichů z jejich přirozeného prostředí, turistický ruch
  • vymírání hmyzu a ptactva je způsobeno mimo jiné světelným, chemickým i hlukovým smogem a ztrátou biodiverzity krajiny 

Hmyz

Hmyz potřebuje k životu různorodé druhy půdy a dostatek různých rostlin v dostupné vzdálenosti. Úbytek hmyzu a zejména opylovačů má dalekosáhlé důsledky pro celý ekosystém, včetně člověka. "Bez opylovačů bychom neměli plodiny pro zhruba třetinu lidské stravy". Divoké včely jsou mnohem chytřejší než včely medonosné (mají lepší paměť a pro používání používají speciální vibrace) Více 

  • Entomologové odhadují, že v České republice za poslední století vyhynulo 7-15 procent druhového bohatství hmyzu, tedy minimálně dva až tři tisíce druhů.
  • Tři čtvrtiny hmyzu u nás už vyhynuly. Na vině je intenzivní zemědělství
  • mrtvá půda (zemědělsky obhospodařovaná půda) je důsledkem, že z krajiny mizí hmyz - opylovači a potrava pro ptáky
  • v Portoriku vymřelo 98 % hmyzí populace za posledních 35 let - kvůli tomu o polovinu klesla populace ptáků a žab - tím se narušil potravní řetězec
  • úbytek opylovačů (včely a další), v Číně již musí některé opylovače nahrazovat ručně
  • v Německu vymřelo podle studie z roku 2018 téměř 60% hmyzu (zdroj prof. David Storch PF UK) - způsobené zejména průmyslovým zemědělstvím
  • masově mizí včely (vymřelo 20% druhů a 40% druhů je ohroženo)
  • každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu

    a do 100 úplně zmizí, pokud to půjde tímto tempem (podle časopisu Biological Conservation)

  • hmyz mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi, cituje studii deník The Guardian (2019)

  • populace hmyzu začalo klesat na začátku 20. století, úmrtnost zrychlila v 50. letech, v posledních 20 letech nastává katastrofální vymírání (znečišťování ovzduší a nástupu pesticidů)

  • Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů. Slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.

  • hmyzem se živí tedy ptáci, plazi, obojživelníci a ryby

  • množství hmyzu můžeme otestovat v létě takzvaným testem čelního skla (stačí cesta z Brna do Prahy)

  • Včela medonosná je ze všech zhruba asi 20 tisíc druhů včel jedinou, která dokáže lidem vyrábět med. 

Proč ubývá hmyz?

  • louky jsou sečené ve stejném časovém období 
  • vymírání hmyzu a ptactva je způsobeno mimo jiné světelným, chemickým i hlukovým smogem a ztrátou biodiverzity krajiny  
  • parky mají sterilními trávníky (nemají pestrou květenu a bylinky) vedou k postupnému zániku mnoha druhů hmyzu (hmyz nemá zdroj pylu -chybí potrava) 
  • v parcích se používají chemická hnojiva a pesticidy
  • "zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady, remízky a další přirozená místa, kde hmyz žil a rozmnožoval se"
  • hmyz mizí díky klimatickým změnám, urbanizaci, intenzivnímu zemědělství
  • intenzivní chemizace a intenzivní zemědělství (monokultury kukuřice a řepky), moderní lesnictví (hospodářské lesy), zahrady a silnice (pesticidy)
  • tzv. "anglické trávníky" hmyzu neprospívají 
  • používají se nové třídy insekticidů, které sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy
  • chybí neobdělané plochy a remízky, které by rozdělovaly nekonečné lány polí
  • živočišné druhy se nedokážou přizpůsobit tak rychlým změnám podmínek v přírodě a polích (kterou ovlivňuje negativně člověk)
  • změny klimatu i smog 
  • Prof. Dr. Biolog David Stroch Ph.D. (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy), kdyby vymřel hmyz, osud lidstva by byl velmi komplikovaný

20.8.2020 Americké místní i federální úřady definitivně povolily vypustit 750 milionů geneticky upravených komárů na území Floridy. Modifikovaná krvelačná havěť má vytlačit přirozeně se vyskytující komáry, kteří přenášejí nakažlivé nemoci, jako jsou horečka dengue nebo žlutá zimnice. Kritici hovoří o nebezpečném experimentu s možnými nedozírnými následky.

tomu, aby zabíjeli samice běžných komárů a tento úkol předávali i několika dalším generacím, fakticky tedy pouze samcům. To umožní efektivně decimovat celé komáří populace komárů tropických (Aedes aegypti). 

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/na-floride-vypusti-750-milionu-geneticky-upravenych-krvelacnych-komaru-40333974#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=0zgofcRkrqk-202008201756&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Savci

  • Vědci nyní odhadují, že během 500 let vyhyne 80 druhů savců z původních 5 570. Přitom průměrná míra vyhynutí v minulosti činila dva druhy za 1 milion let. 
  • jsou ohroženy všechny velké šelmy
  • vyhubili jsme téměř všechny velké savce (narušena rovnováha)

Ryby

  • za posledních čtyřicet let zmizelo z řek téměř 90 procent všech velkých sladkovodních zvířat (většina velkých ryb, savců a ptáků), mezi roky 1970 a 2012, kdy ubylo až osmdesát procent těchto tvorů
  • Říční ekosystémy, jezera a řeky pokrývají pouze jednu setinu povrchu Země, ale jsou domovem třetiny všech obratlovců.
  • ubývá ryb - kdysi nesčetná hejna sleďů, tuňáků a tresek v severním Atlantiku se ztenčují 
  • oceány jsou obrovské, ale přesto jsme vylovili jsme téměř všechny velké ryby
  • raci a pstruzi jsou obrazem zdravých toků - pokud tam nejsou, tak je to signál přírody - tzv. lakmusový papírek
  • stále častěji je ve střevech i velkých ryb velké množství plastů, o mikroplastech ani nemluvě

14.9.2020 Kosatky napadají lodě v Gibraltarském průlivu. Jejich chování je podle svědků organizované. Kosatky dravé začaly napadat a obtěžovat lodě plavící se podél španělského a portugalského pobřeží. Námořníci jsou překvapení a vědci si nejsou jistí, co si o tom mají myslet. 

https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/kosatky-napadaji-lode?

6. masové vymírání druhů na planetě (zminulosti víme, že došlo až k 75% vymření všech druhů). Dnes je dynamika vymírání větší než u předešlých masových vymírání.  Poslední 5. vymírání druhů bylo před 65 milióny let. Na planetě probíhají různé populační cykly o kterých víme velmi málo (po cca 6-90 milionech let)

Vědci studující procesy vymírání druhů

  • Paul Erlich
  • biolog David Storch z Přírodovědecké fakulty UK 
  • paleobiolog Anthony Barnosky

Jaká jsou doporučení propodporu biodiverzity a vymírání rostlin, hmyzu i dalších živočichů?

zjednosušeně řečeno zastavení veškerých destruktivních procesů působící prostřednictvím člověka a jeho činnosti a umožnit přírodě vlastní regeneraci nebo ji v tomto duchu částečně podpořit (jak to bude dlouho tento proces regenerace trvat?)

  • alespoň deset procent zemědělské plochy by podle nich mělo zůstat bez zásahu chemikálií a být útočištěm "zvěře, ptáků, hmyzu (opylovačů) i původních planých rostlin" 
  • v krajině se například tvytváří akzvané nektarodárné biopásy, speciálně osazené lány rostlin, které mají opylovačům poskytnout rozmanitou potravu 
  • nejenom národní parky, ale také třeba vybrané úseky řek a potoků, kterým necháme prostor, aby mohly volně plynout, voda se lépe vsakovala a při povodních se mohla bezpečně rozlévat 

Katastrofické vymírání zvířat

Zprávy z tisku:

8.10.2020 Znečištění tichomořského pobřeží ruského poloostrova Kamčatka vyvolalo masový úhyn mořských živočichů, uvedli tento týden ruští vědci. Místní obyvatelé vyhlásili poplach už koncem září, kdy začali na mořských březích nacházet mrtvá těla nejrůznějších mořských tvorů, od drobných mořských ježků přes chobotnice až po tuleně. Informuje o tom agentura AfP. Vzhledem k nedávnému masivnímu úniku ropy z tepelné elektrárny v Norilsku, který na Sibiři zamořil řeky a způsobil ekologickou katastrofu, vyvolal současný incident s hromadně umírajícími mořskými životy obrovskou pozornost. Úřady okamžitě zahájily rozsáhlé vyšetřování, zda do mořské vody neunikají jedovaté látky z podzemních zásobníků, pocházejících ještě z dob existence Sovětského svazu.

Tým potápěčů z Kronocké státní přírodní rezervace oznámil, že v hloubkách od pěti do deseti metrů kolem pobřeží uhynulo na 95 % veškerého mořského života, který je normálně obývá. "Jde o hromadný úhyn, naživu zůstává jen několik velkých ryb, krevet a krabů, ale ve velmi malém počtu. Na přítomnost toxických prvků ve vodě upozorňovali od září také surfaři, kteří se vraceli z mořských vln na břeh s pálícíma a prudce podrážděnýma očima. Podle kamčatského guvernéra utrpěli popáleniny rohovky.

"Ptáme-li se na zdroj znečištění, jako nejpravděpodobnější odpověď se nabízí právě Kozelská sopka, kam se ukládaly jedovaté chemické látky," uvedl guvernér Solodov.

Areál byl pro skladování pesticidů otevřen v roce 1979 a v současnosti jej z právního hlediska nikdo nevlastní. Podle Solodova inspektoři zjistili, že ostnatý drát, který celý prostor ohrazoval, byl na některých místech přeřezán a že také došlo k poškození ochranného krytu.

https://www.denik.cz/veda-a-technika/tichy-ocean-hromadny-uhyn.html?

30.9.2020 Vrány jsou chytřejší, než se předpokládalo. Vědcům se podařilo zjistit, že mají určitou formu vědomí. Krkavci, havrani, vrány nebo kavky. O tom, že ptáci z čeledi krkavcovitých patří mezi inteligentní tvory, se ví již dávno. Výsledek nového výzkumu ale překvapil i samotné vědce. Ukázal totiž, že vrány mají určitou formu vědomí. Jsou schopny si uvědomit současné dění a mít tedy subjektivní zkušenosti. Primární či smyslové vnímání bylo přitom zatím zaznamenáno pouze u primátů.

  • Série experimentů jasně ukázala, že jsou schopni využívat zkušeností nasbíraných v minulosti k plánování do budoucna a prokázat přitom dávku sebekontroly - chování dosud pozorované pouze u lidí a primátů.
  • U zvířat je přitom přítomnost vědomí obtížné zjistit. Je to schopnost uvědomovat si nejen sebe, ale i okolní svět. Být si vědom toho, co víte a dokázat o těchto znalostech přemýšlet. Všechny tyto znalosti pak usnadňují řešení problémů a rozhodování se. A jak se ukázalo, v obou případech vrány excelují.
  • Nejzákladnější formou vědomí je primární vědomí, které dále kategorizujeme na vnímání světa v přítomnosti a bezprostřední minulosti a budoucnosti, přičemž je spojováno především s mozkovou kůrou primátů. 
  • Mozky ptáků jsou ale strukturovány zcela jinak - narozdíl od primátů jsou hladké na místech, kde mozky savců mají několik vrstev. I z tohoto důvodu se předpokládalo, že ačkoliv jsou ptáci z rodu krkavcovitých inteligentní, vědci si kladli otázku, zdali jsou schopni překročit hranici vědomého myšlení.
  • "Naše výsledky ale přesvědčivě ukazují, že nervové buňky na vyšších úrovních jsou u mozku vran ovlivněny subjektivní zkušeností," dodává.
  • "Poslední společní předkové lidí a vran žili před 320 miliony let," říká Nieder. "Je možné, že vědomé vnímání vzniklo tehdy a od té doby se předává dál. V každém případě lze schopnost vědomé zkušenosti realizovat v různě strukturovaných mozcích a nezávisle na mozkové kůře."
  • Výsledek výzkumu tak potvrzuje, že přítomnost subjektivních zkušeností není výlučná pouze pro primáty, a že složité vrstvení mozku, jako je tomu u savců, není podmínkou vědomí.
  • Pakliže je ale přítomnost primárního vědomí u ptáků častější, než jsme si doposud uvědomovali, vyvstává otázka, jestli tito tvorové mají také sekundární vědomí. Tedy zdali si uvědomují, že vědomí mají.
  • Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vrany-jsou-jeste-chytrejsi-nez-se-predpokladalo-vedcum-se-podarilo-zjistit-ze-maji-urcitou-formu-ved.A200928_121910_ln_veda_lihem

16.9.2020 Vědci v Novém Mexiku se snaží přijít na kloub otázce, proč v posledních týdnech v různých oblastech tohoto státu na jihozápadě USA uhynuly statisíce tažných ptáků. Na svých internetových stránkách o tom informuje televize CNN.

"Je to opravdu hrozné," řekla bioložka Martha Desmondová z Novomexické státní univerzity. "Jde řádově o statisíce, možná dokonce miliony mrtvých ptáků," dodala. Lidé si velkého množství uhynulých ptáků poprvé všimli 20. srpna v národním parku a blízkém vojenském prostoru na jihu Nového Mexika. Jenže stovky uhynulých opeřenců byly nalezeny také na jiných místech tohoto amerického státu a i v Mexiku, Texasu a Coloradu.

Běžní lidé i biologové tvrdí, že ptáci se před smrtí chovali divně. Podle Desmondové byli mnozí letargičtí a nereagovali na obvyklé podněty, takže je "v nevídaných počtech" srážela auta. Na jednom golfovém hřišti si lidé všimli vlaštovek, které seděly na zemi a dovolily lidem, aby se k nim přiblížili.

Jednou z možných příčin, proč ptáci ve velkých počtech záhadně hynou, mohou být požáry v Kalifornii a dalších západních státech USA. Není vyloučené, že kvůli nim ptáci odletěli dříve, než na to byli připravení, možná neměli dostatečné zásoby tuku. Vědci také nevylučují, že se nadýchali dýmu, který jim poničil plíce.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/v-americkem-novem-mexiku-zahadne-hynou-statisice-ptaku-pricinou-mohou-byt-pozary-ze-zapadu.A200916_222119_ln_zahranici_litsp?

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována,"
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace.
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva.
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit,"
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo.
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

31.7.2020 Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu, sdělil agentuře Reuters Cyril Taolo, ředitel pro divokou přírodu národních parků Botswany.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahadne-vymirani-stovek-slonu-mohly-zpusobit-prirodni-toxiny-114300#

14.7.2020 VĚDCI UŽ VÍ, JAK VZNIKAJÍ NOVÉ DRUHY ŽIVOČICHŮ. Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je výběr biotopu - tedy oblasti vhodné pro život.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2199-vedci-uz-vi-jak-vznikaji-nove-druhy-zivocichu.html? 

10.6.2020 Adaptace na život bez kyslíku. Čeští vědci nabízejí nový pohled. Většina života na Zemi je závislá na kyslíku, který potřebuje k produkci energie. Mnozí eukaryoti se však vyskytují v prostředí chudém na kyslík či bez kyslíku, jako jsou různé anoxické sedimenty, zažívací trakty živočichů, hluboký oceán, či tzv. anoxické zóny v mořích, kterých v posledních desetiletích na planetě přibývá a poněkud neprávem se nazývají mrtvými.

v přechodu na obligátní anaerobiózu u nálevníků, jednobuněčných eukaryot, hráli roli jejich prokaryotičtí symbionti. Tito prokaryoti (bakterie a archaea) pomáhají svým hostitelům zefektivnit jejich energetický metabolismus pomocí odvádění metabolitů produkovaných jejich mitochondriemi, jako jsou například vodík a kyselina octová. V prostředí chudém na kyslík je tato výhoda významná, jelikož anaerobní metabolismus je většinou méně výhodný než aerobní dýchání a každá molekula zde přijde z hlediska energetického výtěžku "draho".

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/adaptace-na-zivot-bez-kysliku-cesti-vedci-nabizeji-novy-pohled.A200608_133635_ln_veda_ape

29.5.2020 Myslivci na Vysočině loni odstřelili 10 697 kusů srnčí zvěře, o šest procent víc než v roce 2018. Přesto jejich počet v regionu neklesá, což by uvítali lesníci. Okusy zvěří ztěžují obnovu lesů zasažených kůrovci, je tak nutné mladé lesy oplocovat. (ČTK) 

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

zobrazit více..
Loading...