Lesní požáry

p>oheň a požáry (rozklad lesa zkrátí proces rozkladu mrtvého lesa) a oheň vše recykluje a vrací minerály zpět do půdy (proces regenerace a znovuzrození), za požárem následuje čilý ruch nového růstu a tím udržují zdraví přírodních biotopů (místo stagnaci bez požárů dochází díky divokým požárům k regeneraci)

Společným jmenovatelem těchto požárů (Kalifornie, Aljaška, Sibiř nebo Brazílie v roce 2019) je extrémní počasí, jež jim nahrává - sucho, nízká vlhkost, silný vítr a vysoké teploty, 

Oblasti zasažené opakovanými (cyklickými) požáry

  • Amazonie
  • Afrika
  • Austrálie
  • Kanada
  • Rusko (Tajga)

Podpora ekosystému podle vědců (např. oblasti zasažené požáry)

Z hlediska snížení negativních dopadů hromadného vymírání jsou klíčové zdravé populace mrchožroutů (jejich výskyt se může v postižených oblastech podpořit odstřelem divočáků) . Ty nezanedbatelnou část těl zkonzumují ještě předtím, než dojde k jejich rozkladu, což brání otravě půdy a nárůstu bakterií, což by mohlo na životě ohrozit přeživší zástupce ohrožených druhů. více

Amazonské pralesy

28.3.2020 Podle studie zveřejněné 10. března tohoto roku hrozí zánik amazonského deštného pralesa do roku 2070. V případě amazonského deštného lesa bychom mohli být do 50 let svědky dosažení tzv. bodu zvratu, z něhož již není návratu, a původní ekosystém deštného lesa by se mohl postupně začít měnit v savanu s roztroušenými stromy a travními společenstvy. Je pravděpodobné, že by společně s touto přeměnou došlo ke snížení produkce kyslíku i ke snížení pojímání oxidu uhličitého, které v současné době zajišťují rozsáhlé deštné lesy.

  • Ekosystémy, v nichž žije velké množství rostlinných a živočišných druhů ve vzájemných vazbách, odolnější vůči nenadálým změnám. Naopak ekosystémy s jedním nebo dvěma vůdčími druhy jsou ke změnám a zničení mnohem náchylnější (např. afričtí sloni, kteří jsou významnými přenašeči semen na dlouhé vzdálenosti. Hrají roli i v rozšiřování jiných živočišných druhů a během svých dlouhých migračních poutí utváří krajinu. Pokud by tato zvířata vymřela, bude to mít na podobu africké krajiny nevídaný dopad v relativně krátkém čase). Naopak v ekosystémech s bohatou druhovou diverzitou, v nichž organismy žijí ve vzájemně propojených vztazích, nemusí mít nutně ztráta jeho druhu fatální následky. Na jeho místo totiž může nastoupit druh jiný a zaplnit tak vzniklou mezeru v již fungujících potravních vztazích. Pravděpodobnost, že se takový ekosystém dostane do tzv. bodu zlomu, je výrazně nižší.
  • Požár, který zachvátil Amazonii, zničil 906 000 hektarů lesa. Podobně tomu tak bylo i v Austrálii na přelomu roku, kdy rozsáhlé požáry zničily jednu pětinu všech australských lesů a zabily přes miliardu zvířat.
  • Vědci se obávají, že se velké lesní ekosystémy mohou nacházet na pokraji kolapsu nebo těsně před pomyslným bodem zvratu, po jehož překročení už nemusí být návratu. Požáry a kácení deštných lesů nenávratně ničí původní lesní stanoviště a výrazným způsobem snižují i druhovou diverzitu. Pokud nezačneme konat, mohou i ty největší a nejvýznamnější ekosystémy doznat destruktivních a nenávratných změn v horizontu několika málo desetiletí.

10.3.2020 Amazonský prales rychle ztrácí svou absorpční schopnost, dokonce s větší intenzitou než v případě tropických lesů v subsaharské Africe. Potvrdil to tým desítek afrických a evropských vědců, který sledoval údaje o úmrtnosti i růstu stromů napříč jedenácti africkými zeměmi. Své údaje pak porovnali s daty, která byla získána díky podobným měřením v 50 oblastech Amazonského deštného pralesa. Stromům se daří díky zvýšenému obsahu CO2 v ovzduší, protože rychleji rostou v oblastech bohatých na uhlík. Bohužel díky suchu a požárům stromů ubývá rychleji, než jak stačí dorůstat. Modely lesů v Africe pro příštích 20 let ukázaly, že do roku 2030 tamní lesy prořídnou o 14 procent.

  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/1907-amazonsky-prales-nebude-jiz-za-15-let-schopen-cistit-ovzdusi.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Austrálie

rok 2019 byl v Austrálii vůbec nejteplejší a nejsušší v historii - průměrná teplota byla o 1,5 stupně Celsia vyšší, než je dlouhodobý teplotní průměr z let 1961 až 1990. Druhým nejteplejším rokem byl 2013, následován léty 2005, 2018 a 2017.  Austrálie hoří už od září 2019. Za tu dobu shořela oblast větší než Švýcarsko (10,3 milionu hektarů) a cca 1 miliarda zvířat zahynula podle odhadů při požárech. Některá z těch, jež přežila, mohou mít potíže se sháněním potravy. Ohně narušily celé ekosystémy.  

14.1.2020 Současné australské požáry jsou podle vědců předzvěstí budoucnosti naší planety. Pokud průměrná teplota stoupne o 3 stupně nad úroveň před započetím industrializace, budou podobné katastrofy běžným jevem. V Austrálii stoupá průměrná teplota rychleji než ve zbytku světa. Ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí je zde nárůst o 1,4 °C, celosvětový průměr je 1,1 °C. Vědci varují, že po zvýšení o pouhé 2 stupně dojde ke katastrofálním a nevratným změnám. Globální oteplování neznamená jen tání ledovců a sucho. "Právě jsme svědky toho, jaké budou běžné podmínky ve světě zahřátém o tři stupně,"

  • Ohně z konce loňského roku a začátku letošního jsou podle něj předzvěstí ještě horších přírodních pohrom, které přijdou společně s rostoucími teplotami. "Mám strach, že narazíme na podobné 'megaplameny', jaké zasáhly Kalifornii, když se menší požáry spojily do jednoho." 

9.1.2020 Goldman Sachs Group: Lesní požáry, které už v Austrálii sežehly oblast větší než Irsko, budou nadále stlačovat australskou ekonomiku. Bezprostřední ekonomické dopady budou na soukromé investice a zemědělskou produkci, v příštích měsících se projeví i tlak na cestovní ruch. Částečně to budou kompenzovat vyšší fiskální výdaje (Bloomberg) 

Požární mapy zobrazují umístění aktivně hořících ohňů po celém světě každý měsíc na základě pozorování ze spektrálního spektrometru MODIS na satelitu Terra NASA . Barvy jsou založeny na počtu (nikoli velikosti) požárů pozorovaných v oblasti o rozloze 1 000 čtverečních kilometrů. Bílé pixely ukazují nejvyšší konec počtu - až 30 požárů v ploše 1 000 čtverečních kilometrů denně. Oranžové pixely ukazují až 10 požárů, zatímco červené oblasti ukazují jen 1 oheň denně.

Rusko

21.7.2020 Jen od začátku roku shořelo podle organizace Greenpeace v Rusku přes 4,6 milionu hektarů lesů. Hasičům a dobrovolníkům v boji s požáry nepomáhá ani počasí. Ještě minulý měsíc panovaly na Sibiři teploty kolem 38 stupňů Celsia a foukal silný vítr. Poslední dny sice teploty klesly, ale deště, který by pomohl s hašením, zůstává poskrovnu.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/sibir-nici-pozary-od-zacatku-roku-shorelo-pres-ctyri-a-pul-milionu-hektaru-lesa-40331183#seq_no=7&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=dV6zGccjxYC-202007212218&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

Loading...