Krajina, náchylnosti krajiny

p>Monokultury v lesích a na polích nám zrcadlí stav nás samých (masa individualistů, kteří nespolupracují a nepředávají si zkušenosti a informace), nepracují ve prospěch celku, ale pouze na sebe (orientace na zisk za každou cenu). 

Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc (1964): Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení 

resilience krajiny je schopnost přírody odolávat činnosti člověka

Příčiny poškození krajiny:

  • narušení bilance koloběhu vody (malý cyklus) vlivem odlesňování, regulací toků a růstem teploty
  • nesprávně pojatá zemědělská činnost (chemizace, velké lány monokultur, nedodržování osevních plánů, úbytek pícnin způsobený poklesem živočišné výroby)
  • odvedení dešťové vody z budov a komunikací bez zásaku do půdy přímo do kanalizace (a také meliorace)
  • zvyšující se podíl zastavěné a odkanalizované plochy
  • urbanizace - rychlé odvedení dešťové vody rigoly z uzavřených povrchů do potoků či řek
  • narušení kapilárních cest a mikrobiomu (biologická složka) v půdě
  • vysušování mokřadů a bažin
  • meliorace probíhající od 20 roků 20.století (doc. Václav Cílek)
  • liniové stavby včetně polních cest, vybetonované města bez vegetace (to způsobuje tepelné ostrovy)
  • stopy po těžké mechanizaci (na polích i v lesích)
  • regulované toky a narušení přirozených meandrů a pulzování řek
  • umělé přehradní nádrže (narušují přirozený tok živočichů tokem) narušují hladiny podzemní vody
  • odlesňování, průmyslové lesy, smrkové monokultury (důsledkem je kůrovcová kalamita)
  • největším současným přírodním problémem je podle něj šíření invazních rostlin, živočichů a dalších patogenů, které často až se značným zpožděním objevíme jako příčinu hynutí původních druhů 
  • změna klimatických podmínek velkých území, včetně oteplování a sucha, které přináší druhovou výměnu 

Důsledky poškození krajiny:

  • pokles biodiverzity flóry a fauny (např. vymírání ptactva, zvířat, rostlin...)
  • vysoušení krajiny a narušený cyklus vody
  • pokles hladiny podzemní vody a sucho
  • posun klimatických pásem
  • klimatické změny, zvyšování teploty (částečně činností člověka) a albeda
  • rozpouštění permafrostu a ledovců (i Alpských), zvyšování hladiny moří
  • kůrovcová kalamita, eroze půdy

Jak na nápravu krajiny?

23.8.2020 Kůrovec je přemnožený padesátinásobně oproti normálu. Má potenciál měnit krajinu i počasí a největší nadějí na konec kalamity je, že mu dojde potrava, říkají odborníci.

Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2016 je zdaleka největším důvodem nahodilé těžby hmyz. Následky jeho přemnožení dlouhodobě stoupají a zatímco v roce 2005 měl na svědomí 21,7 % nahodilé těžby, o patnáct let později už to byly necelé tři čtvrtiny (73,6 %).

Místo lesů holiny- Ke konci minulého roku tak byla rozloha holin 54,5 tisíce hektarů, zalesnila se zhruba polovina - 28,7 tisíce hektarů. Podle Řezáče přitom letos vzniknou další holiny, naopak zalesněná rozloha je zhruba poloviční: "Rozloha holin bude v příštích letech narůstat (kumulativně načítat). Než se toto srovná, bude to trvat řadu let."

Sázení lesů tempu kůrovce nestačí: "Rychlost kůrovce je taková, že stále více lesů mizí, než kolik se jich podaří obnovit. Ale ani čerstvě osázená holina neplní zdaleka všechny funkce jako vzrostlý les. Plnohodnotný les tam bude za 20-30 let." Pomyslné klacky hází lesníkům pod nohy i samotná půda. "V současnosti je nejdůležitější zabránit erozi a odnosu půdy na svazích. Pokud půdu spláchne voda, bude na daném místě neuvěřitelně složité obnovit les."

I proto se pokouší pomoct Ministerstvo zemědělství, letos mezi lesníky rozdá mezi devíti a deseti miliardami na kompenzaci škod a obnovu lesů.

"Pozitivní je, že se v loňském roce již vysázelo více listnáčů než jehličnanů (51,3 : 48,7 %). Tento trend bude pokračovat a zásadně promění budoucí podobu lesů," přibližuje Řezáč. Podle něj ani nepřijdeme o smrkové lesy: "Mladé stromky se dokážou přizpůsobit změněným přírodním podmínkám. Smrk i borovici bychom měli zachovat, i když v podstatně menším množství než doposud."

Malý brouk, co umí měnit počasí Rozměry drobný škůdce přitom může ovlivnit dokonce i počasí. "Při dalším masivním úbytku jehličnatých lesů (smrkových a borových, borovice hynou také) se bude bezlesá krajina více ohřívat," upozorňuje Řezáč. To by mělo za následek ohrožení zdrojů vody i změnu jejího koloběhu, například režimu srážek. Bez stromů v krajině bude větší výpar a méně vody, půda bude náchylnější na větrnou a vodní erozi. Počasí bude turbulentnější a častěji tak budou bořivé větry, silné lokální bouřky nebobleskové povodně.

"Lesy v krajině vždy sloužily jako stabilizační prvek, zadržovaly vodu, zpomalovaly odtok, zvlhčovaly a čistily ovzduší. Až 40 % srážek vzniká lokálně, z mraků, které se tvoří právě nad lesy - a ty nebudou," vysvětluje odborník. Podle něj tak české krajině hrozí významná proměna, bude stále homogennější: "Lesy rostou pomalu, obnova potrvá mnoho desítek let - několik lidských generací."

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-brouk-ktery-umi-menit-pocasi-premnozeny-je-padesatinasobne-116830#seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=fO3M3TfgQuv-202008221052&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz 

26.6.2020 Do střední Evropy míří ze západu výrazná studená fronta. Tím, že se dostane do tropického nestabilního vzduchu, vytvoří se v ní silné bouřky. Německo dokonce ohrožuje supercela, jedna z nejničivějších bouří kvůli silnému větru, krupobití a přívalovému dešti, varuje německá meteorologická služba.

Supercela ohrožuje především Sársko, Falcko a část Severního Porýní-Vestfálska. Němečtí meteorologové upozorňují, že v těchto oblastech může vítr dosahovat v nárazech rychlosti až 80 km/h, a varují před intenzivním deštěm.

Loading...