Krajina, náchylnosti krajiny

p>Monokultury v lesích a na polích nám zrcadlí stav nás samých (masa individualistů, kteří nespolupracují a nepředávají si zkušenosti a informace), nepracují ve prospěch celku, ale pouze na sebe (orientace na zisk za každou cenu). 

Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc (1964): Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení 

resilience krajiny je schopnost přírody odolávat činnosti člověka

Příčiny poškození krajiny:

  • narušení bilance koloběhu vody (malý cyklus) vlivem odlesňování, regulací toků a růstem teploty
  • nesprávně pojatá zemědělská činnost (chemizace, velké lány monokultur, nedodržování osevních plánů, úbytek pícnin způsobený poklesem živočišné výroby)
  • odvedení dešťové vody z budov a komunikací bez zásaku do půdy přímo do kanalizace (a také meliorace)
  • zvyšující se podíl zastavěné a odkanalizované plochy
  • urbanizace - rychlé odvedení dešťové vody rigoly z uzavřených povrchů do potoků či řek
  • narušení kapilárních cest a mikrobiomu (biologická složka) v půdě
  • vysušování mokřadů a bažin
  • meliorace probíhající od 20 roků 20.století (doc. Václav Cílek)
  • liniové stavby včetně polních cest, vybetonované města bez vegetace (to způsobuje tepelné ostrovy)
  • stopy po těžké mechanizaci (na polích i v lesích)
  • regulované toky a narušení přirozených meandrů a pulzování řek
  • umělé přehradní nádrže (narušují přirozený tok živočichů tokem) narušují hladiny podzemní vody
  • odlesňování, průmyslové lesy, smrkové monokultury (důsledkem je kůrovcová kalamita)
  • největším současným přírodním problémem je podle něj šíření invazních rostlin, živočichů a dalších patogenů, které často až se značným zpožděním objevíme jako příčinu hynutí původních druhů 
  • změna klimatických podmínek velkých území, včetně oteplování a sucha, které přináší druhovou výměnu 

Důsledky poškození krajiny:

  • pokles biodiverzity flóry a fauny (např. vymírání ptactva, zvířat, rostlin...)
  • vysoušení krajiny a narušený cyklus vody
  • pokles hladiny podzemní vody a sucho
  • posun klimatických pásem
  • klimatické změny, zvyšování teploty (částečně činností člověka) a albeda
  • rozpouštění permafrostu a ledovců (i Alpských), zvyšování hladiny moří
  • kůrovcová kalamita, eroze půdy

Jak na nápravu krajiny?

Krajina, zprávy z tisku:

10.2020 Existující materiál vyrobený člověkem svým objemem převyšuje hmotnost celé zemské biomasy. Uvádí se to ve studii, která vyšla v časopisu Nature. Autoři započítali hmotnost staveb, infrastruktury a dalších objektů vyrobených člověkem.

Zjistili, že každých 20 let se jejich objem dvojnásobí a letos přesáhl jednu teratunu, tedy bilion tun. Vlivem lidských staveb od dob neolitu, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, je biomasa na ústupu. K hmotě vytvářené lidmi počítali beton, kov, plasty, cihly a asfalt, tedy materiály, jejichž výrobu si vynucuje rozvoj městského osídlení. Dospěli k závěru, že na každého člověka na planetě připadá materiál vyrobený za týden, který vahou převyšuje hmotnost jednoho člověka.

Lidský vliv v tomto smyslu se začal na Zemi zrychlovat na začátku 20. století. Současná geologická epocha by měla vzhledem k zásadnímu vlivu člověka na vývoj dostat název antropocén. Název se už používá, ale není dosud jasno, čím by se měl ohraničit začátek tohoto období.

Podle výpočtů tvořil tento materiál na začátku 20. století tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/hmotnost-lidmi-vytvoreneho-materialu-na-zemi-prevysuje-prirodni-biomasu-vazi-vice-nez-jednu-teratunu.A201210_103829_ln_zahranici_sed

17.11.2020 Dva vědci z Chile a Velké Británie se ve své nejnovější studii pokusili zjistit, jak míra odlesňování ovlivňuje schopnost lidské civilizace udržet se. Výsledky, k nimž došli na základě modelových situací, nejsou příznivé. Podle nich existuje pouze 10% šance, že se naše společnost v příštích 20 až 40 letech dokáže vyhnout ekologickému kolapsu.

Pokud bude odlesňování pokračovat stejným tempem jako doteď, za dalších sto až dvě stě let by mohlo dojít ke kompletní likvidaci veškerého lesního porostu na Zemi. 

https://www.extrastory.cz/uz-vcera-bylo-pozde-podle-nove-studie-ceka-civilizaci-nevyhnutelna-ekologicka-katastrofa? 

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala 
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována," 
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace. 
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem 
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce 
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva. 
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích 
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit," 
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo. 
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

23.8.2020 Kůrovec je přemnožený padesátinásobně oproti normálu. Má potenciál měnit krajinu i počasí a největší nadějí na konec kalamity je, že mu dojde potrava, říkají odborníci.

Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2016 je zdaleka největším důvodem nahodilé těžby hmyz. Následky jeho přemnožení dlouhodobě stoupají a zatímco v roce 2005 měl na svědomí 21,7 % nahodilé těžby, o patnáct let později už to byly necelé tři čtvrtiny (73,6 %).

Místo lesů holiny- Ke konci minulého roku tak byla rozloha holin 54,5 tisíce hektarů, zalesnila se zhruba polovina - 28,7 tisíce hektarů. Podle Řezáče přitom letos vzniknou další holiny, naopak zalesněná rozloha je zhruba poloviční: "Rozloha holin bude v příštích letech narůstat (kumulativně načítat). Než se toto srovná, bude to trvat řadu let."

Sázení lesů tempu kůrovce nestačí: "Rychlost kůrovce je taková, že stále více lesů mizí, než kolik se jich podaří obnovit. Ale ani čerstvě osázená holina neplní zdaleka všechny funkce jako vzrostlý les. Plnohodnotný les tam bude za 20-30 let." Pomyslné klacky hází lesníkům pod nohy i samotná půda. "V současnosti je nejdůležitější zabránit erozi a odnosu půdy na svazích. Pokud půdu spláchne voda, bude na daném místě neuvěřitelně složité obnovit les."

I proto se pokouší pomoct Ministerstvo zemědělství, letos mezi lesníky rozdá mezi devíti a deseti miliardami na kompenzaci škod a obnovu lesů.

"Pozitivní je, že se v loňském roce již vysázelo více listnáčů než jehličnanů (51,3 : 48,7 %). Tento trend bude pokračovat a zásadně promění budoucí podobu lesů," přibližuje Řezáč. Podle něj ani nepřijdeme o smrkové lesy: "Mladé stromky se dokážou přizpůsobit změněným přírodním podmínkám. Smrk i borovici bychom měli zachovat, i když v podstatně menším množství než doposud."

Malý brouk, co umí měnit počasí Rozměry drobný škůdce přitom může ovlivnit dokonce i počasí. "Při dalším masivním úbytku jehličnatých lesů (smrkových a borových, borovice hynou také) se bude bezlesá krajina více ohřívat," upozorňuje Řezáč. To by mělo za následek ohrožení zdrojů vody i změnu jejího koloběhu, například režimu srážek. Bez stromů v krajině bude větší výpar a méně vody, půda bude náchylnější na větrnou a vodní erozi. Počasí bude turbulentnější a častěji tak budou bořivé větry, silné lokální bouřky nebobleskové povodně.

"Lesy v krajině vždy sloužily jako stabilizační prvek, zadržovaly vodu, zpomalovaly odtok, zvlhčovaly a čistily ovzduší. Až 40 % srážek vzniká lokálně, z mraků, které se tvoří právě nad lesy - a ty nebudou," vysvětluje odborník. Podle něj tak české krajině hrozí významná proměna, bude stále homogennější: "Lesy rostou pomalu, obnova potrvá mnoho desítek let - několik lidských generací."

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-brouk-ktery-umi-menit-pocasi-premnozeny-je-padesatinasobne-116830#seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=fO3M3TfgQuv-202008221052&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz 

26.6.2020 Do střední Evropy míří ze západu výrazná studená fronta. Tím, že se dostane do tropického nestabilního vzduchu, vytvoří se v ní silné bouřky. Německo dokonce ohrožuje supercela, jedna z nejničivějších bouří kvůli silnému větru, krupobití a přívalovému dešti, varuje německá meteorologická služba.

Supercela ohrožuje především Sársko, Falcko a část Severního Porýní-Vestfálska. Němečtí meteorologové upozorňují, že v těchto oblastech může vítr dosahovat v nárazech rychlosti až 80 km/h, a varují před intenzivním deštěm.

zobrazit více..
Loading...