Dluhy občanů

Honbu za co nejvyššími výnosy a minimalizací nákladů ale provází i devastace přírodních zdrojů a začínají se projevovat i negativní dopady na lidské zdraví. Z globálního hlediska se projevuje značné množství vlivů, a to nejen v oblasti zemědělství. Ale všechno to můžeme shrnout pod pojem takzvaného druhého antropocénu.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ ZAUJÍMÁ cca 12 % ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A PRODUKUJE POUZE 1 % BIOPOTRAVIN, NENÍ SCHOPNÉ SE ANI NA VELKÝCH PLOCHÁCH DOSTAT NA SROVNATELNOU ÚROVEŇ (cena produktů, efektivita, produktivita práce) SE SOUČASNÝM INTENZIVNÍM TYPEM OBHOSPODAŘOVÁNÍ PŮDY

Soběstačnost Česka v pěstování zeleniny je 35 % (2020). Podle zemědělců je to málo. Ministerstvo zemědělství chce tento podíl do roku 2030 navýšit na 75 %. V Česku se rovněž vyrobí pouze 55 % tuzemské spotřeby vepřového masa, drůbežího pak 70 %. Ministerstvo se chce dostat alespoň na 80 %. 

Ze statistik Evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že v ČR činí průměrná spotřeba pesticidů 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Rakousku je to 3,1 kilogramu, v Německu 3,4 kilogramu, v Itálii 7,7 kilogramu a v Belgii dokonce 8 kilogramů pesticidů na hektar. Více na: 

Zemědělství 4.0, bude možné včas a pouze lokálně reagovat na reálnou situaci, tím snížit i nadužívání pesticidů a herbicidů, aby se nemusely stříkat plošně. stávající výnosy v zemědělství krátkodobě udržitelné jen za cenu další nenávratné devastace zdrojů. Znáte to rčení, že "tady ani tráva neroste"? Tohle se nám může stát - taková místa už pozorujeme i v mnohdy učebnicových úrodných lokalitách v Česku. Musíme se vrátit k rozumné míře opotřebení půdy, zpomalit drancování, protože limity v oboru už není kam dál posouvat. Naopak bude nutné udělat krok zpět, ostatně není dobré balancovat nad propastí na jedné noze.

  • ekologické havárie - jde o samotný stav půdy (půdní mikrobiom, nedostatek statkových hnojiv v půdě, snižuje se schopnost zadržovat vodu v půdě), likvidaci širokého spektra organismů od půdních bakterií přes hmyz až po ptactvo
  • roky tvrdily odpovědné úřady, že DDT nebo glyfosát jsou zcela bezpečné (glyfosátu se v Česku (jediného z desítek užívaných herbicidů) v roce 2017 spotřebovalo 751 tisíc litrů. V roce 2012 to bylo přes milion litrů
  • Nadužívání chemie (a rezignace na některé ověřené a tradiční zemědělské postupy) je ale celosvětový a aktuálně už obří problém 
  • Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN) se v roce 2016 spotřebovaly celosvětově čtyři miliony tun pesticidů - dvakrát více než v roce 1990. V porovnání s předcházejícími desetiletími je to ještě znatelně více.
  • Zaměstnanost v zemědělství (efektivita zemědělství) klesla za 100 let ze 70 % na 1,9 %. Přitom ještě v roce 2003 to bylo 11 %. Ale nízká zaměstnanost je taky pastí, každého chybějícího (obzvlášť kvalifikovaného) pracovníka je těžké nahradit. Důsledkem bude významný zásah do produktivity i funkčnosti zemědělství
  • návrat k tradičnímu a odpovědnému hospodaření (s nižší efektivitou) je tak zase o něco složitějším. Řešením je další vývoj automatizace, která nahradí expertní znalosti a zvládne rozhodovací mechanismy (sběr a interpretace vstupů získaných ze senzorových modulů nebo analyzátorů na polích a u zvířat. strojové vidění a navigace zemědělských strojů, které v budoucnu umožní plnohodnotnou autopilotáž 

Změny v zemědělství:

  • průměrná dojivost (holštýnské mléčné plemeno skotu) je přes devět tisíc litrů mléka ročně, což je šestkrát víc, než byla průměrná dojivost krav před 100 lety, předpokládá se, že dojivost půjde zvednout ještě o čtvrtinu. "náramky" pro mléčná plemena krav a analýza acidity mléka jsou dnes již běžnou součástí farem.
  • obdobná situace panuje prakticky ve všech odvětvích rostlinné a živočišné výroby
  • plodiny jsou silně šlechtěny a nově i geneticky upravovány pro větší odolnost i pro vyšší výnosy 
  • dosažením těchto dvou věcí se vytratí jiná klíčová vlastnost, třeba u rajčat. Jejich moderní odrůdy šlechtěním přišly o potřebný gen chuti. 
  • Lze inovovat i proces ochrany rostliny a zvýšení její odolnosti, můžeme posuzovat aktuální stav rostlin a díky tomu cílit řešení, nemusíte na ni naslepo sypat chemii, která vám sice zajistí výnos, ale krátkozrace devastuje půdu. Umělá inteligence pak může sloužit jako nástroj nahrazující záplavu pesticidů a predikuje vývoj i na několik dní dopředu  (Když máte data a jejich interpretaci, zbývá naučit neuronovou síť správně nakládat s dalšími vstupy a daty, jež už má analyzovat sama, v reálném čase)  
  • kamery dokážou lokalizovat původ nákazy, nemusíte tak plošně ošetřovat celou úrodu, stačí jen to konkrétní místo 
  • domácí růst bylinek - pěstební boxy s automatizovaným systémem a aplikací, která rostliny snímá i vyhodnocuje, jestli je potřeba zakročit a jak.
  • Prognózy primárně naznačují snižující se cenu výživových proteinů - již v roce 2030 by tedy "maso" mohlo dle analýzy think tanku RethinkX být až o 70 procent levnější co do produkce. Spolu s tím lze očekávat i snížení ceny rostlinných produktů až o 80 procent. Jedním z faktorů podporujících toto snížení je i úbytek obdělávané půdy až o 60 procent - méně zvěře znamená více půdy pro plodiny putující přímo k lidem. více
  • Spolu s tím se v příští generaci očekává značný ústup zemědělského chovu - a ruku v ruce s tím i rapidní snížení environmentální náročnosti.
  • Bez geneticky upravených plodin (novými metodami - "staré" modifikování skrze šlechtění je povolené) mají však organické farmy o 50 procent nižší efektivitu proti farmám běžným. Organické farmy jsou však přesto výhodnější pro biodiverzitu, zřejmě především pro své limitování syntetických pesticidů. 
  • díky klimatickým změnám se dá očekávat rozvoj GMO ( transgenní plodiny), poskytnou konkurenční výhodu (sucho)
  • Americká firma Root AI vytvořila robota schopného ve sklenících šetrně trhat jahody, rajčata i okurky. Pozná i to, které jsou zralé (21.8.2020)

Zdroj: https://www.forbes.cz/agrokalypsa-prichazi-honba-za-vynosy-ohrozuje-krajinu-i-lidi/

Nové inspirativní technologie

Místo přidávání kávové sedliny do půdy (nebo kompostu) formou biosložky, která dodává do půdy živiny a obohacuje ji, BRITSKÝ STARTUP VYMYSLEL, JAK VYUŽÍT KÁVOVÝ ODPAD (ve světě vypijí zhruba dvě miliardy šálků kávy denně). BUDE Z NĚJ PALIVO. Když kávový odpad putuje na skládku, při rozkládání se do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkových plynů. A i to přispívá ke globálnímu oteplování. Bio-bean dokáže každý rok přeměnit sedm tisíc tun tohoto odpadu na biopaliva. Pozor, ani metoda Bio-bean se neobejde bez skleníkových plynů. Ale podle odhadů firmy je při recyklaci do atmosféry vypouštěno o 80 procent emisí méně ve srovnání s běžným odesláním odpadků na skládku.

Samotný proces zpracovávání odpadu vypadá tak, že jsou nejprve dekontaminovány kávové sedimenty. Pak se odstraní papírové kelímky a plastové sáčky. To, co zůstane, pak prochází sušárnou a procesem prosévání. Nakonec vznikají pelety. "Káva je vysoce kalorická a může se stát výborným palivem. Produkuje asi o 20 procent více tepla a spaluje se déle než dřevo. Bio-bean nevzdal plánů na expanzi do celé Evropy. Mělo by se tak stát v následujících pěti letech. (17.6.2020)

https://techfocus.cz/gadgets/2140-britsky-startup-vymyslel-jak-vyuzit-kavovy-odpad-bude-z-nej-palivo.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

VARISTAR, nová komplexní technologie používaná v zemědělství s využití dostupných dat (satelitní snímky, rozbory půdy, online data, historické informace od majitelů atd.) umožňuje dosahovat až o 50% větší výnosy s využitím aplikačních map, internetu, satelitní aplikace přímo automaticky on-line řídí množství semen, hnojiv a postřiků na konkrétní místo půdy.

  • Na pěstované plodiny je používáno menší množství chemie, tím je tato technologie efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí, protože respektuje podle získaných dat odlišnosti v půdě a krajině s využitím moderních technologií se současnou technikou

SOLEIN, elektrické jídlo

Jeho produkce začíná elektřinou, která se pouští do vody a vytváří bublinky oxidu uhličitého a vodíku. Do vzniklé tekutiny se přidají mikroorganismy, které se bublinkami nakrmí a vyprodukují látku Solein. Ta se následně vysuší a vznikne prášek připomínající pšeničnou mouku. Dochází v podstatě k přírodnímu procesu podobnému kvašení.

"Jedná se o naprosto nový druh jídla a nový druh proteinu, který se svou výrobou a tím, že nepotřebuje zemědělství ani vodní hospodářství, odlišuje od všeho ostatního, co na dnešním trhu známe," říká doktor Pasi Vainikka, výkonný ředitel Solar Foods Finsko. více

Umělé maso (Laboratorně pěstované maso)

dnes existují přesvědčivé náhražky masa a očekává se, že jeho podíl na trhu poroste. bude stačit "přidat pár kmenových buněk" a steak doroste do kýžené velikosti za přidání dostatečného množství dalších živin, podobně jako stejně doroste zelenina či ovoce. Nebude třeba již chovat dlouhé roky zvíře před jeho porážkou, takže i vyšší vstupní investice můžou vést k dramatickému snížení nákladů.

Hydroponie (urbanizované farmy)

hydroponicky lze v současné době pěstovat jenom nízko rostoucí. Někdy mají formu takzvaných vertikálních farem na bázi hydroponiky - zjednodušeně mrakodrapu (ale může jít i o jinou budovu), jehož jednotlivá patra jsou osázena plodinami. Idea je, že díky konstantnímu hnojení a svícení by takové vertikální farmy mohly nést úrodu několikrát ročně. V dlouhodobém trendu by se tak měly vyplatit.

Aquaponie

Aeroponie

Anglická společnost Huel, která vyrábí kompletně vyváženou stravu v prášku s proteiny, karbohydráty, tuky, minerály i vitamíny.  "Naše výrobky balíme tak, abychom zabránili vlhkosti, světlu a kyslíku," říká Rebecca Williams, nutriční specialistka v Huel. "Balení musí být také sterilní, takže k odstranění mikrobů na obalu, používáme páru nebo kyselinu." A tento způsob konzervace má skutečný úspěch - podle Michaela Sulu by toto práškové jídlo mohlo vydržet až sto let.

https://www.bbc.com/future/article/20200330-which-foods-are-best-to-eat-after-the-apocalypse 

Postupy precizního zemědělství 

  • ochrana rostlin podle úrovně výskytu škodlivého organismu v jednotlivých částech pozemku, kterou by se dosáhlo výrazného snížení spotřeby agrochemikálií, je teprve ve fázi vývoje a v České republice ani jinde v Evropě se zatím běžně v praxi nevyužívá 
  • jednou z možností je právě VARISTAR
  • zákaz předsklizňové aplikace kontroverzního glyfosátu u plodin, které jsou určené pro potravinářské využití platí od sklizně 2019
  • glyfosát je látka s nejvyšší spotřebou ze všech přípravků na ochranu rostlin - tvoří zhruba 15 až 17 % jejich celkové spotřeby.

Plodiny pro dobytek

  • čirok či vojtěška 
  • zvířata si musí na změnu stravy zvykat včetně bakterií a mikrobů

19.7.2019 Zemědělci se obávají, že suché léto výrazně poškodí úrodu a začínají sčítat první škody. Za nejvíce postižené plodiny považují brambory, kukuřici nebo řepu. Pro zemi je to citelný problém, Francie se podílí zhruba pětinou na celkové zemědělské produkci Evropské unie a je v tomto směru nejvýznamnějším státem společného svazku.

Zemědělství a potraviny, zprávy z tisku:

9.9.2020 Skleník plný chytré technologie vymysleli studenti brněnského VUT. Chytré technologie jsou nedílnou součástí našich životů již několik let. Už jsme si zvykli na chytré telefony, náramky nebo domácnosti. Nyní ale dva studenti Vysokého učení technického v Brně přišli s Chytrým skleníkem. V čem se liší od obyčejného skleníku a jaké výhody přináší? Pojďme se na to společně podívat.

Jádrem chytrého skleníku je řídicí jednotka. Do ní jsou zapojeny senzory teploty a vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy a další pomocná zařízení. Řídicí jednotka je připojena k Wi-Fi, díky které získává uživatel vzdálený přístup odkudkoliv na světě. Nejedná se ale o nic složitého. Pomocí počítače, tabletu nebo telefonu se v přehledném uživatelském rozhraní zorientuje i začátečník.

https://www.bydlet.cz/556626-sklenik-plny-chytre-technologie-vymysleli-studenti-brnenskeho-vut/

8.9.2020 Sóju zkusil Roman Koutek poprvé zasít na svém hospodářství v olomouckých Topolanech před 13 lety. "Dnes ji mám téměř na třetině ze sedmdesáti hektarů," říká. Rostlina ukrývající lusky s oválnými sójovými boby je cílem stále většího počtu českých farmářů, osevní plochy této plodiny rostou. Může za to mimo jiné i tlak potravinářů na to, aby plodiny nebyly geneticky modifikované. Většina této plodiny se do Česka dováží, kromě jiných zemí i ze Spojených států, kde bylo loni podle datového serveru Statista 94 %vypěstované sóji GMO. 

Letos sója zabírá podle Českého statistického úřadu přes 14 tisíc hektarů, což znamená zvýšení o 50 % oproti stavu před deseti lety. Navzdory tomu, že je pěstování této teplomilné plodiny původem z Asie komplikované. Naučit se s ní zacházet v českých podmínkách a dosáhnout požadovaných výnosů může trvat i deset let.

Podle agrárního analytika Petra Havla však směřuje většina české sóji na výrobu krmiv pro zvířata. To je i případ výrobce krmiv, společnosti Primagra z koncernu Agrofert, která se do pěstování sóji před několika lety také pustila. Tato firma a několik dalších z koncernu letos zasely sóju na více než 750 hektarech. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66812650-farmari-se-uci-pestovat-soju-dotlacili-je-k-tomu-producenti-mleka<br>

21.8.2020 Americká firma Root AI vytvořila robota schopného ve sklenících šetrně trhat jahody, rajčata i okurky. Pozná i to, které jsou zralé. Sklízení ovoce a zeleniny je namáhavá a obvykle špatně placená práce, kterou zpravidla vykonávají jen mladí brigádníci nebo zahraniční dělníci. Takových lidí ale mají farmáři v rozvinutých zemích setrvalý nedostatek. Zčásti mohou pomoci speciální zemědělské stroje, ty však umí sklízet jen například brambory či jablka. Se sběrem plodin rostoucích ve sklenících si většina současných zařízení neporadí.

V posledních letech se tímto problémem začaly zabývat firmy vyvíjející roboty. Jejich roboti se však obvykle specializují jen na určitý typ plodin - jeden tak umí sbírat výhradně rajčata, jiný zase pouze jahody. Americký výrobce Root AI se nyní pochlubil vylepšenou verzí svého stroje jménem Virgo, která dovede ve sklenících sklízet rajčata, jahody i salátové okurky.

"Jde o prvního robota na světě, který napodobuje lidskou schopnost sklízet různé druhy plodin," chlubí se dva roky stará firma z Bostonu. A investoři jí věří, před pár dny hned od několika získala na svůj další rozvoj celkem 7,2 milionu dolarů, tedy téměř 160 milionů korun.

https://vikend.ihned.cz/c1-66805130-na-brigadu-na-jahody-mozna-uz-brzy-minulosti-robot-spolecnosti-root-ai-sklizi-setrne-ovoce-i-zeleninu

13.8.2020 Čína zavádí tvrdší opatření proti plýtvání jídlem. Prezident Si Ťin-pching totiž tento týden označil množství potravinového odpadu za šokující a uvedl, že pandemie nemoci covid-19 v tomto ohledu vyslala varovný signál. Kampani nazvané "Čistý talíř" zároveň předcházely několikatýdenní záplavy v jižní Číně, které zničily tuny sklizně i farmy, informuje dnes BBC 

11.8.2020 Zemědělci na jižní Moravě v boji se suchem usilují o závlahový systém, který obhospodaří okolo 10 tisíc hektarů půdy. Vodu vezme z Novomlýnských nádrží.

Rozlehlé lány řepky nebo pšenice. To jsou nejčastější obrázky zemědělské krajiny v Česku. V produkci náročnějších plodin pěstitelům brání také stále častější období sucha. Zemědělci na jižní Moravě teď chtějí oživit více než třicet let starý plán na rozlehlý závlahový systém v okolí Novomlýnských nádrží. Má dodat vodu do 10 tisíc hektarů polí, sadů nebo vinic, a pomůže tak suchem nejvíce zasaženému kraji.

Plán je uskutečnitelný. Počítá se čtyřiceti kilometry závlahových řadů. V první fázi by pokryly zemědělskou plochu 2500 hektarů, v další fázi až čtyřnásobek. Optimistická varianta počítá s počátkem stavby v roce 2026

  • je třeba také navýšit hladinu nádrží o 35 centimetrů, což bude znamenat 9 milionů kubíků vody navíc
  • Počítáme s cenami mezi dvěma a třinácti korunami za kubík v závislosti na množství odběru," 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-na-pole-vratit-zeleninu-zemedelci-chteji-prosadit-predrevolucni-napad-115607#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=398810&dop_req_id=k1tF6w1ry6x-202008111902&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

4.8.2020 Místo pro svůj obchod a botanickou zahradu vybíral zahradní architekt Radim Slabý důkladně. Objížděl lokality na Hané, až se mu zalíbil bývalý čedičový lom u vesnice Paseka poblíž Uničova. I přesto, že byl zavezený odpadem. "Místo jsem vybral pro jeho mikroklima, které je tady, na jižním svahu Nízkého Jeseníku, opravdu teplé. Má vlastně středomořský charakter," ukazuje na čtyřmetrový fíkovník, který před lety dovezl z Albánie. "Nečekal jsem, že tu vydrží, ale už roste 12 let," říká a nabízí čerstvě utržený fík. "Kdo by tomu věřil. V Nízkém Jeseníku, ve výšce 400 metrů nad mořem - fíky, a už zralé," usmívá se. Na dvouhektarovém území s názvem Makču Pikču, které před 14 lety zbavil skládky a proměnil v ojedinělý přírodní park, jich v posledních letech z několika stromů sklízí 20 až 30 kil ročně.

Fíkovník ale není jediná teplomilná rostlina, jíž se tu mimořádně daří. "Máme tady jehličnan araukárii, keře středomořských chvojníků, keře cistů s bílými květy, mandloně, klerodendron z teplých oblastí Asie a také lotos indický nebo například albízie, které také patří na jih," vyjmenovává Slabý. Upozorňuje i na pestrost hmyzu. "Jsou tu otakárci, babočky, kudlanky, cikády, úžasné mikroklima jim přeje," 

https://archiv.ihned.cz/c1-66798380-v-cesku-jako-u-more-v-podhuri-jeseniku-rostou-fiky-dovezene-z-albanie

2.8.2020 Velmi dobrou úrodu kanadských borůvek letos očekává jejich jediný velkopěstitel na Plzeňsku, Sady Nebílovy firmy Lukrena a.s. Na hektarovém pozemku, který sady osázely několika odrůdami keřů kanadských borůvek koncem roku 2017, se letos sklízí úroda druhým rokem. Zatímco loni zde nasbírali kolem tuny borůvek, letos jich bude podle odhadu kolem 2,5 tun

  • 1700 rostlin kanadských borůvek. Zatím mají na výšku půl až tři čtvrtě metru, dorostou zhruba až do výšky kolem 1,5 metru, sklizeň by se pak měla pohybovat kolem pěti až šesti kilogramů borůvek na jeden keř 
  • Jeden člověk za den sklidí kolem 30 kilogramů borůvek. Vše je pouze ruční sběr, plody i keře jsou křehké a ani nevím, jestli nějaké strojové sklízení je vůbec možné 
  • Nemalá část se prodá přímo v sadech, kam každé všední odpoledne, kdy je otevřen prodej do veřejnost, přijede kolem 30 lidí. Kilogram borůvek stojí stejně jako loni 160 korun 
  • https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nebilovsky-pestitel-boruvek-letos-ocekava-dobrou-urodu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=tc2yUYRcKLs-202008020905&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

5.7.2020 Mutěnice (Hodonínsko) - Kdo si koupí v českých obchodech kanadské borůvky vypěstované v Česku, bude je mít s velkou pravděpodobností z největší české farmy, která loni vznikla mezi Mutěnicemi a Hovorany na Hodonínsku. Firma Farmarket zde obhospodařuje keříčky na 25 hektarech. Prodává nejen ze dvora, ale také v řetězcích či přes stále oblíbenější internetové obchody, řekl ČTK vedoucí farmy Jakub Láčik.

Letos, tedy ve druhém roce sklizně, by mělo na každé rostlině průměrně vyrůst 1,5 kilogramu borůvek. "Plné plodnosti dosahují po pěti letech a každá by měla dát pět kilo. Rostlin máme 105.000 a šest odrůd, abychom pokryli co nejdelší časové období," řekl Láčík. Lidé borůvky najdou v obchodech pod značkou Čerstvě utrženo, což je odbytové družstvo zajišťující prodej ovoce a zeleniny z několika farem.

Sbírat se letos začalo minulý týden a konec sběru se očekává koncem srpna. "Každá odrůda se sbírá zhruba tři týdny a do zralosti nabíhají dva týdny po sobě. Denně se nyní sklízí zhruba 2,5 tuny. "Ze dvora jsme loni prodali 300 kilo denně a někdy jsme to museli krotit, aby nám zbylo pro obchodníky. Letos bude sklizeň vyšší

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-hodoninsku-vznikla-nejvetsi-boruvkova-farma-sklidi-2-5-t-denne/1909617?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=iUjevAO5G6v-202007052002&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

30.6.2020 Mendelova univerzita v Brně investovala do nového kravína. Vyrostl v areálu školního zemědělského podniku (ŠVP) v jihomoravských Žabčicích a podle školy patří k nejmodernějším v ČR. Hlavní devízou stavby za 19,5 milionu Kč je izolace střechy, která v letních měsících nepustí dovnitř horko. "Kravín 21. století" poslouží dalšímu chovu skotu v Žabčicích, kde zemědělci chovají hned 16 plemen.

ŠZP Žabčice hospodaří celkově na 2334 hektarech zemědělské půdy a chová přibližně 1200 kusů skotu. Největší část z nich tvoří 600 kusů mléčného skotu, plemene holštýn, s užitkovostí 11 300 litrů mléka. 

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/mendelova-univerzita-nechala-postavit-kravin-21-stoleti-40329244#seq_no=5&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=EMZQrIC0KVm-202006301128&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

30.6.2020 Rozšiřování měst zmenšuje množství úrodné půdy, nové způsoby pěstování rostlin jsou tedy vysoce žádoucí. Francouzská firma Agripolis na problém vyzrála zcela ekologickým projektem. Zeleninu a ovoce pěstuje na střechách Paříže.

Střešní farmy fungují na principu uzavřeného vodního oběhu s příměsí živin. Ten brání rostlinám absorbovat těžké kovy ze vzduchu a zvyšuje tak jejich kvalitu. "Systém produkuje nízkou uhlíkovou stopu a minimalizuje plýtvání vodou. Zároveň pětinásobně rozšiřuje množství dostupné úrodné půdyV sezóně taková farma vyprodukuje až třicet tisíc kusů ovoce a zeleniny, a to bez užití pesticidů. Produkty jsou dostupné v obchodech a restauracích po celém městě. Firma Agripolis nabízí výukové programy a prohlídky, lidé si dokonce na některé ze střech mohou založit vlastní zahrádku. 

https://agripolis.eu/ 

17.6.2020 Bayer zruší projekt na výrobu chemického herbicidu dicamba v USA za téměř 1 mld. USD. Firma se snaží šetřit hotovost na nákladnou právní bitvu v boji proti jeho dalšímu produktu Roundup, který údajně způsobuje rakovinu. Bayer toto tvrzení popírá (Reuters)

14.6.2020 Zahrádky našich předků: jaká zelenina se u nás pěstovala v pravěku a středověku

11.6.2020 Společnost Amazon.com ve středu uvedla, že zavádí jednoleté moratorium na policejní použití svého softwaru pro rozpoznávání obličeje (Reuters). První zemědělci se na naše území dostali přibližně před 7 tisíci lety. Ze své "pravlasti" v oblasti Blízkého východu si přinesli nejenom obilí (konkrétně pšenici a ječmen), ale také luštěniny: hrách a čočku

https://www.ceskestavby.cz/clanky/zahradky-nasich-predku-jaka-zelenina-se-u-nas-pestovala-v-praveku-a-stredoveku-28238.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=xEyysC6XOtS-202006151700&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

1.6.2020 Udržitelné zemědělství - budoucnost zemědělství: čmeláci přes wifi a zelenina bez pesticidů. Česká rajčata na pultech obchodů v kvalitě bez pesticidů po celý rok. Tuto vizi se povedlo naplnit. Největší skleník v Česku (investice 600 milionů kč na 11 ha v blízkosti tepelné elektrárny, kde čerpají teplo) je nyní díky hi-tech technologiím schopný pěstovat šetrně k půdě i lidskému zdraví. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni (2018) produkuje zeleninu 12 měsíců v roce bez použití pesticidů. Denně se na farmě sklidí cca 30 tun zeleniny. V jednosměnném provozu zde pracuje cca 250 zaměstnanců

  • technologie hydroponického pěstování v kokosovém substrátu (slupky kokosových ořechů) umožňuje vypěstovat 1kg rajčat za využití 15 litrů dešťové vody (v polním zemědělství jsou to stovky litrů vody), které se zachytává ve venkovních nádržích
  • o opýlení rostlin se starají čmeláci, výstup z včelína (letová aktivita čmeláků) je řízena WIFI
  • je zajištěn i odchyt škůdců prostřednictvím přirozených nepřátel klopuška skleníková, mšicovník, savečka oranžová
  • aby bylo Česko soběstačné, musela by se plocha skleníků zvýšit na 200 ha
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/budoucnost-zemedelstvi-cmelaci-pres-wifi-a-zelenina-bez-pesticidu-107971#dop_ab_variant=0&dop_req_id=kpIl0jZMi9w-202006011615&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

28.5.2020 Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Roboti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství.

Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Robotti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství. 

27.5.2020 Obchodní řetězce jsou stejně jako Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR proti pozměňovacímu návrhu k novele zákona o potravinách, kterou by měla projednat dnes ve třetím čtení Poslanecká sněmovna. V návrhu poslankyně Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 % českého zboží na pultech od příštího roku, následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent (ČTK)

22.5.2020 Čelíme masivnímu vymírání živočišných druhů a naše zemědělství by se mělo od základů proměnit. Abychom životní prostředí dostatečně uchránili, maso a mléko by v obchodech mělo stát výrazně víc, tvrdí ve své analýze vědci z německé Akademie věd Leopoldina. Podle přírodovědců z vědecké akademie v příštích desetiletích akutně hrozí vyhynutí asi milionu druhů zvířat a rostlin po celém světě, a to "víc než kdy v lidské historii". Nejohroženější jsou obojživelníci, mořští koráli a savci. Od začátku 20. století přitom druhů ubylo už přes 80 procent, jen hmyzu za poslední tři dekády třetina. A z planety mizí nejen vlhké tropické lesy, ale také travnaté savany v Severní a Jižní Americe a Rusku nebo evropské mokřady. Za takových okolností ztrácí  půda schopnost snášet zemědělskou produkci, která je nezbytná i pro uživení lidského druhu. Za poslední dekády například v oblasti střední Evropy zmizelo z polí asi 90 % všech rostlin, které zde dřív volně a v hojné míře rostly. Mizení druhů a druhů krajin se pak spojuje s emisemi skleníkových plynů, vysycháním a erozí půdy, která ztrácí živiny, a naopak se v ní i ve vodě v přírodě hromadí hnojiva a pesticidy. Vědci navrhují:

  • Roční spotřeba masa by se tak podle nich měla snížit ze stávajících 80 kilogramů na osobu v bohatých státech světa na méně než polovinu, tedy jen asi 300 až 600 gramů týdně.  
  • zvýšit by se podle nich měla daň z přidané hodnoty na maso a mléko ze stávajících sedmi na 19 %. Pokud to jejich spotřebu nesníží dostatečně, měli by výrobci být zatíženi stejnými poplatky, jaké musí odvádět například elektrárny za emise oxidu uhličitého 
  • Bavoři navrhují také zakázat obchodníkům lákat nakupující na nízké ceny masa. Ty by tak musely zmizet například z letáků supermarketů 
  • současná praxe intenzivní zemědělské výroby i vytváření zemědělské plochy ze savan, pastvin a lesů" musí zásadně proměnit 
  • https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zdrazte-maso-a-mleko-vyzyvaji-nemecti-vedci/r~65f3f7169bfc11eaa7deac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

21.5.2020 Libanon stojí na prahu potravinové krize, což je situace, napsal premiér Hasan Dijáb pro dnešní list The Washington Post. Mnoho Libanonců už podle něj přestalo kupovat maso, ovoce a zeleninu a brzy možná nebudou mít ani na chleba. Dijáb se odvolává také na zjištění organizace Human Rights Watch a na Světovou banku, které varovaly, že více než polovina libanonských domácností bude mít letos problém zajistit si jídlo 

20.5.2020 Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.

V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. 

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ek-chce-omezit-pesticidy-i-hnojiva-a-posilit-organickou-prod/r~7a8dfe169a9311eaa25cac1f6b220ee8/

4.5.2020 Příští týdny budou klíčové pro zemědělce, kteří se chystají zasít polní plodiny. Ministerstvo kvůli suchu předpokládá propad úrody a zemědělské produkce o 20 až 40 procent, kvůli nedostatku potravy to zřejmě nejvíce poznamená chovy zvířat určených na produkci masa. Ministerstvo zemědělství navrhuje 31 nových lokalit pro budoucí výstavbu přehrad. Starostové jednotlivých obcí s těmito lokalitami souhlasili, řekl Toman. Resort životního prostředí ale podle něj dal souhlas pouze třem z nich. O dalších chce Toman jednat, seznam chce zveřejnit v následujících dnech. Stát nyní počítá s 65 budoucími přehradami. Aktivně se připravuje stavba šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaličky na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-rekach-neni-ani-tretina-vody-obce-uz-omezuji-odber-103951?seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

22.4.2020 Svět čelí nebezpečí rozsáhlého hladomoru biblických rozměrů, řekl ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Ohroženo je hladem 256 milionů lidí (což je dvakrát tolik než před pandemií), k čemuž přispěla koronavirová pandemie, jak plyne z úterní zprávy vypracované OSN a dalšími organizace. Pandemie umocnila stávající hrozby, které vytvářejí především neobvykle početná hejna kobylek. Už jsem na základě předpovědi z konce loňského roku říkal, že rok 2020 by mohl být nejhorším rokem od druhé světové války." A na začátku tohoto roku byla východní Afrika zasažena největšími hejny kobylek za dlouhá desetiletí, což vedlo k tomu, že je ohroženo 70 milionů lidí. je potřeba co nejrychleji dát dohromady asi dvě miliardy dolarů na samotnou pomoc. Dalších 350 milionů je potřeba na vytvoření zásobovací sítě, aby se potraviny, léky a taky ochranné pomůcky dostaly k potřebným. To znamená mimo jiné vytvořit letecké mosty.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/kvuli-pandemii-je-svet-na-pokraji-hladomoru-biblickych-rozmeru-40321467?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null 

Varoval, že odvrácení hladomoru může trvat měsíce a nestačí jen okamžitá pomoc. Obává se, že za tři čtyři měsíce, kdy skončí epidemie covid-19 ve vyspělých zemích, mohou dojít peníze. Loni WPF pomohl asi stu milionů strádajících, což si vyžádalo 7,5 miliardy dolarů. "Viděl bych, že je to potřeba zdvojnásobit," řekl k odhadovanému objemu peněz.

21.4.2020 Počet lidí, kteří čelí akutní potravinové nejistotě, by se letos mohl téměř zdvojnásobit na 265 milionů kvůli hospodářskému dopadu COVID-19, uvedl v úterý Světový potravinový program OSN (Reuters)

17.4.2020 Zemědělci žádají, aby se Česko více zaměřilo na potravinovou soběstačnost. Opakují to již několik let a nyní, v souvislosti s pandemií koronaviru se podle nich tato potřeba projevila ještě více. "Největší problémy se soběstačností má Česko s ovocem, zeleninou a bramborami, a to i přesto, že v minulosti jsme patřili k jejich velkým producentům," upozorňuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

  • Každý den dovezeme do ČR více než sto kamionů zeleniny. V jarních měsících jsme zcela odkázáni na dovoz základních druhů, jako je cibule, mrkev, zelí, ale i brambor. Je to problém nejen naší potravinové závislosti, ale i problém ekologický," 
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66751790-brigadnici-zemedelstvi-nezachrani

15.4.2020 Pandemie by mohla omezit dostupnost banánů v Asii. Pěstitelé na Filipínách již upozornili, že jejich dodávky do zahraničí mohou kvůli opatřením, která omezují pohyb a stanovují odstupy mezi lidmi, letos klesnout o téměř 40 %

15.4.2020 Ceny potravin, zejména ovoce a zeleniny, rostou a v nadcházejících týdnech se zřejmě budou dále zvyšovat. Důvodem je pokles kurzu koruny vůči euru i dolaru a u ovoce a zeleniny také nedostatek pracovníků. Agrární analytik Petr Havel očekává i v následujících měsících zdražování, a to dramatické. "Ke zdražení určitě dojde, do léta předpokládám meziroční zvýšení cen o desítky procent. Potkalo se totiž několik nepříznivých faktorů. Kromě nákazy je to nedostatek pracovníků a také nepřízeň počasí. Nejen sucho v posledních deseti dnech, ale také razantní výkyvy teplot. Třeba meruňky z tuzemské produkce jsou letos v podstatě ztracené. chybějící zaměstnance, kteří by úrodu sklidili. "Ve Španělsku byli zvyklí, že jim tam jezdili lidé z Afriky. Farmáři teď musí zaplatit lokální lidi, ti jsou dražší, a tak rostou náklady. Zboží nyní musí prodávat dráž," řekl Právu Tomčiak.

  • Potraviny zdražovaly už v březnu, když ceny ovoce meziročně stouply o 16 procent, a třeba vepřové maso dokonce o více než pětinu. 

14.4.2020 Ministerstvo zemědělství navyšuje národní dotace, chce (znovu) zvýšit soběstačnost. O dalších 600 milionů korun zvyšuje ministerstvo zemědělství letošní národní zemědělské dotace, které původně vláda schválila ve výši 3,8 miliardy korun. Stovky milionů korun mělo ministerstvo nalézt ve svých vnitřních úsporách a chce je zaměřit mimo jiné na podporu zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti České republiky v živočišné výrobě. Ale právě to se opakovaně každým rokem i přes miliardové dotace nedaří. České zemědělce a potravináře navíc ještě podpoří další čtyřmiliardová "koronavirová" vládní injekce. Není však jisté, zda peníze skutečně zamíří k malým a středním podnikatelům, jak prohlašuje ministr zemědělství.

https://ekonomickydenik.cz/ministerstvo-zemedelstvi-navysuje-narodni-dotace-chce-zvysit-sobestacnost/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

31.3.2020 Pandemie koronaviru by mohla vážně narušit globální potravinové dodavatelské řetězce a prudce zvýšit ceny, zejména v ekonomikách se zranitelnými dodavatelskými strukturami, pokud hlavní produkující země zvýší vývozní omezení, varovaly mezinárodní agentury a odborníci na potraviny (SCMP)

25.3.2020 Ministerstvo zemědělství by chtělo úvěry u Evropské investiční banky, které by mohly dosáhnout až osmi miliard korun. Peníze by použilo na pokrytí části nákladů u financování vodních staveb, jako je výstavba malých rybníků, ale také u protipovodňových opatření. Možnost půjčky projedná v pondělí vláda (ČTK) 

24.3.2020 Francouzská vláda dnes vyzvala občany, aby podpořili zemědělce, na které dopadla opatření proti šíření koronaviru. Podle ministrů zemědělství a financí mohou Francouzi pomoci tím, že nakoupí domácí potraviny, ale i tím, když se zapojí do prací přímo na polích, na kterých chybí pracovníci z ciziny 

Loading...