Pták Fénix

Bájný pták Fénix se stal univerzálním symbolem znovuzrození. Slzami léčí a jeho brky jsou magické. Fénix je obestřen tajemstvím. Obydlí tohoto tvora není k nalezení. Ukrývá se v tajemných, nesnadno objevitelných místech. Ten, kdo mu ublíží, bude navždy zatracen. Na Fénixe si troufne jen málokdo. Proto je jen zřídkakdy nucen použít svou božskou sílu.

Fénix je znám po celém světě. Příběhy o mocném zářícím letci znali nejen starověcí Egypťané, Řekové a Číňané, ale i mezi obyvateli Ruska (pták Ohnivák) se tradují historky o vznešeném ptákovi. Nejstarší zmínka pochází z Egypta. Fénix je zde označován jako pták Benu. Hlavou připomíná volavku, tělem zase sokola. Egypťané jej považovali za převtělení slunečního boha, který do temnot chaosu vnesl první paprsek slunce. Traduje se, že výkřik posvátného Fénixe, jenž vydal na prvním pahorku, byl považován za prvotní zvuk. Až později, na přelomu 4. a 5. století, se Egypťané zmiňují o Fénixově nejznámější vlastnosti zvané autodafé (=spálení sebe sama). Neznámý básník popsal Fénixův rituál tak, že pták každé ráno usedá na hnízdo a vítá slunce. Radostným zpěvem prosí o životadárný oheň, který mu bůh světla sešle. Oheň ptáka zažehne. Znovuzrozený tvor vylétá z plamenů a spálením ,,starého Fénixe" vznikne léčivý vonný kouř. Egypt je náhle prosycen jeho vůní. 

Dnes se domníváme, že za to mohou Řekové. Byli to právě oni, ti, kteří onen akt znovuzrození vnesli do Fénixovy historie. Uznávaný antický učenec Hérodotos popisuje tohoto bájného tvora asi takto: ,,Některá jeho pera jsou zlatá, jiná purpurová, vzhledem a velikostí se nejvíce podobá orlu. Přilétá prý z Arábie do Héliopole, a to jednou za 500 let" (u ostatních autorů však můžeme najít i údaj 100, 1000 nebo 1481 let). V Héliopoli, na oltáři Slunce, pak dochází ke spálení starého Fénixe, a to ve vejci, který pták vytvoří z myrhy. Z popela se rodí nový pták. Průběh zrození není jednoduchým procesem. Z popela vyvstane housenka. Housenka se po dovršení třetího dne začne měnit v ptáka. Tato přeměna trvá po čtyřicet dnů. Když je proměna dokončena, Fénix okamžitě odlétá do své arabské vlasti.

Další záznam o bájném ptákovi je dochován v čínských zápisech z roku 2000 př.n.l.. Fénix je zde označován jako Feng-chuang. Tento druh ptáků údajně žije v Arábii. Když je po 500 letech jejich život dovršen, hejna se shromažďují na vonných stromech, kde se spalují a poté znovu povstanou z popela. Legendy vypráví i o králi ptáků Feng, jenž rovněž povstává z popela. Je znamením toho, že země má dobrého vládce. Zajímavostí může být i společné zobrazení Fénixe s drakem. Toto spojení odkazuje k císařovně.

https://www.zivocich.com/clanky/zivocich-mytologicky-a-zahadny/d:bajny-letec-s-ohnivymi-kridly-bozsky-to-fenix 

Báje celého světa vyprávějí o stromu života a jeho ochráncích. Nejstarší známá je mezopotamská, kde strom poznání či vědění hlídá had, bohyně a bájný pták. Všechny báje odkazují na pradávné poznání energie-prasíly. Energie prostupující nejenom celým Vesmírem, planetární soustavou planetou Zemí s Měsícem, živou i neživou přírodou, ale též ve složitější struktuře lidským tělem.

V knize Bájná prasíla jsou bájní ptáci světa rozděleni do pěti základních skupin. S postupem času se na ně nabalila spousta nic neříkajícího balastu. Právě proto se v něm ztrácí podstatné. Odkaz jak na opakované vznikání a zanikání vesmíru, tak na jeho energetický základ - prasílu a její dvě opačné složky.

https://hledani.gnosis.cz/bajni-ptaci-ptak-ohnivak-fenix/