Kmín

Kmínu se už od pradávna připisovaly magické vlastnosti pro jeho pronikavou vůni. Byl používán již 3000 let př. n. l. v Egyptě, kde sloužil jako koření i konzervační látka při mumifikaci faraonů. Využíván byl i ve starém Řecku a Římě a jako koření se rozšířil po Evropě ve středověku.

V české kuchyni má kmín neodmyslitelné místo. A i když pochází z oblasti Středomoří, pěstuje se dnes celosvětově, planě ale roste i na loukách, mezích a pastvinách. Kmín kořenný (nebo i luční) je rostlina z čeledi miříkovitých a plodem dvounažky je právě kmín, který používáme jako koření. Semena obsahují 3 až 7 % silic, tedy éterických olejů, bohatých na karvon a limonen.

Kmín obsahuje železo, vápník, hořčík, fosfor, draslík, měď, selen, mangan, zinek, sodík, omega 3 i omega 6 kyseliny a vitaminy A, B, C, E, K. Má pronikavou kořenitou chuť s hořkým a mátovým podtónem. Odrůdou kmínu je i římský kmín a černucha setá. Oba tyto druhy koření však mají zcela odlišnou chuť a používají se hlavně v arabské a indické kuchyni.

Kmín a jeho účinky:

  • snižuje plynatost, cholesterol i tlak
  • usnadňuje vykašlávání, dezinfikuje střeva
  • má antiseptické účinky a odstraňuje zápach z úst
  • zmírňuje menstruační potíže a zlepšuje imunitu
  • je to i na hubnutí
  • vývar z kmínu pili američtí kosmonauti, aby neměli hlad a nemuseli ze skafandru
  • v Indii se kmínem posypávají mrtvoly, aby při pálení voněly

Použití: používá nejen v potravinářství, ale i pro výrobu likérů, ústních vod, zubních past nebo žvýkaček. Známý je jak destilát Kmínka, tak například v severských zemích oblíbený aquavit, kde hraje kmín hlavní roli

Český kmín:

Snahy o ochranu původu českého kmínu v rámci Evropské unie trvaly čtyři roky a povedlo se to v roce 2008. Od té doby mohou označení Český kmín používat pěstitelé jen pro kmín pěstovaný v České republice při splnění specifických podmínek (např. setí vybraných odrůd dvouletého kmínu, sklizeň v optimální zralosti, minimální podíl silic atd.).

Dvouletý kmín plodí jednou za dva roky, tudíž půdu využijete s polovičními výnosy. "Navíc český pěstitel dvouletého kmínu na trhu bojuje s pěstiteli jednoletého kmínu, který se k nám i dováží z Finska, Kanady nebo Egypta. Jenže je to, jako když srovnáváte mercedes s oktávkou."

"Nezaměnitelný rozdíl je, pokud dojde na chuť a vůni kmínu. Český dvouletý kmín je specifický, a až když ho člověk ochutná, pochopí. Včera mi říkala zrovna paní, co tady má restauraci, že když peče doma chleba, stačí jí toho našeho kmínu jen lžička.

"Letos zasetý kmín roste dohromady s hrachem. Zlepšuje to ekonomiku, protože nejdřív vyroste hrách a kmín až za rok." Kmín během prvního roku jen vytvoří nízkou růžici listů, přes zimu se zatáhne zpátky do země a do lodyhy vyroste až další rok. Na druhé straně cesty je pole, které oseli kmínem už loni. "Ničím to nestříkáme, takže to trochu zarostlo trávou. Rostliny kmínu dorůstají zhruba do výšky jednoho metru a zesílí jim stonek do síly tužky. Z květů se vytvoří tobolky a v nich teprve dozraje kmín. Ten se sklízí v červenci kombajnem na obilí, ale tento kmín chceme sklízet ručně,"

"Český kmín je vlastně jediné koření, které se ve větším ještě dá na území ČR pěstovat. Můžeme být soběstační, ale 80-90 % úrody vyvezeme

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/kminove-obrozeni-tradicni-ceske-koreni-je-znovu-na-vzestupu.A200727_094139_dobra-chut_ape

zobrazit více..
Loading...