Globální oteplování

globální oteplování způsobuje extrémní výkyvy počasí, zvyšování hladin oceánů či změny klimatických zón. Laicky lze říci: proces oteplování bude dokončen rozpuštěním ledovců pevnině a pólech, nastane bod obratu (podobně jako v průběhu léta, kdy se rozpustí všechen sníh), hladina oceánů zvýší o více jak 100 metrů, tato změna ovlivní hydrologické a klimatické cykly na pevnině a v oceánech, po nějaké době dojde k opětovnému ochlazování v souladu s planetárními cykly (např. Milankovičovy cykly)

  • přispívá ke zvětšování ekonomické nerovnosti ve světě více
  • klimatická změna během posledního půlstoletí přibrzdila hospodářský růst těch nejchudších zemí světa a naopak pomohla k rychlejšímu růstu ekonomik nejbohatších světových států, patří k největším producentům skleníkových plynů
  • "chladné" země na oteplování vydělávají, zatímco státy, které již na počátku 60. let patřily k "horkým", růst teplot ekonomicky brzdí. o 30-40% (Afrika, Indie, Brazílie), ale po několika letech má globální oteplování negativní vliv i na "chladné" a ekonomicky rozvinutější země
  • lidé mohou dle hrubého odhadu doc. Cílka (Věk nerovnováhy) za více jak 50 % současné klimatické změny , tento stav se může lokálně lišit
  • Antarktida a Arktida

Střídání glaciál (doba ledová) a interglaciál (teplé klimata) je pravidelný periodický cyklus, který probíhá na planetě od čtvrtohor - kvartér ( před 2,6 miliony let) . Více

  • glaciály, chladné a poměrně suché období, ve kterém dochází k vývoji silného ledovcového příkrovu, na našem území klesaly teploty o 14 až 16 °C oproti dnešnímu průměru (trvají cca sto tisíc let)
  • interglaciály, období teplého klimatu (trvají cca deset tisíc let)
  • Pleistocén (na Zemi žili velcí savci a nejstarší příbuzný člověka Australopithecus : před 2,5 až 5 miliony lety byly hladiny moří vyšší až o 20 metrů, Grónsko i velká část Antarktidy byly bez ledu, a dokonce i na jižním pólu rostly stromy. (zdroj: konference britských meteorologů na Královské univerzitě v Londýně
Globální oteplování
Globální oteplování

Růst globálních teplot zaznamenán od roku 1975 a roste rychleji nad pevninou a pomaleji nad oceány (tvoří 70 % plochy země). V Česku roste počet tropických dní, s teplotou nad 30°C ( nyní je jich cca 15 - 20). Arktida se otepluje  2- 3 x rychleji než celosvětový průměr (tání ledovců). Důsledkem globálního oteplování bude zvýšená migrace z postižených regionů směrem do Evropy.

  • poslední desetiletí byla v Americe nejteplejší za posledních 1 500 let 
  • nejteplejší město na světe Kuvajt,  maximum činí 54°C
  • průměrná dubnová teplota v Česku v roce 2018 byla o 4,9 stupně Celsia vyšší
  • Duben i květen 2018 byly nejteplejší za posledních 58 let, červen byl pátý nejteplejší, příčinou současných veder je podle meteorologů nevýrazné tlakové pole, ve kterém se nad střední Evropou udržuje velmi teplá vzduchová hmota
  • růst tropických dní (teplota dosáhne nad 30°C) jejich četnost je nyní 15 - 20 dní za rok, v nadcházejících 20 - 30 letech se tato četnost za rok zvýší až na 40 dní
  • absolutně nejvyšší teplota na území Česka byla naměřena 20. srpna 2012 v Dobřichovicích, a to 40,4 stupně Celsia. Vlna veder byla tehdy značná, teploty na většině území dosahovaly 38 stupňů. 
  • úterý 31. 7. 2018 se stalo v Česku nejteplejším dnem letošního roku. Teploty stoupaly až nad 37 stupňů, například ve středočeské Řeži meteorologové naměřili 37,6 stupně. 
  • k 6. srpnu 2018 byly naměřeny tropické dny (teplota nad 30°C) na stanicích: Brno-Tuřany zaznamenalo 19, Ostrava-Mošnov 7, Praha-Klementinum 20 a Ústí nad Labem-Vaňov 28 dní
  • Malá doba ledová, klimatická anomálie, která znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let. Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím a měla vrchol v 17. století.  Po silném růstu počtu obyvatel v Evropě od raného středověku až do počátku 14. století taková série neúrod (od roku 1315) způsobila velký hlad a značný úbytek obyvatelstva.

Vzestup hladiny CO2 v ovzduši:

Za posledních 100 roku stoupl obsah CO2 v ovzduší o 30% a proto roste teplota vzduchu a to způsobí další tání ledovců. Pokud stoupne hladina hladina moře jen o 1,5-2m způsobí to celosvětovou katastrofu. Vědci předpokládají, že k tomu může dojít do roku 2100. V historii trvající 20 000 roků se to již stalo. Oceány stouply o 20m za 500 roků a o 5-6m za 100 roků z důvodu tání ledovců. Více

  • Vědci předpokládají, že vlivem skleníkových plynů (CO2, metan) a globálního oteplování, do konce roku 2100 může hladina moří stoupnout až o 6m. 
  • permafrost je největší zásobárnou CO2

Co nejvíce přispívá k růstu teploty na zemi?

klima se na planetě cyklicky mění (před cca 14 lety byla doba ledová a potom následovalo oteplení v holocénu)

  • skleníkové plyny tvořené člověkem mají klíčový podíl (CO2, metan, oxid siřičitý), průmysl, doprava, turizmus, živočišná výroba a další
  • sluneční aktivita (v periodách po 30 letech)
  • rozpouštění permafrostu
  • aerosoly v atmosféře naopak teplotu snižují, ale jsou rakovinotvorné protože na sebe váží škodlivé látky

Na aerosoly se tak může vázat rakovinotvorný benzo(a)pyren, polétavý prach PM 10 a PM 2,5 nebo další látky, které mohou způsobovat dýchací potíže či poškozovat DNA. 

Důsledky globálního oteplování?

  • vznik stepí na užemí Jižní Moravy (Jižní Slovensko) podobně jako v Panonii (Maďarsko)
  • pokles srážek, suché klima, bude klimatický jiný režim (je narušen malý vodní cyklus vody a velké lány orné půdy bez remízků a další vegetace)
  • změny v druhu pěstování zemědělských plodin
  • změna ve flóře a fauně, budou teplomilnější
  • musíme lépe rospodařit s vodou, protože ji nebudeme mít dostatek jako nyní
  • bude nutná stavba nových přehrad na zadržování vody (až 65 lokalit)

V Mezivládním panelu pro klimatickou změnu se doslova píše, že hospodařením v krajině neovlivníme množství vodní páry, že ho ovlivňujeme tím, jak vypouštíme skleníkové plyny S tím nelze souhlasit a je to pitomost. Když odvodním nějaké území, tak stoupá povrchová teplota půdy, ohřívá se vzduch a ten stoupá vzhůru a odnáší vodní páru rychle vzhůru. V doporučeních pro rozhodující sféry se píše jen o oxidu uhličitém a skleníkových plynech. Není tam ani slovo o tom, že měníme distribuci sluneční energie na zemi tím, co sluníčku nabídneme, tedy krajinným pokryvem. A není tam ani slovo o přímé úloze vody a rostlin v klimatu, říká biolog Jan Pokorný 

Růst počtu obyvatel na zemi

  • v 1850 bylo na zemi pouze 1 miliarda lidí (končila malá doba ledová, končila robota, atd.)
  • ke konci roku 2010 lidstvo dosáhlo počtu 7 miliard
  • do roku 2050 nás bude cca 9 miliard

Jak snížit skleníkové plyny v USA?

Pokud by v USA přestali obyvatelé konzumovat hovězí maso při zachování stávajících zvyků, včetně konzumace jiného masa, splnili by klimatické podmínky obsahu CO2 již po roce 2020. Více

  • třetina zemědělské půdy využívána k pěstování živočišných krmiv a dalších 26 % neobydlených ploch USA slouží jako pastviny
  • omezení konzumace hovězího masa by snížila emise o 46 až 74 % z celkového poklesu potřebného k dosažení stanovených cílů
  • tento poměrně malý krok (zastavení konzumace hovězího masa) by totiž přinesl daleko větší výsledek než globální používání menších vozidel nebo vypínání žárovek

Jak můžeme efektivně přispět k omezení oteplování v Česku

  • omezení spotřeby všeho (zboží, služeb, cestování atd.)
  • změna zemědělské politiky (rozparcelování půdy, obnova remízků a původního reliéfu krajiny
  • obměna skladby českých lesů díky posunu klimatických pásem
  • obnovit zadržování vody v krajině
  • omezení sekání trávníků
  • změna vlastnictví půdy

"Nebojte se, zadržet vodu a udělat funkční rybník nebo tůně nestojí moc peněz," říká. Tady jsou jeho tipy, jak na to.

1. Běžte ven, až bude pršet. Díky tomu uvidíte, kudy teče voda. Stačí třeba udělat jednoduchou hráz nebo svod tak, aby voda, která se valí po silnici pryč, stekla do pole nebo do zahrady. Přerušte rovná koryta a strouhy, které vodu rychle odvádějí pryč.

2. Máte pozemek? Pozorujte, kde se víc drží voda a kde je vhodné místo pro tůň nebo rybník. Jestli žádný pozemek nemáte, zeptejte se v okolí, jestli někdo třeba nevyužívá zděděné pole nedaleko. Pokud chcete větší nádrž, budete potřebovat stavební povolení. U malých tůní na zahradě to jde i bez úřadů.

3. Máte pozemek i plán, kde tůň nebo nádrž udělat. Tůň nebo zasakovací mez, která zachytí vodu v případě dešťů, zpomalí ji a nechá vsáknout, můžete vykopat sami. Na rybníček si stačí zavolat bagristu. Za pár tisíc vytvoří jámu, která se postupně naplní vodou z dešťů (nebo ji můžete přivést i ze střechy domu). Jestli na to nemáte prostor, stačí na pozemku udělat malou terénní vlnu, která zadrží vodu, až bude pršet.

4. Myslete na velkou vodu. Až budete rybník stavět, udělejte pořádnou hráz a dbejte při tom na to, že může přijít stoletá voda. Přepad musí být dostatečně velký, aby zvládl případnou masu vody, která se do jezírka může dostat. Samotný sklon hráze by měl být v poměru jednoho výškového metru na dva metry šířky.

5. K hotovému rybníku dejte pár kamenů, do vody hoďte několik větví - to kvůli drobným živočichům. V okolí vysejte rostliny, nebojte se, že tůň zčásti zaroste. Na kraji rybníka nebo u tůní zasaďte stromy - zpevní okraj a dno a zároveň zastíní hladinu, ze které se nebude tak rychle odpařovat voda. více

Globální oteplování zprávy z tisku:

26.12.2020 Kdo je historicky největší znečišťovatel klimatu? Data se evidují od roku 1751. Od té doby největší množství fosilních zdrojů - ropy, uhlí a plynu - spálily Spojené státy americké. V současnosti všechny ostatní poráží Čína. Má také nejvíce uhelných elektráren v provozu.

Ani covid-19, který dominuje zpravodajství v roce 2020, nemůže zastavit dlouhodobý trend, který je neúprosný. Civilizace spaluje stále větší množství fosilních zdrojů. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že wuchanský virus na tom nic nezměnil. Koncentrace oxidu uhličitého byla v atmosféře rekordní v roce 2019 (410,5 částic na milion) a také s končícím rokem 2020 se očekává, že bude zase vyšší.

Oxid uhličitý se v ovzduší kumuluje už od roku 1750 a jeho koncentrace se kontinuálně zvyšuje, zdůraznila Oksana Tarasova, šéfka oddělení pro výzkum atmosféry a životního prostřední při WMO. V atmosféře zůstává dlouhé roky. V současnosti je koncentrace CO2 o 48 procent vyšší, než byla v době před průmyslovou revolucí.

Připomíná se historická úloha západních průmyslových států, které kumulativně přispěly nejvíce k nahromadění koncentrace uhlíku v atmosféře. Od roku 1751 tak nejvíce spálily Spojené státy.

V procentuálním vyjádření to je čtvrtina všech emisí oxidu uhličitého. Státy EU (včetně Velké Británie) přispěly 22 procenty, Čína se ve své krátké průmyslové periodě dostala už na 13 procent. Rusko je naopak jen na 6 procentech.

https://www.peak.cz/historicti-vinici-oteplovani-kdo-spalil-nejvic-fosilnich-zdroju-od-roku-1751/26581/?<br>

30.10.2020 Z Arktidy přichází varovné zprávy o úniku metanu. Oceán nezamrzá, jak by měl. V důsledku toho jsou tam zimy stále mírnější a kratší. Ta letošní by měla v Arktidě už začít, ale vyšší teploty Severního ledového oceánu způsobují, že ještě na konci října nezačal zamrzat.

  • vlivem oteplování na dně moře rozmrzá metan hydrát, obrovský zásobník metanu, který v bublinách stoupá na hladinu a uvolňuje se do atmosféry. Metan je jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů. Stejné množství metanu ohřeje atmosféru během 20 let až osmdesátkrát rychleji než oxid uhličitý.
  • https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/blizi-se-zima-nebo-by-alespon-mela-v-arktide-to-tak-ale-nevy/r~c30312481aaa11eba25cac1f6b220ee8/

28.10.2020 Vědci nyní zveřejnili novou simulaci, která naznačuje, že velké potíže s rostoucí hladinou oceánu mohou mít světové metropole, jako je New York, Londýn nebo Tokio. Simulace tak ukazuje děsivé následky teplotního růstu o čtyři stupně Celsia oproti teplotám, které byly na počátku dvacátého století. Pokud dojde k tomuto teplotnímu nárůstu, hladiny moří se zvýší až o šest a půl metru.

Podle vědců je ztráta ledu na Antarktidě již nevratná a brzy dosáhne bodu, odkud již není návratu. O Antarktidě je známo, že obsahuje více než polovinu sladké vody na planetě, která je tisíce let zmražena v několik kilometrů silném ledovém příkrovu. Díky vypouštění emisí skleníkových plynů, které se stalo neúnosné během průmyslové éry dvacátého století, se však tento příkrov stává nestabilní a taje. Změny v Antarktidě jsou podle vědců nevratné a jednou roztátý led se již nikdy nevrátí do původní podoby. Tající antarktický ledový příkrov přitom může způsobit milionům lidí velké problémy, zejména pak ve velkých přímořských městech. Pokud se oteplí Antarktida o šest stupňů Celsia, stoupne hladina moře až o neuvěřitelných dvanáct metrů.

https://technika.magazinplus.cz/1884-antarktida-ohrozuje-svetove-metropole-vedci-zverejnili-velmi-znepokojivou-zpravu.html

28.10.2020 Metanové bubliny a žádný led: Arktida nezamrzá. Vědci jsou znepokojení. Krom toho, že touto dobou měla Arktida zamrzat, objevili důkaz o uvolňování bublin metanu. Nezadržitelně se tak blížíme době, kdy led z oblasti vymizí úplně. Pro polární oblast to bude znamenat katastrofu.

  • Mořský led v Arktidě obvykle v letních měsících taje a v zimě znovu zamrzá. Rozsah každoročního tání se však řadu let za sebou zvyšuje a na obzoru je i první arktické léto zcela bez ledu - vědci ho očekávají mezi lety 2030 a 2050. Letošní rok je pro region obzvláště katastrofický.
  • Vědci našli důkazy také o uvolňování bublin zmrzlého metanu hluboko pod povrchem Severního ledového oceánu. Metan má oproti oxidu uhličitému daleko větší oteplovací účinek a tání permafrostu v Arktidě ho může nakonec uvolnit obrovské množství.
  • Ruští a švédští vědci však varovali, že výsledky jejich expedice v moři Laptěvů jsou předběžné a bude třeba je před odesláním do recenzovaného časopisu zkontrolovat a potvrdit.
  • S dvakrát rychlejším oteplováním v oblasti oproti globálnímu průměru bylo dle vědců jen otázkou času, kdy se "spící obr" probudí.
  • "Rok 2020 je dalším rokem, který odpovídá teorii o rychlé proměně Arktidy. Bez systematického snižování skleníkových plynů bude pravděpodobnost našeho prvního "bezledového" léta do poloviny 21. století nadále stoupat."
  • Rozsáhlé oblasti moře tak zůstaly bez ledové pokrývky, čímž se otevřela cesta slunci. Voda, která jeho záření absorbovala, dosáhla nadprůměrné teploty pět stupňů Celsia. A čím teplejší voda, tím menší pravděpodobnost tvorby ledu.
  • Sibiřské vlny veder jsou letos dle studií nejméně 600krát pravděpodobnější díky průmyslovým a zemědělským emisím.
  • Teplejší teplota vzduchu není jediným faktorem zpomalujícím tvorbu ledu. Změna klimatu také směřuje více mírných atlantických proudů do Arktidy a rozbíjí obvyklou stratifikaci mezi teplými hlubokými vodami a chladným povrchem.
  • Za normálních okolností by se počátkem zimy vytvořil led podél celého severního sibiřského pobřeží. Silný vítr by ho pak hnal dál přes moře Laptěvů a během driftování Arktidou sbíral a přenášel živiny. Roztál by mezi Svalbardem a Grónskem. Čím dál slabší ledová pokrývka však znamená riziko, že roztaje ještě před doplutím do cíle. Živiny, které přenáší, jsou důležité pro plankton, který při nedostatku ztrácí schopnost odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry. To zase přispěje ke skleníkovému efektu, což bude mít za následek vyšší globální teploty a ještě méně ledu.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/metanove-bubliny-a-zadny-led-arktida-nezamrza-126529#

12.10.2020 Vědci přišli na to, co stojí za rozšiřováním tropů. V nově zveřejněné studii Gerrit Lohmann a Hu Yang z Alfred Wegener Institute ale docházejí k tomu, že nejpravděpodobnější příčinou rozšiřování tropů je oteplování oceánu.

"Dříve vědci vůči tomuto problému zaujímali zbytečně komplikovaný postoj," říká Lohmann. "Předpokládali, že rozšiřování tropů je výsledkem komplexních změn v atmosféře. Realita ale je, že je to způsobeno relativně jednoduchým mechanismem oceánských proudů."

V oceánech je velké množství vírů. Ty největší z nich, gigantické o průměru několik set kilometrů, nazývají oceánografové gyry. Velkých je pět, největší z nich je v Pacifiku a naprostá většina z nás je zná v souvislosti se vzniklým souostrovím odpadků. Gyry totiž pomalu rotují a jsou uzavřeny obtékajícími stálými proudy. To znamená, že se do nich poměrně snadno něco dostane, ale už jen těžko se vymaní zpět na širý oceán. "Povrch oceánu se prohřívá. V gyru dochází k tomu, že se teplejší voda nedostává mimo vír, ale zůstává v něm," vysvětluje Lohmann. "A právě tím, že se jedná o obrovskou masu vody, dochází jednoduše k tomu, že se tu teplo stále kumuluje a subtropický oceán se otepluje."

Výsledkem je postupné rozšiřování tropů jak na sever i na jih. A vzhledem k tomu, že na jižní polokouli zaujímá oceán větší plochu, je tam tento efekt výraznější.

Ani tak se ale nedá tvrdit, že rozšiřování tropů je jedinou příčinou změn, ke kterým v subtropech dochází. "Globální změny klimatu jsou natolik složité, že se to opravdu nedá s přesností kvantifikovat. Nicméně můžeme předpokládat, že oceánské proudy a expanze tropů ke vzniku sucha a hurikánů výrazně přispívají,

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2020JD033158

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-prisli-na-to-co-stoji-za-rozsirovanim-tropu?

20.5.2019 Led v Antarktidě taje pětkrát rychleji. Za posledních 25 roků se ztenčil až o 122 metrů. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 % západní Antarktidy. "Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru," uvedl Shepherd.

   více

zobrazit více..
Loading...