Hmyz

p>počet hmyzu na planetě každoročně klesá nyní o 2,5 procenta. Brouci (největší skupina živočichů na zemi) mají na lidmi převahu 200 milionů ku jedné. Ovládají nebe, vodní říši i půdu.

Světelné znečištění (umělé světlo od pouličních lamp, po světlomety nebo reflektory) je podle průzkumu vědců jedním z hlavních důvodů úbytku hmyzu. Umělé světlo v noci spolu s chemickým znečištěním, invazivními druhy a změnami klimatu vede k poklesu hmyzu,. Existují ještě miliony dalších druhů hmyzu, které jsou zatím neznámé. Z toho asi polovina je noční hmyz. I na něj má světelné znečištění velký dopad.

můry obletují okolo žárovek, které mylně považují za Měsíc, podle analýzy publikované v časopise Biological Conservation až jedna třetina z nich nad ránem umírá.
Umělé světlo také podle vědců z univerzity v St. Louis brání hmyzu v hledání partnera nebo dokonce k nalezení vody.
stačí je používat moudře, je důležité i nastavení světel tak, aby mířila pouze na potřebnou oblast. Zároveň je vhodné se vyvarovat modrobílým světlům
dalším způsobem, jak zabránit ztrátě hmyzu, je přebytečná světla úplně vypnout. "Jakmile zhasnete světlo, je hrozba pro hmyz pryč
více

Včely

Chytrý hmyz (včely), kromě toho, že pomáhá vypěstovat jídlo, opyluje také 80 % rostlin světa, které by se bez nich dále nešířily. Jediná včelí kolonie opyluje každý den 300 milionů květin.

"Kdyby včela zmizela z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky", výrok Alberta Einsteina
v roce 2018 zahynulo v USA asi 40 procent včelstev (zemědělství a urbanizace)
Co ubližuje včelám, je to změna klimatu a používání pesticidů a hnojiv, přibývají i roztoči a viry, proti kterým včely nemají přirozenou ochranu
včely při napadení sršní schopny zvýšit teplotu na 40 °C, obklíčí ji, vrhnou se na ni a doslova ji uvaří za živa (proti roji však nemají žádnou šanci
více

12.12.2020 Modře zbarvené včely byly spatřeny ve všech australských státech vyjma Tasmánie. Druh s latinským názvem Amegilla cingulata patří mezi pelonosky.

Od včel medonosných, které známe u nás, se liší v několika věcech. Přestože i modré včely mají žihadla, nebývají agresivní. Dorůstají velikosti zhruba jednoho centimetru. A na rozdíl od našich včel se jedná o samotářské jedince. A také neprodukují med.

Zdá se, že létají o něco rychleji než ostatní včely. V Austrálii jsou odpovědné za 30 procent opylování australských rostlin. Lákavá jsou pro ně zejména rajčata, většinu svého nektaru však sbírají z modrých květů. Australské modré včely se dožívají zhruba 40 dní, hnízda si hloubí v hlíně a charakteristické jsou pro ně právě modré pruhy. Pomocí nich lze odlišit i samce a samičku. Sameček má pruhů pět, jeho družka o jeden méně. Modré včely žijí i v městských oblastech, ale nejsou k vidění zcela běžně. Keř, který zrovna opylovávají, byste však poznali už na dálku po sluchu. Včely používají silné vibrace k uvolňování pylu. Keře tak doslova drnčí.

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/modre-vcely-uchvatily-australany-40344980#<br>

Vosy

používají signální látku (feromony) na navádění vojska proti včelám, které se stanou jejich kořistí, jde jim o larvy a med..

Čmeláci

3.5.2020 V USA se šíří agresivní sršně mandarínské. Zabíjejí tamní včely a útočí na lidi. Jedna sršeň mandarínská je schopna během 24 hodin zabít až 50 včel, což znamená, že vyhladit jeden běžný včelí úl do pár minut rozhodně nedělá problém i menšímu roji takových sršňů. Nejvíce postižený americký stát je Washington.

https://refresher.cz/84131-V-USA-se-siri-agresivni-srsne-mandarinske-Zabijeji-tamni-vcely-a-utoci-na-lidi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

zobrazit více..