Hmyz
Světelné znečištění (umělé světlo od pouličních lamp, po světlomety nebo reflektory) je podle průzkumu vědců jedním z hlavních důvodů úbytku hmyzu. Umělé světlo v noci spolu s chemickým znečištěním, invazivními druhy a změnami klimatu vede k poklesu hmyzu,. Existují ještě miliony dalších druhů hmyzu, které jsou zatím neznámé. Z toho asi polovina je noční hmyz. I na něj má světelné znečištění velký dopad.
- můry obletují okolo žárovek, které mylně považují za Měsíc, podle analýzy publikované v časopise Biological Conservation až jedna třetina z nich nad ránem umírá.
- Umělé světlo také podle vědců z univerzity v St. Louis brání hmyzu v hledání partnera nebo dokonce k nalezení vody.
- stačí je používat moudře, je důležité i nastavení světel tak, aby mířila pouze na potřebnou oblast. Zároveň je vhodné se vyvarovat modrobílým světlům
- dalším způsobem, jak zabránit ztrátě hmyzu, je přebytečná světla úplně vypnout. "Jakmile zhasnete světlo, je hrozba pro hmyz pryč
- více
Včely
Chytrý hmyz (včely), kromě toho, že pomáhá vypěstovat jídlo, opyluje také 80 % rostlin světa, které by se bez nich dále nešířily. Jediná včelí kolonie opyluje každý den 300 milionů květin.
- "Kdyby včela zmizela z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky", výrok Alberta Einsteina
- v roce 2018 zahynulo v USA asi 40 procent včelstev (zemědělství a urbanizace)
- Co ubližuje včelám, je to změna klimatu a používání pesticidů a hnojiv, přibývají i roztoči a viry, proti kterým včely nemají přirozenou ochranu
- včely při napadení sršní schopny zvýšit teplotu na 40 °C, obklíčí ji, vrhnou se na ni a doslova ji uvaří za živa (proti roji však nemají žádnou šanci
- více
12.12.2020 Modře zbarvené včely byly spatřeny ve všech australských státech vyjma Tasmánie. Druh s latinským názvem Amegilla cingulata patří mezi pelonosky.
Od včel medonosných, které známe u nás, se liší v několika věcech. Přestože i modré včely mají žihadla, nebývají agresivní. Dorůstají velikosti zhruba jednoho centimetru. A na rozdíl od našich včel se jedná o samotářské jedince. A také neprodukují med.
Zdá se, že létají o něco rychleji než ostatní včely. V Austrálii jsou odpovědné za 30 procent opylování australských rostlin. Lákavá jsou pro ně zejména rajčata, většinu svého nektaru však sbírají z modrých květů. Australské modré včely se dožívají zhruba 40 dní, hnízda si hloubí v hlíně a charakteristické jsou pro ně právě modré pruhy. Pomocí nich lze odlišit i samce a samičku. Sameček má pruhů pět, jeho družka o jeden méně. Modré včely žijí i v městských oblastech, ale nejsou k vidění zcela běžně. Keř, který zrovna opylovávají, byste však poznali už na dálku po sluchu. Včely používají silné vibrace k uvolňování pylu. Keře tak doslova drnčí.
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/modre-vcely-uchvatily-australany-40344980#<br>
Vosy
používají signální látku (feromony) na navádění vojska proti včelám, které se stanou jejich kořistí, jde jim o larvy a med..
Čmeláci
3.5.2020 V USA se šíří agresivní sršně mandarínské. Zabíjejí tamní včely a útočí na lidi. Jedna sršeň mandarínská je schopna během 24 hodin zabít až 50 včel, což znamená, že vyhladit jeden běžný včelí úl do pár minut rozhodně nedělá problém i menšímu roji takových sršňů. Nejvíce postižený americký stát je Washington.
https://refresher.cz/84131-V-USA-se-siri-agresivni-srsne-mandarinske-Zabijeji-tamni-vcely-a-utoci-na-lidi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu