Vyvýšené záhony

Vyvýšené záhony nemají dno; jsou otevřené do země. Tím umožňují kořenům rostlin čerpat výživné látky i vodu přímo z půdy. Mohou mít různé tvary a velikosti a můžete na ně použít různé materiály - dřevo, kámen, starou cihlu či moderní tvárnice. Promyšleným designem (i po technické a funkční stránce) dokážete ze zeleninové zahrady vytvořit umělecké dílo.

  • Ideální první zeleninou jsou okurky, dýně, košťáloviny (kedluben, květák, zelí, kapusta), rajčata, papriky nebo celer. V dalším roce to může být mrkev, salát a jiné druhy, které nejsou až tak náročné na živiny.  

Výhody vyvýšeného záhonu:

  1. K záhonu je snadný přístup ze všech stran, při obdělávání půdy se nemusíte tolik ohýbat.
  2. Rostlinky ve vyvýšeném záhonu nejsou náchylné na přízemní mrazíky, stěny záhon prohřívají.
  3. Rostlinky jsou chráněny před hraboši, krtky a jinými škůdci.
  4. V zimě substrát dokonale promrzne a mráz zlikviduje značnou část zárodků chorob i rozmnožených škůdců.
  5. Díky výšce záhonu se k rostlinkám nedostane tolik plevele.
  6. Rostliny se nebudou nekontrolovatelně rozrůstat mimo záhon.
  7. Na jaře umožňuje záhon dřívější pěstování plodin a také získání dřívější úrody (v záhonu je oproti okolní půdě o 5 až 10 °C vyšší teplota).
  8. Zahrada získá nový vzhled, vyvýšený záhon můžete poskládat do různých tvarů.

Nevýhody vyvýšeného záhonu:

    1. Výroba záhonů je náročná na práci i čas. Na úspěšné pěstování různých druhů zeleniny potřebujeme nejméně tři až čtyři záhony.
    2. Je třeba počítat i s počátečními náklady (materiál, výstavba).
    3. Životnost záhonu je také omezena - případná oprava či náhrada některé ze stěn totiž něco stojí. Záhon by měl vydržet funkční několik let, závisí to na použitém materiálu a také na jeho výšce.
    4. Drenáž, která v záhonu slouží k odvodňování, může být v suchých a teplých měsících nevýhodou. Půda rychleji vysychá. Pomoci však můžete právě nastýlkou z mulče nebo instalací kapénkové závlahy.
    5. Přehřívání substrátu škodí některým druhům zeleniny.
    6. Pokud záhon nevybudujete správně, může být v teplých měsících spotřeba vody na zavlažování velmi vysoká.
    7. Vyvýšené záhony na rozdíl od klasických záhonů nelze v průběhu pěstitelských sezón přeskupovat a měnit jejich umístění na pozemku.

Záhon si postupem času kvůli rozkladu organické hmoty sedá a ubývají v něm živiny. Proto je nutné do něj průběžně doplňovat kompost i půdu. Nezapomínejte na nejdůležitější pravidlo: do záhonu nešlapeme a neokopáváme ho. Obracení půdy stačí ke zničení mikroorganismů, které se dostanou na světlo i zahubení těch z povrchu. 

Jak záhon správně vybudovat?

Nejlepší období na budování vysokého záhonu je podzim nebo časné jaro. Je však potřeba na to myslet mnohem dříve, abyste si stihli nasbírat dostatek biologického odpadu na jeho vyplnění.

Z jakého materiálu?

Bednění záhonu může být vyrobeno ze dřeva, kamene, cihel či plechu. Pokud zvolíte dřevo, nezapomeňte, že je třeba se o ně pravidelně starat, minimálně jednou ročně ho ošetřit a z vnější strany natřít. Zcela nejjednodušší je použít dřevěné palety, které mají pro tento účel ideální rozměr. Z vnitřní strany se u dřeva doporučuje izolace nopovou fólií - připevněte ji výstupky (tzv. nopy) směrem k dřevu, aby se materiál provětrával. Dřevo pracuje, kroutí se, puká a praská, zejména pokud je na přímém slunci. Část dne by měl být vyvýšený záhon ze dřeva ve stínu.

Povrch kolem nebo mezi záhony si upravte také, abyste při procházení nešlapali po blátě. Nemusí to být jen trávník. Záhony pěkně vyniknou na vrstvě štěrku nebo mulčovací kůry, kterou vysypete na netkanou textilii.

Rozměry, tvar a umístění

Výška záhonu bývá obvykle 70 až 90 cm. Přizpůsobte ji však svým potřebám tak, aby se vám co nejsnadněji v záhoně pracovalo. Pokud by byl například příliš vysoký, zalévání konví by bylo velmi nepohodlné. Šířka musí být taková, abyste pohodlně dosáhli do středu záhonu. Pokud k němu plánujete přístup z obou stran, může být 130 až 160 cm, pokud pouze z jedné strany, počítejte s poloviční šířkou. Délka i tvar jsou libovolné. Budou záviset ve velké míře na dostupnosti materiálu, kterým je třeba záhon naplnit a samozřejmě záleží i na prostorových možnostech, vaší fantazii a vkusu. Nezapomeňte, že cestička mezi záhony by měla umožňovat manévrování se zahradním vozíkem.

Záhon umístěte tak, abyste využili specifické vlastnosti pozemku. V úvahu berte množství slunce, vystavení záhonu větru, sklon terénu či jeho orientaci na světové strany.

Mulčování: Abyste v záhonu udrželi i v parném létě dostatek vlhkosti, půdu je třeba zakrýt mulčem. Mulčování zpomalí vypařování vody z půdy a nebude potřeba rostliny tak často zalévat. Navrstvený mulč chrání půdu i v zimě před mrazem

Jak záhon založit

  1. Tvar budoucího záhonu si nejprve vyznačte provázkem.
  2. Půdu je třeba zbavit trávy a horní vrstvy půdy. Udělejte výkop hluboký 30 až 50 cm, travní drn i horní vrstvu půdy odložte stranou, později ji použijete na vrstvení.
  3. Vezměte vidle a otáčením zkypřete půdu na dně jámy.
  4. Dno a stěny vykopané jámy obložte drátěným pletivem s malými oky (10 × 10 mm nebo 12 x 12 mm), aby se do záhonů nedostali škůdci.
  5. Postavte bednění, které bude tvořit ohraničení záhonu. Vnitřní stranu bednění vyložte nopovou izolační fólií. Ta ochrání dřevěné bednění před vlhkostí zevnitř a zabrání nadměrnému odpařování vody z výplně záhonu.

Čím záhon vyplnit

  1. Vnitřek záhonu se skládá z množství postupně se rozkládající organické hmoty. První vrstvu tvoří odstřižené větve z keřů a stromů, hrubé stonky slunečnic, kukuřice apod., čili materiál, který v sobě dokáže zadržet vodu.
  2. Druhou vrstvu představuje drn (kousky trávníku s tenkou vrstvou země). Ukládá se travnatou částí dolů. K ní se přidává sláma smíchaná s trávou, listy a půdou.
    Vrstvit můžete i nevyzrálý kompost, který v záhonu postupně svůj rozklad dokončí, kuchyňský odpad či bioodpad. Během plnění záhonu se ho snažte utlačovat a zalévat.
  3. Poté následuje třetí vrstva, tu tvoří nepřesetý, ale už vyzrálý kompost a nakonec jemně přesátý vyzrálý kompost smíchaný se zeminou v poměru 1 : 1. Poslední dvě vrstvy musí dohromady měřit minimálně 30 až 40 cm.

Jednotlivé vrstvy (dřevo, hnůj, seno) se rozkládají, vytvářejí teplo a důležitý humus. Po několika letech vznikne v zahradě velmi kvalitní půda. Posledním a jedním z nejdůležitějších úkonů je záhon dobře mulčovat. Zvolit můžete například slámu, která udrží vlhkost, teplo, zabrání erozi nejvzácnější vrchní části půdy a zabraňuje plevelu uchytit se v záhonu. Mulčovaný záhon není třeba příliš zalévat ani plít. To vám usnadní práci a rostlinám život.

Jak doplnit deficit živin do půdy?

  • hnojení (hnůj, jícha, zelené hnojení, kompost)
  • dřevěný popel, papriky a rajčata, která díky němu netrpí nekrózou plodu rajčete, tedy hnědnutím spodních částí plodů
  • více

https://homebydleni.cz/zahrada/rady-a-tipy/vyhody-a-uskali-vyvysenych-zahonu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=OsANwNN1P8k-202005291419&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Jak si rostliny prospívají?

  • Vysoké druhy jako rajčata, bob nebo tyčkové fazole stíní půdu a rozptylují prudké srážky, čímž vytvářejí lepší podmínky pro růst třeba špenátu nebo čtyřboče  
  • Známý je pozitivní vliv aksamitníků na růže 
  • Vzájemně se podporují celer a květák nebo salát a ředkvičky

CIBULOVINY

  • Cibule, pro společné pěstování se hodí: kopr, okurka, česnek, majoránka, mrkev, salát, rajče. Nehodí se: fazol, hrách, zelí, pór 
  • Česnek, pro společné pěstování se hodí: jahodník, okurka, pór, mrkev, svazenka, rebarbora, měsíček, salát, celer, špenát, aksamitník, rajče. Nehodí se: fazol, košťáloviny
  • Pór, pro společné pěstování se hodí: jahodník, česnek, mrkev, celer. Nehodí se: fazol, hrách

PLODOVÁ ZELENINA

Cuketa
Pro společné pěstování se hodí: bazalka, fazol, heřmánek, cibule
Nehodí se: okurka

Rajče
Pro společné pěstování se hodí: fazol, košťáloviny, mrkev, pór, petržel, měsíček, salát, celer, špenát, aksamitník, cibule
Nehodí se: hrách, fenykl, brambory, červená řepa

Paprika
Pro společné pěstování se hodí: okurka, petržel, košťáloviny, měsíček, hořčice
Nehodí se: rajče, brambor

Okurka
Pro společné pěstování se hodí: bazalka, kopr, hlávkový salát, celer, cibule, špenát, fazol tyčkový Nehodí se: ředkvička, ředkev

Lilek
Pro společné pěstování se hodí: košťáloviny, měsíček, salát, špenát
Nehodí se: hrách, brambory, rajče, paprika, červená řepa

KOŘENOVÁ

Celer
Pro společné pěstování se hodí: květák a ostatní košťáloviny, fazol, pór, špenát, rajče
Nehodí se: brambory, kukuřice, celer

Mrkev
Pro společné pěstování se hodí: endivie, kopr, česnek, zelí, pór, ředkvička, salát, aksamitník, rajče, cibule
Nehodí se: máta

Červená řepa
Pro společné pěstování se hodí: fazol, saturejka, kopr, cibule
Nehodí se: brambor, mangold, špenát

Ředkvička a ředkev
Pro společné pěstování se hodí: fazol, jahodník, řeřicha, rajče, mrkev, salát
Nehodí se: okurka, cuketa

LUSKOVINY

Hrách
Pro společné pěstování se hodí: košťáloviny, mrkev, ředkvička, ředkev, salát, špenát
Nehodí se: fazol, brambory, pór, rajče, cibule

Fazol tyčkový
Pro společné pěstování se hodí: saturejka, okurka, červená řepa, měsíček, salát, špenát, celer, aksamitník
Nehodí se: keříčkový fazol, hrách, pór, cibule

Fazol keříčkový
Pro společné pěstování se hodí: saturejka, brutnák, kopr, hrách, jahodník, okurka, brambor, košťáloviny, ředkvička, ředkev, celer, rajče, červená řepa
Nehodí se: fenykl, cibule, pór

LISTOVÁ

Salát hlávkový, pro společné pěstování se hodí: fazol, brutnák, kopr, hrách, kedlubna, zelí, ředkvička, ředkev, špenát, rajče. Nehodí se: petržel, celer

Špenát, pro společné pěstování se hodí: fazol, hrách, jahodník, zelí, ředkvička, ředkev, salát, rajče. Nehodí se: mangold, červená řepa

Mangold, pro společné pěstování se hodí: keříčkový fazol, košťáloviny, mrkev, ředkev, ředkvička. Nehodí se: špenát, červená řepa

BRUKVOVITÁ ZELENINA

Květák a brokolice,pro společné pěstování se hodí: keříčkový fazol, celer, rajče, svazenka
Nehodí se: cibule, košťáloviny, brambory

Košťáloviny, pro společné pěstování se hodí: brutnák, keř. fazol, hrách, mrkev, svazenka, měsíček, salát, celer, špenát, aksamitník, rajče. Nehodí se: cibule, česnek

Kedluben , pro společné pěstování se hodí: fazol, jahodník, hrách, pór, červená řepa, salát, špenát, rajče. Nehodí se: fenykl

OSTATNÍ

Brambory, pro společné pěstování se hodí: květák, keříčkový fazol, rané zelí, brutnák, máta. Nehodí se: hrách, červená řepa, lilek, salát, rajče, celer

Kukuřice cukrová, pro společné pěstování se hodí: fazol, hrách, okurka, dýně, svazenka, špenát. Nehodí se: žádné takové rostliny nejsou známé

Špenát, díky obsahu saponinů v kořenech má kladný vliv na strukturu a kvalitu půdy, a proto se používá jako předplodina pro většinu zeleniny, například salát, květák či celer. Není použitelný jen pro červenou řepu a mangold, se kterými patří do stejné čeledi merlíkovitých.

https://www.floranazahrade.cz/proc-pestovat-cesnek-s-jahodami/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu 

JAK VYUŽÍT BYLINKY A KVĚTINY

Také tyto rostliny velmi ovlivňují to, jak budou v zahradě prosperovat užitkové rostliny. Známý je vliv aksamitníku a měsíčku na zdravou půdu. Ale můžete využít i další letničky a trvalky.

  • levandule - odpuzuje mšice a mravence, vysazuje se k růžím
  • slunečnice - zlepšuje kvalitu půdy a lze ji využít jako zelené hnojení
  • lichořeřišnice - odpuzuje hmyzí škůdce, hlavně mšice, a stíní půdu pod tyčkovými fazoly a rajčaty
  • bazalka - chrání okurky před padlím
  • heřmánek - podporuje růst rajčat a omezuje houbové choroby hrachu, fazolu či salátu
  • saturejka - brání náletu mšice makové na bob a fazol
  • šalvěj - odhání běláska zelného, plže a hlemýždě

Bylinková spirála

Na stavbu bylinné spirály ("bylinkový šnek") nám stačí plocha o průměru cca 2 metry, výška spirály doporučujeme 50-70cm. Postup přípravy: vyhlubte prostor pro bylinnou spirálu zhruba na hloubku rýče a udusejte ho. Dno zasypte kompostem a překryjte kartonem nebo textilií. Oboje zabrání prorůstání plevele do spirály.

Bylinková spirála
Bylinková spirála
zobrazit více..
Loading...