FED

p>Federální rezervní systém (neformálně Fed) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie Fed vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.

"Fed není banka, je to kartel vlastněný nejbohatšími lidmi na planetě, které nikdy neuvidíme," řekl s odkazem na knihy nazvané The Creature From Jekyll Island a Grunch of Giants. "Chlapi, kteří vlastní Fed, ovládají svět," dodal Kiyosaki.

Fed má v indikátoru deset vysokofrekvenčních indikátorů dostupných pro americkou ekonomiku. Mezi nimi je i námi sledovaná spotřeba elektřiny, údaje o maloobchodních tržbách, prodeji pohonných hmot, výrobě oceli, nákladní dopravě a dále pak zpožďující se proměnné proti cyklu jako údaje o daňovém inkasu nebo tři indikátory z trhu práce: počet nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a tzv. ASA Staffing Index, který zachycuje týdenní změny v počtu pracovních míst obsazených agenturními pracovníky. https://americanstaffing.net/staffing-research-data/asa-data-dashboard/asa-staffing-index/

FED - Federální rezervní systém

  • je centrální bankou USA, která byla založena 23.12.1913, jedná se o soukromý subjekt
  • FED řídí sedmičlenná radu guvernérů, v jejím čele je předseda (od 5.2.2018 Jerome Powell), do úřadu byl v listopadu 2017 nominován prezidentem Donaldem Trumpem, následně ho potvrdil Senát. Funkční období, které lze prodlužovat bez omezení, je čtyřleté.
  • Klíčová měnová rozhodnutí přijímá Federální výbor pro otevřený trh (FOMC). Tvoří ho sedmičlenná rada guvernérů v čele s předsedou a 12 šéfů regionálních poboček Fedu, ale z nich rozhoduje jenom pět: vždy prezident newyorské pobočky a čtyři další regionální šéfové, jejichž hlasovací právo po roce rotuje. 
  • Guvernéři Fedu jsou nominováni prezidentem USA a schvalováni Senátem na čtrnáctileté funkční období, které není možné prodloužit. Post předsedy a místopředsedy se vždy obsazuje z řad guvernérů. Jerome Powell bude předsedou do 5. února 2022 (poté může být znovu jmenován), současně má jisté guvernérské křeslo do konce ledna 2028 (guvernérem Fedu se stal už za prezidenta Baracka Obamy). 
  • FED nastavuje základní úrokové sazby, čímž ovlivňuje tržní úroky, ale i kurs USD vůči jiným měnám

1.9.2020 Postpandemické nákupy hypotečních dluhopisů americkým Fedem překonaly 1 bilion USD (Bloomberg) 

28.8.2020 Vyhlídky amerického dolaru a jeho skutečná hrozba. Powell naznačil, že Fed bude i nadále dělat vše, co je v jeho silách, aby zvýšil inflaci. Dne 27. srpna 2020 učinil předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell prohlášení, ve kterém oznámil změny americké měnové politiky. Tyto změny se setkaly se smíšenými ohlasy, jelikož Powell naznačil, že Fed bude i nadále dělat vše, co je v jeho silách, aby zvýšil inflaci.

Zatímco někteří odborníci tvrdili, že inflace je hrozícím nebezpečí pro fiatové měny, Federální rezervní systém svému lidu včera připomněl, že inflace je spíše rysem fiatového systému než chybou.

Některé argumenty říkají, že Americký dolar je token pro americkou i globální ekonomiku, který nepotřebuje být podporován tzv. tvrdým aktivem, aby zachoval svou hodnotu a užitečnost, jelikož byl vytvořen dříve, než měl jakoukoli cenu, a tu stanovuje svými pohyby napříč ekonomikou.

Federální rezervní systém má na starosti vytvoření systému, v němž má dolar stálou hodnotu, a jako takový má dvojí mandát. Podporovat zaměstnanost a udržet finanční stabilitu.

Vyhlídky amerického dolaru

Zdá se, že bezprostřední ohrožení stavu rezervy amerického dolaru nepochází z důsledku "tisknutí peněz". Stejně jako v každém podnikání je skutečnou hrozbou konkurence nebo lepší alternativa.

Americký dolar má dnes několik konkurentů:

  • Euro - i když je skutečným konkurentem, je euro s ohledem na současné ekonomické problémy v Evropě nepravděpodobnou hrozbou.
  • Digitální jüan - čínský digitální jüan představuje skutečnou hrozbu jako účinnější a snadno přístupná měna napříč rozvíjejícími se trhy. Snadno použitelná a stabilní měna může vyřešit problém s převody peněz a poskytnout bezpečné řešení pro nebankovní subjekty v Africe, východní Asii a Jižní Americe.
  • Bitcoin - skutečnou konkurenční výhodou bitcoinů je suverenita. S rostoucí geopolitickou nejistotou vzrůstá poptávka držet peníze nebo bohatství mimo politické systémy. Bitcoin poskytuje právě tuto jistotu.

Závěr

Se všemi pohledy na Federální rezervní systém si mnoho investorů stále více uvědomuje, že současný fiatový systém běží pouhých 50 let, a proto se snaží zajistit svá portfolia tím, že je diverzifikují na nekorelující aktiva, jako jsou zlato, stříbro, bitcoiny a nemovitosti.

https://kryptomagazin.cz/vyhlidky-americkeho-dolaru-a-jeho-skutecna-hrozba/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=zb9x9Pw6fSC-202008281913&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box 

29.7.2020 Americká centrální banka v obecně očekávaném rozhodnutí ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní zápůjční jednodenní sazba tak zůstává v blízkosti nuly, a to již od 15. března, kdy globální pandemie koronaviru začínala. Měnový výbor FOMC, který nastavuje měnovou politiku, dále slíbil ponechat nákupy dluhopisů i sérii úvěrových i likviditních programů, které představoval v rámci své odpovědi na koronavirovou krizi. Centrální bankéři připomněli, že jsou připraveni použít všechny své nástroje na podporu ekonomiky. Její další cesta bude "významně záviset" na průběhu koronavirové nákazy. O tom, co by se muselo stát, aby Fed nastavení sazeb změnil, se ale trhy z dnešného prohlášení nedozvěděly. Někteří přitom očekávali, že Fed svoje vodítku upraví, aby bylo patrnější jaká míra inflace či nezaměstnanosti by si změnu mohla vynutit. 

Fed oznámil, že prodlouží krizové swapové linky s jinými centrálními bankami do konce 1Q21 a dočasnou facilitu pro swap amerických dluhopisů za dolary s jinými mezinárodními měnovými autoritami (FT)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4462252/fed-potvrzuje-sazby-a-varuje-pred-hrozbou-pro-zotavovani-ekonomiky.html

28.7.2020 Fed říká, že prodlužuje programy nouzových úvěrů až do 31. prosince (Bloomberg) 

15.7.2020 Aby Fed nadále zajišťoval likviditu, slíbil neomezené nákupy finančních aktiv. Rozvaha mu nabobtnala z únorových 4,2 bilionu USD na současných 7 bilionů USD. I když velká většina těchto nákupů byla omezena na americké státní dluhopisy a cenné papíry podpořené hypotékami, příslib Fedu podpořit trh s firemním dluhem stačila na to, aby nastartoval sháňku po dluhopisech a akciích.

"COVID-19 se nyní k trhům vztahuje inverzně. Čím horší COVID-19 je, tím víc se trhům daří, protože Fed přijde se stimuly. To je tím, co pohání trhy," uvedl Andrew Brenner, š´f divize zahraničního pevného výnosu v NatAlliance.
Reuters přinesl i seznam bublin, které investoři připisují intervenci Fedu:

  • HOREČKA NA AKCIOVÉM TRHU, Ze dna, kterého dosáhly 23. března, se indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average zvedly každý o více než 40 % a Nasdaq Composite přidal skoro 60 %.
  • IPO ŠÍLENSTVÍ, Jenom ve druhém čtvrtletí získaly firmy z amerických akciových trhů rekordních 184 miliard USD. Nad cílovým rozpětím se ocenily IPO v hodnotě přes 8,9 miliardy USD, což je nejvyšší částka od třetího čtvrtletí 2014, ukazují data Dealogic.
  • DLUHOVÁ NESTŘÍDMOST, Druhé čtvrtletí tak bylo z hlediska emise dluhu nejrušnějším v historii. Jenom v první polovině roku se prodaly papíry s investičním ratingem za zhruba 1,2 bilionu USD. V emisích dluhu to je největší objem, který kdy Securities Industry and Financial Markets Association (SIFMA) zaregistrovala. Ačkoli Fed se do nákupů bondů s nejprašivějším ratingem nepustil, do června se jeho emise vyšplhaly na 200 miliard USD, což je více než dvojnásobek loňské úrovně.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4451793/fed-s-protivirovym-zachrannym-kruhem-prifukuje-trzni-bubliny.html

15.6.2020 FED právě oznámil, že začne nakupovat široké portfolio amerických korporátních dluhopisů (Bloomberg) . Fed bude firemní dluhopisy nakupovat na sekundárním trhu. Nákupy by měly tlačit dolů výnosy u dluhopisů, a tak snižovat náklady podniků na půjčky. Pokles výnosů ale také zřejmě přiměje investory k přesunu peněz z dluhopisů do akcií, upozornila agentura AP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4430814/fed-zacne-nakupovat-jednotlive-korporatni-dluhopisy-zlepsil-naladu-na-trhu.html

10.6.2020 Fed namaloval nulové úrokové sazby až do konce roku 2022. Tato politika, by měla nejen pomoci ekonomice vzpamatovat se z koronakrize, ale navíc zajistit "levné" financování rychle rostoucího vládního dluhu. americká centrální banka nevěří na rychlé oživení ve tvaru "V", zpochybňuje totiž nečekaně dobrý květnový výsledek trhu práce. To vše je patrné zejména z odhadované míry nezaměstnanosti, jež má podle Fedu na konci roku stále ještě činit téměř 10 %, přičemž na konci roku 2022 má poklesnout na 5,5 %. odhadovaná přirozená míra nezaměstnanosti je 4,1%.

  • centrální banka je připravena použít i další expanzivní nástroje, byť se nenechal na tiskovce dotlačit k tomu, aby uvedl, co by se muselo stát, aby FOMC přistoupil k ještě agresivnějšímu počítání. Například k ještě masivnějším nákupům aktiv do své bilance či k přímé kontrole výnosové křivky, respektive k zastropování tržních úrokových sazeb (záporné úrokové sazby zřejmě nejsou v portfoliu dalších expanzivních opatření Fedu).  

8.6.2020 Fed snižuje tempo nákupu dluhopisů na 4 mld. USD/den z 4,5 mld. USD/den (Bloomberg) 

27.5.2020 Fed již otevřel stavidla novým politikám, aby zabránil poklesu ekonomiky. Ale investoři se domnívají, že v řadě již čekají další...

Očekává se, že v rámci strategie Fedu, známé jako řízení výnosové křivky, bude spadat i zastropování výnosů ze státních dluhopisů s vybranou splatností - tím, že bude nakupovat, kolik bude potřeba. U centrálních bank, které již snižují krátkodobé úrokové sazby na nulu, je to způsob, jak signalizovat, že zůstanou nízké po delší dobu, a zároveň i jak pomoci snížit dlouhodobé výpůjční náklady.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4414164/dluhopisovy-trh-si-mysli-ze-vi-co-fed-udela.html 

18.5.2020 K tomu, aby se americká ekonomika plně zotavila z dopadů pandemie, bude zřejmě nutná vakcína proti koronaviru. V pořadu Face the Nation televizní sítě CBS to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Je tedy podle něj pravděpodobné, že proces zotavení se protáhne hluboko do příštího roku (ČTK)

13.5.2020 Reakce Fedu na koronavirus může způsobit Američanům vážné dlouhodobé problémy. Celkový deficit USA v dubnu dosáhl rekordních 738 miliard dolarů a kumulativní deficit za sedm měsíců letošního roku stoupl na 1,5 bilionu dolarů, což je přibližně o 180 % více než ve srovnatelném období před rokem. Nárůst bilance Fedu je na dobré cestě ke konci roku dosáhnout 12 bilionů dolarů, což byly úrovně, které byly před pár měsíci považovány za neuvěřitelné.

6.5.2020 Federální rezervní systém USA (Fed) pod pečlivým dohledem amerického prezidenta Donalda Trumpa učinil historický krok, kdy na začátku pandemie koronaviru Covid-19 načerpal do ekonomiky přes 6 bilionů amerických dolarů. Mohou tyto kroky poškodit americkou ekonomiku? Fed načerpal do systému ohromujících 6 bilionů amerických dolarů, úrokové sazby zaznamenaly minima a nyní se blíží záporným úrokovým sazbám. Legendární investor Warren Buffett varoval, že následující kroky mohou mít extrémní následky.

Záporné úrokové sazby mohou dle ekonomů narušit investování a utrácení. Další se obávají, že politika negativních úrokových sazeb může držet ekonomiku dané země utlumenou. Analytici Deutsche Bank nazvali současný systém za zombie efekt. Budoucnost ukáže, zda ekonomové měli pravdu ohledně kroků Federálního rezervního systému.

https://www.kurzy.cz/zpravy/543371-donald-trump-a-fed-by-mohli-znicit-americky-bankovni-system/

29.4.2020 Fed říká, že se zavazuje využít celou paletu svých nástrojů na podporu ekonomiky USA (Reuters) , sazby zůstanou na současné úrovni, dokud ekonomika neustojí současné události a nebude na cestě k dosažení cílů zaměstnanosti a inflace. Fed ponechává úrokové sazby beze změny, hlavní sazba zůstává v rozmezí 0 - 0,25 %


9.4.2020 Fed poskytne úvěry za dodatečných 2,3 bilionu USD na podporu americké ekonomice během koronavirové krize. Americká centrální banka vytvoří nové facility na dodání úvěrů malým firmám a obcím. Kromě toho rozšíří opatření oznámená minulý měsíc na podporu trhů s firemním dluhem (FT)

27.3.2020 Fed hodlá do 2.-3. dubna snížit denní objem nákupu dluhopisů na 60 mld. USD (Bloomberg). Prezident atlantského Fedu Raphael Bostic říká, že koronavirová krize je krizí veřejného zdraví, a proto je velmi odlišná od klasické recese. Dokáže se vzchopit a nkteré propady nemusejí prý být tak zlé  

Fed v dnešní repooperaci nezískal žádné objednávky na nabízených až 500 miliard USD, stalo se tak poprvé od chvíle, kdy tyto pravidelné operace začal loni provádět. Naznačuje to, že likvidita na trhu s krátkodobými výpůjčkami vládních cenných papírů se zlepšila (Reuters) 

(9. dubna), kdy sdělil, že uvolní 2,3 bilionu dolarů na čtyřleté úvěry malým a středně velkým firmám (do 10 tisíc zaměstnanců). Vedle toho bude kupovat dluhopisy vydané státy americké unie i jejich územně správními celky. "Budeme energicky, aktivně pokračovat v používání těchto nástrojů, dokud nebudeme přesvědčeni, že jsme pevně na cestě k hospodářskému oživení," prohlásil už tentokrát Powell. 

V polovině března přišlo druhé, ještě razantnější snížení klíčové sazby, tentokrát o celý procentní bod do pásma nula až 0,25 procenta. Fed současně zahájil rozsáhlý program nákupu cenných papírů v hodnotě nejméně 700 miliard dolarů. Zhruba za týden ještě svoji "palebnou sílu" podstatně zvětšil. Oznámil, že bude nakupovat neomezené množství vládních dluhopisů a dalších cenných papírů, aby zajistil hladké fungování finančních trhů a udržel úrokové sazby na nízké úrovni. Rozhodl se vytvořit tři nové úvěrové "kanály" a jejich prostřednictvím napumpovat do ekonomiky až 300 miliard dolarů. Tyto peníze by se měly použít na půjčky pro podniky i domácnosti. "Obranu před důsledky pandemie dále zesílil před velikonočními svátky  

Fedu trvalo více než měsíc, než přikročil k zásadnímu opatření na podporu amerického hospodářství. Svoji klíčovou sazbu snížil 3. března o půl procentního bodu do pásma 1,00-1,25 procenta. Bylo to velké překvapení, neboť se tak stalo krátce po telefonické konferenci ministrů financí a guvernérů centrálních bank sedmi průmyslově vyspělých zemí (G7). Šlo o naprosto výjimečný krok přijatý ještě před řádným zasedáním měnového výboru Fedu, plánovaným na 17.-18. března. Bylo to také první mimořádné snížení sazeb od finanční krize v roce 2008. 

Federální rezervní systém USA (Fed) ponechal svoji klíčovou sazbu ještě 29. ledna beze změny, tedy mezi 1,50 a 1,75 procenta. Předseda rady guvernérů Jerome Powell tuto hodnotu označil za přiměřenou, podporující hospodářský vzestup a rekordně vysokou zaměstnanost. Rovněž prohlásil, že Fed pozorně sleduje, jak se nákaza šíří. "Koronavirus pravděpodobně naruší hospodářskou aktivitu v Číně a možná i na globální úrovni," podotkl tehdy s dodatkem, že na posouzení makroekonomických dopadů je příliš brzy. Den po zasedání Fedu vyhlásila Světová zdravotnická organizace v souvislosti s nákazou "globální stav zdravotní nouze".

USD

26.3.2020 Letos v březnu se stalo, že se cena tohoto "krytí" začala zvedat, až byla vyšší než kdykoli od roku 2011. Začalo to zvedat hodnotu dolaru, a to výše, než bylo komukoli milo. Americkým exportérům kazí relativně drahý dolar kšeft a zahraničním věřitelům pekelně prodražuje splátky veškerých dolarových úvěrů. Proto Fed uvolnil své swapové linky. Zda to pomůže, se teprve uvidí.

Za normálních okolností by Fed mohl tlačit na své zahraniční partnery, aby nechali své měny krapet posílit. Za současné situace to však není politicky možné, protože všechny centrální banky skupují aktiva a tisknou peníze, co se do nich (a jejich ekonomik) vejde, stejně jako Fed. Paul Samuelson měl pravdu. Alespoň má to štěstí, že mu to už jedenáct let může být jedno. 

Paul Samuelson v roce 2005 napsal, že závislost světové ekonomiky na americkém dolaru je sice výhodná (pomáhá držet hodnotu dolaru zhruba stabilní i při značném deficitu americké obchodní bilance), ale může, za blíže nespecifikovaných okolností v blíže nespecifikované budoucnosti, přerůst v poptávku nekontrolovatelnou, a nadělat tak ve světovém finančnickém prostředí pořádný nepořádek. Tehdy to většina lidí brala tak, jako bere všechny hrozby, jež mohou udeřit za blíže nespecifikovaných okolností v blíže nespecifikované budoucnosti - pokrčila rameny.

https://www.kurzy.cz/zpravy/536789-hotovost-je-kral-vladne-ale-prezident-dolar-a-umi-byt-drsny/

O vzniku FEDu

Setkání z roku 1910 popisuje také kniha The Case Against the Fed slavného ekonoma rakouské školy Murrayho N. Rothbarda. O co tak tajného tehdy vlastně šlo? Rok po bankovním a burzovním kolapsu, přiléhavě pojmenovaném Panika roku 1907, kdy byla podlomena důvěra veřejnosti v největší banky, americký Kongres sestavil Federální finanční komisi. Ta měla za úkol prošetřit, zda za panikou nestojí samotní nejmocnější bankéři (což zřejmě opravdu stáli), a doporučit bankovní reformy, aby se podobné události neopakovaly. Předsedou komise byl jmenován senátor Nelson Aldrich. Tady se ovšem stal kozel zahradníkem. Aldrich měl blízko k nejmocnější bankéřské rodině Morganů a později se díky sňatku své dcery stal členem rodiny Rockefellerů. Aldrich se vydal na cestu do Evropy, kde strávil dva roky konzultacemi s hlavními soukromými bankéři Anglie, Francie a Německa. Po svém návratu pozval několik přátel na onu utajovanou schůzku (pod záminkou lovu na kachny). Kromě zmíněného Franka Vanderlipa z National City Bank of New York spojené s Johnem D. Rockefellerem se zde sešli i ostatní bankéři, které měl Aldrich vyšetřovat: například Paul Warburg z Kuhn, Loeb and Company, Henry P. Davison, starší partner u J. P. Morgan, či Benjamin Strong, vedoucí J. P. Morgan Bankers Trust a pozdější první šéf Federálního rezervního systému. Za devět dní vznikl návrh zákona na soukromou centrální banku. Protože republikáni zrovna ztratili ve sněmovně většinu, o Aldrichově plánu s drobnými úpravami se hlasovalo až o tři roky později. 22. prosince 1913 se Kongres vzdal práva vytvářet peníze a regulovat jejich hodnotu, které mu dávala ústava, ve prospěch soukromé korporace. Od roku 1914 je tak každý dolar, který Fed vytiskne, vládě Spojených států půjčován s úrokem. 

Veřejnosti bylo tehdy vysvětleno, že Federální rezervní systém bude kontrolovat množství peněz v oběhu, a bránit tak inflacím a velkým krizím. Co ale vyplývá z faktu, že každý dolar, který kdy Fed vytvořil a půjčil vládě či soukromým institucím, se mu musí vrátit i s úrokem? Ano, že dluh nelze fakticky nikdy splatit. S trochou nadsázky - i kdyby vláda splatila všechny vypůjčené peníze, kde vezme peníze na úrok? Musí si je vypůjčit. A od koho? Od Fedu. Nebo si je vezme od vlastních obyvatel formou daně z příjmu, která ostatně byla zavedena prostřednictvím 16. dodatku americké ústavy v době, kdy vznikal Fed. 

Federální rezervní systém tvoří dvanáct regionálních "centrálních" bank (New York Fed, Boston Fed atd.). Každou z těchto bank zase vlastní různé komerční banky; v jakém poměru a vůbec které to jsou, však veřejnost neví. Vláda žádný podíl nedrží. Rozhodování ovlivňuje pouze prostřednictvím Rady guvernérů. Ale stačí to? 

Vždyť například Timothy Geithner, současný ministr financí, do této funkce přišel jako šéf newyorského Fedu. Velmi často se ministři financí rekrutují z investiční banky Goldman Sachs, jako třeba v případě Bushova ministra Hanka Paulsona. Ten do doby svého příchodu do vlády šéfoval bance, která dlouhodobě prokazatelně lhala - klientům prodávala rizikové produkty, jež interně nazývala "sračkami", měla je pojištěné a ještě si sázela, že to celé praskne. A aby to mohla dělat v co největším množství, její mocný šéf se v roce 2004 zasadil, aby nebyl omezen poměr mezi penězi, které banka vlastní, a těmi, které si půjčuje, takzvaná páka. Čím víc tedy banky těchto balíčků prodaly, tím víc vydělaly. Když v roce 2008 přišla krize, banky zachránil Fed a Paulsonovo ministerstvo financí. 

"Většina lidí chápe, že Fed kontroluje americkou monetární politiku, ale věří, že je součástí vlády - jak by se také dalo čekat, když se jmenuje ,federální'. O čem ale nemají ani ponětí, je, že peníze jsou tvořeny bankovním systémem. Často ani ekonomové a bankéři nedokážou pochopit, že když poskytují půjčky svým klientům a připisují jim na účty kredit, fungují jako součást systému vytváření peněz," píše v jednom článku Stephen Zarlenga, autor knih Zapomenutá věda peněz či Mytologie peněz - příběh moci. "To, co používáme jako peníze, nevydává vláda, nýbrž soukromé banky." 

I autor tohoto textu si dřív myslel, že když si člověk bere hypotéku, banka mu půjčí peníze, které má z vkladů od klientů. Omyl. Po podpisu úvěrové smlouvy banka klikne myší a peníze "vytvoří". Jak? To je tajemství takzvaného bankovnictví částečných rezerv. Jestliže povinná rezerva, kterou Fed stanoví, činí 10 procent, banka musí mít deset procent vkladů, avšak ostatních devadesát smí půjčovat. Nepůjčuje ale peníze, které má na účtech. Vytvoří nové peníze a ty pak půjčuje. Tedy, pokud někdo uloží do banky 1000 dolarů, banka může vytvořit dalších 9000 nových dolarů pomocí pouhého záznamu účetní položky, a potom je někomu půjčit na úrok. Na základě peněz, které se bance vrátí od dlužníka, si může takto "vytvořit" další peníze. A tak pořád dokola. 

Stejná tvorba peněz, které přibývají v systému tím, že banky dávají úvěry, se nakonec stává i zdrojem financování amerických dluhopisů, které vydává vláda. Bývalý šéf bankovní a měnové komise Wright Patman systém popsal slovy: "Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by mi logicky a rozumně ospravedlnil, že si federální vláda musí vypůjčit na používání svých vlastních peněz. Věřím, že přijde čas, kdy budou lidé požadovat, aby se to změnilo. A že se to stane ve chvíli, kdy to pochopí a obviní vás i mě a každého, kdo je spojený s Kongresem, že nečinně přihlížel a souhlasil s pokračováním tak idiotského systému." Nechme teď stranou, proč je v mainstreamových médiích debata o fungování Fedu v podstatě tabu. Kdo požaduje, aby byl systém alespoň transparentní, dopadne jako Ron Paul či L. Randall Wray a je označen za extremistu či diletanta. 

Neprůhlednost této klíčové instituce pak logicky nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím. Pokud obrovsky vydělávám na vytváření peněz, proč by neměl být můj zájem podpořit situace, za kterých je třeba se víc zadlužit? Například finanční krize a následná záchrana bank či konflikt v Iráku, který začal zfalšovanými důkazy, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení? 

Kletba levných peněz Fed samozřejmě není problém jen Ameriky. Dolar funguje od zrušení zlatého standardu v roce 1971 jako světová rezervní měna. Americké (ale i anglické, německé, japonské atd.) banky během let 2000-2008, kdy rostla obrovská hypoteční bublina, prodávaly rizikové hypotéky zabalené do balíčků "komplexních derivátů" investorům po celém světě. Nestaraly se o to, jestli hypotéky někdy někdo splatí, jelikož si balíčky pojistily. Mohly si pojistit i balíčky, které nevlastnily, stejně jako se proti jejich pádu mohli pojistit spekulanti. Čím víc těchto toxických produktů banky do celého světa prodaly, tím víc vydělaly. A na to si půjčovaly rekordně levné peníze. Jen čtyři největší banky půjčovaly v hypotékách 600 miliard dolarů ročně po dobu deseti let. Levné peníze způsobily obří růst cen nemovitostí. A všechny tyto nové peníze se staly součástí měnové zásoby, která během deseti let vzrostla o víc než 112 procent, což je víc než v celé předchozí historii Spojených států. Jinak řečeno, využití hledalo příliš mnoho nových peněz najednou. Našlo je v nemovitostech, což mělo za následek největší realitní boom v dějinách. 

Když ale lidé přestali být schopni půjčky splácet, tyto virtuální peníze zase zmizely. Po prasknutí bubliny se měnová zásoba prudce snížila a hrozila obrovská deflace. Proto banky dostaly nové peníze od Fedu, tedy od daňových poplatníků. Dluh se pouze přenesl, stejně jako jinde ve světě, z bank na státy. Ale nezmizel. Naopak dál roste. 

Dluh samotných Spojených států činil ještě v roce 2007 devět bilionů dolarů; dnes je to šestnáct bilionů (prosince 2011) a zvyšuje se rekordním tempem. Pokud by se USA snažily dluh snížit nebo aspoň zpomalit jeho růst a Fed by přestal vytvářet nové peníze a ty půjčovat vládě nebo za ně kupovat většinu amerických dluhopisů, protože o ně ve světě prudce klesá zájem, okamžitě zkrachují. Tři čtvrtiny HDP země tvoří spotřeba, a celou polovinu spotřeba vládní. Nastala by obrovská vlna bankrotů, vyvlastňování domů a katastrofální nezaměstnanost. A také by zkolaboval celý globální finanční systém. Navíc deflace, tedy nedostatek peněz v ekonomice, kdy klesají ceny zboží ruku v ruce s příjmy, a jediné, co neklesá, jsou dluhy, je varianta, které se Fed tak děsí, že by Ben Bernanke podle vlastních slov "raději shazoval peníze z helikoptér"

Jenomže tempo, kterým Fed lifruje dolary do oběhu, může lehce způsobit opačný problém. Peníze budou ztrácet svoji hodnotu, zboží bude stále dražší. V extrémním případě se lidé budou jakékoli hotovosti chtít zbavit tak rychle, že nakoupí cokoli, co má nějakou reálnou hodnotu - například zásoby potravin. Ekonom John Williams, autor serveru Shadowstats.com, kde polemizuje s oficiálními vládními statistikami, hyperinflaci vidí jako nevyhnutelnou. Poznáte ji podle něj tak, že "stodolarová bankovka se bude hodit spíš než k placení mnohem víc jako toaletní papír". V takové chvíli klesá důvěra v měnu rychleji, než může být vytisknuta. Ostatně od začátku minulého století ztratil dolar už neuvěřitelných 98 procent své hodnoty. Jediný, kdo nebude v případě děsivé inflace ožebračen, jsou ti, kteří to mají k tiskárně peněz nejblíže - vládní garnitura a bankéři. Ti dostávají bankovky s přidanými nulami jako první, předtím, než jsou zohledněny v cenách zboží, což umožňuje elitě přežít pohromu bez větších obtíží. 

Pokud budou USA pokračovat podobně jako dosud, tedy neustálým zadlužováním, teoreticky to ještě chvíli může fungovat. Je třeba stále rychlejšího a mohutnějšího nalévání peněz do ekonomiky - čímž ovšem rychleji mohutní i dluh. Není divu, že to na světových trzích vyvolává nervozitu. Záleží totiž jen na tom, než například Číňanům povolí nervy a budou se chtít zbavit papírů, kde je napsáno, že jim Amerika dluží - Amerika, jejíž zahraniční obchodní bilance je prudce záporná, čínské zboží nakupuje kromě nových dolarů i formou vydávání dluhopisů. Problém je v tom, že americká schopnost Číňanům dluh někdy v budoucnu splácet se limitně blíží nule. Číňané už to pochopili a své dolarové rezervy se rozhodli snížit ze tří bilionů na jeden například nákupem dalšího zlata. 

Americké dluhopisy, tedy další potenciální dolary, jsou také časovaná bomba. Více než polovinu jich za nově vytvořené peníze skupuje samotný Fed. A čím dál víc lidí tuší, že se něco opravdu nepěkně pokazilo, vyčkává a přestává utrácet. Pokud by ale přestali dluhopisy ostatní, tedy státy a investoři, nakupovat, či nedej bože začali prodávat, nastane... opět hyperinflace. 

Gonzalo Lira píše renomovaný ekonomický blog, kde přemýšlí o věcech, jež se v New York Times nedočtete. Působivě vysvětluje, že k hyperinflaci, tedy ztrátě důvěry v měnu, může snadno dojít i uprostřed počínající deflace, ve které se právě nacházíme. A to dokonce během pár hodin. "Jednoho dne, když se zrovna na trhu neděje nic výjimečného, ovšem všeobecná nervozita dosahuje horečnaté úrovně (jak jsme toho svědky už nějakou chvíli), náhle o trochu poskočí ceny některé klíčové komodity, třeba ropy. Manažeři investičních fondů se pokusí vydělat na vzrůstu dané komodity, a tak začnou zničehonic prodávat své - třeba americké - dluhopisy, protože nic výhodnějšího na prodej v tu chvíli mít nebudou. A protože to bude těsně před velkou aukcí dluhopisů, Bernanke nabízené dluhopisy skoupí, aby udržel nízké výnosy jednak v rámci boje proti deflaci, ale samozřejmě i s ohledem na úroveň financování státního dluhu. Nákup však provede tak masivním způsobem, že manažeři fondů vrhnou do jeho čekající náruče ještě víc státního papíru. Fed si celou situaci vyloží jako run na státní dluhopisy, protože si je dobře vědom šeptandy na trzích, že americké dluhopisy jsou bublina. Proto skoupí všechny dluhopisy v dohledu, samozřejmě v zájmu držení ,cenové stability' a ,uklidnění trhů'. 

Klíčovou roli v tomto dramatu ale sehrají velké banky, které nebyly znárodněny, a přitom se těší všem hlavním pozitivům znárodnění, a zároveň mohou stále jednat z vlastní vůle a ve vlastním zájmu. Jejich ředitelé totiž ihned pochopili, že chtějí-li se dostat ke korýtku přecpanému všemi těmi státními dobrotami - bail-outy, likviditou a hlavně slaďoučkými bonusy -, musejí tančit, jak Fed píská, a skupovat dluhopisy. Tím vlastně pomáhají maskovat monetizaci státního dluhu, jíž jsme svědky už od roku 2008, kdy Fed začal od bank skupovat toxická aktiva. Jakmile ale nezkrachovatelné banky zaznamenají run na státní dluhopisy, zapomenou na nepsanou dohodu a dají přednost vlastnímu zájmu - jako jedny z prvních začnou odprodávat dluhopisy ve velkém. Budou předvojem nadcházející tsunami. A tak začne fáze paniky - fondoví manažeři uvidí, že Fed hromadně skupuje dluhopisy, zatímco banky je hromadně odprodávají. I oni proto začnou prodávat. Budou si dobře vědomi toho, jak křehká je americká ekonomika, jak předlužená je federální vláda, že americké dluhopisy už připomínají ty řecké. Takže jakmile začne Fed hromadně skupovat státní dluhopisy, aby podepřel jejich cenu, řeknou si, že je nejvyšší čas vzít nohy na ramena." 

O důvěřivém krocanovi A kam své nově vytištěné peníze investují? "Než onen děsuplný den skončí, komodity všech tvarů a barev - vzácné i průmyslové kovy, ropa, potraviny - vyletí až k Měsíci. Nebude to však proto, že běžní občané ztratili důvěru v dolar (k tomu dojde až v následujících dnech), nýbrž proto, že dluhopisy přestanou být jistým uchovatelem hodnoty. Tím se v časech paniky stanou komodity, stejně jako za něj platily státní dluhopisy, jakmile před dvěma třemi lety zkysly všechny ty hypoteční papíry," píše Lira. 

Doufejme, že k něčemu takovému nedojde, a "konec světa" nenastane. Na druhou stranu, ať už dojde k deflaci, či inflaci, nebo se podaří bankéřským a vládním kouzelníkům systému virtuálních peněz (zadlužená Evropa dle všech dostupných signálů bude tisknout podobně jako Fed) prodloužit čas na hadičkách, nakouknutí do historie nabízí překvapivě mnoho paralel. Stejným způsobem se složily v 5. století před Kristem zadlužené Atény a později i mocný Řím. To když vládci dostali nápad, že naředí-li tisíc zlatých mincí jiným kovem, můžou utratit dva tisíce. Na konci zbyla jen obrovská hromada bronzových plíšků. A vrátili se ke zlatu, které si jako jediné v takových časech uchovává hodnotu. Ale to už je jiné téma. 

Každopádně si dobře rozmyslete mediální rady analytiků velkých amerických bank, kteří vybízejí k nákupu dolaru (který si sami se ziskem tisknou), a raději sami přemýšlejte, jestli není všechno trochu jinak, než se jeví z médií. 

To, že jsme vydáni napospas malé skupině mocných a bohatých, si uvědomuje čím dál víc lidí. Například jeden z nejznámějších současných ekonomů Jeffrey Sachs v prosinci napsal: "Realitou dneška je svět, v němž se bohatství přetavuje v moc a ta se poté zneužívá s cílem rozšířit osobní bohatství na úkor chudých lidí a životního prostředí. Když mocní ničí přírodu, pod falešnými záminkami rozpoutávají války, rozdmýchávají sociální neklid a přehlížejí nelehký úděl chudých, jako by si neuvědomovali, že za to zaplatí vysokou cenu i oni sami a jejich děti." Proto máme stále naději, že nedopadneme jako ten krocan v bestselleru filozofa Nassima Nicholase Taleba Černá labuť o nečekaných událostech extrémního dopadu, o kterých se později říká "vždyť to přece bylo jasné": Krocan je denně krmen lidskou rukou, a tudíž přesvědčen, že se tak děje v jeho vlastním zájmu. Jednoho středečního odpoledne, krátce před dnem Díkůvzdání, však krocana potká něco nečekaného, co jej přiměje toto přesvědčení důkladně zrevidovat. 

Autor: Milan Vidlák, Právo&Byznys, redaktor
Více na https://www.e15.cz/byznys/ostatni/pripad-fed-versus-usa-a-zbytek-sveta-735565

Loading...