Mořské proudy

Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů) nebo studený (proudící z pólů k rovníku). Cirkulace vody (ale i větrů) se v posledních letech zvyšuje převážně u rovníku. Mořské proudy jsou propojeny výtahy (zdviže, nebo místa výstupů či poklesů různě teplých a slaných vod). Povrchové mořské proudy v průběhu roku slábnou, sílí, nebo dokonce mění směr. "Zdviže" do nižších pater zanikají nebo se obnovují v periodě trvající několik měsíců i několik desetiletí. Jsou roky, kdy Golfský proud proniká hluboko na sever, a roky, kdy se jeho tvar mění z trojúhelníku (s vyšším cípem na severu) na ovál. A podobně jsou i hluboké slané proudy syceny tu teplejší, tu chladnější vodou podle toho, kolik srážek odteče do moře řekami nebo se uvolní z ledovců. 

  • 1. patro - povrchová větrem podmíněná cirkulace, odehrává se do hloubek cca 1 000 m - typický představitel Golfský proud

  • 2. patro - střední cirkulace, zde dochází ke zkratům mezi povrchovými a hloubkovým prouděním

  • 3. patro - termohalinní výměník (hlubinný slaný proud), který propojuje atlantickou a tichomořskou cirkulaci a představuje hlavní globální rozvod původně sluneční energie zachycené oceánem

  • proudy jsou vzájemně propojeny výtahy

Příčiny vzniku vzniku mořských proudů

Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z následující jevů:

  • rozdílná salinita vody v různých hloubkách
  • rozdílná teplota vody
  • slapové síly,  je druhotný efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např. příliv a odliv. Vzniká proto, že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. Když se těleso ocitne pod vlivem gravitace jiného tělesa, gravitační zrychlení na bližší a vzdálenější straně se může výrazně lišit. To vede k pokřivení tvaru deformovatelných (zejména tekutých) částí tělesa, aniž by se měnil jeho celkový objem; pokud na počátku předpokládáme kulový tvar tělesa, slapová síla má tendenci pokřivit jej do elipsoidu se dvěma vybouleninami, jedné přímo naproti druhému tělesu a druhé na odvrácené straně od něj.
  • proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry
  • vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů
  • rotace Země
Loading...