Terapeutická a permakulturní zahrada (návrat k přírodě)<br>

Terapeutická a permakulturní zahrada (návrat k přírodě)

Terapeutické zahrady jsou využívány jako prostředek k terapii přírodou. Na přírodní zahradě se nepoužívat žádné chemické postřiky nebo průmyslová hnojiva. Jde o propojení potřeb člověka, půdy, lesa, vody, rostlin a živočichů.

  • Cílem je návrat k přírodě, k vlastní přirozené podstatě a zdravějšímu či pomalejšímu způsobu života. 
  • Práce a pobyt na zahradě pomůže objevit znovu svět, na který možná zapomněli. Příjemné vzpomínky zasunuté v dlouhodobé paměti se díky kontaktu s hlínou, šumění listí, cvrlikání ptáků či vůni posekané trávy vynořují a navracejí jejich mysl zpět do časů, kdy byli zdraví a spokojení. 
  • Terapeutická zahrada Monika Hasalová (dříve cca 27 000m2, nyní v roce 2021 hledá novou)
  • Terapeutická zahrada (Havlíčkův Brod). Ulice 5.května.  
  • Terapeutická zahrada v Balinách u Velkého Meziříčí (vrbový altán), ekocentra Chaloupky, kde se o tom handicapovaní přesvědčují týden co týden, do klubu Lebeda dojíždějí z měst v okolí, aby pěstovali bylinky, ovoce, zkrášlovali zahradu, relaxovali i vařili.
  • Permakultura

Bohdíkov - Terapeutická zahrada Bohumila

  • https://www.turistika.cz/mista/bohdikov-terapeuticka-zahrada-bohumila/detail

12.-13. ČERVNA 2021 Víkend otevřených zahrad https://www.vikendotevrenychzahrad.cz/index.php

29.8.2017 Havlíčkův Brod - Po celé jaro 2017 se na travnaté ploše u budovy ředitelství FOKUSu Vysočina na havlíčkobrodské ulici 5. května kopalo a sázelo. Za přispění Fondu Vysočiny tu vznikla terapeutická zahrada. Dokončena byla v červenci. Slavnostně ji FOKUS otevřel v úterý 29. srpna a každý z hostů si zde mohl sám nějakou rostlinku či bylinku zasadit. Autorkou návrhu celé zahrady je zahradní architektka Dana Kerberová z Havlíčkova Brodu. Výsadbu zahrady zajistila brodská firma Flower Power. s.r.o. V zahradě je 47 různých druhů rostlin a keřů, dohromady 373 kusů. Atypické záhony tvoří 120 dřevěných palet. Součástí zahrady je relaxační zóna pro klienty FOKUSu i návštěvníky a takzvané broukoviště pro zahradní živočichy. Zahrada měří 783 metrů čtverečních.

Zdroj: https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/terapeuticka-zahrada-fokusu-zve-k-odpocinku-20170829.html

Jedlé lesní zahrady

Za termín lesní zahrada (Forest Garden) vděčíme Angličanu Robertu Hartovi (1913 - 2000), průkopníkovi jedlých lesních zahrad v mírném klimatu. Ten v 80. letech 20. stol. v anglickém hrabství Shropshire vytvořil na zhruba 500 m 2 zahradu, která zajišťovala téměř veškerou jeho veganskou stravu. Hart se stal inspirací pro mnoho následovníků, kteří jedlé lesní zahrady zdokonalili a nastavili pravidla pro jejich založení a údržbu.

Důležité je dodržet zásady platné pro lesní zahrady, mezi které patří např. vertikální kompozice. Jedlá lesní zahrada se skládá z nejméně 3, ale může mít klidně až 10 rostlinných pater. Pod vysoké stromy vysazujeme menší a menší druhy tak, aby si vzájemně nepřekážely, ale spíš se podporovaly.  

  • V lesní zahradě lze pěstovat jehličnany i listnáče, včetně ovocných stromů a keřů, trvalky, v řadě případů využitelné i jako zelenina, také bylinky, houby a další. 
  • Jedlá lesní zahrada je propojením užitkové a okrasné zahrady v jednolitý celek. 
  • Vzhledem k tomu, že fungují na bázi lesa, jsou jedlé lesní zahrady poměrně odolné vůči klimatickým změnám a dovedou pojmout a udržet vodu
  • Dobře zapadají do krajiny, lahodí oku člověka a jsou domovem drobných zvířat, ptáků a hmyzu. Produkují kyslík a ukládají CO2 do půdy a biomasy. 
  • Jsou tedy přínosem nejenom pro jednotlivce, ale i pro široké okolí a to s časovým přesahem do desítek příštích let. 
  • Mohlo by se zdát, že lesní zahrada je divoce bující člověkem využívaný kout přírody, který nevyžaduje žádnou práci a údržbu. V prvních 5 letech na něco takového zapomeňte a také potom počítejte se zahradou nízkoúdržbovou, určitě ne bezúdržbovou. 

Patra jedlé lesní zahrady:

VYSOKÉ STROMY, jedlé ořechy - vlašské, pekany, borovice, kaštany, duby, lípy, araukárie...
sirup produkující stromy - javory, břízy, platany, rychle rostoucí druhy - vrby, topoly, borovice, jilmy, jasany.

  • tvoří nejvyšší poschodí
  • obyčejně se vysazují jako první, aby svou výškou nestínili ostatní
  • nacházení se nejseverněji, aby tvořili jakýsi větrolam/sluneční past a nevrhaly stín
  • pomalu rostoucí, potom plodící druhy, proto potřebují na stabilizaci delší čas

NIŽŠÍ STROMY/VĚTŠÍ KEŘE, většinou ovocné stromy, vysazují se většinou s velkými, anebo ponechat na pozdější období.

  • jsou to: hrušky, jabloně, třešně, višně, švestky, meruňky
  • netradiční ovoce: moruše, fíky, muchovníky, jeřabiny, hlohy
  • léčivé stromy, dusík fixující, palivové dřevo, kulinářské aj.

KEŘE místo nejvyššího světla.

  • hlohy (hloh velkoplodý), rakytníky, rybízy, muchovníky, angrešty, arónie, dříny, zimolezy, maliny, lísky, borůvky

POPÍNAVKY, úlohou této vrstvy je pnout se po stromech přirozeně - stromy tvoří nosnou konstrukci
vysazují se až jsou větší stromy stabilizované a vzrostlé, ale i tak je potřeba občasná regulace růstu těchto popínavek.

  • chmel, kiwi, mučenky, akébie, klanopraška čínská, hrachor, fazole

BYLINNÉ TRVALKY, jsou vrstvou, která se obyčejně vysazuje, až když jsou stromy, keře vzrostlé a stabilizované, ale není to podmínka.

  • pokrývají zem, vyplňují prostor, prokypřují půd
  • působí jako repelent proti některým škůdcům
  • po odumření tvoří živý mulč a obohacují půdu o živiny
  • akumulují živiny z hlubších vrstev půdy na povrch svým kořenovým systémem
  • léčivé vlastnosti, či kulinářské využití v kuchyni
  • meduňka, rozmarýn, šalvěj 
PŮDU POKRÝVAJÍCÍ, zakrývají obnaženou půdu, čímž dosáhneme pomalejšímu odpařování vody z půdy. 
  • zamezují šíření nechtěných rostlin, neboť ty se uchytí snáz na odkryté
  • vytváří ideální podmínky pro život na povrchu půdy a pod povrchem
  • dodávají živiny do půdy
  • vyžadují nejdelší čas na stabilizaci, vysazují se jako poslední
  • cibuloviny, byliny, jahody, fialky, medvědí česnek

PODZEMNÍ VRSTVA

  • jedlé kořeny - brambory, topinambur
  • léčivé kořeny - ženšen, echinacea, kostival

Více zde: https://www.stromyamy.org/lesni-zahrada/ 

Jedlé plody do jedlé lesní zahrady, nebo do živého plotu

Keře by se měly vysazovat do živého plotu ve vzdálenosti minimálně 1,5m od hranice pozemku. Až vyrostou, budou okraje větví na hranici pozemku. Plot může být jednořadý nebo může mít dvě linie, pak je šířka plotu ještě větší o vzdálenost linií. Minimální vzdálenost keřů mezi sebou je 0,75m. Minimální vzdálenost mezi liniemi je také 0,75m. Většina uvedených keřů zvládne růst takto blízko u sebe. Vzájemně se propletou a vytvoří pestrou živou bariéru. Důležité je, že všechny tyto keře potřebují pro svůj dobrý růst slunce nebo alespoň větší část dne na slunci. Ve stínu se jim nebude dařit.

  • RŮŽE SVRASKALÁ (ROSA RUGOSA) - 1-2m - jedlé plody
  • TRNKA OBECNÁ (PRUNUS SPINOSA) - 3-4m, jedlé plody, rozrůstá se
  • RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ (HIPPOPHAE RHAMNOIDES) - 3m, jedlé plody, dusíkatý

  • KALINA KLIKVOVÁ (VIBURNUM TRILOBUM) - 4m - jedlé plody

  • VIŠEŇ PLSTNATÁ (PRUNUS TOMENTOSA) - 2m - jedlé plody

  • KDOULOVEC LAHVICOVITÝ - (CHAENOMELES SPECIOSA)- 2m - jedlé plody

  • ARONIE TEMNOPLODEC (ARONIA MELANOCARPA) - 2-3 m - jedlé plody

  • HLOH JEDNOSEMENNÝ (CRATAEGUS OXYACANTHA) - 5-10m, jedlé plody, dusíkatý

  • MAHALEBKA OBECNÁ (PRUNUS MAHALEB) - 3-10m, jedlé plody

  • BEZ ČERNÝ (SAMBUCUS NIGRA) - 7m, jedlé plody

  • MYROBALÁN TŘEŠŇOVÝ (PRUNUS CERASIFERA) - 6m, jedlé plody

  • MIŠPULE NĚMECKÁ (MESPILUS GERMANICA) - 3-6m, jedlé plody

  • MUCHOVNÍKY (AMELANCHIER) - 2-8m, jedlé plody

Jak vytvořit bezúdržbový - částečně jedlý - živý plot?

https://oreska.cz/2021/04/11/volne-rostouci-bezudrzbovy-castecne-jedly-zivy-plot/

https://docplayer.cz/10923596-Obecne-principy-prirodni-zahrady-24-11-2014-ing-monika-pychova.html

Kvetoucí louka

Na rozdíl od našich dnešních, intenzivně sekaných a hnojených monokulturních trávníků jsou tyto louky velmi pestré a v neposlední řadě poskytují domov hmyzu a mnoha živočichům. Pokud si na větší plochu hned netroufáte, vyberte pro začátek třeba některý z méně využívaných koutů. Mělo by na něj ovšem být dobře vidět, v budoucnu se totiž velmi často přistihnete, jak na svou soukromou vonící a bzučící louku mimoděk zasněně zíráte.

Kdy začít

Založení květinové louky je vhodné připravit v dubnu, lepší je však vysévat v pozdním podzimu, zhruba od konce října.

Pomůcky

Osivo, trochu písku, hrábě.

Jak na to

  1. Jak louku připravit?

Začněte v odlehlejším, nicméně dobře viditelném koutě zahrady, kde vám nebude vzrostlá tráva překážet. Plochu je třeba zbavit veškeré stávající vegetace - není totiž možné luční květiny jen tak přisévat například do již existujícího trávníku. Odplevelenou půdu můžete ještě odlehčit přidáním písku: aby luční porost prosperoval, neměla by půda obsahovat příliš živin. Následně plochu uhrabte.

  1. Jak správně vysévat?

Vhodnou směs osiva zvolte na základě vlhkosti a druhu půdy a také podle délky oslunění stanoviště: ve specializovaných prodejnách i přes internet se dají zakoupit kvetoucí směsi vhodné například na vlhké louky, suchá stanoviště nebo podrosty do stínu. Osivo lučních směsí je jemné, není tedy od věci ho promíchat s trochou písku nebo pilin, práce s ním je pak pohodlnější. Na jeden čtvereční metr vystačí zhruba 1,5 až 2 g osiva. Před samotným setím záhon lehce nakypříme, poté se plocha jen lehce přitlačí. Jak říká stará pěstitelská poučka: semínko má ležet na tvrdé posteli a přikrýt se lehkou peřinkou. Větší plochy je lepší při setí rozdělit do více menších částí. Zálivka oseté plochy není potřebná, semena by se mohla vyplavit, a ani následné zalévání se nedoporučuje - luční porost by se měl přizpůsobit a následně růst v závislosti na podmínkách stanoviště.

  1. Jak se o louku postarat první rok?

Tak, máme oseto a teď přichází zkouška ohněm: v prvním roce se na záhonu stále nic neděje, pokud nepočítám fakt, že volnou plochu pokryjí rostliny rychle klíčících a rostoucích plevelů. Tyto rostliny je třeba posekat, nejlépe dřív, než stihnou vykvést a vysemenit se. Nebojte se, drahé osivo nepřišlo nazmar.

  1. Co nás čeká v dalších letech?

Vzcházení rostlin na budoucí kvetoucí louce je pomalé, první luční květiny začnou kvést zhruba v druhém roce od vysetí směsi. Děje se tak postupně, počínaje kopretinami a hvozdíky, jiné druhy se objeví až za několik let. Zhruba od druhého roku se květnatá louka seče jednou až třikrát ročně, nejlépe lištovou sekačkou nebo pěkně postaru, tedy kosou. Možná vám to přijde líto, vidět pod ostřím padat něžné hlavičky kopretin, louce to ale prospěje. Nechcete-li se o tu krásu ze dne na den úplně připravit, sekejte porost po částech. Žádnou další péči toto přirozené společenství rostlin nepotřebuje. Přihnojování se zapovídá, podpořil by se tím růst na dusík náročných rostlin, jakými jsou šťovíky, rdesna nebo kopřivy. Ty jsou tak vitální, že by luční porost brzy zcela vytlačily. A není třeba ani zalévat, rostliny se samy přizpůsobí podmínkám i počasí. 

Zajímavost

Květnaté louky tak, jak je známe, vznikly díky lidské činnosti, a pokud nejsou pravidelně spásány nebo koseny, postupně se přirozenou sukcesí přes náletové dřeviny brzy promění zpátky v les.

https://ceskyrajvakci.cz/rady-do-zahrady-zalozte-si-kvetouci-louku/<br>

zobrazit více..
Loading...