Aquaponie

Aquaponie

Aquaponie synergicky propojuje pěstování rostlin a ryb,. Tento systém může být v některých oblastech možností, jak řešit nedostatek potravin a sucho způsobené změnou klimatu. Nejde však o systémové řešení pro obnovu narušené přírody, ale o ekonomický model, jak efektivně zajistit zdroj potravin napodobením přírody v umělém prostředí.

  • Filosoficky jde ale o tzv. bypass přírody (uměle člověkem vytvořený cyklus), kde člověk nahrazuje přirozený cyklus přírody umělým, důsledkem může být, že takto získané potraviny mohou oslabovat imunitní sytém člověka a přispívat tak k jeho větší náchylnosti a k civilizačním nemocem.
  • Aquaponie neřeší současnou degradaci krajiny, pouze zalepují a vytváří další šrámy (aquaponie oddělují pěstování od přírody do umělého prostředí ve sklenících), které způsobujeme přírodě (již nyní ryby v oceánech a vodních tocích nemají vhodné podmínky pro život, jejich počty klesají a nemohou se přirozeně rozmnožovat).
  • Prostřednictvím aquaponií pouze zajišťujeme ekonomicky efektivnější zdroje potravin pomocí moderních technologií. Tím tento vzorec přenášíme na lidskou populaci v domnění, že potraviny vyprodukované v umělém prostředí zvýší odolnost, zdraví a vitalitu lidí.
  • Čím jsou živeny ryby a vyživovány rostliny? V jakém žijí prostředí? Jde o přírodní přirozené zdroje potravin pro ryby a živiny a půdu pro rostliny, nebo o uměle vyrobené zdroje v průmyslových továrnách?

Více o moderních metodách produkce potravin

Vertikální farmy

1.2.2021 Pavel Lukáč postavil ve sklenících v Oseku na Teplicku pultové záhony pro aquaponické pěstování petržele, salátu, okurek, mrkve nebo máty. Všechny produkty rostou ve vodě, která je vyživována rybami a bakteriemi.

Paradoxně je taková pěstírna o 90 % méně náročná na vodu a kvalitu půdy než klasické metody. Pavel Lukáč má už teď objednávky, odebírat od něj budou dvě restaurace. I proto stále pracuje na rozšiřování své farmy. Vpřed ho žene neuvěřitelná vynalézavost a podnikatelská energie. Navíc nyní staví nový skleník vybavený pro maximální pěstební kapacitu.

Jednoznačně jde o zkrácení celkového procesu pěstování zhruba o třetinu, protože při konvenčním zemědělství potřebuje například salát zhruba 60 dní na sklizeň, u aquaponie je to asi 40 dní. Recirkulační systém, který snižuje závislost na půdě a dodávání živin, funguje v symbióze ryb, bakterií a zeleniny. Ryby slouží jako dárci živného roztoku v podobě exkrementů pro růst zeleniny a zelenina jako filtrační médium pro vodu," vysvětluje Pavel Lukáč s tím, že majitel takového zařízení nemusí okopávat, zalévat a řešit plevel, stejně jako nepotřebuje žádnou chemickou ochranu proti škůdcům.

Cena vypěstované zeleniny či ovoce je podle Lukáče v podstatě stejná, možná o pár korun vyšší. Na aquaponické farmě se dá pěstovat salát, bazalka, máta, okurky, rajčata, špenát či jahody. 

https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/aquaponie-uspechy-zahony-lukac-20210203.html?

zobrazit více..
Loading...