Nejhorší varianta vývoje života na Zemi

p>Podle generálního tajemníka OSN (Antónia Guterrese prosinec 2019) " bod návratu již není nad horizontem" (nastal bod zlomu)  

rektor České zemědělské univerzity a krajinný ekolog prof. Ing. Petr Sklenička CSc. "Za dvacet třicet let tu budou subtropy (vegetace a krajina se tak rychle nepřizpůsobí) musím říct, že vidím krajinu na počátku kolapsu.

  • to co dnes vidíme v lesích může do pěti až deseti let nastat v zemědělství přijít stejný kolaps jako v lesnictví, protože jsme zlikvidovali většinu mimolesní zeleně, což jsou remízky, meze, stromy a keře kolem polních cest, kolem potoků a řek, stejně jako samostatné stromy stojící v polích
  • města jsou tepelné ostrovy, že mají vyšší teplotu než krajina kolem nich, totéž můžeme říct o velkých polích 

Pokud chceme vidět, jak to tady bude vypadat za dvacet třicet let, můžeme se jet podívat na jih Evropy, do Španělska, Portugalska, Řecka. Ale ne do turistických resortů, nýbrž do vnitrozemí. Tam uvidíme, jak tamější krajina vypadá a že jsou tam oblasti, kde by bez závlah nevyrostlo už vůbec nic. To, co tu bude za dvacet nebo třicet let, jsou takové subtropy. Problém je, že vegetace a krajina se tak rychle neadaptují a budeme muset krajině hodně pomoci, abychom tu měli stromy a další dřeviny, které teplejší klima snesou. 

V roce 2020 

se navzdory předchozím slibům mezinárodní podpora Pařížské dohody, v níž se státy zavázaly snížit emise a bojovat tak proti globálnímu oteplování, vytratí. V následujících letech se sice některé státy pokusí produkci oxidu uhličitého snížit, tato snaha ale nebude příliš úspěšná. Skleníkový efekt se zhorší, ale extrémní výkyvy počasí dopadnou spíše na neobydlené oblasti, takže nevzbudí mnoho pozornosti. Některá města častěji potrápí vedra a v Alpách, Skalistých horách a Andách ubude sníh, o menších pohořích nemluvě.

V roce 2030 

dosáhne oteplování hodnoty 1,5 stupně. Nepřijdou žádná mezinárodní opatření. Některá pobřeží zasáhnou přírodní katastrofy spojené se silnými tropickými bouřemi známými jako El Nino. 

Ve třicátých letech 

se oteplení přiblíží 2 °C. Všechny kontinenty budou sužovat vlny veder. V tropických oblastech a asijských velkoměstech budou mít vedra smrtící efekt, a to zejména na ty nejchudší, kteří nemají prostředky se následkům extrémních teplot bránit. Sucho se rozšíří ze Středomoří, Střední Ameriky, Amazonie a jižní Austrálie do všech sousedních oblastí. Jihovýchodní Asii zasáhnou přívalové deště spojené se silnými záplavami. Mnoho ekosystémů zcela zanikne, například korálové útesy, mokřady a řada lesů napříč planetou. Amazonie bude čelit historickému suchu, umocněnému postupujícím kácením deštného pralesa. Hurikány a přívalové povodně zničí větší část Miami.

Dvouleté sucho způsobí nejhorší neúrodu obilí v dějinách ve východní Evropě, Rusku a na Velkých pláních v USA. Cena potravin stoupne a s tím také počet lidí, kteří nebudou mít dost peněz na jídlo. Rozšíří se chudoba a nedostatek jídla v mnoha částech světa a klesne doba dožití. Tím pádem narostou nepokoje. Nejhůře postižené země budou politicky nestabilní, protože státy přestanou plnit svoje základní funkce.

Země produkující největší množství oxidu uhličitého se pokusí rychle prosadit plán na výsadbu stromů, které by oxid uhličitý z atmosféry zachytily. V tuto chvíli nastoupí obrovské investice do obnovitelných zdrojů. Ovšem pozdě a nekoordinovaně, takže neefektivně.

Ceny energií vzrostou, protože se zvýší poptávka a bude chybět infrastruktura k novým zdrojům. Tudíž přijdou rozsáhlé výpadky elektřiny.

Některé státy navrhnou snížit dopady slunečního záření rozprášením tisíce tun aerosolu síry, to ale vzbudí obrovské obavy z nejrůznějších negativních dopadů. Globální i lokální oteplování poroste stále rychlejším tempem, zatímco mezinárodní debaty o řešení krize se teprve rozjedou.

Krizová varianta v roce 2050

dosáhne podle černého scénáře oteplení hodnoty 3 - 4°C a dál roste, situace nastala o 50 roků dříve!!

V roce 2100 

dosáhne podle černého scénáře oteplení hodnoty 3 stupňů a dál roste. Produkce oxidu uhličitého se sice sníží, ale vyrovnaného stavu se zatím nepodaří dosáhnout. Obrovské množství oxidu uhličitého v atmosféře se navíc bude rozkládat ještě mnoho dalších let. Svět tak, jak jsme ho znali z roku 2020, už nebude existovat. Průměrná doba života bude kratší, efektivita venkovní práce nižší, v mnoha oblastech kvůli vedrům dramaticky klesne kvalita života. Sucho sníží úrodnost půdy, čímž se v některých oblastech zemědělství stane ekonomicky neudržitelným, takže naroste chudoba a nezaměstnanost. Následovat bude řada válečných konfliktů.

Mnoho ekosystémů bude nenávratně poškozeno, mnoho živočišných a rostlinných druhů vyhyne, lesy poničí rozsáhlé požáry. Život přírodních kmenů se stane neudržitelným. Led na pólech bude odtávat stále rychleji, takže některé ostrovní národy budou kvůli zvýšené hladině oceánů hledat útočiště u stále rozhádanějšího mezinárodního společenství. Ekonomické ztráty, způsobené klimatickými dopady, politickou nestabilitou a zničenými ekosystémy, budou drtivé.

Poslední zprávu o dopadech globálního oteplování na život na Zemi představili vědci osmého srpna v Ženevě v rámci Mezivládního panelu pro klimatickou změnu. Dosavadní oteplení o jeden stupeň Celsia oproti době před průmyslovou revolucí má podle odborníků mnoho negativních dopadů už dnes. Klíčové podle nich bude, zda se nám v průběhu příštích let podaří udržet oteplování na hranici 1,5 stupně, jak k tomu vyzývá Pařížská dohoda z roku 2015. Smluvními stranami této dohody jsou státy ze všech pěti kontinentů světa a s výjimkou Ruské federace zahrnují všechny významné producenty emisí skleníkových plynů, jako jsou například Čína a USA. Dohodu ratifikovaly také EU a všechny její členské státy, včetně České republiky.

více

Růst hladiny oceánů, superbouře a násobně horší povodně, uniklá zpráva OSN předpovídá katastrofu

Zastavení klimatické krize vyžaduje rychlé a globální změny, varuje OSN

Pokud chceme zabránit katastrofickým změnám klimatu, musíme změnit způsob, jakým vyrábíme potraviny a jak využíváme a spravujeme půdu," upozornila Catherine Devitt z organizace The Stop Climate Chaos Coalition. Devitt svými slovy reagovala na silné záplavy a dlouhodobá sucha, která v poslední době negativně ovlivňují irské zemědělství. Podle ní musí lidstvo diverzifikovat stravu a eliminovat plýtvání potravinami. Zároveň považuje za důležité, aby se zvýšila opatření v oblasti klimatu ve všech odvětvích. "Musíme vyrábět jídlo způsobem, který nepoškodí přírodu," doplnila.  

  • Zemědělství, odlesňování a rozvoj měst se pak podílí na vzniku 23 % světových emisí skleníkových plynů.  
  • účinné nástroje v boji proti změně klimatu odborníci považují lesy, rostliny a půdu. Právě zdravá krajina dokáže pohltit až třetinu emisí.  
  • od počátku 60. let růst populace a intenzivnější zemědělství k "bezprecedentní míře využívání půdy a sladké vody". Produkce masa se více než zdvojnásobila a spotřeba kalorií na osobu vzrostla o jednu třetinu. 
  • Zemědělství a jiná lidská činnost má tak přímý dopad na téměř tři čtvrtiny povrchu světové půdy. Většina uhlíku je totiž uložena ve volné nedotčené krajině, která není lidskou rukou obhospodařována.  
  • Vyvážená strava s rostlinnými potravinami, jako jsou hrubá zrna, luštěniny, ovoce a zelenina a potraviny živočišného původu, vyrobené v udržitelných systémech s nízkými emisemi skleníkových plynů, představují hlavní příležitosti pro přizpůsobení se změně klimatu a jejímu omezení,"  
  • Aby mělo lidstvo ještě šanci zabránit katastrofickým a nezvratným změnám klimatu, musí do roku 2030 snížit emise nejméně o 45 %. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je ostatně na nejvyšší úrovni v lidské historii. Při zachování současné koncentrace tak může již během jedné dekády dojít k obrovským a nenávratným změnám, které poznamenají prakticky celý svět.  
  • Střízlivé odhady hovoří o 500 milionech lidí, kteří žijí v oblastech, kde kdysi úrodná půda již vyschla a změnila se v poušť. Vůbec nejhorší situace panuje na severu Afriky, ve východní Asii a na území Středního východu. 
  • Více

James Lovelock, slavný britský vědec a futurolog 

Lovelockovy teze se částečně naplnily. Klimatická krize přišla, otepluje se stále rychleji a Lovelock na to naposledy reagoval v roce 2009 v knize Mizející tvář Gaii - Poslední varování. Deníku The Guardian tehdy řekl, že kvůli horkému klimatu vyhyne do roku 2100 80 % lidí. Ti, kteří přežijí, zůstanou v Arktidě, kde bude klima přijatelné. V nové knize Novacene: The Coming Age of Hyperintelligence, která zatím nebyla přeložena do češtiny, popisuje konec 300 000 let dlouhé lidské éry. 

Novacene je nový věk, kdy lidský druh sice není odsouzen k životu kolem severního pólu, ale stane se obětí svého vlastního výtvoru. Technologie nám přerostou přes hlavu a postupem času se pro umělou inteligenci staneme dělníky. Nebudeme moci konkurovat kyborgům schopným myslet 10 000krát rychleji než my, ale přesto nevyhyneme. Proč?  Více

Zobrazit více Zabalit
Loading...