Vývoj po průmyslové revoluci

p>V roce 1712 navrhl Thomas Newcomen první použitelný atmosférický parní stroj. V roce 1765 James Watt zásadně vylepšil jeho efektivitu a zažehl tím skutečný věk parních strojů. Richard Trevithick o 37 let později postavil první lokomotivu. Začalo století páry.
  • parní stroj dokáže přeměnit vodu v páru a její tlak následně přetvořit v mechanický pohyb.
  • období od roku 1800 se nazývá stoletím páry (po roce 1830 končila Malá doba ledová, nastalo oteplení a lidská populace se začala masově šířit z 1 miliardy na 7,7 miliardy)
  • schopnost ekonomického myšlení a cílení na zisk. Právě to je motorem moderní společnosti, protože díky tomu vzniká konkurence a také tlak na inovace.  

Průběh průmyslové revoluce

První průmyslovou revolucí nazýváme období mezi léty 1770 a 1830, kdy proběhl v Anglii jako v první zemi na světě hospodářský rozmach, během kterého došlo jak ke změně krajiny a země, tak ke změně ve všech oblastech života obyvatel. Typickými stavbami byly továrny s vysokými kouřícími komíny, v jejichž okolí vyrostla sídla pro masu továrních zaměstnanců. Staví se nové silnice, železnice, průplavy a kanály. Obyvatelé ve velkém opouštějí venkov a stěhují se do měst, kde se z nich stávají dělníci v hutích, dolech, železárnách či textilních továrnách. Vzniká tak zcela nové rozdělení společnosti na dělníky a buržoazii (továrníci, obchodníci, bankéři). Továrny se přesouvají postupně na okraj měst a vznikají kolem nich dělnické čtvrti.

Průmyslová revoluce začala v textilním průmyslu. Důležité vynálezy:

  • 1733 - létající člunek (John Kay)
  • 1764 Spinning jenny - nový spřádací stroj (James Hargreaves)
  • Richard Arkwright v 60. letech vylepšil Spinning jenny (poháněný voudou, koňskými silami) a v 80. letech otevřel jednu z prvních dílen se spřádacím strojem na parní pohon
  • 1779 - Samuel Crompton, těžící z předchozích vynálezců, přišel se svým, podstatně dokonalejší strojem, zvaným the Mule(Spinning mule)
  • 1785 - Edmund Cartwright patentoval tkalcovský stav s parním pohonem

https://www.dejepis.com/ucebnice/anglicka-prumyslova-revoluce-a-jeji-rozsireni/ 

Krvavé události, revoluce, války a genocidy se nedějí proto, že by lidé byli od přírody krutí, ale prostě proto, že se chtějí mít dobře - a žádají stát, aby jim zajistil blahobyt na úkor někoho jiného. 

  • Kolem roku 1900 vyspělý svět čelil řadě rizik: terorismu (řada státníků se tehdy stala oběťmi atentátů, nejen arcivévoda Ferdinand), extrémní levici, antisemitismu, nerovnováze v zahraničním obchodě, extrémní levice ovládla půl Evropy a značnou část světa; k jakým hrůzným koncům vedl antisemitismus, snad není třeba zdůrazňovat.
  • První světová válka byla nutná, protože nová průmyslová velmoc Německo chtěla velký trh a po dobrém to tehdy nešlo. 
  • Bolševická revoluce byla nutná, protože carský režim byl prohnilý a marxismus tak lákavý a nevyzkoušený.
  • Nástup Hitlera byl nutný, protože liberální demokratické strany selhaly při řešení hospodářské krize a voličstvo vyžadovalo změnu. 

Jakým hrozbám čelí svět a Evropa dnes? Je to terorismus, nyní spíše namířený proti řadovým občanům než proti velmi dobře střeženým politikům. Dále extrémní levice, antisemitismus a - věřte nebo ne - nerovnováha v zahraničním obchodě

  • řešení světových problémů netkví v dalších daních, ale v nových technologiích 
  • největší lidské utrpení a největší škody byly způsobeny státem. Moc státu není řešení, nýbrž problém. Zachraňme liberalismus, omezme moc státu, dokud je ještě čas. 
Loading...