Měsíc

p>Jak vznikl Měsíc? Nový výzkum naznačuje, že Měsíc (chemické složení měsíčních hornin je téměř totožné se složením Země). byl spíše výsledkem řady menších srážek než jediné katastrofy, což je v rozporu s teorií, která byla široce přijímána již více než 30 let. více

Obecně lze konstatovat, že podle dosavadních poznatků se Měsíc skládá z pyroxenů a olivinů, což jsou minerály o vysoké hustotě s vysokým obsahem železa a nízkým obsahem vápníku. Pokud se potvrdí objev nového materiálu, bude to pro zkoumání Měsíce jistým milníkem. více

Člověka ovlivňují jednotlivé fáze Měsíce. Jde o novoluní a o úplněk. To víme i od lékařů, kteří pozorují průběh krvácivosti a komplikací při operacích, že tyto dvě fáze je zvyšují. Astrolog Jiří Kubík (42) 

  • Působení slapových sil na příliv a odliv v oceánech.

Ve středu 16. července 1969 odstartovala z floridského mysu Canaveral raketa Saturn V nesoucí kosmickou loď Apollo 11. Čtyři dny poté, 21. července 1969 ve čtvrt na jedenáct večer středoevropského času, přistál lunární modul s astronauty Neilem Armstrongem a Edwinem "Buzzem" Aldrinem na povrchu Měsíce. O dalších šest hodin později mohl Armstrong říct nejslavnější slova svého života: "Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo." Pak americký astronaut jako první člověk v historii vstoupil na povrch Měsíce.

  • kosmická loď letěla vesmírem rychlostí jedenáct kilometrů za sekundu téměř půl milionu kilometrů od Země, jen slabě chráněná před zářením, magnetismem a dalšími jevy, které elektronice rozhodně nesvědčí, je mnohem důležitější mít zařízení spolehlivé než výkonné.
  • Sověti se snažili Američany v závodě o Měsíc předehnat, nedokázali ale včas vyvinout dostatečně výkonnou raketu více

  • Teplota za lunární noci je asi -180 ° C.

Mise Apollo USA na Měsíci
Mise Apollo USA na Měsíci

Půl století po úspěšné misi Apollo 11 už dobývání vesmíru dávno není jen závodem dvou velmocí - kolbištěm, na němž své síly v rámci studené války poměřovaly Spojené státy se Sovětským svazem. Dnes se do vesmírných závodů pouští nejen státy, ale ve stále větší míře i soukromé firmy. 

  • spaceX miliardáře Elona Muska
  • Blue Origin zakladatele internetového obchodu Amazon a nejbohatšího člověka světa Jeffa Bezose 
  • Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona
  • více

Soukromé firmy poléhají na to, že z pronikání lidstva do vesmíru se stane výnosný byznys. To samé si ostatně myslí i velké investiční banky. Například Morgan Stanley odhaduje, že ve čtvrté dekádě tohoto století by měla hodnota vesmírného průmyslu dosáhnout 1,1 bilionu dolarů. Bank of America Merrill Lynch je ve svých předpovědích ještě velkorysejší - ve vesmírném byznysu by se podle jejích analytiků mělo ve stejné době točit minimálně 2,7 bilionu dolarů. 

  • Firmy zmíněných miliardářů mohou vydělávat třeba na komerčních letech do vesmíru.  
  • SpaceX i Blue Origin mohou rovněž profitovat z nedávného rozhodnutí ministerstva obrany Spojených států, které americkým firmám zakázalo využívat ruské služby při vynášení družic do vesmíru. 
  • Elon Musk chce pořádat i soukromé lety do vesmíru  
  • Blue Origin ,Příští generace lidí by podle něj mohly žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. 

Čeká nás souboj o kolonizaci Měsíce?

V současné době se opět po desítkách roků rozběhly závody, jejich cílem je dobytí Měsíce (naposledy tam byl člověk před 50 roky), který se je klíčovou základnou pro další kolonizaci Marsu (po roce 2040) a Vesmíru. Proč tento opětovný závod dostal nové obrátky? Klíčem je platností staré pozemské zásady, že země patří tomu, kdo je schopen ji obsadit, udržet a ten také tvoří právo na Měsíci a ve vesmíru. K tomuto základnímu faktu se přidal objev vody na Měsíci (voda tu podle hypotézy koluje v uzavřeném cyklu) a nové možností současných technologií. Tyto 3 klíčové faktory jsou motivem jsou nové ekonomické využití Měsíce a vesmíru například pro těžbu surovin, kosmické lety a jich kolonizaci. Co může kolonizace Měsíce a vesmíru znamenat pro naši civilizaci? Kolonizace Měsíce a vesmírů je další z cesta, jak dosáhnout nového přerozdělení moci na planetě Zemi. Kdo v tom závodu vyhraje, budou to soukromé společnosti nebo státy, nějaká elita nebo jeden vládce?

  • Z dnešního pohledu vnímáme, že kdo ovládne první Měsíc, ovládne celou sluneční soustavu a také planetu Zemi. Klíčovým faktorem pro budoucí trvalou kolonizaci Měsíce, (zdroj energie a paliva pro kosmické lodě,) je zdroj pitné vody
  • Měsíc, můžeme chápat jako osmý kontinent na planetě Zemi, který je zdrojem a energií, který zatím nikdo z naší civilizace neovládá a na planetě Zemi se nám energie a suroviny nedostávají
  • na Měsíci můžeme získat energii, které se nám nyní nedostává, Slunce je zdrojem energie v jakémkoliv množství a prakticky zadarmo 
  • suroviny a vodu na Měsíci již v posledních letech systematicky hledají satelity z USA, Číny, Indie i z evropské kosmické agentury ESA (sondy již začnou brzy provádět geologický průzkum, aby odebraly vzorky z Měsíce), je to závod s časem mezi klíčovými hráči
  • kolonizace Měsíce a Marsu

Bude vznik nových planetárních států řešení současných problémů na planetě Zemi, nebo se pouze jedná o útěk Elity před skutečným řešením klimatických problémů na planetě Zemi, anebo je to rozhodující souboj o ovládnutí Země, Měsíce a Vesmíru novým vládcem světa?

  • Nebo je ještě nějaký jiný důvod, který neznáme (většinová populace) a Elity ten důvod znají?
planeta Měsíc
planeta Měsíc

Česko je již jedenáct let členem Evropské kosmické agentury (ESA). Toto nezávislé sdružení 22 států s ročním rozpočtem 5,7 miliardy eur zadává soukromým firmám komerční projekty. Českým firmám se díky členství v agentuře otevřely dveře ke spolupráci se zahraničními společnostmi, které v rámci programů ESA musely umístit část projektů do nových členských zemí. Za uplynulých jedenáct let se Češi zúčastnili více než tří stovek z nich. 

Bývalý nacista pomohl Apollu 11 vzhůru. Neznámí hrdinové, bez nichž by astronauti na Měsíci nepřistáli

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Když byli Američané na Měsíci, zřítila se tam ruská sonda Luna 15

Měsíc, články z tisku:

25.12.2020 Život na Měsíci není proč hledat. Už tam dávno je. A může se tam i uchovat. Šéf astronomie na Harvardu považuje povrch Měsíce za jakousi síť, která dokáže zachytit mikroorganismy a další částice, jež putují vesmírem. No a ty, které dovezli astronauti.

To ale zase trochu narušuje představu Avi Loeba, šéfa astronomie na Harvardu, který pro Scientific American sepsal spolu s Manasvi Lingamem ze stejné univerzity článek o tom, že by Měsíc mohl být vlastně ideální lapač na mimozemské organismy a možná i mimozemské civilizace či technologie.

Pravda, souputník Země nemá žádnou atmosféru, a tudíž žádné klima, je bez geologické aktivity a nebýt občasného dopadu nějakého meteoritu je jeho povrch neměnný po miliardy let. To všechno jsou ideální podmínky pro to, aby to, co se na něj někdy v minulosti dostalo, zůstalo zachováno, konzervováno. Jediným problémem by mohlo být kosmické záření, ale Loebovi nejde o nalezení života, spíš o jakési konzervy či mikrofosilie.

https://www.flowee.cz/iq-port/7219-zivot-na-mesici-neni-proc-hledat-uz-tam-davno-je-a-muze-se-tam-i-uchovat?<br>

14.10.2020 Když se podíváme na Měsíc, který je dominantou noční oblohy, vypadá tak starý, jako by tam byl odjakživa. Jak ale vlastně Měsíc vznikl? Nový výzkum vzorků měsíčních hornin dopravených na Zemi v rámci programu Apollo, který provedli odborníci z NASA, posílil teorii, podle níž je Měsíc dítětem jedné pradávné gigantické srážky.

Tato takzvaná teorie obřího dopadu (Giant Impact theory) předpokládá, že byl Měsíc vytvořen poté, co jiná planeta před miliardami let narazila do mladé a ještě roztavené Země.

https://zoommagazin.iprima.cz/vesmir/jak-vznikl-mesic

2.10.2020 Astronauti se chystají na návrat na Měsíc, který se má odehrát už za čtyři roky. A jedním z největších nebezpečí, kterým budou budoucí astronauti čelit, je vesmírné záření, které může mít trvalé zdravotní následky od šedého zákalu až po rakovinu a neurodegenerativní choroby.

  • Odpovědi na otázky ohledně radiace dostali vědci teprve před několika dny, kdy vyhodnotili data z experimentu měsíčního modulu Chang'E 4 v roce 2019. "Radiace na Měsíci je dvakrát až třikrát vyšší než to, co známe z ISS," ISS je stále částečně chráněna zemskou ochrannou magnetickou bublinou zvanou magnetosféra, která odvádí většinu záření z vesmíru. Atmosféra Země pak poskytuje další ochranu lidí na naší planetě.
  • To omezuje pobyt astronautů na Měsíci na přibližně dva měsíce, to znamená, že když astronautům trvá cesta na Měsíc týden a další týden cesta zpět, nezbude na pobyt na měsíčním povrchu zdaleka tolik času, kolik by potřebovali
  • Na Měsíci existuje několik zdrojů záření. Jednak tam jsou galaktické kosmické paprsky, sporadické události slunečních částic (například ze slunečních erupcí) a neutrony a gama paprsky z interakcí mezi kosmickým zářením a měsíční půdou.
  • Úrovně záření, které jsme naměřili na Měsíci, jsou přibližně 200krát vyšší než na povrchu Země a pětkrát až 10krát vyšší než při letu z New Yorku do Frankfurtu
  • Existuje jedno řešení, jak se vyhnout radiaci v případě, že lidé tam budou trávit delší časové úseky. Budou si muset vybudovat taková osídlení, jež budou chráněna před zářením tím, že budou pokryta asi 80 centimetry měsíční půdy.

https://veda.instory.cz/1380-na-mesici-je-silna-radiace-a-to-neni-dobra-zprava-pro-budouci-mise.html

9.8.2020 Tajemství odvrácené strany Měsíce: Proč je jeho neviditelná část úplně jiná?

Na faktu, že k nám Měsíc směřuje stále toutéž polokoulí, není nic zvláštního. Tzv. synchronní neboli vázaná rotace, při níž se satelit otočí kolem vlastní osy za stejnou dobu, za jakou oběhne mateřskou planetu, představuje totiž ve Sluneční soustavě spíš pravidlo než výjimku. Vázanou rotaci mají oba průvodci Marsu, všechny velké měsíce Jupitera, Saturnu, Uranu, Neptunu a také Charon, který krouží kolem Pluta. 

https://www.stoplusjednicka.cz/tajemstvi-odvracene-strany-mesice-1-proc-je-jeho-neviditelna-cast-uplne-jina?

7.5.2020 V noci ze čtvrtka na pátek bude na nebi k vidění poslední superúplněk roku 2020. Měsíc však od Země bude vzdálen o zhruba čtyři tisíce kilometrů více než při posledním úkazu z dubna, kdy se od naší planety nacházel ve vzdálenosti 356 909 kilometrů.

7.4.2020 Tento úplněk je považován i za superměsíc, protože je v perigeu, co znamená, že Měsíc je na eliptické oběžné dráze nejblíže k Zemi. Opak představuje apogeum, tedy Měsíc v nejvzdálenějším bodu dráhy. Protože bude superměsíc blíž než jakýkoli jiný úplněk, bude rovněž o 7 procent větší a 15 % jasnější než běžné úplňky.

10.3.2020 super úplněk, poslední zimní úplněk, vraní nebo také červí měsíc. To všechno byla označení pro včerejší úkaz na noční obloze. V noci z pondělí 9. března na úterý 10. března se Měsíc přiblížil Zemi na 357 400 km a to vybičovalo lidi po celém světě k tomu, aby vyfotili neuvěřitelné snímky. Výběr těch nejlepších najdete v naší fotogalerii. 

24.1.2020 Je to už více než rok, co čínská lunární sonda Čchang-e 4 a její vozítko Nefritový králík 2 přistály na odvrácené straně Měsíce. Nyní čínští astronomové zveřejnili velkou knihovnu fotografií, která běžně neviditelnou oblast podrobně mapuje.

  • Čínská sonda přistála u jižního pólu Měsíce, v oblasti nazvané Aitkenova pánev. Nově zveřejněné snímky zachycují rok pionýrského výzkumu odvrácené strany Měsíce, na níž dosud žádná sonda nepřistála.
  • Čínská sonda a její vozítka data z Měsíce sbírají už 13 lunárních dní, které trvají přes 29 pozemských dní. Přístroje poháněné elektřinou ze solárních panelů se probouzejí přibližně 24 až 48 hodin po rozednění a ke čtrnáctidennímu "spánku" se ukládají 24 hodin před západem slunce.
  • více


zobrazit více..
Loading...