David Attenborough

Sir David Frederick Attenborough (8. května 1926 Londýn) britský přírodovědec, popularizátor vědy známý i z televizních dokumentů v rozhovoru s BBC, po celém světě mimo jiné posílil povědomí veřejnosti o nebezpečí znečišťování oceánů plastovými odpady v televizním seriálu Modrá planeta II.

  • Lidstvo v boji proti klimatické změně dospělo do "krizového momentu"

  • cíle vlád pro nadcházející dekády nejsou v tomto směru pro záchranu planety dostačující

  • vyzval k redukci emisí uhlíkových plynů zejména Čínu, doufá, že ostatní země budou následovat Čínu

  • Řešíme nepodstatné věci, zabýváme se genderovou neutralitou, koronavirem, politici celého světa nesmyslně rozhazují miliardy, rozdělujeme životy podle barev, ale skutečný problém je někde úplně jinde a každý ho ignoruje. Naše životy ohrožuje samotná naše hloupost a bezohlednost. 

  • https://www.kinobox.cz/clanek/19113-david-attenborough-vydal-sve-svedectvi-a-bije-v-nem-na-poplach-tento-dokument-ty-meli-videt-vsichni-politici-sveta-a-kazdy-z-nas

22.11.2020 Každý druh na Zemi jednou dosáhne maxima své populace, tvrdí britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough. Dle současných předpovědí se na začátku příštího století lidstvo dostane na hranici 11 miliard. Nic však není dané, vývoj lze zpomalit, nebo dokonce zastavit. A to by Zemi mohlo pomoci. Kácení deštných pralesů, nabourání biodiverzity, neukázněné využívání půdy ve snaze nakrmit miliardy lidí a zároveň udržet blahobyt jsou hlavní hrozby, na něž dokumentární film Život na naší planetě upozorňuje.

Vzácní obyvatelé pralesů, šelmy, velryby a barevný plankton na straně jedné. Hutný kouř vznášející se nad komíny obrovských tepelných elektráren a monotónní až meditační práce elektráren větrných na druhé. Pohledy, při nichž se tají dech.

Opravdu musí lidstvo zaniknout, aby se Země dokázala znovu nadechnout a pomalu se vzpamatovat z polí, elektráren a aut? V roce 1937, kdy budoucímu přírodovědci bylo jedenáct let, Zemi obývaly 2,3 miliardy lidí. Hodnota uhlíku v atmosféře byla 280 částic na milion (ppm) a podíl divoké přírody tvořil 66 procent.

Čísla jsou jasná a alarmující, ale stále jsme v době holocénu - v období stability, které začalo přibližně před 11 700 lety, kdy skončila poslední doba ledová. Fytoplankton a rozsáhlé lesy na severu pomáhaly vyrovnat atmosféru odčerpáváním uhlíku, obrovská divoká stáda zajišťovala úrodné a na živiny bohaté travnaté pláně. Bílý led na oceánech odrážel sluneční světlo. Vše bylo soběstačné a v rovnováze, jak ukazují záběry Attenboroughova dokumentárního filmu.

Dnes, v roce 2020, na Zemi žije už 7,8 miliardy lidí. Uhlík v atmosféře se zvýšil na 415 částic a podíl divoké přírody klesl na 35 procent. Čísla jsou jasná a alarmující, ale stále jsme v době holocénu - v období stability, které začalo přibližně před 11 700 lety, kdy skončila poslední doba ledová. Délka klidu se vázala na stabilní teplotu, která nekolísala o více než jeden stupeň Celsia. Nemůže za to jen intenzita slunečního záření, ale samotný život na Zemi.

Fytoplankton a rozsáhlé lesy na severu pomáhaly vyrovnat atmosféru odčerpáváním uhlíku, obrovská divoká stáda zajišťovala úrodné a na živiny bohaté travnaté pláně. Bílý led na oceánech odrážel sluneční světlo. Vše bylo soběstačné a v rovnováze, jak ukazují záběry Attenboroughova dokumentárního filmu.

V roce 1956 se stal svědkem zničení celého habitatu (místo výskytu určitého organismu) v jihovýchodní Asii. Ostrov Borneo, v padesátých letech ze tří čtvrtin pokrytý deštným pralesem, doplatil na těžbu dřeva a následné obdělávání získané půdy kvůli pěstování palmy olejné. Domov dnes už kriticky ohroženého živočicha - orangutana - mizel a ke konci století se plocha pralesa zmenšila o polovinu.

Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/temna-predpoved-nejblizsi-budoucnosti-zeme-aneb-jak-zpomalit-vyvoj.A201119_220336_pozice-tema_lube

5.11.2020 Vyhyneme jako dinosauři? David Attenborough přináší působivý i děsivý dokument. David Attenborough představuje unikátní dokument s názvem Život na naší planetě. Jde o jedinečnou podívanou, která je celoživotním svědectvím muže, jenž v přírodě strávil daleko více času než kdokoliv jiný. Film David Attenaborough: Život na naší planetě poukazuje na jednu věc, kterou si řada lidí neuvědomuje. A sice na to, že díky přírodě existujeme. A že soulad s přírodou je důležitý pro nás, nikoli pro přírodu (i když ta to jistě také ocení). Příroda se dokázala "vyhrabat" už z mnoha situací a dokázala by se dostat i z opětovaného vyhynutí všech druhů rostlin a zvířat. Ten, kdo by vyšel jako poražený, bychom byli my - lidé. Právě nám teče do bot a nový dokument světově známého přírodovědce umí otevřít oči.

https://magazin.cz/hudba-a-film/12843-vyhyneme-jako-dinosauri-david-attenborough-prinasi-pusobivy-i-desivy-dokument?

David Attenborough: Život na naší planetě

  • https://watch.filmestream.xyz/cs/movie/664280/david-attenborough-a-life-on-our-planet<br>

9.10.2020 

  • Naše planeta spěje ke svému konci a lidstvo by si to mělo velmi rychle uvědomit, jinak totiž žádný koronavirus vůbec nemusíme řešit, protože za 80 let už na této planetě nebude žít nikdo.  
  • už nám historie několikrát dokázala, příroda naše řádění přežije, ona si svou cestu najde, my už ale ne 

1.1.2020 Přírodovědec Sir David Attenborough v rozhovoru pro BBC Newsnight řekl, že z dlouhodobého hlediska musí růst populace jednou skončit. Jedním z klíčových faktorů je například vzdělání žen. Výzkum v Africe ukázal, že čím vyšší je úroveň vzdělání ženy, tím méně dětí bude pravděpodobně mít. Méně erudované matky chtějí mít na rozdíl od těch vzdělanějších jistotu, že je více dětí jednou v budoucnu uživí. Se vzděláním tato jistota mizí.

zobrazit více..
Loading...