Podle nizozemských vědců z Maastrichtu je dobré v době koronakrize v "normálním množství" jíst například špenát, zelená zelenina, sýry, vejce, borůvky, japonské natto (fermentovaná sója) či brokolici., které jsou zdrojem vitamínu K (K1, K2 - menachinon, K3), protože pomáhá při nákaze koronavirem.
- pacienti, kteří zemřeli nebo se ocitli na jednotce intenzivní péče, měli nedostatek vitaminu K
- covid-19 způsobuje krevní sraženiny a vede k degradaci elastických vláken v plicích
- vitamin K je klíčový pro produkci proteinů potřebných pro regulaci srážlivosti a ochranu proti plicním chorobám
- vitamín K je dobrý pro krevní cévy, kosti a pravděpodobně také pro plíce
- vitamin K2 společně s vitaminem D3 podporuje ukládání vápníku do kostí a zubů
Přestože vitamin K2 pomáhá kostem absorbovat více vápníku, z velké části je zbytečné tento vitamin tělu speciálně dodávat. "Tohoto vitaminu má většina lidí dostatek, jelikož se nachází v zelené listové zelenině, rostlinných olejích a zrnech. Denní dávka 3000 IU vitaminu D je zapotřebí jen u lidí, kteří ho mají opravdu nedostatek, jinak postačí 1000 IU denně
- https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/vitamin-d-v-centru-pozornosti-v-boji-proti-koronaviru-40341847#<br>
Imunolog Víšek: Čím více je člověk opálený, tím méně vitamínu D si vytváří. Vitamín D v naší kůži vzniká díky UVB záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu. S ním ale o sluneční paprsky v kůži soupeří také melanin. Díky němu jsme tak hezky opálení, ale také tím snižuje produkci vytouženého "déčka". Lidé s tmavší pletí a opálením tak potřebují na slunci strávit delší čas, aby dokázali vytvořit stejné množství vitamínu D.
Všechny viry jsou dobré, špatný je náš přístup k životu (Rudolf Steiner)
https://www.ctidoma.cz/zdravi/imunolog-visek-cim-vice-je-clovek-opaleny-tim-mene-vitaminu-d-si-vytvari-60864?
Co nám ukázala pandemie koronaviru?
Jak transformovat společnost?
Prof. Jaroslav Flégr
Vystavovat se slunci je prevence proti infekci nejenom koronavirové. Je dobré lidem doporučovat, ať jsou na vzduchu a na slunci. Když si vitamin D vezmou a nebudou zároveň jíst přepálená smažená jídla a nezdravé tuky, bude jejich imunitní systém a kondice lepší," řekla LN viroložka Naděžda Sojková z Nemocnice na Bulovce (21.10.2020)
Profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin na webu SZÚ doporučuje jíst rybí tuk, v němž je obsažen vitamin D i omega 3 mastné kyseliny právě jako primární prevenci. Užívání rybího tuku může podle něj přispět i k snadnějšímu průběhu nemoci. (21.10.2020)
Vitamin K, schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU:
- Přispívá k udržení normálního stavu kostí
- Přispívá k normální srážlivosti krve
Objev vitaminu K je spojen s výzkumem H. Dama z r. 1929, který v rámci studie cholesterolového metabolismu zjistil krvácivost u kuřat krmených stravou chudou na tuky. Vyslovil hypotézu o existenci nového lipofilního vitaminu (vitaminu rozpustného v tucích), který nazval "koagulačním" vitaminem (koagulace = srážení), a proto vitaminem K. Syntézu tohoto vitaminu určil v r. 1939 E. A. Doissy. Oba dva badatelé byli v r. 1943 oceněni Nobelovou cenou za objev nového vitaminu a popis jeho chemické povahy.Účinnost vitaminu K vykazují tři chemické formy, označené K1 až K3. K1 (fyllochinon) se vyskytuje v rostlinném materiálu, K2 (menachinon) je produktem bakterií zažívacího traktu a má cca 70 % účinnost fyllochinonu; K3 (menadion) je syntetický vitamin, který v zažívacím traktu přechází na K2. Hlavní role vitaminu K v lidském metabolismu je zástava vnitřního i vnějšího krvácení. Je nezbytný pro tvorbu prothrombinu, který se dále mění na fibrinogen a fibrin, který je hlavní složkou krevní sraženiny. Katalyzuje také karboxylaci některých aminokyselin a účastní se i metabolismu vápníku (spolu s vitaminy D, C a B6), je tedy důležitý i pro kostní metabolismus. Doporučené denní dávky jsou zatím odhadovány. V ČR se navrhuje u dětí denní příjem 0,03-0,05 mg, u dospělé populace zhruba dvojnásobek. Nejvyšší denní doporučený limit spotřeby je 0,14 mg vitaminu K. Odhaduje se, že zhruba 50 % příjmu zabezpečuje strava, zbytek střevní mikroflóra. https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92154.aspx
Vitamin D: pacienti s covidem mají málo vitamínu D. Virus ho může "spotřebovat", při covidu pomáhá vitamín D blokovat cesty, kterými virus proniká do buňky. Jeho normální hladina je ochranným mechanismem. Příznivé účinky normální hladiny vitamínu D na kostní metabolismus jsou známy dlouhodobě. Teprve v poslední době se ale ukazuje, že se vitamín D uplatňuje v prevenci řady civilizačních chorob - kardiovaskulárních, nádorových i infekčních.
O tom, že má význam Vitamin D , svědčí třeba doporučení Francouzské lékařské akademie z 22. května tohoto roku - vysloveně doporučují u podezřelého nakaženého na koronavirus okamžitě vyšetřit vitamín D, u pacientů nad 70 let podávat nárazově velkou dávku a u pacientů pod 70 let pravidelné dávkování 2000 mezinárodních jednotek denně,"
- napomohl snížit počet těžkých případů a měl i preventivní účinek proti vzniku onemocnění. "V případě těžkých stavů byla prakticky vždy hladina velmi nízká až neměřitelná
- Jistota je, že nedostatek vitamínu D zhoršuje všechny obranné mechanismy - umožňuje, aby se ve velké míře vyplavily zánětlivé působky a byla potlačena buněčná imunita
- V období od půlky května do začátku září ho organismus obvykle dostatečně získává ze slunečního záření, ve zbytku roku je ale takový přísun minimální.
- "Je mylná představa, že v zimě získám vitamín D při pobytu na horách, když se sluníčko odráží od sněhu - nezáleží na tom, jak moc na mě svítí sluníčko, ale jaký úhel svírají paprsky se zemským povrchem. Minimální úhel je 49 stupňů - ten je u nás od poloviny května přibližně do půlky září, ale v jiném období ne.
- Vitamín mohou lidé doplnit v potravě - obsahuje ho například rybí maso, sýry nebo mléko. V lékárnách jsou dostupné preparáty vitaminu D ve formě kapek či tobolek.
- https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pacienti-s-covidem-maji-malo-vitaminu-d-virus-ho-muze-spotrebovat-120123
Vědci zjistili, že lidé, kteří užívali vitamin D, měli méně respiračních infekcí. Vitamin D navíc po třech měsících užívání doporučené dávky pomohl ekzematikům zlepšit jejich pokožku a úplně všem lidem pomohl regulovat množství vápníku a fosfátů v těle.
Zdroje vitaminu D:
K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1000-2000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. Naopak u dětí do jednoho roku stačí vitaminu D jen 400 až 500 IU.
Lidské tělo vitamin D získává přirozeně ze slunečního záření. Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní však ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění. Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitaminu pouze z pobytu na slunci.
-
Sluneční záření (nejvhodnější v období prázdnin, u moře v poledních hodinách) s pobytem na slunci (oblečení a krémy s UV faktorem snižují příjem vitamínu D), již Vincentz Priessnietz z Jeseníku doporučoval ve svých terapiích slunění nemocným. Nezáleží na tom, jak moc na mě svítí sluníčko, ale jaký úhel svírají paprsky se zemským povrchem. Minimální úhel je 49 stupňů - ten je u nás od poloviny května přibližně do půlky září
-
Olej z tresčích jater, rybí olej
-
Losos, tuňák, ústřice, krevety, tresca, makrela, kaviár a sardinky, pstruh, slaneček či úhoř, čerstvé či konzervované (šproty, sardinky, tuňák)
- Černý kmín
- Živočišné zdroje: mléko, máslo, plnotučné kravské mléko a tvrdé sýry. Některá mléka jsou vitaminem D obohacována uměle. Totéž platí o některých druzích sójového či rýžového mléka.
- Slanina, vepřové sádlo, maso, hovězí játra jsou také vynikající zásobárnou vitaminu D i jiných živin, jako jsou vitamin A, železo nebo bílkoviny
- Vaječné žloutky, vejce (od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitaminu D než ta od slepic chovaných v kleci)
- Divoce rostoucí houby mají schopnost vytvářet vitamin D2. Nejvyšší hladina byla zjištěna v divoce rostoucích liškách a hřibech
Optimální hladina vitaminu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l. Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že až 70 % Čechů trpí jeho nedostatkem.
https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/vitamin-d-v-centru-pozornosti-v-boji-proti-koronaviru-40341847#<br>
Kdy může skončit pandemie koronaviru?
Jak bude vypadat svět po pandemii koronaviru?
Bylinky a viry
Jak podpořit imunitní systém?
Milan Calábek
MVDr. Josef Staněk
Vitamin D3
Jak doplnit selen a zinek
Jak doplnit vitamin C
https://www.theguardian.com/science/2020/jun/05/vitamin-k-could-help-fight-coronavirus-study-suggests
Jaké jsou rizikové skupiny obyvatel u koronaviru:
Na výskyt onemocnění má vliv i znečištěné ovzduší
- oslabená imunita a poruchy imunitního systému
- lidé s rakovinou
- obezita, civilizační nemoci
- cukrovka a nemoci oběhového systému
- lidi s krevní skupinou A
- atd.
7.7.2020 Nejen plíce, ale i cévy, mozek nebo kůži. Studie naznačují, že nový koronavirus může zdraví zasáhnout víc, než se ještě před pár měsíci předpokládalo.
- Zranitelné cévy
- Krevní sraženiny a mozek
- Slinivka a diabetes
- Ohrožené srdce
- Imunitní systém
- Kůže
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-odhaluji-dalsi-dopady-koronaviru-na-zdravi-vyvolat-muze-i-cukrovku-111439#