Vývoj po průmyslové revoluci
Vývoj po průmyslové revoluci
V roce 1712 navrhl Thomas Newcomen první použitelný atmosférický parní stroj. V roce 1765 James Watt zásadně vylepšil jeho efektivitu a zažehl tím skutečný věk parních strojů. Richard Trevithick o 37 let později postavil první lokomotivu. Začalo století páry.
- parní stroj dokáže přeměnit vodu v páru a její tlak následně přetvořit v mechanický pohyb.
- období od roku 1800 se nazývá stoletím páry (po roce 1830 končila Malá doba ledová, nastalo oteplení a lidská populace se začala masově šířit z 1 miliardy na 7,7 miliardy)
- schopnost ekonomického myšlení a cílení na zisk. Právě to je motorem moderní společnosti, protože díky tomu vzniká konkurence a také tlak na inovace.
Průběh průmyslové revoluce
První průmyslovou revolucí nazýváme období mezi léty 1770 a 1830, kdy proběhl v Anglii jako v první zemi na světě hospodářský rozmach, během kterého došlo jak ke změně krajiny a země, tak ke změně ve všech oblastech života obyvatel. Typickými stavbami byly továrny s vysokými kouřícími komíny, v jejichž okolí vyrostla sídla pro masu továrních zaměstnanců. Staví se nové silnice, železnice, průplavy a kanály. Obyvatelé ve velkém opouštějí venkov a stěhují se do měst, kde se z nich stávají dělníci v hutích, dolech, železárnách či textilních továrnách. Vzniká tak zcela nové rozdělení společnosti na dělníky a buržoazii (továrníci, obchodníci, bankéři). Továrny se přesouvají postupně na okraj měst a vznikají kolem nich dělnické čtvrti.
Průmyslová revoluce začala v textilním průmyslu. Důležité vynálezy:
- 1733 - létající člunek (John Kay)
- 1764 Spinning jenny - nový spřádací stroj (James Hargreaves)
- Richard Arkwright v 60. letech vylepšil Spinning jenny (poháněný voudou, koňskými silami) a v 80. letech otevřel jednu z prvních dílen se spřádacím strojem na parní pohon
- 1779 - Samuel Crompton, těžící z předchozích vynálezců, přišel se svým, podstatně dokonalejší strojem, zvaným the Mule(Spinning mule)
- 1785 - Edmund Cartwright patentoval tkalcovský stav s parním pohonem
https://www.dejepis.com/ucebnice/anglicka-prumyslova-revoluce-a-jeji-rozsireni/
Krvavé události, revoluce, války a genocidy se nedějí proto, že by lidé byli od přírody krutí, ale prostě proto, že se chtějí mít dobře − a žádají stát, aby jim zajistil blahobyt na úkor někoho jiného.
- Kolem roku 1900 vyspělý svět čelil řadě rizik: terorismu (řada státníků se tehdy stala oběťmi atentátů, nejen arcivévoda Ferdinand), extrémní levici, antisemitismu, nerovnováze v zahraničním obchodě, extrémní levice ovládla půl Evropy a značnou část světa; k jakým hrůzným koncům vedl antisemitismus, snad není třeba zdůrazňovat.
- První světová válka byla nutná, protože nová průmyslová velmoc Německo chtěla velký trh a po dobrém to tehdy nešlo.
- Bolševická revoluce byla nutná, protože carský režim byl prohnilý a marxismus tak lákavý a nevyzkoušený.
- Nástup Hitlera byl nutný, protože liberální demokratické strany selhaly při řešení hospodářské krize a voličstvo vyžadovalo změnu.
Jakým hrozbám čelí svět a Evropa dnes? Je to terorismus, nyní spíše namířený proti řadovým občanům než proti velmi dobře střeženým politikům. Dále extrémní levice, antisemitismus a − věřte nebo ne − nerovnováha v zahraničním obchodě.
- řešení světových problémů netkví v dalších daních, ale v nových technologiích
- největší lidské utrpení a největší škody byly způsobeny státem. Moc státu není řešení, nýbrž problém. Zachraňme liberalismus, omezme moc státu, dokud je ještě čas.
1945 Hirošima a Nagasaki
Spojené státy 1. března 1954 provedli plánovaný tajný test termonukleární zbraně pod krycím názvem Castle Bravo. Bomba Castle Bravo byla zhruba tisíckrát silnější nežli atomová bomba shozená na Hirošimu.