Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru.

O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru. Přehledový text má přispět k lepšímu povědomí o roli aerosolu, uvedli zástupci VUT v Brně.

Použití obličejových štítů bez respirátoru je proti šíření aerosolů v podstatě neúčinné, neboť vzduch s částicemi (a viry) proniká bez jakékoliv filtrace kolem štítu velmi snadno. Ve zdravotnické praxi slouží štíty v kombinaci s respirátory jako doplňková ochrana před kapénkovou infekcí přes oční sliznici. Mobilní či pevné plexisklové zábrany jsou proti šíření aerosolů taktéž neúčinné. Mohou v omezeném rozsahu bránit šíření kapének na malé vzdálenosti, například u pokladen v supermarketech, ale v dlouhodobém měřítku proti aerosolům neposkytují žádnou ochranu. Štíty a plexiskla v podstatě slouží jen jako ochrana před vyprsknutými velkými kapénkami.

Ve venkovním prostředí k šíření infekce prostřednictvím aerosolů prakticky nedochází. Přesto však v početnějších skupinách lidí, kde se nedodržují minimální rozestupy a/nebo se nepoužívají ochranné prostředky, může dojít ke kapénkové infekci. V uzavřených místnostech hraje zásadní roli větrání, tedy výměna vydechovaného vzduchu za čerstvý venkovní vzduch. Časté opakované větrání a větrání s přívodem a odvodem vzduchu na opačných stranách místnosti jsou stejně účinné jako trvale otevřená okna. Zejména v zimě je z hlediska úspory energií vhodnější opakované větrání. Případné využití čidla koncentrace CO 2 umožní sledovat kvalitu vnitřního prostředí. Čidlo ukazuje, kdy je třeba vyvětrat a zda již došlo k výměně dostatečného množství vzduchu. Stále se však jedná pouze o indikaci a ani v případě dostatečně nízkých koncentrací CO 2 nelze touto metodikou samo - statně zabránit infekci lidí nacházejících se v blízkém kontaktu.

Užitečným prostředkem ke snížení koncentrace částic a virů v místnosti mohou být čističky vzduchu. Před pořízením čističky je třeba zvážit zejména dimenzování čističky z hlediska objemu místnosti tak, aby skutečně došlo ke snížení virové nálože a koncentrace částic (Čistička samozřejmě musí být vybavena příslušným filtračním systémem, který bude schopen efektivně odstranit i částice viru; pozn. překl.). Objemový výkon čističky (množství vyčištěného vzduchu za jednotku času; pozn. překl.) je důležitější než samotná filtrační účinnost filtru. Z důvodu úspor energie i financí může být vysoce účinný filtr dokonce kontraproduktivní (viz kapitola 5.2). Pomoci může také trvalá nucená ventilace - a to v případě, že obsahuje odpovídající filtr, a po - stupně tak snižuje koncentraci částic a virů v místnosti. Pro ochranu před infekcí je přirozeně nejlepší, pokud ventilace může pracovat se 100 % čerstvého větracího vzduchu a nedochází k recirkulaci vzduchu v místnosti (viz kapitola 5.3).

O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru. Přehledový text má přispět k lepšímu povědomí o roli aerosolu, uvedli zástupci VUT v Brně.

Použití obličejových štítů bez respirátoru je proti šíření aerosolů v podstatě neúčinné, neboť vzduch s částicemi (a viry) proniká bez jakékoliv filtrace kolem štítu velmi snadno. Ve zdravotnické praxi slouží štíty v kombinaci s respirátory jako doplňková ochrana před kapénkovou infekcí přes oční sliznici. Mobilní či pevné plexisklové zábrany jsou proti šíření aerosolů taktéž neúčinné. Mohou v omezeném rozsahu bránit šíření kapének na malé vzdálenosti, například u pokladen v supermarketech, ale v dlouhodobém měřítku proti aerosolům neposkytují žádnou ochranu. Štíty a plexiskla v podstatě slouží jen jako ochrana před vyprsknutými velkými kapénkami.

Ve venkovním prostředí k šíření infekce prostřednictvím aerosolů prakticky nedochází. Přesto však v početnějších skupinách lidí, kde se nedodržují minimální rozestupy a/nebo se nepoužívají ochranné prostředky, může dojít ke kapénkové infekci. V uzavřených místnostech hraje zásadní roli větrání, tedy výměna vydechovaného vzduchu za čerstvý venkovní vzduch. Časté opakované větrání a větrání s přívodem a odvodem vzduchu na opačných stranách místnosti jsou stejně účinné jako trvale otevřená okna. Zejména v zimě je z hlediska úspory energií vhodnější opakované větrání. Případné využití čidla koncentrace CO 2 umožní sledovat kvalitu vnitřního prostředí. Čidlo ukazuje, kdy je třeba vyvětrat a zda již došlo k výměně dostatečného množství vzduchu. Stále se však jedná pouze o indikaci a ani v případě dostatečně nízkých koncentrací CO 2 nelze touto metodikou samo - statně zabránit infekci lidí nacházejících se v blízkém kontaktu.

Užitečným prostředkem ke snížení koncentrace částic a virů v místnosti mohou být čističky vzduchu. Před pořízením čističky je třeba zvážit zejména dimenzování čističky z hlediska objemu místnosti tak, aby skutečně došlo ke snížení virové nálože a koncentrace částic (Čistička samozřejmě musí být vybavena příslušným filtračním systémem, který bude schopen efektivně odstranit i částice viru; pozn. překl.). Objemový výkon čističky (množství vyčištěného vzduchu za jednotku času; pozn. překl.) je důležitější než samotná filtrační účinnost filtru. Z důvodu úspor energie i financí může být vysoce účinný filtr dokonce kontraproduktivní (viz kapitola 5.2). Pomoci může také trvalá nucená ventilace - a to v případě, že obsahuje odpovídající filtr, a po - stupně tak snižuje koncentraci částic a virů v místnosti. Pro ochranu před infekcí je přirozeně nejlepší, pokud ventilace může pracovat se 100 % čerstvého větracího vzduchu a nedochází k recirkulaci vzduchu v místnosti (viz kapitola 5.3).