Hmyz

Počet hmyzu na planetě každoročně klesá nyní o 2,5 procenta. Brouci (největší skupina živočichů na zemi) mají na lidmi převahu 200 milionů ku jedné. Ovládají nebe, vodní říši i půdu.

Světelné znečištění (umělé světlo od pouličních lamp, po světlomety nebo reflektory) je podle průzkumu vědců jedním z hlavních důvodů úbytku hmyzu. Umělé světlo v noci spolu s chemickým znečištěním, invazivními druhy a změnami klimatu vede k poklesu hmyzu,. Existují ještě miliony dalších druhů hmyzu, které jsou zatím neznámé. Z toho asi polovina je noční hmyz. I na něj má světelné znečištění velký dopad.

Můry obletují okolo žárovek, které mylně považují za Měsíc, podle analýzy publikované v časopise Biological Conservation až jedna třetina z nich nad ránem umírá.
Umělé světlo také podle vědců z univerzity v St. Louis brání hmyzu v hledání partnera nebo dokonce k nalezení vody.
Stačí je používat moudře, je důležité i nastavení světel tak, aby mířila pouze na potřebnou oblast. Zároveň je vhodné se vyvarovat modrobílým světlům
Dalším způsobem, jak zabránit ztrátě hmyzu, je přebytečná světla úplně vypnout. "Jakmile zhasnete světlo, je hrozba pro hmyz pryč
více

Hmyz je v přírodě velmi důležitý a nezastupitelný. Je potravní základnou pro řadu dalších živočichů - hmyzožravé ptáky, netopýry i jiné druhy hmyzu. Opyluje rostliny, vstupuje do koloběhů látek i dalších přírodních procesů a podílí se na rovnovážném fungování ekosystémů. Tím je nejen nezbytnou složkou přírody, ale má i značný pozitivní praktický význam. Druhů s negativním působením jsou jen jedno až dvě procenta.

Včely

Chytrý hmyz (včely), kromě toho, že pomáhá vypěstovat jídlo, opyluje také 80 % rostlin světa, které by se bez nich dále nešířily. Jediná včelí kolonie opyluje každý den 300 milionů květin.

"Kdyby včela zmizela z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky", výrok Alberta Einsteina
v roce 2018 zahynulo v USA asi 40 procent včelstev (zemědělství a urbanizace)
Co ubližuje včelám, je to změna klimatu a používání pesticidů a hnojiv, přibývají i roztoči a viry, proti kterým včely nemají přirozenou ochranu
včely při napadení sršní schopny zvýšit teplotu na 40 °C, obklíčí ji, vrhnou se na ni a doslova ji uvaří za živa (proti roji však nemají žádnou šanci
více

10.6.2021 V poslední době si lidé začali v přírodě všímat velkého černého hmyzu, a to nejenom kvůli jeho nápadnému vzhledu, ale také rychlému a hlučnému letu. Bzučící tmavý tvor pak v mnoha lidech budí dojem, že se jedná o čmeláka, nebo dokonce obávanou asijskou sršeň. Dotyčný hmyz, který vzbudil pozornost zahrádkářů i výletníků, je totiž drvodělka, největší zástupkyně čeledi včelovitých, díky svému vzhledu lidově nazývaná černá včela. V našich končinách se můžeme nejčastěji setkat s drvodělkou fialovou, která je u nás nejhojnější, dále drvodělkou velkou a drvodělkou malou, ta se vyskytuje v jižních oblastech naší republiky. Ostatní dva druhy, dříve se vyskytující hlavně na jižní Moravě, už dnes můžeme kvůli stále teplejšímu podnebí pozorovat na celém území naší vlasti, tedy i tam, kde byly donedávna prakticky neznámé. Právě jejich nový výskyt vzbuzuje často pozornost a obavy. U nás se vyskytující drvodělky mohou dorůstat až do tří centimetrů, mají lesklé, méně ochmýřené černé tělo a nafialovělá či kovově modravá křídla s rozpětím až čtyři centimetry. Tyto včely netvoří společenství, ale nejsou ani úplné samotářky - žijí většinou v párech. Nestaví si hnízdo, přezimují v prasklinách starých stromů nebo trámů, ale spokojí se i se škvírami ve zdi. Kdo má proto na zahradě starý, ztrouchnivělý strom nebo pařez, může výskyt drvodělky pozorovat častěji, protože je to pro ni vítané útočiště. Samičky si ve starém dřevě vydlabávají chodbičky zakončené komůrkou, kam kladou vajíčka a také sbírají pyl a nektar, aby měla mladá generace po vylíhnutí z čeho čerpat sílu, neboť stará generace v té době umírá.

Ačkoliv jejich vzhled evokuje agresivitu a budí obavy z velkého a bolestivého žihadla, realita je docela jiná. Drvodělky nejsou agresivní, naopak jsou spíš plaché, a zaútočí pouze, pokud je člověk vyloženě vydráždí. Ale rozhánět se po drvodělkách plácačkou by nebylo vůbec moudré - tyto včelky jsou totiž užitečné opylovačky. Velmi rády si pochutnávají na nektaru z hluchavkovitých a bobovitých rostlin, milují květy trnky, akátu a také vistárie. Nepohrdnou ani rozkvetlými bodláky. A všem těmto rostlinám svým apetitem také pomáhají s opylováním.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/cerna-vcela-drvodelka-30000603.html

12.12.2020 Modře zbarvené včely byly spatřeny ve všech australských státech vyjma Tasmánie. Druh s latinským názvem Amegilla cingulata patří mezi pelonosky.

Od včel medonosných, které známe u nás, se liší v několika věcech. Přestože i modré včely mají žihadla, nebývají agresivní. Dorůstají velikosti zhruba jednoho centimetru. A na rozdíl od našich včel se jedná o samotářské jedince. A také neprodukují med.

Zdá se, že létají o něco rychleji než ostatní včely. V Austrálii jsou odpovědné za 30 procent opylování australských rostlin. Lákavá jsou pro ně zejména rajčata, většinu svého nektaru však sbírají z modrých květů. Australské modré včely se dožívají zhruba 40 dní, hnízda si hloubí v hlíně a charakteristické jsou pro ně právě modré pruhy. Pomocí nich lze odlišit i samce a samičku. Sameček má pruhů pět, jeho družka o jeden méně. Modré včely žijí i v městských oblastech, ale nejsou k vidění zcela běžně. Keř, který zrovna opylovávají, byste však poznali už na dálku po sluchu. Včely používají silné vibrace k uvolňování pylu. Keře tak doslova drnčí.

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/modre-vcely-uchvatily-australany-40344980#<br>

Vosy

používají signální látku (feromony) na navádění vojska proti včelám, které se stanou jejich kořistí, jde jim o larvy a med..

Čmeláci

3.5.2020 V USA se šíří agresivní sršně mandarínské. Zabíjejí tamní včely a útočí na lidi. Jedna sršeň mandarínská je schopna během 24 hodin zabít až 50 včel, což znamená, že vyhladit jeden běžný včelí úl do pár minut rozhodně nedělá problém i menšímu roji takových sršňů. Nejvíce postižený americký stát je Washington.

https://refresher.cz/84131-V-USA-se-siri-agresivni-srsne-mandarinske-Zabijeji-tamni-vcely-a-utoci-na-lidi?

Motýli

14.5.2021 Úbytek druhů i počtů jedinců hmyzu je závažný problém, který v posledních desetiletích akceleruje a současně signalizuje negativní změny v prostředí. Nejvíce postižené jsou rozsáhlejší městské a průmyslové aglomerace, pak následuje intenzivně využívaná zemědělská krajina.

Podle Zdeňka Laštůvky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně také záleží na tom, jak velké území hodnotíme, protože s rostoucí plochou je úbytek menší. "Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi 18 %, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi 5 %. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi 14 % denních a asi 3 % všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi 10 %, celkově asi 2 %," popsal situaci Laštůvka.

Na poklesu jedinců se podepisují například teplé zimy, ale také velmi teplé a suché letní periody nebo delší období deštivého počasí, jak tomu bylo koncem jara a počátkem léta roku 2020.
Zátěž dusíkem částečně způsobuje i chov dobytka a zcela nepatrně pochází z umělých hnojiv. "Anionty a kationty sloučenin dusíku v půdě jsou příčinou nežádoucí acidifikace a eutrofizace stanovišť, která se projevuje zarůstáním, změnou druhového složení a houstnutím porostů, což vede ke změně mikroklimatu a následně k úbytku počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu.
Mezi příčinami úbytku hmyzu je jednou z nejvýznamnějších zátěž prostředí dusíkatými látkami. Více než polovina antropogenního dusíku v ovzduší pochází z automobilové dopravy, následuje průmyslová činnost a po ní další aktivity, při kterých dochází ke spalování paliv.
Důležitými příčinami úbytku hmyzu jsou také likvidace a izolace přírodních biotopů a zátěž prostředí jedovatými látkami - rezidui pesticidů.
https://techfocus.cz/veda-vesmir/3200-motylu-ubyva-na-vine-je-hlavne-automobilova-doprava-a-prumysl.html<br>

Bylinky odpuzující hmyz:

Hmyz nejvíce odpuzují bylinky jako jsou bazalka, tymián, levandule, rozmarýn, šalvěj, meduňka, šanta kočičí nebo citronová tráva. V návštěvě komárů, much a mšic zabrání také některé letničky, například lichořeřišnice, afrikány nebo měsíček. Stejnou službu na parapetu odvede také nenáročná pokojovka rýmovník. K dostání jsou různé okrasné druhy, například rýmovník purpurový nebo citronový. Hmyz se vyhýbá například klasické vzpřímené pelargonii, a ještě větší účinek mají pelargonie vonné, jež své silice, tedy těkavé, intenzivně vonící látky olejovité konzistence výrazně uvolňují do širého okolí.

Na zahradě, poblíž místa, kde často odpočíváte, vytvořte bylinkovou skalku nebo spirálu a na parapety nebo ke vchodovým dveřím rozmístěte bylinkové truhlíky.

zobrazit více..